Heinz Marquardt - Heinz Marquardt

Heinz Marquardt
Heinz Maraquardt.jpg
Přezdívky)„Negus“
narozený(1922-12-29)29. prosince 1922
Braunsberg, Východní Prusko, (nyní Polsko)
Zemřel19. prosince 2003(2003-12-19) (ve věku 80)
Hammersbach
Pohřben
Nový hřbitov v Marköbel, předměstí Hammersbach
Věrnost nacistické Německo (do roku 1945)
 západní Německo
Servis/větevBalkenkreuz (Železný kříž) Luftwaffe
Bundeswehrkreuz (Železný kříž) Německé letectvo
Roky služby1939–45
1956–73
HodnostPoručíku (Wehrmacht)
Oberstleutnant (Bundeswehr)
JednotkaJagdgeschwader 51
Jagdgeschwader 73
Bitvy / válkydruhá světová válka
OceněníRytířský kříž Železného kříže
Jiná práceKondor

Heinz „Negus“ Marquardt (29 prosince 1922-19 prosince 2003) byl Němec Luftwaffe stíhací eso a příjemce Rytířský kříž Železného kříže, nejvyšší ocenění ve vojenských a polovojenských silách nacistického Německa během druhé světové války. Marquardtovi bylo připsáno 121 vzdušných vítězství - tj. 121 vzdušných bojových střetů vedoucích ke zničení nepřátelských letadel - dalších 16 nepotvrzených vítězství ve 320 bojových misích. Všechna jeho vítězství až na jedno byla získána nad Východní fronta.

druhá světová válka

Marquardt se narodil 29. prosince 1922 v Braunsberg, dnešní Braniewo v Polsku, v té době v Východní Prusko provincie Výmarská republika je Svobodný stát Prusko.[1] Dne 15. Září 1941 byl vyslán do Jagdfliegerschule 5 (Škola 5. - 5. stíhacího pilota JFS), umístěná u Letiště Le Havre - Octeville ve Francii. Od 1. února 1942 působil jako instruktor stíhacího pilota a letěl s operačním letkou JFS 5 na operačním letadle na přední straně kanálu La Manche.[2]

Východní fronta

Dne 1. srpna 1943 byl Marquard převelen k 10. Staffel (10. letka) ze dne Jagdgeschwader 51 „Mölders“ (JG 51–51. Stíhací křídlo) operující na Východní fronta.[3] K jeho převodu do JG 51 došlo během Sovětského svazu Útočná operace Belgorod-Charkov kde to podporovalo 8. armáda.[4] Podle Obermaiera si Marquardt 2. října připsal první vzdušné vítězství sestřelením Iljušin Il-2 pozemní útok letadla.[2]

Dne 10. září 1944 byl Marquard vyznamenán Německý kříž ve zlatě (Deutsches Kreuz ve zlatě) a Rytířský kříž Železného kříže (Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes) dne 18. listopadu.[3] Dne 14. dubna 1945 byl Marquardt připočítán ke svému 100. vzdušnému vítězství. Byl 102. Luftwaffe pilot k dosažení značky století.[5] Na přestupovém letu nového Focke-Wulf Fw 190 D-9 k jeho jednotce, on byl připočítán se čtyřmi vzdušnými vítězstvími nad Jakovlev Jak-3 dne 25. dubna 1945.[6]

1. května 1945 se stal Marquardt Jagdgeschwader 51'poslední oběť války, když byl sestřelen královské letectvo Spitfiry severně od Berlína.[7] Marquardt vedl šestiletý let Focke-Wulf Fw 190 D-9 na eskortní misi 12 pozemních útočných letounů Fw 190 F-8 z Redlin na misi do Berlína. Po dokončení mise se letadlo vrátilo do Schwerin. Při přistávacím přiblížení se let dostal pod útok 6 Spitfire Mk XIV z Letka č. 41. Marquardt nařídil svému letu zakrýt přistání pozemních útočných stíhaček, zatímco on a jeho parťák, Feldwebel Radlauer zaútočil na Spitfiry zdola. Marquardt si nárokoval jednoho z útočníků, ale byl sestřelen spolu s dalšími dvěma Fw 190. Radlauer viděl Marquardtův Fw 190 havarovat v plamenech, ale nepozoroval žádné známky života. Marquardt byl původně označen jako zabit v akci ale zachránil záchranu a byl převezen do nemocnice ve Schwerinu, kde byl krátce poté zajat válečný zajatec.[6]

Pozdější život

Po druhé světové válce sloužil Marquardt v nově zřízené Německé letectvo z západní Německo s hodností Poručíku (Poručík) dne 16. srpna 1956. Sloužil u Jagdgeschwader 73 (JG 73 - 73. stíhací křídlo) a Leichtes Kampfgeschwader 42 (LeKG 42—42. Lehké bojové křídlo). Marquardt odešel dne 30. září 1973 poté, co se dostal do hodnosti Oberstleutnant (Podplukovník). Zemřel 19. prosince 2003.

Shrnutí kariéry

Letecké nároky na vítězství

Matthews a Foreman, autoři Luftwaffe Aces - biografie a vítězstvízkoumal Německé spolkové archivy a uveďte, že Marquardtovi bylo připsáno více než 121 vzdušných vítězství, která si všechna vyžádala na východní frontě.[8]

Vítězná tvrzení byla zaznamenána do mapové reference (PQ = Planquadrat), například „PQ 34 Ost 39551“. The Luftwaffe mřížková mapa (Jägermeldenetz) pokrývala celou Evropu, západní Rusko a severní Afriku a byla složena z obdélníků o rozměrech 15 minut z zeměpisná šířka o 30 minut zeměpisná délka, oblast asi 360 čtverečních mil (930 km)2). Tyto sektory byly poté rozděleny na 36 menších jednotek, aby poskytly oblast o velikosti 3 × 4 km.[9]

Ocenění

Poznámky

  1. ^ „M.H.“ odkazuje na Iljušin Il-2 se zadním střelcem (mit Heckschütze).
  2. ^ Podle Scherzer as Oberfeldwebel ve 13./Jagdgeschwader 51 „Mölders“.[1]

Reference

Citace

  1. ^ A b Scherzer 2007, str. 527.
  2. ^ A b C Obermaier 1989, str. 164.
  3. ^ A b Matthews & Foreman 2015, str. 807.
  4. ^ Prien a kol. 2012, str. 127.
  5. ^ Obermaier 1989, str. 243.
  6. ^ A b Aders & Held 1993, str. 182.
  7. ^ Weal 1996, str. 82.
  8. ^ Matthews & Foreman 2015, str. 807–809.
  9. ^ Planquadrat.
  10. ^ Matthews & Foreman 2015, str. 807–808.
  11. ^ A b Prien a kol. 2012, str. 155.
  12. ^ A b C Prien a kol. 2012, str. 156.
  13. ^ Matthews & Foreman 2015, str. 808.
  14. ^ Matthews & Foreman 2015, str. 808–809.
  15. ^ Matthews & Foreman 2015, str. 809.
  16. ^ Patzwall & Scherzer 2001, str. 295.
  17. ^ Fellgiebel 2000, str. 303.

Bibliografie

  • Aders, Gebhard; Held, Werner (1993). Jagdgeschwader 51 'Mölders' Eine Chronik - Berichte - Erlebnisse - Dokumente [Fighter Wing 51 'Mölders' A Chronicle - Zprávy - Zkušenosti - Dokumenty] (v němčině). Stuttgart, Německo: Motorbuch Verlag. ISBN  978-3-613-01045-1.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Bergström, Christer. „Webové stránky Černý kříž / Červená hvězda Bergström“. Identifikace Luftwaffe Planquadrat. Archivovány od originál dne 22. prosince 2018. Citováno 30. června 2018.
  • Fellgiebel, Walther-Peer (2000) [1986]. Die Träger des Ritterkreuzes des Eisernen Kreuzes 1939–1945 - Die Inhaber der höchsten Auszeichnung des Zweiten Weltkrieges aller Wehrmachtteile [Nositelé Rytířského kříže Železného kříže 1939–1945 - vlastníci nejvyšší ceny druhé světové války ze všech poboček Wehrmachtu] (v němčině). Friedberg, Německo: Podzun-Pallas. ISBN  978-3-7909-0284-6.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Matthews, Andrew Johannes; Foreman, John (2015). Luftwaffe Aces - Životopisy a Vítězství - Svazek 3 M – R. Walton on Thames: Red Kite. ISBN  978-1-906592-20-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Obermaier, Ernst (1989). Die Ritterkreuzträger der Luftwaffe Jagdflieger 1939-1945 [Rytířský kříž Nositelé stíhacích sil Luftwaffe 1939-1945] (v němčině). Mainz, Německo: Verlag Dieter Hoffmann. ISBN  978-3-87341-065-7.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Patzwall, Klaus D .; Scherzer, Veit (2001). Das Deutsche Kreuz 1941-1945 Geschichte und Inhaber Band II [Německý kříž 1941 - 1945 Historie a příjemci Svazek 2] (v němčině). Norderstedt, Německo: Verlag Klaus D. Patzwall. ISBN  978-3-931533-45-8.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Prien, Jochen; Stemmer, Gerhard; Rodeike, Peter; Bock, Winfried (2012). Die Jagdfliegerverbände der Deutschen Luftwaffe 1934 až 1945 — Teil 12 / II — Einsatz im Osten — 4.2. bis 31.12.1943 [Stíhací jednotky německého letectva 1934 až 1945 - část 12 / II - Akce na východě - 4. února až 31. prosince 1943] (v němčině). Eutin, Německo: Buchverlag Rogge. ISBN  978-3-942943-05-5.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Scherzer, Veit (2007). Die Ritterkreuzträger 1939–1945 Die Inhaber des Ritterkreuzes des Eisernen Kreuzes 1939 von Heer, Luftwaffe, Kriegsmarine, Waffen-SS, Volkssturm sowie mit Deutschland verbündeter Streitkräfte nach den Unterlagen des Bundesarchives [Nositelé Rytířského kříže 1939–1945 Držitelé Rytířského kříže Železného kříže 1939 armádou, letectvem, námořnictvem, Waffen-SS, Volkssturmem a spojeneckými silami s Německem Podle dokumentů Federálního archivu] (v němčině). Jena, Německo: Scherzers Militaer-Verlag. ISBN  978-3-938845-17-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Weal, John (1996). Focke-Wulf Fw 190 Aces ruské fronty. Londýn, Velká Británie: Vydavatelství Osprey. ISBN  978-1-85532-518-0.CS1 maint: ref = harv (odkaz)