Vztahy mezi Evropskou unií a NATO - European Union–NATO relations
tento článek případně obsahuje původní výzkum.Leden 2020) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
tento článek lze rozšířit o text přeložený z odpovídající článek francouzsky. (Říjen 2019) Kliknutím na [zobrazit] zobrazíte důležité pokyny k překladu.
|
EU | NATO |
---|
The Evropská unie (EU) a EU Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) jsou dvě hlavní smlouvy Západní organizace pro spolupráci mezi členskými státy, obě se sídlem v Brusel, Belgie. Jejich povaha je odlišná a působí v různých sférách: NATO je čistě mezivládní organizace fungující jako vojenská aliance, jejímž primárním úkolem je implementovat článek 5 Severoatlantická smlouva o kolektivní územní obraně. EU je na druhé straně částečně nadnárodní a částečně mezivládní sui generis subjekt podobný a konfederace[1][2] což s sebou nese širší ekonomické a politické integrace. Na rozdíl od NATO sleduje EU a zahraniční politika samostatně - na základě konsensu a členské státy jej vybavily nástroji v oblasti obrany a krizového řízení; the Společná bezpečnostní a obranná politika (CSDP) struktura.
EU a NATO ano 27 a 30 členských států, z nichž 21 je členy obou. Dalšími čtyřmi členy NATO jsou žadatelé o EU - Albánie, Černá Hora, Severní Makedonie a Turecko. Dva další - Island a Norsko - se rozhodli zůstat mimo EU, ale účastní se Jednotný trh EU jako součást jejich Evropský hospodářský prostor (EHP) členství. Členství v EU a NATO je odlišné a některé členské státy EU jsou v otázkách obrany tradičně neutrální. Několik členských států EU bylo dříve členy EU Varšavská smlouva. Dánsko má výjimku z SBOP.[3]
EU má vlastní doložku o vzájemné obraně v čl. 42 odst. 7 a článku 222 dohody Smlouva o Evropské unii (TEU) a Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU). The Struktura velení a řízení CSDP je však mnohem menší než Struktura velení NATO (NCS) a rozsah, v jakém by se SBOP měla vyvinout, aby vytvořila plnou obrannou složku pro EU, která bude schopna sama implementovat doložku EU o vzájemné obraně, je předmětem sporu a Spojené království (UK) proti tomu vzneslo námitku. Na naléhání Spojeného království v jednáních vedoucích k Lisabonská smlouva, Článek 42.2 SEU to rovněž stanoví NATO bude hlavním fórem pro provádění kolektivní sebeobrany pro členské státy EU, které jsou rovněž členy NATO.
V roce 2002 Dohoda Berlin Plus a 2018 Společné prohlášení zajistit spolupráci mezi EU a NATO, včetně toho, že zdroje NCS lze použít k provádění misí SBOP EU.
Dějiny
1948-1951: Společný původ, kdy NATO kanibalizuje vnitroevropské iniciativy
The západní unie, založená k provedení roku 1948 Bruselská smlouva podepsané Francií, Nizozemskem, Benelux zemí a Spojeného království představuje předchůdce jak obranné složky NATO, tak EU, Společná bezpečnostní a obranná politika (CSDP). Organizační schéma WUDO k listopadu 1948, ve kterém plné a přerušované čáry označují kontrolní a styčné čáry:[4]
Poradní rada (zahraniční nebo premiéři) | |||||||||||||||||||||||||||||||||
Stálá komise (4 velvyslanci v Londýně plus zástupce zahraniční kanceláře) | Výbor pro obranu (ministři obrany) | ||||||||||||||||||||||||||||||||
Vojenská zásobovací rada | |||||||||||||||||||||||||||||||||
Výbor náčelníků štábů (WUCOS) | |||||||||||||||||||||||||||||||||
Finanční výbor | |||||||||||||||||||||||||||||||||
Valné shromáždění OSN Zvláštní výbor | Bezpečnostní výbor | Vojenský výbor a kombinovaný štáb WUCOS | Vrchní velitelé a jeho předseda | ||||||||||||||||||||||||||||||
C-in-C západní Evropa pozemní síly | Taktické letectvo západní Evropy (taktické) | Vlajkový důstojník západní Evropy | |||||||||||||||||||||||||||||||
Od konce roku 2006 druhá světová válka, suverénní evropský země uzavřely smlouvy, a tím spolupracovaly a harmonizovaly politiky (nebo sdružená suverenita) v rostoucím počtu oblastí, v tzv Projekt evropské integrace nebo výstavba Evropy (francouzština: la construction européenne). Následující časová osa nastiňuje právní počátek Evropská unie (EU) - hlavní rámec pro toto sjednocení. EU zdědila mnoho ze svých současných povinností po a členství z Evropských společenství (ES), které byly založeny v padesátých letech v duchu Schumanova deklarace.
Legenda: S: podepisování F: vstup v platnost T: ukončení E: expirace de facto supersession Rel. s rámcem ES / EU: de facto uvnitř mimo | Evropská unie (EU) | [Pokračování] | ||||||||||||||
Evropských společenství (ES) | (Pilíř I) | |||||||||||||||
Evropské společenství pro atomovou energii (ESAE nebo Euratom) | [Pokračování] | |||||||||||||||
/ / / Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) | ||||||||||||||||
Evropské hospodářské společenství (EHS) | ||||||||||||||||
Schengenská pravidla | Evropské společenství (ES) | |||||||||||||||
'TREVI' | Spravedlnost a vnitřní věci (JHA, pilíř II) | |||||||||||||||
Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) | [Pokračování ] | Policejní a soudní spolupráce v trestních věcech (PJCC, pilíř II ) | ||||||||||||||
Anglo-francouzská aliance | [Obranné rameno podal na NATO ] | Evropská politická spolupráce (EPC) | Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP, pilíř III ) | |||||||||||||
západní unie (WU) | / Západoevropská unie (WEU) | [Úkoly definované po WEU 1984 reaktivace podal do EU ] | ||||||||||||||
[Společenské, kulturní úkoly podal na CoE ] | [Pokračování ] | |||||||||||||||
Evropská rada (CoE) | ||||||||||||||||
- ¹ Ačkoli ne smlouvy EU per se, tyto smlouvy ovlivnily rozvoj z Obranné rameno EU, hlavní část SZBP. Francouzsko-britská aliance založená Dunkirkovou smlouvou byla de facto nahrazeno WU. Pilíř SZBP byl podpořen některými bezpečnostními strukturami, které byly zřízeny v rámci působnosti roku 1955 Upravená Bruselská smlouva (MBT). Bruselská smlouva byla ukončeno v roce 2011 následně rozpustil WEU, jako doložka o vzájemné obraně že Lisabonská smlouva stanovená pro EU byla považována za způsobující zbytečnost ZEU. EU tedy de facto nahradil WEU.
- ² Smlouvy z Maastrichtu a Říma tvoří EU právní základ, a jsou také označovány jako Smlouva o Evropské unii (TEU) a Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU). Jsou pozměňovány sekundárními smlouvami.
- ³ Evropských společenství získané společné instituce a sdílené právní subjektivita (tj. schopnost např. podepisovat smlouvy samostatně).
- „Mezi založením EU v roce 1993 a konsolidací v roce 2009 se Unie skládala z tři sloupy, z nichž první byla Evropská společenství. Další dva pilíře sestávaly z dalších oblastí spolupráce, které byly přidány do působnosti EU.
- ⁵ Konsolidace znamenala, že EU zdědila práva Evropských společenství právní subjektivita a to pilířový systém byl zrušen, jehož výsledkem je rámec EU jako takový pokrývající všechny oblasti politiky. Výkonnou / zákonodárnou moc v každé oblasti místo toho určoval a rozdělení kompetencí mezi Instituce EU a členské státy. Toto rozdělení, jakož i ustanovení smlouvy pro oblasti politiky, ve kterých je vyžadována jednomyslnost, a hlasování kvalifikovanou většinou je možné, odráží hloubku integrace EU i částečně EU nadnárodní a částečně mezivládní Příroda.
- ⁶Plánuje založit a Evropské politické společenství (EPC) byly odloženy po francouzském neratifikování dohody Smlouva o založení Evropského obranného společenství (EDC). EPC by spojila ESUO a VDO.
1954: Nezařízení samostatného evropského pilíře v NATO
Pokud by její zakládající smlouva nezískala ratifikaci ve francouzském parlamentu v roce 1954, znamenalo by to, že by evropské obranné společenství mělo celoevropskou armádu rozdělenou na národní složky a mělo společný rozpočet, společné zbraně, centralizované vojenské zakázky a instituce. VDO by mělo nedílnou vazbu na NATO a vytvořilo by autonomní evropský pilíř v atlantické alianci.
1996-současnost: Napětí a vzájemné zájmy, jelikož EU získává autonomní obranné struktury
Po založení ESDI a St. Malo deklarace, Americký ministr zahraničí Madeleine Albrightová mimo jiné vyjádřili znepokojení nad tím, že by nezávislý evropský bezpečnostní pilíř mohl podkopat NATO, když uvedla tři slavné D:
Naším úkolem [...] je spolupracovat na rozvoji [ESDI] v rámci [NATO], který USA silně podpořily. S nadšením podporujeme všechna taková opatření, která zvyšují evropské schopnosti. USA vítají schopnějšího evropského partnera s moderními, pružnými vojenskými silami, které jsou schopné hasit požáry na vlastním dvorku Evropy a spolupracovat s námi prostřednictvím [NATO] na obraně našich společných zájmů. Klíčem k úspěšné iniciativě je zaměřit se na praktické vojenské schopnosti. Jakákoli iniciativa musí zabránit tomu, aby [NATO] rozhodovala do roku de-link ESDI z NATO, vyhněte se dvyužití stávajícího úsilí a vyhnout se ddiskriminuje nečleny EU. [...]
Východní rozšíření
Současná spolupráce
The Dohoda Berlin Plus umožňuje Operace EU má být plánováno a prováděno na vojenské strategické a operační úrovni s využitím prostředků a schopností v EU; Struktura velení NATO (NCS). V takovém případě by bylo v rámci NATO zřízeno operační velitelství (OHQ) Nejvyšší velitelství spojeneckých sil v Evropě (SHAPE) v Mons, Belgie. SHAPE je hlavní sídlo společnosti Spojenecké velitelské operace (ACO).
Pokud NCS poskytne OHQ, Zástupce nejvyššího velitele spojeneckých sil v Evropě (DSACEUR) působí jako operační velitel (OpCdr).
Dohoda Berlin Plus vyžaduje, aby použití aktiv NATO bylo předmětem „práva prvního odmítnutí“, tj. NATO musí nejprve odmítnout zásah v dané krizi,[6][7] a podmíněné jednomyslným souhlasem mezi státy NATO, včetně států mimo EU. Například turecké výhrady k Provoz Concordia použití prostředků NATO oddálilo jeho nasazení o více než pět měsíců.[8]
The Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) Vojenský štáb (EUMS), nacházející se v Budova Kortenberg v Bruselu má stálý styčný tým NATO a vede stálou buňku EU u NATO Nejvyšší velitelství spojeneckých sil v Evropě (SHAPE) v Mons.
Srovnání
Velitelské struktury
SBOP vyžaduje kolektivní sebeobrana mezi členskými státy. Tato odpovědnost vychází z článku 42.7 Smlouvy o EU, který stanoví, že tato odpovědnost nepoškozuje specifický charakter bezpečnostní a obranné politiky určitých členských států, s odkazem na politiku neutrality. Vidět Neutrální země§ Evropská unie k diskusi na toto téma. Podle Článek 42.7 „Pokud je členský stát obětí ozbrojené agrese na svém území, mají vůči němu ostatní členské státy povinnost pomoci a pomoci všemi prostředky, které mají v moci, v souladu s článkem 51 Charty Organizace spojených národů. aniž je dotčena zvláštní povaha bezpečnostní a obranné politiky některých členských států. “ Článek 42.2 dále stanoví, že NATO bude hlavním fórem pro provádění kolektivní sebeobrany pro členské státy EU, které jsou rovněž členy NATO.
EU nemá stálou vojenskou velitelskou strukturu podobnou EU Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) Spojenecké velitelské operace (ACO), ačkoli bylo dohodnuto, že zdroje ACO mohou být použity k provádění misí SBOP EU v rámci Dohoda Berlin Plus. The Schopnost vojenského plánování a vedení (MPCC), která byla založena v roce 2017 a má být posílena v roce 2020, však představuje první krok EU ve vývoji stálého vojenského velitelství. Souběžně s tím nově vzniklé Evropský obranný fond (EDF) označuje poprvé Rozpočet EU se používá k financování nadnárodních obranných projektů.
Evropská unie
The Struktura velení a řízení EU (C2) podle pokynů politických orgánů, které se skládají z členské státy zástupci a obecně vyžadují jednomyslná rozhodnutí, od dubna 2019:[9]
- Spojení: Rady a doporučení Podpora a monitorování Přípravné práce
Politická strategická úroveň: | |||||||||||||||||||||||||||||||||
ISS | EUCO Pres. (EUCO ) | Velení | |||||||||||||||||||||||||||||||
Koordinace / podpora | |||||||||||||||||||||||||||||||||
SatCen | CIVCOM | HR / VP (FAC ) | |||||||||||||||||||||||||||||||
INTCEN | HR / VP (PMG ) | HR / VP (PSC ) (******) | CEUMC (EUMC ) | ||||||||||||||||||||||||||||||
CMPD | DGEUM (***) (EUMS ) | ||||||||||||||||||||||||||||||||
Vojenská / civilní strategická úroveň: | |||||||||||||||||||||||||||||||||
Adresář MPCC (***) (MPCC) | JSCC | Civ OpCdr CPCC(*) | |||||||||||||||||||||||||||||||
Provozní úroveň: | |||||||||||||||||||||||||||||||||
MFCdr (****) (MFHQ) | HoM (*) | ||||||||||||||||||||||||||||||||
Taktická úroveň: | |||||||||||||||||||||||||||||||||
CC(**) Země | CC (**) Vzduch | CC (**) Mar | Ostatní CC (**) | ||||||||||||||||||||||||||||||
Síly | Síly | Síly | Síly | ||||||||||||||||||||||||||||||
- * V případě, že je v terénu také civilní mise SBOP, vztah s Schopnost civilního plánování a vedení (CPCC) a její civilní velitel operace (Civ OpCdr), jakož i podřízený vedoucí mise (HoM), jsou koordinováni, jak je znázorněno.
- ** Ostatní velitelé komponentů (CC) a servisní pobočky které mohou být stanoveny
- *** MPCC je součástí EUMS a Dir MPCC má dvojí klobouk jako DGEUMS. Pokud se MPCC nepoužívá jako operační velitelství (OHQ), buď národní OHQ nabízené členskými státy, nebo NATO Velitelská struktura (NCS) by tomuto účelu sloužila. V druhém případě Zástupce nejvyššího velitele spojeneckých sil v Evropě (DSACEUR), spíše než Dir MPCC, by sloužil jako velitel operace (OpCdr).
- **** Pokud se MPCC nepoužívá jako operační velitelství (OHQ), byl by MFCdr známý jako velitel sil (FCdr) a řídil by spíše velitelství sil (FHQ) než MFHQ. Zatímco MFHQ by jednalo jak na operační, tak taktické úrovni, FHQ by působilo čistě na operační úrovni.
- ***** Politická strategická úroveň není součástí struktury C2 sama o sobě, ale představuje politické orgány s přidruženými podpůrnými prostředky, které určují obecné směřování misí. The Rada určuje roli Vysoký představitel (HR / VP), který slouží jako Víceprezident z Evropská komise, navštěvuje Evropská rada schůze, předsedá Rada pro zahraniční věci (FAC) a může předsedat Politický a bezpečnostní výbor (PSC) v dobách krize. HR / VP navrhuje a provádí rozhodnutí SBOP.
- ****** Stejné složení jako Výbor stálých zástupců (COREPER) II, který se rovněž připravuje na práci FAC týkající se SBOP.
NATO
The Struktura vojenského velení NATO se skládá ze dvou strategických příkazů a je řízen Severoatlantická rada, z nichž všechny jsou spojeny společným Generální tajemník:[10]
Příkazy v rámci SACEUR - Velitelství spojeneckých sil spojeneckých sil Brunssum, Velitelství spojeneckých sil spojeneckých sil v Neapoli a Velitelství spojeneckých sil Norfolku jsou velení na operační úrovni, zatímco velitelství spojeneckých vzdušných sil velitelství, námořní velitelství velitelství spojeneckých sil a velitelství pozemních spojeneckých sil velení jsou veliteli taktické úrovně.[11] SACEUR má také operační velení nad Společná podpora a povolovací velení.[12]
- Spojení: Poskytuje rady a podporu NAC
Politická strategická úroveň: | |||||||||||||||||||
Rada NA | |||||||||||||||||||
NATO SG Brusel, BE | JE Brusel, BE | ||||||||||||||||||
Vojenská strategická úroveň: | |||||||||||||||||||
CMC (MC NATO ) Brusel, BE | |||||||||||||||||||
SACEUR (ACO, TVAR ) Mons, BE | SACT (AKT, HQ SACT) Norfolk, USA | ||||||||||||||||||
Provozní úroveň: | |||||||||||||||||||
JFCBS Brunssum, NL | JWC Stavanger, NE | ||||||||||||||||||
AIRCOM Ramstein, DE | JALLC Lisabon, PT | ||||||||||||||||||
MARCOM Northwood, GB | JFTC Bydgoszcz, PL | ||||||||||||||||||
KRAJINA Izmir, TR | |||||||||||||||||||
CIS GP Mons, BE | |||||||||||||||||||
JFCNP Neapol, TO | |||||||||||||||||||
JFC-NF Norfolk ve Virginii, USA | |||||||||||||||||||
Členství
Z 27 členských států EU, 21 jsou také členové NATO. Dalšími čtyřmi členy NATO jsou žadatelé o EU - Albánie, Černá Hora, Severní Makedonie a Turecko. Dva další - Island a Norsko - se rozhodli zůstat mimo EU, avšak účastní se EU Jednotný trh EU. Členství v EU a NATO je odlišné a některé členské státy EU jsou v otázkách obrany tradičně neutrální. Několik členských států EU bylo dříve členy EU Varšavská smlouva. Dánsko má výjimku z SBOP.[3]
Stát | Evropská unie | NATO | Organizace pro Společná výzbroj Spolupráce | ||
---|---|---|---|---|---|
Členství | Společná bezpečnostní a obranná politika | ||||
Všeobecné účast | Trvalé strukturované Spolupráce | ||||
Albánie | Kandidát | Ne | Ne | 2009 | Ne |
Rakousko | 1995 | Zakladatel | Zakladatel | Ne | Ne |
Belgie | Zakladatel | Zakladatel | Zakladatel | Zakladatel | 2003 |
Bosna a Hercegovina | Kandidát | Ne | Ne | Akční plán členství | Ne |
Bulharsko | 2007 | 2007 | Zakladatel | 2004 | Ne |
Kanada | Ne | Ne | Ne | Zakladatel | Ne |
Kypr | 2004 | 2007 | Zakladatel | Ne | Ne |
Chorvatsko | 2013 | 2013 | Zakladatel | 2009 | Ne |
Česká republika | 2004 | 2004 | Zakladatel | 1999 | Ne |
Dánsko | 1973 | Ne | Ne | Zakladatel | Ne |
Estonsko | 2004 | 2004 | Zakladatel | 2004 | Ne |
Finsko | 1995 | Zakladatel | Zakladatel | Ne | Částečný |
Francie | Zakladatel | Zakladatel | Zakladatel | Zakladatel | Zakladatel |
Německo | Zakladatel | Zakladatel | Zakladatel | 1955 | Zakladatel |
Řecko | 1981 | Zakladatel | Zakladatel | 1952 | Ne |
Maďarsko | 2004 | 2004 | Zakladatel | 1999 | Ne |
Island | Ne | Ne | Ne | Zakladatel | Ne |
Irsko | 1973 | Zakladatel | Zakladatel | Ne | Ne |
Itálie | Zakladatel | Zakladatel | Zakladatel | Zakladatel | Zakladatel |
Kosovo | Ne | Ne | Ne | Ne | Ne |
Lotyšsko | 2004 | 2004 | Zakladatel | 2004 | Ne |
Litva | 2004 | 2004 | Zakladatel | 2004 | Částečný |
Lucembursko | Zakladatel | Zakladatel | Zakladatel | Zakladatel | Částečný |
Malta | 2004 | 2004 | Ne | Ne | Ne |
Černá Hora | Kandidát | Ne | Ne | 2017 | Ne |
Holandsko | Zakladatel | Zakladatel | Zakladatel | Zakladatel | Částečný |
Severní Makedonie | Kandidát | Ne | Ne | 2020 | Ne |
Norsko | Ne | Partnerství EDA | Ne | Zakladatel | Ne |
Polsko | 2004 | 2004 | Zakladatel | 1999 | Částečný |
Portugalsko | 1986 | Zakladatel | Zakladatel | Zakladatel | Ne |
Rumunsko | 2007 | 2007 | Zakladatel | 2004 | Ne |
Srbsko | Kandidát | Partnerství EDA | Ne | Akční plán individuálního partnerství | Ne |
Slovensko | 2004 | 2004 | Zakladatel | 2004 | Ne |
Slovinsko | 2004 | 2004 | Zakladatel | 2004 | Ne |
Španělsko | 1986 | Zakladatel | Zakladatel | 1982 | Zakladatel |
Švédsko | 1995 | Zakladatel | Zakladatel | Ne | Částečný |
Švýcarsko | Ne | Partnerství EDA | Ne | Ne | Ne |
krocan | Kandidát | Ne | Ne | 1952 | Částečný |
Ukrajina | Ne | Partnerství EDA | Ne | Ne | Ne |
Spojené království | Ne | Ne | Ne | Zakladatel | Zakladatel |
Spojené státy | Ne | Ne | Ne | Zakladatel | Ne |
Viz také
- Vztahy mezi USA a Evropskou unií
- Vztahy Rady Evropy a Evropské unie
- Vztahy mezi Kanadou a Evropskou unií
- Vztahy Turecko – Evropská unie
- Vztahy mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií
- Brexit
- Západoevropská unie
- Evropská unie jako potenciální supervelmoc
Reference
- ^ Kiljunen, Kimmo (2004). Evropská ústava se připravuje. Centrum pro studia evropské politiky. 21–26. ISBN 978-92-9079-493-6.
- ^ Burgess, Michael (2000). Federalismus a Evropská unie: Budování Evropy, 1950–2000. Routledge. str. 49. ISBN 0-415-22647-3. „Naše teoretická analýza naznačuje, že ES / EU není ani federací, ani konfederací v klasickém smyslu. Tvrdí však, že evropské politické a ekonomické elity formovaly a formovaly ES / EU do nové formy mezinárodní organizace, a to , druh „nové“ konfederace. “
- ^ A b Portál obranných dat „Oficiální obranné statistiky 2012 od Evropské obranné agentury
- ^ „Memorandum náčelníků štábů 1 ministrovi obrany (Forrestal)“. Úřad historika. Citováno 14. května 2020.
- ^ „8. 12. 1998 Albrightovo prohlášení pro Severoatlantickou radu“. 1997-2001.state.gov.
- ^ „Operační středisko EU“.
- ^ Heritage Foundation zpráva, 24. března 2008. [1]
- ^ Bram Boxhoorn, Široká podpora NATO v Nizozemsku, 21-09-2005, „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 18.02.2007. Citováno 2007-08-19.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ Velení a řízení EU, str. 13, Vojenský štáb
- ^ "Struktura příkazů" (PDF). NATO. Citováno 19. října 2019. a „Struktura vojenského velení“. tvar.nato.int. Supreme Head Allied Powers Europe. 12. února 2020. Citováno 12. února 2020.
- ^ „STRUKTURA VOJENSKÉHO POVELU“. tvar.nato.int. NATO. 7. října 2020. Citováno 7. října 2020.
- ^ Boeke, Sergei (13. ledna 2020). „Vytvoření bezpečné a funkční zadní oblasti: nové velitelství JSEC NATO“. nato.int. NATO. Citováno 9. října 2020.
JSEC je součástí struktury sil NATO a pod operačním velením vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě (SACEUR).