Jazyk Gurindji Kriol - Gurindji Kriol language

Gurindji Kriol je smíšený jazyk kterým mluví Gurindji lidé v Victoria River District of the Severní území (Austrálie). Většinou se mluví na Kalkaringi a Daguragu což jsou domorodá společenství nacházející se v tradičních zemích Gurindji. Související smíšené odrůdy na severu mluví Ngarinyman a Bilinarra lidé v Yarralin a Holubí díra. Tyto odrůdy jsou podobné Gurindji Kriolovi, ale čerpají z Ngarinymana a Bilinarry, které úzce souvisí s Gurindji (východní jazyky Ngumpin).^[1]

Gurindji Kriol se objevil v 70. letech 20. století z všudypřítomných postupů přepínání kódů. Kombinuje lexikon a strukturu Gurindji a Kriola. Gurindji je velmi ohrožený jazyk Ngumpin-Yapa podskupina (Pama-Nyungan rodina) a Kriol je kreolský jazyk anglického lexikátoru, kterým mluví jako první jazyk většina domorodých lidí v severní Austrálii (s výjimkou Arnhem Land a Řeka Daly plocha).

Gurindji Kriol vykazuje strukturální rozdělení mezi podstatnou frází a slovesnou frází, přičemž Gurindji přispívá k struktuře podstatných jmen včetně značení písmen a slovesné struktury včetně pomocných látek TAM pocházejících z Kriolu. V tomto ohledu je Gurindji Kriol klasifikován jako sloveso-podstatné jméno (V-N) smíšený jazyk. Mezi další příklady smíšených jazyků V-N patří Michif a Light Warlpiri. Udržování Gurindji ve smíšeném jazyce lze považovat za udržování Domorodá identita pod masivním a pokračujícím kulturním vpádem.

Pozadí

Gurindji Kriol pochází z kontaktu mezi nepůvodními kolonisty a Gurindji lidé. Od roku 1855 se tradiční země Gurindji a sousedních skupin zmocnili kolonisté, kteří hledali dobré pastviny pro dobytek. Po počátečních pokusech o vyřazení původních obyvatel byly zřízeny stanice pro dobytek a zbývající Gurindji byli přivedeni k práci na stanicích v otrockých podmínkách s jinými domorodými skupinami. V roce 1966 zahájil Gurindji dělnickou stávku na protest proti jejich špatným podmínkám v zaměstnání a nakonec znovu získal kontrolu nad svými tradičními zeměmi. Jejich kampaň se jmenovala Wave Hill Walk-off a pokračovalo devět let, což vedlo k prvnímu úspěšnému požadavku domorodé skupiny v Austrálii na půdu. Dnes Gurindji nadále žijí ve svých tradičních zemích ve dvou hlavních komunitách - Kalkaringi a Daguragu.^[3]

Jazykové praktiky Gurindji úzce souvisí s těmito společenskými okolnostmi. Před kolonizací byli Gurindji vícejazyční a mluvili jazyky sousedních skupin, se kterými měli známé a slavnostní spojení. Zřízení dobytčích stanic kolonizátory vedlo k zavedení dobytčí stanice pidgin a později Kriola do jazykového repertoáru Gurindji. V 70. letech Patrick McConvell^[4][5] poznamenal, že přepínání kódu mezi Kriolem a Gurindji bylo dominantní jazykovou praxí lidí v Gurindji. Je pravděpodobné, že toto přepínání kódu a určité množství nivelizace mezi Gurindji a blízce příbuznými sousedními jazyky, jako jsou Ngarinyman a Bilinarra, poskytly živnou půdu pro formování smíšeného jazyka. V této době došlo k podobným změnám v místních jazykových ekologiích i na jiných místech v severní Austrálii, přičemž Kriol se stal dominantním jazykem v mnoha oblastech, jako např. Timber Creek a Katherine. Přesto v Kalkaringi vznikl z této situace smíšený jazyk.^[6] Felicity Meakins^[7][8] tvrdí, že udržování prvků Gurindji ve smíšeném jazyce úzce souvisí s hnutím za práva půdy a lze jej považovat za výraz přetrvávání jejich rodové identity. Navíc McConvell^[9] naznačuje, že homogenita jazykové situace (jeden tradiční jazyk, kterým se mluví v Kalkaringi) mohla také přispět k udržení Gurindjiho.

Současná jazyková situace

Gurindji Kriol se nachází v komplexním obrazu mnohojazyčnosti, kontaktu a Změna kódu. Gurindji nadále mluví staršími lidmi a sousedním tradičním australským jazykem, Warlpiri je také používán lidmi Warlpiri dědictví. Standardní australská angličtina je jazykem vládních služeb a školy, ačkoli jeho použití je obecně omezeno na tyto domény. Kriol a domorodá angličtina se mluví s domorodými návštěvníky z jiných komunit.^[10] V tomto ohledu je Gurindji Kriol nadále hovořen po boku Gurindjiho a Kriola a je „symbiotickým“ smíšený jazyk. Kromě toho je přepínání kódu v Kalkaringi i nadále každodenní praxí a je běžné najít přepínání kódu mezi Gurindji a Kriol a mezi Gurindji Kriol a jeho zdrojovými jazyky.

Lexikon

Lexicky existuje kombinace Kriola a Gurindjiho. Navzdory strukturálnímu rozdělení slovesného jména jsou některá slovesa odvozena od Kriola a jiná od Gurindjiho. Podobně jsou přítomna podstatná jména z obou jazyků. Obecně na základě 200 slov Seznam Swadesh, 36,6% slovní zásoby pochází z Kriolu a 35% nachází svůj původ v Gurindji. Zbývajících 28,4% tvoří synonymní formy z obou jazyků, kde výběr slova závisí na řadě faktorů, včetně účastníků. Například více slovníku Gurindji se používá při oslovování starších lidí Gurindji nebo v přítomnosti cizinců.^[11] Lze si všimnout například některé lexikální specializace Karnti což znamená „větev“, „hůl“ nebo „strom“ v Gurindji se obecně používá pouze k označení „větev“ nebo „hůl“ v Gurindji Kriolu, zatímco forma Kriol tri znamená "strom".

Fonologie

Fonologický systém Gurindji Kriola je relativně stratifikovaný, tzn. Že udržoval samostatné fonémové soupisy Gurindji a Kriol, struktury slabik a mnoho fonologických procesů.^[12]

Pokud jde o samohlásky, Gurindji Kriol má systém 5 samohlásek. Všechna slova Gurindji obsahují pouze 3 fonémy samohlásek / ɪ /, / ɐ / a / ʊ / s dvojhláskami, které jsou výsledkem kombinací samohlásek s klouzavými pohyby v rychlé řeči, například / ɐw /> [ɐʊ]. Kriol slova využít pět samohláskových fonémů / ɛ / a / ɔ / kromě / ɪ /, / ɐ / a / ʊ /, plus dvojhlásky a dlouhé samohlásky.

Soupis souhlásek je komplexní fúze souhlásek Gurindji a Kriol. Slova Gurindjiho původu obsahují trojcestný koronální kontrast pro zarážky, nasály a laterály a rozdíl mezi postalveolární rhotikou a apikální trylek (někdy vyslovovaný jako klepnutí). Slova odvozená od Kriolu jsou v kontrastu se slovy od Gurindjiho v obsahu frikativ. U zastánců nebo frikativ se ve slovech odvozených od Gurindji nebo Kriola nerozlišuje hlas; vyjadřování závisí na pozici ve slově nebo promluvě a místě artikulace.

Stres je počáteční slovo pro slova původu Gurindji i Kriol. Údržba dvou fonologických systémů je jasnější ve struktuře slabik. Rozsah slov je přípustný slovy obou původů, např. CV a CVC, slabiky VC jsou však povoleny pouze ve slovech Kriol. Zdrojová slova Gurindji a Kriol se také liší v používání koncových souhlásek. Gurindjiho slova umožňují shluky souhlásek se závěrečnou slabikou, ačkoli kombinace shluků je spíše omezená. První souhláska musí být kapalina a konečná souhláska, nekoronální zarážka nebo velární nosní. Dokonce i ve více akrolektálních formách Kriolových slov nejsou na úrovni povrchu nikdy přítomny konečné shluky souhlásek. Nakonec platí různé fonologické procesy pro různé složkové jazyky Gurindji Kriola. Například ve slovech Kriola je plosivní řada občas hyperkorigována na frikativy podobného místa artikulace. K tomuto procesu nikdy nedochází slovy Gurindjiho původu.

Jmenná fráze

Podstatná fráze Gurindji Kriol se skládá z hlavy a řady potenciálních modifikátorů. Potenciální hlavy jsou: podstatná jména, nominální adjektiva, důrazná zájmena a demonstrativa (toto / toto); a modifikátory jsou determinanty (v / definitivní, množné / singulární) a adjektiva. Hlavy a modifikátory lze odlišit podle schopnosti rozlišovat velká a malá písmena. Hlavy jsou označeny velkými a malými písmeny. Pořadí složek jmenné fráze je relativně pevné: DET - MOD - HLAVA. Nakonec je Gurindji Kriol volitelný ergativní jazyk, kde je tranzitivní předmět volitelně označen jako ergative a objekty jsou neoznačené.^[13]

„Malé dítě jde po (druhé) dítě.“^[14]

(Všimněte si, že ve všech příkladech jsou slova odvozená od Gurindji kurzívou a slova odvozená od Kriolu jsou psána obyčejným písmem).

Gurindji Kriol obsahuje mnoho nominálních přípon, z nichž většina je odvozena od Gurindji. Patří mezi ně přípona písmen, označení čísel a derivační morfologie. Řada těchto přípon má perifázické protějšky odvozené od Kriolu. Například privativní přípona -murlung lze také vyjádřit pomocí gat č 'nemá žádný'.

Zájmena

Pravidelná zájmena rozlišují osobu (1., 2. a 3.) a číslo (singulární, dvojí a množné číslo) a dále rozlišují mezi inkluzivními a exkluzivními zájmeny 1. osoby, i když mezi předmětovými tvary existuje synkretismus. Všechna zájmena předmětu jsou odvozena od Kriola a objektová zájmena nacházejí svůj původ v obou jazycích. Obecné zvratné / vzájemné zájmeno je odvozeno od Kriolova zvratného zájmena. Důrazná zájmena jsou odvozena od Gurindji a jsou klasifikována jako jmenná jména, protože mohou být označena velkými a malými písmeny. Přivlastňovací zájmena jsou čerpána z Gurindji a používají se také jako dativní objekty, např. nyununy „vaše, vám“. (Všimněte si, že toto paradigma vyžaduje nějakou práci).

Slovesná fráze

Slovesná fráze se skládá z napjaté pomocné látky₁ následovaný modálním pomocníkem₂ a hlavní sloveso₃. Pomocná slovesa jsou odvozena od Kriola a hlavní sloveso může pocházet z Gurindji nebo Kriola:

„Jeho matka ho musela dostat.“^[14]

Gurindji Kriol rozlišuje mezi časem minulým (bin) a přítomným (pro podstatná jména označeno nulou, -m pro zájmena) a označuje budoucí čas pomocí potenciálního markeru (garra), který se také používá k vyjádření závazku. Mnoho pomocných zařízení má také redukované tvary, které se připojují k zájmena předmětu, jako je ai-rra > ai garra 'Já budu'.

Vázaná slovní morfologie je také převážně odvozena od Kriolu.

Jednoduché věty

Bezeslovná ustanovení:

Popisné věty se skládají z podstatného jména předmětu a nominálního adjektiva.

„Chudák, to dítě je jen dítě.“^[14]

Existenční klauze obsahují předmět s lokální frází.

„Pes je pod židlí.“^[14]

Posesivní konstrukce sestávají z nominálu, který funguje jako predikát, přičemž bere další nominální argument. V těchto kapitolách je hlava označena dativem. Nezcizitelné nominály (části těla a příbuznost) jsou pouze volitelně označeny dativem.^[15]

„Hej, rozbil jsi žabí domov (láhev).“^[16]

Slovní věty:

Nepřechodné věty se skládají ze slovesa a předmětu bez předmětu. Mohou být přidána přídavná zařízení k vyjádření polohy nebo času akce.

„Pes spí před obchodem.“^[17]

Transitivní klauze se skládají z volitelně ergativního označeného předmětu (66,5%) a absolutního předmětu. Slovosled je převážně SVO (87,6%) a ergativní marker se pravděpodobněji objeví, když je nominální agent postverbální.^[18]

„A klokan, kterého zasáhl bumerangem, to dítě udělalo.“^[19]

Semi-tranzitivní klauze se skládají z volitelně ergativně označeného předmětu a dativního objektu.

„Jiná žena volá na své dítě.“^[17]

Ditransitivní klauze se skládají z akuzativního objektu a dativního nepřímého objektu a střídají se s klauzí se dvěma akuzativními objekty.

„Chlapec dává muži cigaretu.“^[17]

Pasivní klauze se skládají z pomocného slovesa git (

„Muž byl pokousán psem na ruce.“^[20]

Složité věty

Spojené věty jsou často označeny nulou, například následující věta, která byla vyslovena v rámci jednoho prozodického obrysu. Souvislost mezi ustanoveními je implikovaná.

„Pes možná pláče (protože) ho takhle svázal za krk.“^[17]

K spojení slovních nebo nominálních klauzí lze použít řadu spojek odvozených od Kriolu, například (a) a o (nebo). Jiné se používají pouze k propojení slovesných klauzí, jako např dumaji (protože), bikos (protože), netopýr (ale), ib (pokud), den (tehdy).

„Starý muž se pokusil sedět na židli, ale zlomil se.“^[17]

Podřízenost se většinou provádí označením slovesa v podřízené větě značkou případu. Tento styl podřízenosti je odvozen od Gurindjiho. Například značku umístění lze použít v konstrukci odkazu přepínače k ​​označení, že agent podřízené klauze je stejný jako objekt hlavní klauzule.

„Dítě vleze ženě.“^[17]

Gurindji Kriol také obsahuje asymetrické konstrukce sériových sloves. Asymetrická sériová slovesná konstrukce má tři potenciální části: pomocnou₁vedlejší sloveso₂ a hlavní sloveso₃.^[21]

Odloží ho na dvůr.^[22]

Poznámky

Reference

externí odkazy

• Archiv ELAR z Gurindji Kriol