Irské skloňování - Irish declension

The skloňování z irština podstatná jména, definitivní článek a přídavná jména je pojednáno na této stránce (pro zájmena viz Irská morfologie ).

Podstatná jména

Rod

Podstatná jména v irštině se dělí na dvě pohlaví, mužský a ženský; the Starý irský střední pohlaví již neexistuje. Zatímco pohlaví by se mělo naučit, když se dozvíte konkrétní podstatné jméno, je možné dodržovat některé pokyny:

Obecně podstatná jména v jednotném čísle končící na široký souhlásky jsou mužské, zatímco ty, které končí na štíhlý souhlásky jsou ženské.

Existují určité výjimky, většinou se jedná o konkrétní zakončení a přípony; například slova končící na -óir / -eoir a -v (štíhlý / ɾʲ / a / nʲ / respektive) jsou kategoricky mužská, zatímco slova končící na -óg / -eog (se širokým / ɡ /) jsou ženské. To vede k některým neočekávaným přiřazením pohlaví, například gasóg "skaut" je ženský a cailín "dívčí" mužský (maličký -v přípona je vždy mužská bez ohledu na podstatné jméno, na které se vztahuje).

Případ

Ir má čtyři případech: obyčejný (obvykle nazývaný jmenovaný, ale pokrývá úlohu akuzativ také), vokativ, genitiv a dativní nebo předložkové případ.

Jmenovaný

Nominativ se používá v následujících funkcích:

1. Věta věty

   Tá an kočka ag ól. „Kočka pije.“

2. Věta objekt

   Bhris Seán an fhuinneog. „Seán rozbil okno.“

3. Predikát spona

   Je amadán E. „Je to idiot.“

4. Předmět předložky gan "bez", jdi dtí „(až) do“ a mar "tak jako".

   gan an t-airgead "bez peněz"

   jdi dtí an t-am „(až) do času“

   mar an chearc "jako slepice"

Vokativ

Vokativ se používá v přímé adrese a vždy mu předchází znak částice A, který spouští lenition (v mluvené irštině je tato částice často vynechána, zejména před a samohláska zvuk). První skloňování je jediné skloňování, ve kterém je vokativ jinak odlišný od jmenovaného.

• Cá bhfuil tú, mhic? „Kde jsi, synu?“
• Sheáin, tar anseo! „Seáne, pojď sem!“

Genitiv

Genitiv označuje držení a materiál složení:

• hata fhir "mužský klobouk"
• klanu na mná „děti té ženy“
• coinnleoirí an easpaig „biskupský svícen“
• fáinne óir "zlatý prsten, zlatý prsten"
• bróga Leathair „kožené boty, kožené boty“

Objekt a slovesné podstatné jméno také vyžaduje genitiv:

• ag caitheamh airgid "utrácení peněz"

Předmět složené předložky je v genitivu. Formálně jsou tyto předložky vlastně předložkovými frázemi.

• ar chúl an Dorais „za dveřmi“ (rozsvíceno „na zadní straně dveří“)
• ar feadh míosa „jeden měsíc“ (svítí „po dobu jednoho měsíce“)
• ar syn na héireann „kvůli Irsku“

Datové / předložkové

Dativ / předložka se používá jako předmět nejjednodušších předložek kromě gan a jdi dtí. v standardní jazyk, dativ je téměř vždy totožný s jmenovaným. Některá dialekty však mají ve druhém a pátém skloňování odlišné samostatné dativy. Ve standardním jazyce pouze dvě slova Éire ("Irsko") a informační list („dvacet“) mají odlišná dativa - Éirinn a fichid, resp. Vyskytují se také v určitých ustálených frázích s podstatnými jmény druhé deklinace, jako např os cionn („nad“, rozsvíceno „nad hlavou“ - cionn je starý dativ ceann ("hlava")).

• ag Athair „u otce“
• jako učit "z domu"
• ar arán „na chleba“
• v oráiste "v pomeranči"
• jít hifreann "do pekla"
• leis an airgead "s penězi"
• Ó Éirinn „z Irska“

Skloňování

V irštině existuje pět uznaných poklesů. Tvorba poklesů závisí na třech faktorech:

1. pohlaví podstatného jména
2. vznik genitivu jednotného čísla
3. vztah genitivu singuláru k nominativu množného čísla

Následující tabulka popisuje vlastnosti každé třídy skloňování:

První

První skloňování je tvořeno podstatnými jmény mužského rodu. Nominativní jednotné číslo končí širokou souhláskou, která je v genitivu jednotného čísla ztenčena. Nejběžnější formace množného čísla má opačný vzorec: jmenovaný končí na štíhlou souhlásku, genitiv na širokou souhlásku (tyto množné čísla jsou známé jako slabé množné číslo ve srovnání se silnými množnými čísly, které zachovávají stejné konce pro všechny případy v množném čísle) . Dativ je shodný s jmenovaným v obou číslech, ačkoli zastaralý dativ množného čísla -aibh se stále někdy setkáváme ve staromódním literárním stylu.

Když /X/ v gen. zpívat. a nom. pl. víceslabičného slova je štíhlý, také se stává vyjádřený, tím pádem:

• /X/ > /C/ > / j /. Výsledný / əj / je psáno - (a) dobře a je vyslovován / iː /, / ə /nebo / əɟ /, v závislosti na dialektu.

Některá podstatná jména procházejí změnou samohlásky před štíhlou souhláskou genitivu singuláru / nominativu množného čísla:

• míč, baill / bˠaːɫ̪, bˠailʲ / - (vnitřní) orgán, součást
• bonn, boinn / bˠuːn̪ˠ, bˠiːnʲ / - podešev, mince
• ceann, cinn / caːn̪ˠ, ciːnʲ / - vpřed
• strach, jedle - muž
• iasc, éisc - ryba
• mac, mic / mˠak, mʲɪc / - syn (poznámka: První souhláska je štíhlá v gen.sg./nom.pl. také)
• hlasování, poill / pˠoːɫ̪, pˠailʲ / - díra

Mnoho slov tohoto skloňování tvoří množné číslo s jedním z konců - (a) í, -ta, -tha, -anna. Tito jsou známí jako zakončení "množného čísla", což znamená, že množné číslo je ve standardním jazyce ve všech případech identické. Nějaké příklady:

• aonach, gen. sg. aonaigh, pl. aontaí - veletrh
• Bealach, gen. sg. bealaigh, pl. bealaí - způsob
• carr / kaːɾˠ /, gen. sg. cairr / kaːɾˠ /, pl. Carranna / kaɾˠən̪ˠə / - auto
• glór, gen. sg. glóir, pl. glórtha - hlas
• leanbh, gen. sg. linbh, pl. Leanaí - dítě
• néal, gen. sg. néil, pl. Néalta - mrak
• rós, gen. sg. róis, pl. rósanna - růže
• samhradh, gen. sg. samhraidh, pl. samhraí - léto
• scéal, gen. sg. scéil, pl. scéalta - příběh
• toradh, gen. sg. toraidh, pl. torthaí - ovoce

Některá podstatná jména mají slabé množné číslo (množné číslo, kde je genitiv odlišný od jmenovaného a je totožný s formou jmenovaného jednotného čísla) v -A:

• srdíčko, gen. sg. cirt, nom. pl. cearta, gen. pl. srdíčko - právo
• Cleas, gen. sg. Clis, nom. pl. cleasa, gen. pl. Cleas - trik
• úll, gen. sg. úill, nom. pl. úlla, gen. pl. úll - jablko

Další silné množné formace se nacházejí v:

• bóthar, bóthair; bóithre - silnice
• breitheamh, breithimh; breithiúna - soudce
• briathar, briathair; briathra - sloveso
• cloigeann, cloiginn; cloigne - lebka
• doras, dorais; doirse - dveře
• ollamh, ollaimh; ollúna - profesor
• solas, solais; půdy - světlo

Druhý

Druhé skloňování je tvořeno převážně ženskými podstatnými jmény a má jmenovaný jednotný tvar, který může končit buď širokou nebo štíhlou souhláskou. Genitiv singuláru končí štíhlou souhláskou, za kterou následuje -E. Nejběžnější forma množného čísla má širokou souhlásku následovanou -A v nominativu a široká souhláska sama v genitivu. Vokativ má stejné zakončení jako jmenovaný, stejně jako dativ ve standardním jazyce.

v Connacht Irish a Waterford Irish často platí, že všechna podstatná jména druhé deklinace v nom. sg. zakončit štíhlou souhláskou (např. bróig "bota").

V některých odrůdách Munsteru, stejně jako ve starém literárním jazyce, je dativní singulární odlišné a končí pouze štíhlou souhláskou (ve skutečnosti je dativní sg. Vytvořeno vypuštěním -E z genitivu sg.), např. i mo bhróig "v mém botě" (historicky jmenované tvary jako bróig pocházejí ze starého dativu).

Když /X/ v gen. zpívat. je štíhlá, je také vyjádřená, takže /X/ > /C/ > / j /. / əjə / se stává / iː /a je napsán - (a) í.

Mnoho slov v tomto skloňování tvoří silné množné číslo s jedním z konců -t (h) a, -te, - (e) acha nebo -eanna:

• áit, áite, áiteanna "místo"
• coill, coille, coillte / kailʲ, ʲəkelʲə, ˈkailʲtʲə / "les"
• iníon, iníne, iníonacha "dcera"
• obair, oibre, oibreacha "práce"
• spéir, spéire, spéartha "nebe"
• tír, tíre, tíortha "země"
• tonn, toinne, tonnta / t̪ˠuːn̪ˠ, t̪ˠɪnʲə, t̪ˠuːn̪ˠt̪ˠə / "mávat"
• ubh, uibhe, uibheacha "vejce"

Další silné množné formace se nacházejí v:

• fiacail, fiacaile; fiacla - zub
• gualainn, gualainne; guaillí - rameno
• scian, scine; sceana - nůž (nepravidelný genitiv singulárního)
• sliabh, sléibhe; sléibhte (m.) - hora (nepravidelný genitiv singulárního a mužského rodu)

Třetí

Třetí skloňování je tvořeno podstatnými jmény mužského a ženského rodu. Vyznačuje se genitivem jednotného čísla v -A. Většina podstatných jmen v této třídě tvoří množné číslo v - (a) í. Konečná souhláska stonku může být široká nebo štíhlá: zachovává si kvalitu v množném čísle, ale vždy je široká v genitivu jednotného čísla.

Ženská podstatná jména v -aint a -úint ztratit jejich t v gen. sg .; ti v -irt mít -th- namísto -t- v gen. sg.

• bagairt, bagartha, bagairtí (f.) „hrozba“
• canúint, canúna, canúintí (f.) „dialekt“

Mnoho slov v tomto skloňování tvoří množné číslo s jedním z konců -anna nebo -acha:

• am, ama, amanna (m.) / aːmˠ, ˈamˠə, ˈamˠən̪ˠə / "čas"
• anam, anama, anamacha (m.) „duše“
• droim, droma, dromanna (m.) / d̪ˠɾˠiːmʲ, ˈd̪ˠɾˠumə, ˈd̪ˠɾˠumən̪ˠə / "zadní"
• loch, locha, lochanna (m.) „jezero“
• troid, troda, troideanna (f.) „boj, boj“

Některá slova v Munster Irish mají také samostatný dativní tvar:

• nom. drom, dat. droim, gen. droma, pl. dromanna (m.) / d̪ˠɾˠoumˠ, d̪ˠɾˠiːmʲ, ˈd̪ˠɾˠomə, ˈd̪ˠɾˠomˠən̪ˠə / "zadní"

Čtvrtý

Čtvrté skloňování je tvořeno podstatnými jmény mužského a ženského rodu. Vyznačuje se genitivem singuláru, který je tvarově shodný s nominativem / vokativem / dativem singuláru. Jednotné číslo může končit samohláskou nebo souhláskou (obvykle zdrobnělina) -v). Nejběžnějším množným koncem je - (a) í.

Mnoho slov tohoto skloňování tvoří množné číslo s následujícími konci -že on, - ((e) a) nna nebo - ((e) a) cha:

• ainmhí; ainmhithe (m.) „zvíře“
• aturnae; aturnaetha (m.) „právník“
• Baile; Bailte (m.) „vesnice“
• autobus; busanna (m.) „autobus“
• cliamhain; cliamhaineacha (m.) „zeť“
• cneá; cneácha (f.) „rána, bolest“
• cnó; cnónna (m.) „matice“
• cró; Cróite (m.) „kůlna; oko jehly“
• dlí; dlíthe (m.) „zákon“
• dosaen; dosaenacha (m.) „tucet“
• ga; gathanna (m.) „paprsek, poloměr“
• gé; géanna (f.) „husa“
• léine; léine, léinte (f.) „košile“
• rá; ráite (m.) „říkat“
• rí; řekni (m.) „král“
• sloinne; sloinnte / ˈSˠɫ̪ɪnʲə, ˈsˠɫ̪iːnʲtʲə / (m.) „příjmení“
• teanga; teangacha (f.) „jazyk, jazyk“
• hrot; tinte (f.) „oheň“

Další silné množné formace se nacházejí v:

• ainm; ainmneacha (m.) „jméno“
• airí; airíona (m.) „charakteristika, příznak“
• aithne; aitheanta (f.) „přikázání“
• bruach; bruacha (m.) „břeh (řeky atd.)“
• film; ciníocha (m.) „rasa, kmen“
• duine; daoine (m.) „osoba, člověk“
• gabha; gaibhne (m.) „kovář“
• gnó; gnóthaí (m.) „obchodní“
• oíche; oícheanta (f.) „noc“

Jedno podstatné jméno v této třídě má slabé množné číslo:

• bó, bó; ba, bó (f.) - kráva

Pátý

Pátá deklinace je tvořena převážně ženskými podstatnými jmény a je charakterizována genitivním singulárem, který končí širokou souhláskou, která byla přidána k nominativu / vokativu / dativu singuláru. Nejběžnější množné číslo je silné, tvořené přidáním -A k genitivu jednotného čísla.

V některých Munster Irish odrůdy i staré literární jazyk, dativ singuláru je zřetelný a končí štíhlou souhláskou (dativ sg. je ve skutečnosti vytvořen palatalizací genitivu sg.), například dělat phearsain "osobě", ón gcathraigh „z města“. v Éire, Éireann "Irsko" dativ Éirinn se stále používá ve standardním jazyce.

Některá slova tvoří genitiv jednotného čísla změnou závěrečné souhlásky jmenovaného jednotného čísla na širokou. Množné číslo je pak silné - každý.

• abhainn, abhann, aibhneacha / aunʲ, aun̪ˠ, ˈavʲnʲəxə / "řeka"
• athair, athar, aithreacha (m.) „otec“
• deartháir, dearthár, deartháireacha / ˈDʲaɾˠhaːɾʲ, ˈdʲaɾˠhaːɾˠ, ˈdʲaɾˠahaːɾʲəxə / (m.) „bratr“
• máthair, máthar, máithreacha "matka"

Další silné množné formace se nacházejí v:

• bráthair, bráthar; bráithre (m.) „bratr (mnich), mnich“
• cara, carad; cairde / ˈKaɾˠə, ˈkaɾˠəd̪ˠ; ˈKaːɾˠdʲə / (m.) „přítel“
• namhaid, namhad; naimhde (m.) „nepřítel“
• Nollaig, Nollag; Nollaigí "Vánoce"

Některá podstatná jména mají slabé množné číslo; zde genitiv jednotného čísla a genitiv množného čísla mají stejnou formu:

• caora, caorach; caoirigh, caorach - ovce
• lacha, lachan; lachain, lachan - kachna

Slovesná podstatná jména

Nejproduktivnější slovesná podstatná jména Konec s - (e) adh (1. konjugace) nebo - (i) ú (2. konjugace). Tito původně patřili ke třetí deklinaci, ale synchronně je nejlépe je považovat za samostatná deklinace.

1. konjugační slovesné podstatné jméno v - (e) adh má v genitivu jednotné číslo -te / -ta a množné číslo -t (a) í.

• briseadh, briste; bristí "lámání"
• moladh, molta; moltaí „chválit; doporučení“

2. konjugační slovesné podstatné jméno v - (i) ú má v genitivu jednotné číslo - (a) ithe a množné číslo - (u) ithe. Tyto konce se vyslovují stejně bez ohledu na rozlišení pravopisu.

• scrúdú, scrúdaithe; scrúduithe "zkoumání, zkouška"
• síniú, sínithe; sínithe "strečink"

Nepravidelná podstatná jména

Následující podstatná jména jsou nepravidelně skloňována:

• fazole, mná; mná, zákaz (f.) „žena“
• deirfiúr, deirféar; deirfiúracha (F.) / ˈDʲɾʲɛfʲuːɾˠ, ˈdʲɾʲɛfʲeːɾˠ, ˈdʲɾʲefʲuːɾˠəxə / "sestra"
• deoch, dí; deochanna / dʲɔx, dʲiː, ˈdʲɔxən̪ˠə / (f.) „pít“
• Dia, Dé; déithe (m.) „Bůh“
• lá, lae; laethanta (m.) „den“
• leaba, leapa; leapacha (f.) „postel“
• mí, míosa; míonna (f.) „měsíc“
• muir, mara; mara (f.) „moře“
• olann, olla (f.) „vlna“
• talamh, talaimh (m.) nebo talún (F.); tailte "přistát"
• učit, tí; desátek (m.) „dům“

Články

The určitý člen má v irštině dvě formy: an a na. Jejich distribuce závisí na počtu, velikosti písmen a pohlaví a spouští mutaci částečně na základě počátečního zvuku následujícího slova. Každá položka tabulky uvádí příklad jednoho podstatného jména začínajícího na souhlásku a jednoho se samohláskou.

Dative (i) se používá se všemi předložkami v použití Severního Irska; v Munsteru a standardním jazyce, který se používá pouze s doupě "od", don "do" a sa (n) „v“, ale existují i ​​Munsterské dialekty, ve kterých pouze sa (n) spouští lenition a doupě a don zatmění, jako u každé jiné sloučeniny předložené k předmětu. V Connachtu sa (n) zatmění, zatímco doupě a don lenite. Dative (ii) se používá mimo Ulster s jinými předložkami.

Článek nikdy nemutuje následující d nebo t v jednotném čísle a s je lenited to ts (výrazný [t̪ˠ, tʲ]) spíše než obvykle sh. s dále jenité v dativu (i) a (ii) v jednotném čísle se ženskými podstatnými jmény, ale vůbec ne lenitové s podstatnými jmény mužskými.

Zatmění však je t a d v Munsterových dialektech a formách jako „ag a ndoras „místo obvyklého vzoru“ ag aoras “, který se používá ve všech ostatních dialektech, se vyskytuje.

Tady není žádný neurčitý článek v irštině, takže podle kontextu kočka může znamenat „kočka“ nebo „kočka“.

Přídavná jména

Téměř všechny přídavná jména v irštině lze použít buď predikativně, nebo atributivně. Predikativní adjektivum je adjektivum, které tvoří součást predikátu Červené ve větě Auto je červené. Atributivní adjektivum přímo upravuje podstatné jméno, jako v červené auto.

Přívlastek predikátu v irštině neskloňuje:

• Tá strach ze hříchu beag. „Ten muž je malý.“
• Tá na fir sin beag. „Ti muži jsou malí.“
• Tá an bhean seo beag. „Tato žena je malá.“
• Tá na mná seo beag. „Tyto ženy jsou malé.“

Predikátovému adjektivu vyjadřujícímu hodnotový úsudek často předchází částice jít. Tato částice připojuje a h na následující samohlásku.

• Krotit jít maith. „Jsem v pořádku“ (rozsvícený. „Jsem dobrý.“)
• Tá an scéal jdi holc. „Ten příběh je špatný.“
• Bhí an goalsir jdi hálainn. „Počasí bylo nádherné.“

V Severním Irsku jít se v těchto případech obecně nepoužívá.

Atributivní adjektivum většinou následuje podstatné jméno a skloňuje se:

• strach beag "malý muž"
• fhir bhig „malého muže“ (genitiv)

V irštině existují čtyři třídy skloňování adjektiv, které odpovídají prvním čtyřem skloňování podstatných jmen:

První skloňování

Druhé skloňování

Třetí skloňování

Čtvrté skloňování

Toto skloňování se neohýbá, ale mutuje.

Nepravidelná přídavná jména

Poznámky

• Nominativ množného čísla prochází lenition pouze pokud podstatné jméno končí štíhlou souhláskou: cait bhacacha „chromé kočky“. Jinak adjektivum v nominativu množného čísla nelení: táilliúirí bacacha „chromí krejčí“.
• Dlouhá forma genitivu množného čísla (např. bochta, bacacha, ciúine) se používá, když má podstatné jméno silné množné číslo, např. máithreacha bacacha „chromých matek“. Krátká forma (např. bocht, bacach, ciúin) se používá, když má podstatné jméno slabé množné číslo, např. kočičí bacach "chromých koček".
• Dativ má stejnou formu jako jmenovaný.
• Vokativ má stejnou formu jako jmenovaný, s výjimkou mužského singuláru 1. / 2. deklinace, kde má stejnou formu jako genitiv.

Srovnávací

Irská přídavná jména mají a srovnávací forma ekvivalentní srovnávací a superlativ v angličtině. Srovnávací nepodléhá inflexi a je stejné jako ženský singulární genitiv v pravidelných a mnoha nepravidelných adjektivech.

Pravidelná formace

Nepravidelné formy

Syntaxe srovnání

Existují dvě konstrukce, které vyjadřují srovnávací údaje:

1) Spona + srovnávací forma + předmět + ná („než“) + predikát. Preteritus spony způsobuje lenici, zatímco přítomný čas ne.

• Ba thréine Cáit ná Cathal. „Cáit byl silnější než Cathal.“
• Je airde Seán ná mise. „Seán je větší než já.“
• B'óige an madra ná an cat. „Pes byl mladší než kočka.“
• Je strachem Gaeilge bhriste ná Béarla cliste. „Broken Irish je lepší než chytrá angličtina.“

2) níos / ní ba / ní b ‘ + srovnávací + ná + predikát. Níos se používá, pokud je věta v přítomném nebo budoucím čase.

Ní ba / ní b ‘, které spouští lenition, se používá, pokud je věta v minulém čase. Ní b ‘ se používá před slovy začínajícími na samohlásky a ní ba před těmi, které začínají souhláskami.

• Tá an ghrian níos gile ná an ghealach. „Slunce je jasnější než měsíc.“
• Beidh Peadar níos saibhre ná a athair. „Peadar bude bohatší než jeho otec.“
• D'éirigh Peadar ní ba shaibhre ná a athair. „Peadar zbohatl než jeho otec.“
• Bhí Seán ní b’airde ná mise. „Seán byl větší než já.“

Superlativ je vyjádřen jako relativní klauze: podstatné jméno + je / ba / ab + srovnávací formulář.

• cailín je tréine „nejsilnější dívka“ (rozsvícená „dívka, která je nejsilnější“)
• cailín ba thréine „nejsilnější dívka“ (rozsvícená „dívka, která byla / bude nejsilnější“)
• buachaill je óige „nejmladší chlapec“ (rozsvícený „chlapec, který je nejmladší“)
• buachaill ab óige „nejmladší chlapec“ (rozsvícený „chlapec, který byl / bude nejmladší“)

Reference

• Christian Brothers (1994). Nová irská gramatika. Dublin: C. J. Fallon.
• Gramadach na Gaeilge agus litriú na Gaeilge: An Caighdeán Oifigiúil. Dublin: Oifig an tSoláthair. 1994.
• Alexey Shibakov (2017). Irish Word Forms / Irische Wortformen (kniha I&II). Berlín: epubli.