Irská konjugace - Irish conjugation

tento článek ne uvést žádný Zdroje. Prosím pomozte vylepšit tento článek podle přidávání citací ke spolehlivým zdrojům. Zdroj bez zdroje může být napaden a odstraněn. Najít zdroje: „Irská konjugace“  – zprávy  · noviny  · knihy  · učenec  · JSTOR (Února 2017) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

irština sloveso formy jsou konstruovány buď synteticky nebo analyticky.

Syntetické formy vyjadřují informace o osoba a číslo na konci: např. molaim „Chválím“, kde končí -cíl je zkratka pro „1st person singular present“. V tomto případě není zájmeno povoleno: * molaim mé je ungrammatical. Molann mé je povoleno, ale pomocí -cíl konec je častější.

Analytické formy jsou ty, jejichž konce neobsahují žádné informace o osobě a čísle a je nutné zájmeno: např. molann sibh „vy (pl.) chválíte“, kde končí -ann vyjadřuje pouze přítomný čas a zájmeno sibh „vy“ (pl.) jej musíte doprovázet, abyste vyjádřili „2. osobu množného čísla“.

Kromě těchto tří osob má irština také neosobní formu (nazývanou také „autonomní“ forma), která se používá při vytváření pasiv a lze ji pohodlně přeložit jako „jeden“ nebo „někdo“. Níže je uvedena distribuce syntetických a analytických forem ve standardním jazyce; v dialektech lze nalézt i jiné vzorce, i když v tomto článku jsou zdůrazněny některé z nejdůležitějších rozdílů provedených v určitých dialektech.

Vidět Irský pravopis pro diskusi o tom, jak se vyslovují zakončení slovesa.

Pravidelná slovesa

Existují dvě třídy konjugace regulárních sloves, jak je znázorněno níže. Formuláře v kurzíva nejsou součástí standardního jazyka. Zobrazené přípony se mění, aby souhlasily se slovem končícím na velarizovanou („širokou“) souhlásku nebo palatalizovanou („štíhlou“) souhlásku. Následující příklady slovesa končící „širokými“ souhláskami nahoře a „štíhlými“ souhláskami níže.

Všimněte si, že v „historických“ časech (nedokonalý, preteritický a podmíněný) podstoupí spoluhláska-počáteční stopa lenition (a dialekticky jí předchází „dělat“), zatímco počáteční samohláska je předponou d ‘. Stopka začínající na F plus samohláska bere obojí, např. fanoušek "Počkejte", d'fhan sé "on čekal". Preterite neosobní, např. fanadh „jeden čekal“, nepodstupuje ani lenition ani nepřijímá d ‘. -F- v budoucích a podmíněných stoncích se vyslovuje / h /; s výjimkou podmíněné 2. osoby jednotného čísla a neosobní, kde zůstává / f /.

1. časování

2. konjugace

Druhá kmenová slovesa mají stejné základní přípony jako první konjugační slovesa, ale přidají infix dovnitř - (a) í- (většina forem), nebo - (e) o - / - ó- (v budoucnosti a podmíněné).

Kořeny končící štíhlou souhláskou procházejí synkopa před přidáním -í-.

Nepravidelná slovesa

Je jich jedenáct nepravidelná slovesa ve standardní irštině; jednotlivé dialekty mají několik dalších. Většina z nich se vyznačuje doplnění, to znamená, že různé kořeny se používají k vytvoření různých časů. Analytické formy jsou označeny symbolem +. Preterity mnoha nepravidelných sloves mají nepreteritické tvary verbální částice, např. an (tázací částice) a ní (záporná částice), místo ar (pret. tázací částice) a níor (pret. negativní částice). Některá slovesa se liší nezávislé a závislé formy v určitých časech; nezávislé formy se používají, když před slovesem nepředchází žádná částice a také po ní má „if“ (otevřený podmíněný) a přímá relativní částice A, zatímco závislé formy se používají po všech ostatních částicích.

Abair "říct"

Nezávislé tvary d- v tomto slovesu nejsou lenited a závislé formy jsou mírně archaické.

Bejr "nést"

Bi "být"

Pokud je podstatná fráze v predikátu, použijí se spíše tvary částice „je“ než cokoli níže.

Clois / Cluin "slyšet"

Clois se používá v jižním a jižním středním Irsku (Munster, Connemara, Aranské ostrovy atd.), zatímco cluin se používá u severních a severovýchodních odrůd (Mayo, Ulster).

Děkan "dělat, dělat"

Faigh "najít, dostat"

Formy f-in tohoto slovesa jsou zatměny, nikoli jen po nich ní.

Feic "vidět"

Ith "jíst"

Tabhair„„ dát, přinést, (být pojmenován) “

Význam „být jmenován“ se často vyskytuje ve spisech, a lze jej proto považovat pro studenty za podivný. Když znamená „být jmenován“, za verbformem obvykle následuje předložka „ar“, která se také skloňuje kvůli osobě, se kterou je spojena. např.:

• Bhí Seán, mar thugtaí vzduch, an-shásta. „Seán, jak se mu (obvykle) říkalo, byl velmi šťastný.“
• Tá Seán ag tabhairt an úill dom. „Seán mi dává jablko.“

Dehet, "přijít"

Téigh, "jít"

Slovesná podstatná jména

Tvoření slovesného podstatného jména

Irish nemá infinitiv a místo toho používá slovesné podstatné jméno. Slovesné podstatné jméno lze utvářet pomocí různých strategií (většinou přípon). Nejběžnější z nich jsou:

• Přípona -adh, např. bažina "změkčit": bogadh
• Přípona -áil, např. teplouš "odejít" : fágáil
• Přípona -ú, např. ardaigh "výtah": ardú
• Přípona -hm, např. caith "utratit": caitheamh
• Přípona -t, např. kosain "bránit": cosaint
• Přípona -úint, např. opírat se "následovat" : leanúint
• Štíhlá souhláska je široká, např. koisc "zabránit": cosc
• Přípona - každý, např. Ceannaigh "Koupit" : Ceannach
• Žádná změna, např. ól "napít se" : ól
• Přípona -cht, např. dúisigh "vzhůru": dúiseacht
• Přípona -E, např. rinc "tanec": rince

Použití slovesného podstatného jména

Slovesné podstatné jméno se používá jako infinitiv v angličtině.

D'iarr sé orm imeacht. „Požádal mě, abych šel.“

B'fhearr liom fanacht. „Raději bych zůstal.“

Progresivista může být vyjádřen předložkou ag a je ekvivalentní s anglickým přítomným příčestím.

Tá Seán ag obair. „Seán pracuje.“

Bhí Máire ag caint. „Máire mluvila.“

Dokonalý čas lze vytvořit s kteroukoli ze složených předložek tar éis nebo i ndiaidh a slovesné podstatné jméno.

Tá sí tar éis baint fhéir. „Ona (právě) sekala trávu.“ (srov. Hiberno-angličtina „Je po sekání trávy.“)

Bhí sé i ndiaidh ní na gcupán. „Měl (jen) umyl šálky.“ (srov. Hiberno-anglicky „Byl po umytí šálků.“)

Preverbální částice

Irština používá řadu preverbal částice upravit význam a věta. V kladném výroku se nepoužije žádná částice a sloveso je na prvním místě (s výjimkou Munster Irish, kde se „Do“ umístí před slovesa v minulosti, obvyklá minulost a podmíněnost, leniting slovesa, které následuje). Toto je ještě vidět ve standardním jazyce v uvedených časech, s předponou k slovesům začínajícím samohláskami, např. D'ól mé (D'ólas v Munster irštině), což znamená „pil jsem“:

• Tuigeann Seán Gaeilge. „Seán rozumí irštině.“
• Thuig Seán Gaeilge. „Seán rozuměl irštině.“
• Thuigfeadh Seán Gaeilge. „Seán by rozuměl irštině.“

Negativní částice

Chcete-li vyvrátit tvrzení, částici ní je použito, což způsobuje lenition; A d ‘ před samohláskou nebo lenited F je vynechán:

• Ní thuigeann Seán Gaeilge. „Seán nerozumí irštině.“
• Ní thuigfeadh Seán Gaeilge. „Seán nerozumí irštině.“
• Ní ólfadh Séamas an bainne. „Séamas by mléko nepil.“ (srov. D'ólfadh Séamas an bainne. „Séamas by vypil mléko.“)
• Ní fhanfadh Úna liom. „Úna by mě nečekal.“ (srov. D'fhanfadh Úna liom. „Úna by na mě počkala.“)

V preterite, částice níor se používá . Existuje lenice, ale ne d ‘.

• Níor thuig Seán Gaeilge. „Seán nerozuměl irštině.“
• Níor ól Séamas an bainne. „Séamas mléko nepil.“ (srov. D'ól Séamas an bainne. „Séamas vypil mléko.“)
• Níor fhan Úna liom. „Úna na mě nečekala.“ (srov. D'fhan Úna liom. „Úna na mě počkala.“)

(V Severním Irsku negativní částice cha (n), pret. char jsou také používány)

Tázací částice

Představovat jednoduché Ano ne otázka, částice an se používá, což způsobuje zatmění (žádné zatmění samohlásek, protože an již končí n). V preterite ar Používá se (+ lenition). Předpona d ‘ je vynechán:

• An dtuigeann Seán Gaeilge? „Rozumí Seán irštině?“
• An dtuigfeadh Seán Gaeilge? „Rozuměl by Seán irštině?“
• An ólann Séamas bainne? „Pije Séamas mléko?“
• An bhfanfadh Úna liom? „Počkala by mě Úna?“
• Ar thuig Seán Gaeilge? „Rozuměl Seán irštině?“
• Ar ól Séamas an bainne? „Vypil Séamas mléko?“
• Ar fhan Úna liom? „Čekala na mě Úna?“

Tyto částice se také používají k zavedení nepřímé otázky:

• Níl a fhios agam an dtuigeann Seán Gaeilge. „Nevím, jestli Seán rozumí irštině.“
• Ní mé ar ól Séamas an bainne. „Zajímalo by mě, jestli Séamas vypil mléko.“

Negativní tázací částice

K záporné otázce ano / ne, částice nach se používá, což způsobuje zatmění (v preterite: nár + lenition):

• Nach dtuigeann Seán Gaeilge? „Nerozumí Seán irštině?“
• Nach dtuigfeadh Seán Gaeilge? „Nerozuměl by Seán irštině?“
• Nach n-ólfadh Séamas an bainne? „Nepil by Séamas mléko?“
• Nach bhfanfadh Úna liom? „Nečekal by mě Úna?“
• Nár thuig Seán Gaeilge? „Nerozuměl Seán irštině?“
• Nár ól Séamas an bainne? „Copak Séamas nepil mléko?“
• Nár fhan Úna liom? „Nečekal na mě Úna?“

(V Munsteru ná se používá místo nach.)

Wh-tázací částice

Chcete-li položit otázku, jedna z tázacích částic ca, cad a/Céard a, Cathain a, cé a, conas a používá se atd.

• Cá gcuirfidh tú an litir? „Kam ten dopis vložíš?“
• CAD/Céard a Cheapfaidh na comharsana? „Co si budou myslet sousedé?“
• Cathain a dhíolfaidh sibh bhur dteach? „Kdy prodáš svůj dům?“
• Cé a sheasfaidh já jsem'ice? „Kdo bude stát vedle mě?“
• Conas a ghlanfaidh tú an gúna? „Jak vyčistíš šaty?“

Spojovací způsob

The spojovací způsob pokrývá myšlenku něco si přát, a tak se objevuje v některých slavných irských příslovích a požehnáních. To je považováno za staromódní čas pro každodenní řeč (kromě stanovených frází), ale přesto se často objevuje v tisku.

Spojovací způsob je normálně tvořen z „Go“ (které spouští zatmění) plus spojovací formy slovesa, plus předmět a věc, po které se touží. Například konjunktivní forma „teigh“ (go) je „té“:

• Jděte dté tú slán. - Může ti být dobře.

(svítí: můžete jít dobře)

Subjunktiv „tabhair“ (give) je opět „tuga“:

• Go dtuga Dia ciall duit. - Bůh ti dá smysl.

Ve třetím příkladu je přání také kletbou, jako je tato z ostrova Tory v Donegalu:

• Jděte na ndéana an Diabhal toirneach de d'anam v Ifreann. - Kéž ďábel způsobí hrom vaší duše v pekle.

Spojovací způsob je obecně tvořen převzetím přítomného indikativního času slovesa a přidáním vhodného konjunktivního konce v závislosti na širokém nebo štíhlém a první nebo druhé konjugaci. Například přítomný čas v první osobě jednotného čísla bažina (přesunout) je bog mé a jeho spojovací způsob ve stejné osobě je boga mé:

1. konjugace:

2. konjugace:

Např. „Go mbeannaí Dia thú“ - Ať vám Bůh žehná.

V konjunktivu je také určitá nepravidelnost v určitých slovesech. Sloveso bi (být) je nejvíce nepravidelné sloveso v irštině (jako ve většině indoevropských jazyků):

Irská fráze pro „děkuji“ - go raibh maith agat - používá spojovací způsob slova „bí“ a doslovně znamená „může na tebe být dobrý“.

Některá slovesa nesledují konjugaci spojovacího způsobu přesně tak, jak je uvedeno výše. Nesrovnalosti se vztahují na slovesa, jejichž kmen končí již zdůrazněnou samohláskou, a pravidla irského pravopisu a výslovnosti znamenají, že nemůže přijmout další:

• Ačkoli, feoigh nemá fáda (přízvuk), 'o' v této poloze je zdůrazněno (vyslovuje se, jako by to bylo) Ó) a tak je spojovací způsob nepravidelný.

Je důležité si uvědomit, že když je spojovací způsob používán v angličtině, nemusí být použit v irštině a místo toho může být použit jiný čas:

• Kdybych byly (minulý spojovací způsob) ty, zítra bych se učil na zkoušku. - Dá mba (minulé / podmíněné spona ) mise tusa, dhéanfainn (podmíněné) staidéar ar don scrúdú amárach.
• Přeji * (to) vám byly (minulý díl) zde. - Je mian liom go Raibh (přítomen sub.) tú anseo.
• Je důležité, aby on Vybrat (přítomný díl) správnou cestou - Tá sé tábhachtach go roghnaíonn (přítomný orientační) sé ar mbealach ceart.
• **Když jsi starší (přítomný ind.), pochopíte - Nuair a bheidh (budoucí ind.) tú níos sine, beidh tú a thuiscint.
• * Všimněte si, že v angličtině je relativní zájmeno že lze vynechat, ale v irštině odpovídající jít musí být zachována.
• ** Všimněte si, že v angličtině se přítomný čas často používá k označení budoucího státu, ale v irštině existuje méně svobody s časem (čas je přísněji vázán na vhodný čas, přítomný pro přítomný, minulý pro minulý, budoucí pro budoucnost). V tomto konkrétním příkladu budeš starší, a to je pak to pochopíš.