Jazyk Mingginda - Mingginda language

Mingginda nebo Minkin je vyhynulý Australský domorodý jazyk, možná a jazyk izolovat, ze severní Austrálie. Mluvilo to Mingin lidé v okolí Burketown, na jižním pobřeží ostrova Záliv Carpentaria v oblasti, která obsahuje horní toky řeky Řeka Leichhardt.^[3]

Klasifikace Minkin je nejistá, a to především kvůli nedostatku údajů. Bylo navrženo, že to mohlo souviset s Yiwaidjan nebo Tankic jazykové rodiny. Evans (1990) věří, že bylo prokázáno, že je Tankový jazyk, navzájem vzdálenější než ostatní; toto je přijato v Bowern (2011).^[4]

Slovní zásoba

Data Minkin rekonstituovaná pomocí Evans (1990):^[3]

lesk	Minkin
muž (domorodý)	ŋaRka (ŋařka)
'černoši'	yaŋ (k) ana; wampuRa; kOmu; miŋ (k) u
běloch	piʈa; Takantana
mladý muž	kulankali; wuRunta (wuɽunta)
chlapec, děti	wuRaRa
dítě (také „malý“, „mladší bratr“)	piltʸinkuRa
dívka	puLupuLa (puɭupuɭa)
žena	maku
starý muž	paʈiŋaRa
stará žena	waʈikiRi (waʈikiři)
otec	kEyatʸi
matka	kuntuŋu
sestra	wuŋ (k) uRa-paŋa; yilulaŋa
bratr, starší	Naŋkalʸ nebo Naŋkay
bratr, mladší	piRtʸinkuRa
matčina matka	TiTila
Bůh	tʸORpuyu
duchové	paʈa
‚být tím, kdo je všechno naučil '	kuwaRi
hlava	wiʈa
vlasy hlavy	puLumpa
vousy, vousy	yaRinʸa, yaRiŋa
oko	mitʸELa
ucho	maRa (mařa)
ústa	paRka
zuby	liya
jazyk	THalŋa ~ THanŋa
nos	kiwiRa
tvář	yiRa
krk	panTaLmaRa
rameno	tʸaʈa
prsa, mléko	kulaukula
zadní	kOnTa (kanta)
žaludek	paʈaka; puLtʸi
hruď	payuLa
stehno	piLpa; t̪anpa
noha	tʸila
kotník	mukuLa
chodidlo	tʸaŋ (k) a
stopa nohy	tʸaŋ (k) ay, tʸaNa
paže	waLera
zápěstí	muni-muni; maNay-maNay
ruka	ŋaRŋaRa (ŋařŋařa)
prsty	ŋařa
kůže	pakuRu
kost	TimERa (ʈimiřa)
krev	takana
Tlustý	paRaŋ (k) a (paɽaŋka)
střeva, výkaly	TORa (RuRa)
výkaly	malina
klokan	punkana; tʸaku-tʸaku
vačice	wapuRa
krotký pes	kutu
divoký pes, dingo	mitʸilpaRa
emu	puLanʸtʸana
černá kachna	piyanʸtʸuRa
dřevěná kachna	yapiRa- muntunʸtʸiRa
pelikán	yukuTaRa; pitiltu
smějící se blbec (Ledňáček )	TalkuRa (t̪alkuřa)
nativní společník (brolga )	Tila-TalkuRa; puRalku
bílý kakadu	TayalpuwaRa; kaRimpala
vrána	waŋkuLa
labuť	kunankuta
divoký krocan	piRinkuRa
vejce	yapipa
had	palaŋ (k) aRa; pakanpapa
Ryba	waRa
rak	miNTuLa
komár	kalaRaŋ (k) a (kalařaŋka)
létat	wuŋaRa; kuRiNa
tráva	kOɳa (kaɳa); puLpa
kůra	kuRumpa; pakuRu
dřevo	wiLa; wiLaTaLOnti (wiLa t̪alunti)
válečné kopí	waRinwaRina; maLtʸiNTaRa
rákosové kopí	waRin; ŋuRmi (řuřmi)
woomera	piRi (piři)
štít	Taʈuna; tʸaRpi (tʸařpi)
tomahavk	THaʈiyapina; tʸaRiwiNTila
bumerang	waŋila
řezby na bumerangu	waLitʸi
kánoe	kamiRa
tábor	NETa (ɳat̪a) (ŋita)
oheň	wiLa
teplo	yaLuLu (yalulu); mawuRina
kouř	Tumpuɳa; kuya-kuya
světlo	NawaNawa; kawuntuNaRay
tma (= noc)	kawuNTi
voda, déšť	wat̪a
jídlo	La (R) kuLa
med (= tuk)	paRaŋ (k) a (paɽaŋka)
žíznivý	NVRmuNTu (ŋawaRmuNTu)
hladový	NaLu
kámen, kopec	kapaʈa
přízemní	kuʈa
řeka	kaTaRa (kat̪ařa)
jezero, laguna	paNka
bažina	wuɭpa
moře	mawORa
slunce	tʸiRiŋaŋa
měsíc	palaŋatʸi
měsíc; hvězda (?)	piRiŋ (k) a (piɽiŋka)
hvězda; nebe (?)	TaLaLa (ʈalala)
hrom	piʈimaRa (-Ta)
vítr	waRmaRa (wařmaɽa)
déšť	puLuLaŋ (k) ana
den	palmanmaLamaLa; yiɳanʸtʸi
dnes	yanaNiŋ (k) a, yanaLiŋ (k) a
noc	miLimaʈa; kawuNTi
včera	kawuNTiwa; yaluNTay
svítání	NaNaRaNa, yuNaRaNa
zítra	kawuNTu, kawuNTuŋ (k) aRa
vedle sebe	kiTaNTa ŋatʸa
Studený	KuRiNa (řinauřina)
dobrý	puRuka
špatný	TuRka
velký	puLaNa; kuNamiRa (kunʸamiřa)
málo; dítě	piltʸinkuRa
mrtvý, shnilý	pukayaNa, puka
bonbón	kaRaLkaRaLa
jeden	tʸuwaRnʸu ~ tʸuwaLnʸu
dva	Tikinʸa
tři	Tantʸilta
čtyři	Tikintalʸu- TuwaLʸu, TikintʸaLinʸa
spousta, mnoho	yunkuna; wan (a) puRa
žádný, žádný	wiɳiŋa; Wawiŋa
žádný	waNTini
nějaký	tʸiliŋa
stejný	man̪t̪anʸi
jiný	tʸawuNiliŋa
na procházku	yaNkiya
chodit, jít	yapu
běžet	Taŋanʸi
Jdi pryč	tʸawuyu
přijít sem	ŋatʸa
sedět	Ninʸa; kuNuyu
vzít	kawapa
držet	niŋapa
nechat ho jít	yiɭayaNkipa
dát	wuNapa
hořet ohněm	Nalapa
dělat	piʈimapa
spát	yuŋ (k) uyu
zemřít	yuRpiyu
žít	piRitʸinʸa
jíst	TayaTaya, TaRa
pít	WawunTini
mluvit	watʸi
vidět	Nawapa
cítit	(yu) wiŋapa
slyšet	(yu) wiŋʸtʸinta (R) watʸiNa
vědět	mitʸil-maRa
Ano	Niya (ŋiya)
„Název místa, kde tábořili“	maalpay nebo maalpi
Manželská třída A (muž)	LiyaRaNu
Manželská třída C (žena, provdá se za A)	kaŋila
Manželská třída B (muž, vezme si D)	kayaLOLa
Manželská třída D (žena, vdává se B)	ŋařitʸpalaŋi
Kde jsou černoši?	TaɳaŋaRa komu ?; TaɳaŋaRa miŋ (k) u
Nevím.	waNTaŋ Naŋ (k) i kuʈa; waNTaŋ Nanʸtʸi kuʈa

Reference