Sdružení Atlantické smlouvy - Atlantic Treaty Association
![]() | |
Pobídka | |
Průmysl | střechová organizace |
Založený | 18. června 1954 Spojené státy |
Hlavní sídlo | Spojené státy |
Dceřiné společnosti | Atlantická rada |
webová stránka | www.atahq.org |
The Sdružení Atlantické smlouvy (ATA) je střechová organizace která sdružuje politické vůdce, akademiky, vojenské úředníky a diplomaty na podporu Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO). ATA je nezávislá organizace oddělená od NATO.[1][2][3]
ATA byla vytvořena 18. června 1954.[2] Od konce Studená válka a rozpuštění Varšavská smlouva, role Asociace Atlantické smlouvy se značně změnila. V roce 1992 byla ústava ATA pozměněna tak, aby vyhovovala přidruženým členům a pozorovatelům ze zemí, které nejsou členy NATO. Vzhledem k měnící se povaze NATO nyní ATA pracuje za hranicemi euroatlantické oblasti a působí ve střední a východní Evropě, ve Středomoří a na jižním Kavkaze. Po vzestupu nových zemí NATO v letech 1999 a 2004 se členství v ATA značně rozšířilo a její bezpečnostní zaměření se přesunulo na jih a východ.[4][5][2]
ATA je aktivní v NATO Partnerství pro mír (PfP) a Středomořský dialog programů a stále více se angažuje u úředníků a institucí se sídlem v členech Istanbulské iniciativy pro spolupráci (ICI) a partnerů po celém světě.
Deklarovanou misí Asociace Atlantické smlouvy je podpora hodnot stanovených v Severoatlantické smlouvě: svoboda, svoboda, mír, bezpečnost a právní stát. ATA si proto klade za cíl sloužit jako fórum pro debaty, ve kterém členské asociace mohou realizovat společné zájmy a demokratické cíle.[2][1]Mládežnická pobočka ATA, Youth Atlantic Treaty Association (YATA), byla založena v roce 1996.[2] YATA usiluje o výchovu a podporu debaty mezi mládeží s cílem vytvořit odpovědné budoucí politické vůdce, kteří chápou hodnoty stanovené v Severoatlantické smlouvě.[4]
Struktura
ATA se skládá ze tří hlavních orgánů: shromáždění, předsednictvo a rada.[1][5]
Shromáždění
Shromáždění je nejvyšším rozhodovacím orgánem ATA a je složeno z delegátů z členských, přidružených a pozorovatelských asociací. S výjimkou členů pozorovatele má každý delegát jeden hlas a usnesení jsou přijímána prostou většinou. Zasedání Valného shromáždění, která se konají jednou ročně, se mohou kromě delegátů účastnit členové tisku a akademické obce, vládní a vojenští činitelé a mezinárodní pozorovatelé.[5][1][6]
Předsednictvo
Předsednictvo zahrnuje prezidenta, viceprezidenty, generálního tajemníka, pokladníka, prezidenta YATA a právního poradce. Členové předsednictva jsou nápomocni při provádění rozhodnutí Rady a shromáždění a pomáhají v politických záležitostech.[5]
Rada
Rada se skládá z členů předsednictva a až tří delegátů z každého ze členů sdružení ATA, přidruženého člena a pozorovatele. ATA umožňuje Radě jednat jejím jménem s doporučením předsednictva a se souhlasem shromáždění. Rada pořádá dvě zasedání ročně: jednou v roce NATO Ústředí a jednou v hostitelské zemi.[5]
Členské organizace[7]
Země NATO
- Albánie, albánská atlantická asociace
- Belgie, Association Atlantique Belge
- Bulharsko Atlantický klub Bulharska
- Kanada, Asociace NATO Kanady
- Chorvatsko, Atlantická rada Chorvatska
- Česká republika, Jagello 2000
- Dánsko, Atlantsammenslutningen
- Estonsko, Asociace estonské smlouvy o Atlantiku
- Německo, Deutsche Atlantische Gesellschaft
- Řecko, Řecké sdružení pro atlantickou a evropskou spolupráci
- Maďarsko, Maďarská atlantická rada
- Island, Samtök um Vestraena Samvinnu
- Itálie, Comitato Italiano Atlantico
- Lotyšsko, lotyšská transatlantická organizace
- Litva, Asociace litevské atlantické smlouvy
- Holandsko, De Atlantische Commissie
- Norsko, Den Norske Atlanterhavskomite
- Portugalsko, Comissão Portuguesa do Atlântico
- Rumunsko, Euroatlantická rada
- Slovenská republika, GLOBSEC
- Slovinsko, Euroatlantická rada Slovinska
- Španělsko, Asociación Atlantica Española
- Turecko, Türk Atlantik Antlaşması Derneği
- Spojené království, Atlantická rada Spojeného království
- Spojené státy, Atlantická rada
Země pro mír
- Arménie, Atlantické sdružení Arménie
- Ázerbajdžán, Ázerbájdžánská atlantická spolupráce
- Republika Makedonie, Euroatlantický klub Makedonské republiky
- Gruzie, Gruzínská asociace pro spolupráci v Atlantiku
- Srbsko, Atlantická rada Srbska
- Švédsko, švédská atlantická rada
- Ukrajina, Atlantická rada Ukrajiny
Prezidenti
- 2003–2008: Bob Hunter, bývalý velvyslanec USA při NATO (Spojené státy )
- 2008–2015: Karl A. Lamers (Německo )
- 2015–2020: Fabrizio Luciolli (Itálie )
- 2020-dosud: James J. Townsend (Spojené státy )
Reference
- ^ A b C d „Atlantic Treaty Association (ATA)“. cepolicy.org. Archivovány od originál dne 2016-08-05. Citováno 2017-02-21.
- ^ A b C d E „Sdružení Atlantické smlouvy a Sdružení Atlantické smlouvy mládeže“. NATO. 7. dubna 2016.
- ^ „Sdružení Atlantické smlouvy - emise“. issuu.com. Citováno 2017-02-21.
- ^ A b „O nás | YATA International“. yata-international.org. Citováno 2017-02-21.
- ^ A b C d E „Sdružení NATO - Atlantická smlouva“. Oficiální web NATO.
- ^ „Valné shromáždění Asociace Atlantické smlouvy“. NAOC. Citováno 2017-02-21.
- ^ „Sdružení Atlantické smlouvy - prosazování transatlantických hodnot od roku 1954“. Sdružení Atlantické smlouvy. Citováno 2019-05-21.