Parlamentní shromáždění Euronest - Euronest Parliamentary Assembly
![]() | |
![]() | |
Formace | 2011 |
---|---|
Typ | Organizace hospodářské a politické spolupráce |
Umístění | |
Členství | 5 plus 27 členů Evropského parlamentu |
webová stránka |
The Parlamentní shromáždění Euronest je meziparlamentní fórum, na kterém se účastní členové Evropský parlament a národní parlamenty Ukrajina, Moldavsko, Arménie, Ázerbajdžán a Gruzie[1] účastnit se a navazovat užší politické a hospodářské vazby s EU; Evropská unie.[2][3] To bylo založeno v roce 2011 Evropská komise jako součást Východní partnerství. Po volbách v Bělorusku v roce 2010 byla EU prohlášena za vadné OBSE, bylo automaticky pozastaveno členství Běloruska v Euronestu. Jakmile budou splněny politické požadavky, je Bělorusko vítáno znovu se připojit k shromáždění.[4] V roce 2015 bylo členství Ázerbájdžánu pozastaveno kvůli kritice Evropské unie ze strany vlády v oblasti porušování lidských práv. V září 2016 bylo oznámeno, že Ázerbajdžán podnikne nezbytné kroky k obnovení vazeb.[5] Od roku 2017 činí souhrnná populace členů Euronestu (s výjimkou Běloruska a členů Evropské unie) 61 927 521 lidí.
Členské státy
Kromě 27 členských států EU Evropský parlament, 4 Východoevropský státy se účastní:
Pozastavení členové
Plenární zasedání
Parlamentní shromáždění Euronest se schází jednou ročně. Místa setkání se střídají mezi partnerskou zemí z východní Evropy a jedním z pracovišť Evropského parlamentu (Brusel, Lucemburk nebo Štrasburk):
Zasedání | datum | Hostitelská země | Hostující město |
---|---|---|---|
Já | Září 2011 | Francie | Štrasburk |
II | Duben 2012 | Ázerbajdžán | Baku |
III | Květen 2013 | Belgie | Brusel |
IV | Březen 2015 | Arménie | Jerevan |
PROTI | Březen 2016 | Belgie | Brusel |
VI | Října 2017 | Ukrajina | Kyjev |
VII | Červen 2018 | Belgie | Brusel |
VIII | Prosinec 2019 | Gruzie | Tbilisi |
IX | 2020 | Bude upřesněno | Bude upřesněno |
Integrace do EU
Členové Euronestu byli považováni za členy „evropské rodiny“. Všichni členové jsou součástí Evropská politika sousedství a každý udržuje různé stupně integrace s EU. Někteří členové Euronestu jako např Ukrajina a Gruzie aktivně usilují o případné členství v EU a chtějí navázat užší vztahy s EU. Ostatní státy jako např Arménie a Moldavsko spolupracovat s Evropskou unií i pod vedením Ruska Euroasijská unie. Zatímco Ázerbajdžán a Bělorusko byli vyslýcháni ohledně jejich evropských perspektiv kvůli porušování lidských práv a nedostatku svobody projevu.
Perspektiva členství v EU
V prosinci 2019, po osmém plenárním zasedání, které se konalo v Tbilisi, bylo přijato usnesení všemi členy parlamentního shromáždění Euronest. Usnesení nastiňuje různé integrační cíle EU, kterých má být dosaženo do roku 2030. Usnesení zdůrazňuje význam EU Východní partnerství program a jak tato iniciativa podporuje šest přidružených zemí EU v tom, že jim umožní rychlejší postup při provádění reforem a hlubší politické a hospodářské integrace s EU.[6]
Usnesení rovněž potvrzuje úspěchy EU Politika rozšíření EU a její transformační moc na země střední a východní Evropy při jejich vývoji od posttotalitních regulovaných ekonomik po demokracie evropského stylu a že budoucí rozšíření rozšíří tyto úspěchy do zemí východního partnerství, které jsou ochotny vstoupit do EU. Usnesení potvrzuje, že proces rozšiřování EU je otevřený pro členské státy Východního partnerství a že budoucí rozšíření EU bude oboustranně výhodné jak pro členy EU, tak pro členy Východního partnerství.[7]
Usnesení dále podporuje pokračující progresivní reformy a harmonizaci s normami EU, podporu evropských hodnot a lidských práv a zavedení bezvízového cestování do EU Schengenský prostor pro členy Východního partnerství.
Usnesení ocenilo úspěchy Gruzie, Moldavska a Ukrajiny při podpisu dohod o přidružení a a Hluboká a komplexní zóna volného obchodu s EU. Rezoluce rovněž podpořila pokrok dosažený v Arménii po Sametová revoluce roku 2018. Usnesení uvedlo, že „Arménie je jedinou zemí v Evropě, která přechází z hybridního režimu v roce 2017 na demokracii v roce 2018“, a že ratifikace nového Komplexní a rozšířená dohoda o partnerství (CEPA) arménského parlamentu v dubnu 2018 je považován za důkaz strategicky posíleného partnerství mezi Arménií a EU. Usnesení zavedlo výraz „Trio + 1“, který představuje tři dohody o přidružení uzavřené s Gruzií, Moldavskem, Ukrajinou a dohodu CEPA uzavřenou s Arménií. Usnesení požaduje podporu dalšího integračního úsilí mezi EU a skupinou „Trio + 1“ v příštím desetiletí.[8]
Usnesení rovněž připouští potenciální hrozbu, že Rusko může mít destabilizaci těchto zemí a zabránit jim v dosažení evropské jednoty.[9]
Viz také
- Vztahy Arménie - Evropská unie
- Společenství pro demokracii a práva národů
- Komunita demokratické volby
- Evropská rada
- Hluboká a komplexní zóna volného obchodu
- Evropsko-středomořské parlamentní shromáždění - protějšek Euronest pro Evropsko-středomořské partnerství z ENP
- východní Evropa
- Východoevropská skupina
- Východní partnerství
- Evropská integrace
- Eurosféra
- Eurovoc
- Budoucí rozšiřování Evropské unie
- Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
- Politika Evropy
- Post-sovětské státy
- TRACECA
Reference
- ^ „Členové“. Parlamentní shromáždění EuroNest
- ^ „Bylo dosaženo počáteční dohody o zřízení parlamentního shromáždění východních sousedů Evropského parlamentu“. Archivovány od originál dne 15.06.2011.
- ^ Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 6. května 2009 o počtu meziparlamentních delegací, delegací ve smíšených parlamentních výborech, delegací ve parlamentních výborech pro spolupráci a mnohostranných parlamentních shromáždění
- ^ „Bylo dosaženo počáteční dohody o zřízení parlamentního shromáždění východních sousedů Evropského parlamentu“. Archivovány od originál dne 16. 06. 2015. Citováno 2017-03-01.
- ^ „EU Azer“.
- ^ „Budoucnost strategie Trio Plus 2030: budování budoucnosti východního partnerství“ (PDF).
- ^ „Budoucnost strategie Trio Plus 2030: budování budoucnosti východního partnerství“ (PDF).
- ^ „Budoucnost strategie Trio Plus 2030: budování budoucnosti východního partnerství“ (PDF).
- ^ „Budoucnost strategie Trio Plus 2030: budování budoucnosti východního partnerství“ (PDF).