Vztahy mezi Libyí a Evropskou unií - Libya–European Union relations

Tento článek se zabývá vztahy mezi Evropskou unií a třetími zeměmi. Celkové úkoly a fungování zahraniční politiky viz Společná zahraniční a bezpečnostní politika
Vztahy mezi Evropskou unií a Libyí
Mapa označující umístění Evropské unie a Libye

EU
Libye

Vztahy mezi Libyí a Evropskou unií jsou zahraniční vztahy mezi zemí Libye a Evropská unie.[1]

Před Libyjská občanská válka 2011 „EU a Libye vyjednávaly dohodu o spolupráci, která byla nyní zmrazena.[2] EU pracovala na uplatňování sankcí vůči libyjskému konfliktu, poskytovala pomoc a někteří členové se účastnili vojenské akce.[3]

Historie evropsko-libyjských záležitostí

Libye má s kontinentální Evropou dlouhý a bouřlivý vztah.

Řecká, perská, kartáginská a římská říše

V roce 630 př. N. L Starověcí Řekové kolonizoval východní Libyi a založil město Cyrene.[4] Během 200 let byla v oblasti, která se stala známou jako, založena další čtyři důležitá řecká města Cyrenaica. Řekové z Pentapolisu odolávali zásahům ze strany Starověcí Egypťané z východu, stejně jako Kartaginci ze Západu, ale v roce 525 př. n. l. perská armáda Cambyses II obsadil Cyrenaica, která pro další dvě století zůstala pod perskou nebo egyptskou vládou. Alexander pozdravili Řekové, když vstoupil do Kyrenajice v roce 331 př. n. l. a východní Libye opět padla pod kontrolu Řeků, tentokrát jako součást Ptolemaiovské království. Kartáginská říše se zvedla k moci, aby se houpala nad pobřežím velké části moderní Libye, ale později byla zahalena do římská říše po Punské války.

Osmanská říše a fašistická Itálie

Libye byla součástí Osmanské říše, která se rozpadla po událostech z WWI. Od roku 1912 do roku 1943 byla Libye ovládána Itálie. Itálie přišla o půdu během severoafrické kampaně za druhé světové války. Spojené království a Francie spravovaly region až do 24. prosince 1951, Libye vyhlásila jeho nezávislost jako Spojené království Libye.

Druhá libyjská občanská válka a evropská migrační krize

Před Libyjská občanská válka 2011 „EU a Libye vyjednávaly dohodu o spolupráci, která byla nyní zmrazena.[5] EU pracovala na uplatňování sankcí vůči libyjskému konfliktu, poskytovala pomoc a někteří členové se účastnili vojenských akcí.[6] Probíhající druhá libyjská občanská válka a evropská krize migrantů vyvolávají napětí na obou stranách Středomoří.

Maltské prohlášení

The Prohlášení na Maltě (EU) je prohlášení učiněné dne 3. února 2017 během Evropská migrační krize vůdci Evropská unie v Malta, který je šestiměsíčním rotujícím předsednictvím Evropské unie a který se zaměřuje na opatření k zastavení toku přistěhovalectví z Libye na Itálie a EU.[7][8]

EU úzce spolupracuje s Libyí na bezpečnosti migrantů prostřednictvím takových akcí, jako je Operace Sophia a školení libyjské pobřežní stráže.[9]

Reference

  1. ^ Ačkoli tam byla velká míra integrace mezi Evropská unie členské státy, zahraniční vztahy jsou stále převážně mezivládní záležitostí, přičemž 28 členů do značné míry ovládá své vlastní vztahy.[Citace je zapotřebí ] S tím, jak má Unie větší váhu jako jeden blok, však občas existují[vágní ] pokusy mluvit jedním hlasem, zejména v obchodních a energetických záležitostech. The Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku zosobňuje tuto roli.
  2. ^ Libye, Evropská komise
  3. ^ Vývoj v Libyi: přehled reakce EU, Evropská komise
  4. ^ Federal Research Division of the Library of Congress, (1987), „Cyrenaica a Řekové“, Kongresová knihovna USA. Vyvolány 11 July 2006.
  5. ^ Libye, Evropská komise
  6. ^ Vývoj v Libyi: přehled reakce EU, Evropská komise
  7. ^ „Neformální zasedání hlav států a předsedů vlád EU, 3. 2. 2017 - Consilium“. www.consilium.europa.eu. Citováno 4. února 2017.
  8. ^ Kanter, James (3. února 2017). „EU slibuje pomalou migraci po námořní trase, která si vyžádala tisíce životů“. The New York Times. Citováno 4. února 2017.
  9. ^ „Migrace: Mogherini posouvá akční plán z Valletty vpřed a dokončuje první školení libyjských pobřežních stráží | sousedé EU“. www.euneighbours.eu. Citováno 2017-02-17.