Armáda České republiky - Army of the Czech Republic - Wikipedia

Tento článek pojednává o ozbrojených silách České republiky. Pozemní vojenská větev viz České pozemní síly.
Armáda České republiky
Armáda České republiky
Logo ozbrojených sil České republiky.svg
Erb
Rondel České republiky.svg
Rondel
Aktuální forma1. ledna 1993
Servisní pobočkyČeské pozemní síly
České letectvo
Hlavní sídloPraha, Česká republika
Vedení lidí
Prezident republiky Miloš Zeman
premiér Andrej Babiš
Ministr obrany Lubomír Metnar
Náčelník generálního štábu Aleš Opata
Pracovní síla
Vojenský věk18 let
OdvodZrušen v roce 2004
Dostupné pro
vojenská služba		2 414 728, věk 15–49 let (odhad 2005)
Vhodný pro
vojenská služba		1 996 631, věk 15–49 let (odhad 2005)
Dosahující armády
věk ročně		66 583 (muži) (odhad 2005)
Aktivní personál21,750[1]
Rezervní personál3,236[2]
Výdaje
RozpočetKč 75,5 miliardy / 3,0 miliardy USD (2020)[3]
Procento HDP1.43% (2020)[3]
Průmysl
Domácí dodavatelé
Zahraniční dodavatelé
Související články
HodnostiČeské vojenské hodnosti

The Armáda České republiky (čeština: Armáda České republiky, AČR), také známý jako Česká armáda, je válečný služba odpovědná za obranu Česká republika v souladu s mezinárodními závazky a smlouvami o EU kolektivní obrana. Je také nastavena na podporu udržování míru, záchranné a humanitární operace jak na vnitrostátním území, tak v zahraničí.[13] Ozbrojené síly se skládají z Generální štáb, Pozemní síly, Letectvo a podpůrné jednotky.[14]

Od konce 40. let do roku 1989 rozsáhlý Československá lidová armáda (asi 200 000) tvořil jeden z pilířů Varšavská smlouva vojenské spojenectví. Po rozpuštění Československa Česká republika dokončuje významnou reorganizaci a redukci ozbrojených sil, která se po vstupu České republiky zintenzivnila NATO dne 12. března 1999.[15]

Jak je definováno v České právo 219/1999 Sb Ozbrojené síly České republiky (čeština: ozbrojené síly České republiky) jsou vojenské síly České republiky. Skládají se z Armády České republiky, Vojenské kanceláře České republiky Prezident republiky a Hradní stráž.[13]

Dějiny

České země

Vojenská historie Češi sahá až do Středověk a vytvoření Vévodství české a Království české. Během Husitské války, Jan Žižka stal se vojenským vůdcem s takovými dovednostmi a proslulostí, že se husitské dědictví stalo důležitou a trvalou součástí českých vojenských tradic.[16][17] Evropské náboženské války opět zničil České země a na Bitva na Bílé hoře v roce 1620 došlo ke ztrátě české svobody Habsburská monarchie. Během staletí cizí vlády byli Češi občas vystaveni intenzivnímu Germanizace. Přesto si Češi udrželi svou etnickou identitu a během roku se chopili příležitosti k samostatnosti první světová válka. Češi a Slováci opuštěné armády Rakousko-Uhersko ve velkém počtu k vytvoření Československá legie.[16]

Československo

Hlavní články: Československá armáda a Československá lidová armáda

The Československé ozbrojené síly byly původně vytvořeny 30. června 1918, kdy 6 000 členů Československá legie ve Francii, který byl založen v roce 1914, složil přísahu a v roce dostal bitevní prapor Darney, Francie, tedy před úředníkem vyhlášení československé nezávislosti o čtyři měsíce. V té době bylo v Rusku také 50 000 vojáků legií. Vojenské úspěchy československých legií na Libereckém kraji francouzština, italština a hlavně ruština fronta se stala jedním z hlavních argumentů, které českoslovenští vůdci pro nezávislost, zejména pro T. G. Masaryk v Americe,[18] mohl použít k získání podpory pro nezávislost země ze strany Spojenci první světové války.

V roce 1938 opraváři československé armády a Stráž obrany státu bojoval v nehlášené pohraniční válce proti Němcům podporovaným Sudetendeutsches Freikorps stejně jako polština a maďarský polovojenské síly. V důsledku Mnichovská dohoda, oblasti silně osídlené etnickými skupinami Německy mluvící lidé byly začleněny do Třetí říše a vojáci ve věku, kteří tam žili, byli propuštěni do Wehrmacht. V návaznosti na Úplná anexie Československa v roce 1939 a vznik Protektorát Čechy a Morava Vláda protektorátu měla svoji vlastní ozbrojenou sílu Vládní armáda (6 500 mužů), pověřený veřejnou bezpečností a zadní voj povinnosti. Na druhé straně konfliktu sloužila u Československa řada československých jednotek a útvarů Polská armáda (Československá legie ), Francouzská armáda, královské letectvo, Britská armáda (dále jen 1. československá obrněná brigáda ) a Rudá armáda (Já sbor ). Na konci roku 1945 byly čtyři česko-slovenské eskadry s posádkou RAF převedeny pod československou kontrolu.

Chorvatská armáda voják diskutuje o hlídkových cestách s a Česká armáda voják (vlevo)

Od roku 1954[19] do roku 1990 byla armáda známá jako Československá lidová armáda (ČSLA).[20] Ačkoli ČSLA, jak byla vytvořena v roce 1945, zahrnovala jak sovětské, tak britské vybavené / vycvičené krajanské jednotky, „západní“ vojáci byli z ČSLA očištěni po roce 1948, kdy moc převzali komunisté. ČSLA nenabídla žádný odpor proti invazi sovětů v roce 1968 v reakci na „Pražské jaro “, a byl sověty rozsáhle reorganizován po opětovném zavedení komunistické vlády v Praze.

Z přibližně 201 000 zaměstnanců v aktivní službě v ČSLA v roce 1987 asi 145 000, tedy asi 72 procent, sloužilo v pozemních silách (běžně označovaných jako armáda ). Asi 100 000 z nich byli branci.[21] Byly tam dva vojenské obvody, Západní a Východní. Seznam sil z roku 1989 ukazuje dvě československé armády na západě, 1. armáda na Příbram s jednou divizí tanků a třemi divizemi motorových pušek, 4. armáda na Písek se dvěma divizemi tanků a dvěma divizemi motorových pušek. Ve východním vojenském okruhu byly dvě tankové divize, 13 a 14, s ústředím dohledu v Trenčín ve slovenské části země.[22]

Během Studená válka, byla ČSLA vybavena především sovětskými zbraněmi, i když některými zbraněmi jako SKOT OT-64 obrněný transportér, L-29 Delfín a L-39 Albatros letadlo, P-27 Pancéřovka protitankový raketomet, vz. 58 útočná puška nebo Uk vz. 59 kulomety byly československé konstrukce.

Po roce 1992 (rozpad Československa)

čeština BVP-2 palba v Afghánistánu
Vojáci české armády k účasti na cvičení Combined Resolve u Společné nadnárodní středisko připravenosti v Hohenfelsu v Německu

Armáda České republiky byla vytvořena po rozdělení československých ozbrojených sil po rozpuštění 1. ledna 1993 Československo. V roce 1993 dosáhly české síly 90 000. Byly sníženy na přibližně 65 000 v 11 bojových brigádách a letectvu v roce 1997 na 63 601 v roce 1999,[23] a na 35 000 v roce 2005. Současně byly síly modernizovány a přeorientovány na obrannou pozici. V roce 2004 se armáda transformovala na plně profesionální organizaci a povinná vojenská služba byla zrušena. Armáda udržuje aktivní rezervu.

The Česká republika je členem Spojené národy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Na Summit ve Washingtonu v roce 1999, připojila se Česká republika NATO. Od roku 1990 přispívají AČR a ozbrojené síly ČR k mnoha mírovým a humanitárním operacím, včetně JÁ PRO, SFOR, a EUFOR Althea v Bosna, Pouštní štít /Pouštní bouře, Afghánistán, Kosovo, Albánie, krocan, Pákistán as koaličními silami v Irák.

Aktuální nasazení (2019):

Struktura

Mnoho povinností Prezident České republiky lze říci, že jsou do určité míry slavnostní, zejména proto, že prezident má relativně málo pravomocí nezávislých na vůli premiér. Jedním z nich je status jako vrchní velitel armády; žádná část těchto povinností se nemůže uskutečnit, ale souhlasem předsedy vlády. Ve věcech války je v každém smyslu pouze a loutka, protože Ústava dává veškerou podstatnou ústavní moc nad použitím ozbrojených sil k Parlament.[24][25] Jedinou konkrétní věcí, kterou ústava umožňuje prezidentovi, pokud jde o armádu, je ve skutečnosti jmenování jejích generálů - ale i to musí být provedeno podpisem předsedy vlády.[26]

Struktura ozbrojených sil ČR. Kliknutím rozbalíte.
Armáda České republiky sídlí v České republice
4. Mech Bde (Žatec)
4. Mech Bde (Žatec )
7. Mech Bde (Hranice)
7. Mech Bde (Hranice )
13. umění Rgt (Jince)
13. umění Rgt (Jince )
25. ADA Rgt (Strakonice)
25 ADA Rgt (Strakonice )
53. Recon Rgt (Opava)
53. Recon Rgt (Opava )
Armáda ČR - umístění bojových brigád / pluků

Struktura ozbrojených sil České republiky se skládá ze dvou částí:[27]

153. ženijní prapor se sídlem v Olomouci byl vytvořen 15. října 2008 a je podřízen 15. ženijnímu pluku. Jednotka je umístěna na okraji města Olomouce, na místě zrušeného 156. záchranného praporu.[28]

Aktivní rezervy

Aktivní rezerva (v čeština Aktivní záloha) je součástí jinak profesionální armády České republiky. Tato služba byla vytvořena s cílem umožnit účast občanů s pozitivním přístupem k armádě.

Dobrovolník musí buď absolvovat povinnou vojenskou službu (která skončila v roce 2004), nebo absolvovat šestitýdenní výcvik. Poté musí záložníci sloužit až tři týdny ročně a mohou být povoláni, aby sloužili dva týdny během nevojenské krize. Nemají sloužit v zahraničí. Reserve se prezentuje na událostech jako BAHNA, vojenská show.

Zařízení

Hlavní článek: Vojenská technika České republiky

Armáda České republiky do značné míry využívá inventář sahající až do doby Varšavská smlouva. Během Studená válka Československo bylo významným dodavatelem tanků, obrněných transportérů, vojenských nákladních automobilů a cvičných letadel - převážná část vojenského vývozu Comecon partnery.[29] Výměna zastaralého zařízení nebo jeho alespoň vyhovění NATO standardů, je naléhavě vyžadován. Modernizační plány zahrnují pořízení nových víceúčelových vrtulníků, dopravních letadel, bojových vozidel pěchoty nebo radarů a raket protivzdušné obrany. Pokud je to možné, vybírá české ministerstvo obrany výrobky, které jsou vyráběny nebo koprodukovány v České republice.[30] To zahrnuje střelné zbraně Česká zbrojovka Uherský Brod, jmenovitě CZ 75 pistole, CZ Scorpion Evo 3 Samopaly, CZ 805 BREN a BREN 2 útočné pušky. Navíc je česká armáda vybavena asi 3 000 T810 a T815 vozidla různých úprav vyráběných českými Tatra Trucks společnost.[31] Továrna Tatra Defense Vehicle zajišťuje licencovanou výrobu Pandur II a Titus obrněná vozidla. Letadla jako Aero L-39 Albatros, Aero L-159 Alca a Nechť L-410 Turbolet byly vyrobeny také na domácím trhu.

Na začátku roku 2019 české ministerstvo obrany oznámilo svůj modernizační program spočívající v získání 210 nových moderních IFV jako náhrada za stárnutí BVP-2. MO oslovilo čtyři výrobce: BAE Systems (CV90 ), GDELS (ASCOD ), Rheinmetall (Rys ) a PSM (Puma ). Náklady na program by měly přesáhnout 50 miliard Kč.[32]

Uniformy

Různé typy uniforem české armády:

Velící důstojníci

  • Náčelník generálního štábu: armádní generál Aleš Opata
  • První zástupce náčelníka generálního štábu: generálmajor Miroslav Žižka
  • Zástupce náčelníka Generálního štábu AČR - náčelník štábu: generálmajor Bohuslav Dvořák
  • Zástupce náčelníka Generálního štábu - ředitel Společného operačního střediska: generálmajor Jiří Verner
  • Zástupce náčelníka Generálního štábu - inspektor AČR: generálmajor František Malenínský
    • Okamžitě podřízené kanceláře:
    • Vojenský krajský úřad, Boletice
    • Vojenský oblastní úřad, Brdy
    • Vojenský krajský úřad, Březina
    • Vojenský krajský úřad, Hradiště
    • Vojenský krajský úřad, Libavá
  • Oddělení politiky podpory: generálmajor Pavel Jevula
    • Okamžitě podřízené instituce:
    • Ústřední vojenská nemocnice v Praze
    • Vojenská nemocnice, Brno
    • Vojenská nemocnice v Olomouci
    • Ústav leteckého lékařství, Praha
  • Divize komunikačních a informačních systémů: ředitel - náčelník signálního sboru AČR: plukovník Jan Kaše
    • Okamžitě podřízené instituce:
    • 6. komunikační centrum
    • Výzkumné a komunikační centrum 080
    • Agentura pro rozvoj informačních technologií
  • Oddělení plánování sil: úřadující ředitel plukovník František Mičánek
  • Oddělení průzkumu a elektronického boje: ředitel plukovník Miroslav Žižka
    • Okamžitě podřízená kancelář:
    • Úřad vojenské geografie a hydrometeorologie
  • Úřad pro vojenské letectví: ředitel plukovník Josef Otta

Současné a historické vojenské hodnosti

Tohle jsou vojenské hodnosti, historická a současná, ozbrojených sil České republiky a jejích předchůdců, československých ozbrojených sil, později známých jako lidová armáda.

Poddůstojnický a poddůstojník

  • Vojín - Soukromé, Letec
  • Svobodník - soukromá první třída, Letec první třídy
  • Desátník - Desátník, Senior Airman
  • Četař - Seržant
  • Četař jednoroční dobrovolník - Dobrovolnický seržant (použitý 1919-1920)
  • Rotný - rotný (dříve Sikovatel z let 1919-20)
  • Štábní šikovatel - Rotný (použitý 1918-1920)
  • Staršina - Seržant čety, Letový seržant (část hodnostního systému 1948-1959)

Praporčíci

  • Rotmistr - seržant první třídy, technický seržant
  • Nadrotmistr - seržant
  • Štábní rotmistr - První seržant (zrušen 2011)
  • Důstojnický zástupce - Kadetský praporčík (použitý 1919-1920)
  • Podpraporčík - První praporčík (zrušen 2011)
  • Praporčík - Praporčík
  • Nadpraporčík - Vyšší praporčík
  • Štábní praporčík - Praporčík (zrušen 1949, obnoven 1999)

Důstojník kadeti a kadeti vojenské školy

  • Kadetský aspirant - Důstojnický kadet (použitý 1919-1920)
  • Gážista mimo hodnostní třídu - Zástupce záložního důstojníka (použitý 1919-1920)

Vyšší a nižší důstojníci

Generálové

Viz také

Citace

  1. ^ IISS 2020, str. 97.
  2. ^ „VÝVOJ SKUTEČNÝCH POČTŮ OSOB V RESORTU MO ČR V LETECH 1992 - 2019“.
  3. ^ A b „Výdaje na obranu zemí NATO (2013–2020)“ (PDF). Divize veřejné diplomacie NATO. 21. října 2020. Citováno 17. prosince 2020.
  4. ^ „Češi si vyberou, zruší a poté se vrátí k APC Pandur II“.
  5. ^ „Smlouva Gripen podepsána pro Českou republiku“.
  6. ^ http://www.airforce-technology.com/news/newssaab-contracted-for-gripen-lease-extension-in-czech-republic-4467566[nespolehlivý zdroj? ]
  7. ^ A b C d "Stockholm International Peace Research Institute Trade Register"
  8. ^ „Česká republika touží po nákupu více vozidel Land Rover pro zahraniční mise“.
  9. ^ „Český MO koupí tři španělská dopravní letadla EADS CASA-295M“.
  10. ^ „Češi koupili tři letouny CASA za cenu čtyř, dokument z roku 2005 ukazuje“. 2012-07-16.
  11. ^ "RUSKO ZAČÍNÁ DODÁVÁNÍ VRTULNÍKŮ MI-171 A MI-35 DO ČESKÉ REPUBLIKY | Oboronprom". Archivovány od originál dne 22.12.2015. Citováno 2015-12-14.
  12. ^ http://www.themoscowtimes.com/business/article/poland-snaps-up-23-migs-for-1-euro/248839.html
  13. ^ A b „Ozbrojené síly» Profesionální armáda “. Ministerstvo obrany a ozbrojených sil České republiky. Ministerstvo obrany. Citováno 25. května 2016.
  14. ^ „Organizační struktura generálního štábu AČR“. Ministerstvo obrany a ozbrojených sil České republiky. Ministerstvo obrany. Citováno 10. ledna 2018.
  15. ^ „Military Balance in Europe 2011“., 07.03.2011.
  16. ^ A b Gawdiak, Ihor, vyd. (1989). Československo: venkovská studie (3. vyd.). Federal Research Division, Library of Congress. 218–219.
  17. ^ Matuška, Matěj; Syka, Jan (2015). Husitský válečník: Kdo byli boží bojovníci ... Grada Publishing. p. 162. ISBN  978-80-247-5156-6.
  18. ^ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie (Masaryk a legie), váz. kniha, 219 stran, první vydání - vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná, CZ) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN  978-80-87173-47-3, str. 17 - 25, 33 - 45, 70 - 96, 100 - 140, 159 - 184, 187 - 199
  19. ^ Burian, Michal; Rýc, Jiří (2007). Historie spojovacího vojska [Historie [československého] signálního sboru] (v češtině). Praha: Ministerstvo obrany - Agentura vojenských informací a služeb. p. 148. ISBN  978-80-7278-414-1.
  20. ^ Další informace o československé armádě během studené války viz Gordon L. Rottman, Pozemní síly Varšavské smlouvy, Vydavatelství Osprey, 1987
  21. ^ Library of Congress Country Study: Czechoslovakia, Pozemní síly, 1987
  22. ^ Orbat.com, Pořadí bitvy Varšavské smlouvy 1989 Archivováno 03.03.2016 na Wayback Machine, zpřístupněno 2. června 2010
  23. ^ „Výchozí body pro profesionalizaci ozbrojených sil“ (v češtině). 2000. Citováno 2008-06-27.
  24. ^ Ústava České republiky, čl. 43
  25. ^ Ústava České republiky, čl. 39
  26. ^ Ústava České republiky, čl. 63
  27. ^ „Nová struktura vedení a velení ozbrojených sil České republiky od 1. července 2013“. www.army.cz. Ministerstvo obrany. Citováno 6. července 2013.
  28. ^ http://www.153zpr.army.cz - webové stránky praporu www.153zpr.army.cz
  29. ^ Kiss, Yudit (1997). Obranný průmysl ve střední a východní Evropě: restrukturalizace a konverze. New York: Oxford University Press. p. 15. ISBN  978-0-19-829280-7.
  30. ^ Sabak, Juliusz. „Česká republika zdvojnásobuje své výdaje na obranu.“ Modernizace, více vojáků, nové jednotky"". Defence24. Citováno 29. prosince 2017.
  31. ^ Casey, Nuala; Holeček, Oldřich. „Ministr obrany přijímá zásilku nákladních vozidel Tatra“. Ministerstvo obrany. Ministerstvo obrany. Citováno 29. prosince 2017.
  32. ^ „Ministerstvo obrany podepsalo s VOP CZ memorandum o spolupráci v projektu největší armádní zakázky v“. armadninoviny.cz (v češtině). Citováno 1. února 2019.

Reference

Další čtení

externí odkazy