Vztahy Nový Zéland – Evropská unie - New Zealand–European Union relations

Vztahy Nový Zéland – Evropská unie
Mapa označující umístění Evropské unie a Nového Zélandu

EU
Nový Zéland

Nový Zéland a Evropská unie (EU) mají pevné vztahy a stále více vidí do očí mezinárodní problémy. Vztahy mezi EU a Novým Zélandem jsou založeny na společném prohlášení o vztazích a spolupráci, které bylo poprvé schváleno v roce 2007. Pokrývá nejen hospodářské vztahy, ale i širší politické otázky a spolupráci.[1]

Vláda Nového Zélandu udržuje delegaci do EU na svém velvyslanectví v roce 2006 Brusel. Delegace Evropské unie je umístěna v Wellington.[2]

Dějiny

Od července 2012 vedou Nový Zéland a EU jednání o první právně závazné zastřešující politické smlouvě upravující jejich celkový vztah. Jednání o této smlouvě - Dohodě o partnerství ve vztazích a spolupráci (PARC) - byla uzavřena a text byl parafován v březnu 2015. Formální podpis je plánován na druhou polovinu roku 2016.

První politické prohlášení o spolupráci mezi EU a Novým Zélandem pochází z roku 1999, kdy byla podepsána Společná deklarace o vztazích mezi Evropskou unií a Novým Zélandem.

V roce 2007 to bylo nahrazeno Společným prohlášením o vztazích a spolupráci, aktualizovaným politickým prohlášením, které řídí a řídí činnost mezi oběma partnery. Prohlášení stanoví podrobný akční program pro EU a Nový Zéland v oblastech, jako je globální a regionální bezpečnost, boj proti terorismu a lidská práva, rozvoj a hospodářská spolupráce, obchod, změna klimatu a věda a technologie.

EU a Nový Zéland rovněž vyjednaly řadu odvětvových dohod, jejichž cílem je usnadnit vzájemný přístup na trhy a snížit náklady vývozců. Pozoruhodné příklady zahrnují dohody o veterinárních normách, službách horizontální letecké dopravy a vzájemném uznávání norem a certifikaci. Konzultace vyšších úředníků v oblasti obchodu, zemědělství, rybolovu a vědy a techniky se každý rok konají střídavě mezi Bruselem a Wellingtonem. Konzultace a výměna informací probíhají také v oblastech, jako je změna klimatu, rozvojová pomoc a humanitární pomoc.

V říjnu 2015 během návštěvy předsedy vlády Johna Keya v Bruselu oznámili předseda Rady Evropské unie Donald Tusk a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker společně s předsedou vlády Keyem zahájení procesu směřujícího k dohodě o volném obchodu mezi EU a Novým Zélandem. V současné době probíhají práce na přípravě jednání.

https://eeas.europa.eu/delegations/new-zealand/1600/new-zealand-and-eu_en

Obchod

EU je poté třetím největším obchodním partnerem Nového Zélandu Čína a Austrálie a Nový Zéland je 50. zemí EU. Na vývozu na Novém Zélandu dominuje zemědělské zboží, zatímco v vývozu do EU dominuje zboží zpracované. Stav přímých zahraničních investic EU na Novém Zélandu je 10,9 miliard EUR a objem investic Nového Zélandu v EU 5,6 miliard EUR.[3]

EU i Nový Zéland vyjádřily zájem o jednání o dohoda o volném obchodu mezi nimi.[4][5] EU v květnu 2018 rozhodne, zda oficiálně zahájí obchodní jednání.[6]

Obchod mezi EU a Novým Zélandem[7]
Směr obchoduZbožíSlužby
EU na Nový Zéland€ 5,3 miliardy (2017)
4,7 miliardy EUR (2016)
4,6 miliardy EUR (2015)		2,7 miliardy EUR (2016)
2,6 miliardy EUR (2015)
2,3 miliardy EUR (2014)
Nový Zéland do EU3,4 miliardy EUR (2017)
3,4 miliardy EUR (2016)
3,5 miliardy EUR (2015)		1,7 miliardy EUR (2016)
1,7 miliardy EUR (2015)
1,4 miliardy EUR (2014)

Viz také

Reference

  1. ^ Nový Zéland, Evropská služba pro vnější činnost
  2. ^ „Delegace EU“. Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu. Citováno 1. května 2017.
  3. ^ Dvoustranné vztahy Nový Zéland, Evropská komise
  4. ^ Krisztina Binder (11. října 2017). „Dohoda o volném obchodu mezi EU a Novým Zélandem: vše je připraveno k zahájení jednání“ (PDF). Výzkumná služba Evropského parlamentu. Citováno 17. dubna 2018.
  5. ^ „Dohoda o volném obchodu mezi Novým Zélandem a Evropskou unií“. Novozélandské ministerstvo zahraničních věcí a obchodu. 2018. Citováno 17. dubna 2018.
  6. ^ „Novozélandský premiér prosazuje obchodní dohodu EU“. Agence-France Presse. Obchodní časy. 17. dubna 2018. Citováno 17. dubna 2018.
  7. ^ „New Zealand: Trade picture“. Paříž: Evropská komise. 16. dubna 2018. Citováno 17. dubna 2018.

externí odkazy