Jazyk Anuta - Anuta language

Souřadnice: 11 ° 37 'j. Š 169 ° 51 'východní délky / 11,61 ° J 169,85 ° V / -11.61; 169.85

The Anuta jazyk (nebo Anutan, místně te taranga paka-Anuta) je polynéský Odlehlá jazyk z ostrova Anuta v Solomonovy ostrovy. Úzce souvisí s Jazyk Tikopia sousedního ostrova Tikopia, a nese významný kulturní vliv ostrova. Oba jazyky mají vysoký stupeň vzájemná srozumitelnost, ačkoli Anutans dokáže lépe porozumět Tikopianům než naopak.^[3]:6

Anuta je obecně považována za Jaderný polynéský jazyk, ačkoli to nese značné Tongic vliv.^{[Citace je zapotřebí ]}

V roce 1977 vydal Richard Feinberg dvousvazkový slovník a základní gramatiku jazyka.

Fonologie

Anuta má extrémně malý souhláskový inventář. Důvodem je několik fonémů fúze jako / f / s / p / a / s / s / t /.^[3]:8 Samohlásky mají krátkou a dlouhou formu.^[3]:12

• fafine → papine (ženy, ženy)
• vasa → vata (otevřené moře, oceán)
• lahi → rai (velký) ^[4]

Alofonická variace je jedním z tikopianských vlivů.^[4]

Délka samohlásky je rozdíl ve fonetice v polynéských jazycích.^[5]

• matua (manžel) vs. maatua (starší osoba) vs. maatuaa (rodič)
• tangata (muž) vs. taangata (muži) vs. tangaata (švagr)

Jindy se zdůrazňují dlouhé samohlásky.^[5]

• maatea (skvělá, extrémní) → maaatea

Stres v Anutanu obvykle klesá na první slabiku.^[4]

Morfologie

Anuta vykazuje mnoho morfologických podobností s Futunické jazyky a souvisí s polynéskou morfologií.^[4]

Gramatika

Anuta se řídí slovosledem SVO.^[4] PAV (pacient-sloveso-agent) ergativní konstrukce jsou také běžné.

Anuta rozlišuje osobní zájmena do 1., 2. a 3. osoby a svobodné, dvojí, a množný.^[3] Dvojí a množné číslo 1. osoba jsou rozděleny do exkluzivních a inkluzivních kategorií, což závisí na umístění slov ve větě.

Zájmena 2. osoby by měla být vždy spojena s částicemi ko, e, mo nebo te.

Když zájmeno stojí osamoceně, obvykle jako odpověď na otázku, je připojeno k částice ko.^[3]

„Mea ko ai?“ ("kdo je to?")

„Ko au“ („to jsem já“)

Podobně jako osobní zájmena, přivlastňovací zájmena jsou rozděleny na 1., 2. a 3. osobu, svobodné, dvojí a množné. Duální a množné číslo se také dělí na exkluzivní a inkluzivní. Ať už je objekt jednotným nebo množným číslem, změní se singulární tvar zájmen.^[3]

Dva způsoby majetnické konstrukce. Jeden, přivlastňovací zájmeno je přímo připojeno k předmětu nebo dvěma, přímo připojeno k dvojímu nebo množnému číslu.

V singulárních přivlastňovacích zájmenech, když se objekt změní z singulárního na množné číslo / t / drops.^[3]

• „Toku taina“ („můj bratr) →„ Oku taina “(„ moji bratři “)
• „Tou topi“ („vaše zahrada“) → „Ou topi“ („vaše zahrada“)

Slovesa

Jakékoli sloveso v Anutanu lze použít jako podstatné jméno připojením „te“.

Napjaté značky:

• infinitiv = ke
• budoucnost = ka
• přítomen = e
• minulý indikativní = ne
• perfektní = ku

Tyto napjaté značky mohou být připojeny ke slovesům bez osobních zájmen.^[3] Obvykle se nachází mezi podstatným jménem a slovesem.

Není-li v kontextu věty čas důležitý, vypustí se napjaté značky.

Číslice

Čísla v Anuta jsou obvykle s napjatými značkami.^[3]

Anutan použití systémy pro počítání desetinných míst. Desítky používají stejný jednotkový výraz „pua“, který vyrábí dvacet „pua rua“, třicet „pua toru“ atd. Po desítkách je číslo uvedené v desítkách označeno „maa“, což znamená „a“. Jedenáct by bylo „puangapuru maa tai“, což znamená „deset a jedna“. Totéž platí o dvacátých, třicátých atd.^[3]

Pokud jsou objektem počítání lidé, slovo „toko“ bude umístěno před číslo, pokud je vyčísleno.^[3]

• Te tangata e tai = Jeden muž
• Nga tangata e toko rua = dva muži

Počítání ryb by bylo označeno „mata“, ale je omezeno na deset nebo více.^[3]

• Te ika e matagapuru = Deset ryb
• Te ika e mata nima maa iva = Padesát devět ryb

Zdroje

Seznam 200 slov je k dispozici na webu Austronesian Základní databáze slovní zásoby.^[6]

Reference

• Feinberg, Richard. 1977. Anutan Language Reconsidered: Lexicon and Grammar of a Polynesian Outlier. Dva svazky. Knihy HRAFlex. New Haven: Human Relations Area Files Press.

Poznámky