Členské státy NATO - Member states of NATO
NATO (Organizace Severoatlantické smlouvy) je mezinárodní aliance, která se skládá z 30 členské státy z Severní Amerika a Evropa. Byla založena při podpisu Severoatlantická smlouva dne 4. dubna 1949. Článek pět Smlouvy stanoví, že pokud dojde k ozbrojenému útoku proti jednomu z členských států, bude tomu tak považován za útok proti všem členům a další členové pomáhají napadenému členovi s ozbrojené síly Pokud je potřeba.[1]
Z 30 členských zemí se dvě nacházejí v Severní Amerika (Kanada a Spojené státy ), 28 je v Evropa, jeden z nich (krocan ) je v Evropě i Asie. Všichni členové mají armády, kromě Island, která nemá typickou armádu (ale má pobřežní hlídka a malá jednotka civilních specialistů pro operace NATO). Tři členové NATO jsou státy s jadernými zbraněmi: Francie, Spojené království a Spojené státy. NATO má 12 původních zakládajících členských států a od 18. února 1952 do 6. května 1955 přidalo další tři členské státy a čtvrtý 30. května 1982. Po skončení Studená válka, NATO přidalo dalších 14 členských zemí (10 bývalých Varšavská smlouva členů a čtyř bývalých Jugoslávská republik) od 12. března 1999 do 27. března 2020.
Založení a změny v členství
NATO od svého založení, v roce 1949, přidalo osm členů, celkem tedy 30 členů. Na založení NATO se podílelo dvanáct zemí: Belgie, Kanada, Dánsko, Francie, Island, Itálie, Lucembursko, Nizozemí, Norsko, Portugalsko, Spojené království, a Spojené státy. V roce 1952 se Řecko a Turecko staly členy Aliance, k nimž se později připojila západní Německo (v roce 1955) a Španělsko (v roce 1982). V roce 1990 se sjednocení Německa NATO se rozrostlo o bývalou zemi Východní Německo. V letech 1994 až 1997 byla zřízena širší fóra pro regionální spolupráci mezi NATO a jeho sousedy, včetně Partnerství pro mír, Středomořský dialog iniciativa a Euroatlantická rada partnerství. V roce 1997 tři bývalí Varšavská smlouva země, Maďarsko, Česká republika, a Polsko, byli pozváni ke vstupu do NATO. Po tomto čtvrtém rozšíření v roce 1999 začala Skupina Vilnius Pobaltí a sedm východoevropských zemí vytvořených v květnu 2000, aby spolupracovaly a lobovaly za další členství v NATO. Sedm z těchto zemí se připojilo k pátému rozšíření v roce 2004. The Jadran Státy Albánie a Chorvatsko připojil se k šestému rozšíření v roce 2009, Černá Hora v roce 2017 a Severní Makedonie v roce 2020.
Prezident Spojených států Donald Trump vyjádřil zájem vystoupit z organizace v průběhu roku jeho prezidentská kampaň v roce 2016, ale později uvedl, že Spojené státy by v případě uplatnění článku V chránily spojence.[2][3][4]
Členské státy
| Vlajka | Mapa | Členský stát | Hlavní město | Přistoupení[5] | Populace[A] | Plocha[7] |
|---|---|---|---|---|---|---|
 |  | Albánie | Tirana | 1. dubna 2009 | 2,821,977 | 28 748 km2 (11 100 čtverečních mil) |
 |  | Belgie | Brusel | 24. srpna 1949[b] | 11,720,716 | 30 528 km2 (11 787 čtverečních mil) |
 |  | Bulharsko | Sofie | 29. března 2004 | 6,966,899 | 110 879 km2 (42 811 čtverečních mil) |
 |  | Kanada | Ottawa | 24. srpna 1949[b] | 37,694,085 | 9 984 670 km2 (3 855 103 mil. Čtverečních) |
 |  | Chorvatsko | Záhřeb | 1. dubna 2009 | 4,227,746 | 56 594 km2 (21 851 čtverečních mil) |
 |  | Česká republika | Praha | 12. března 1999 | 10,702,498 | 78 867 km2 (30 451 čtverečních mil) |
 |  | Dánsko | Kodaň | 24. srpna 1949[b] | 5,869,410 | 2 210 000 km2 (853 286 čtverečních mil) |
 |  | Estonsko | Tallinn | 29. března 2004 | 1,228,624 | 45 228 km2 (17 463 čtverečních mil) |
 |  | Francie | Paříž | 24. srpna 1949[b] | 67,848,156 | 643 427 km2 (248 429 čtverečních mil) |
 |  | Německo[C] | Berlín | 8. května 1955 | 80,159,662 | 357022 km2 (137 847 čtverečních mil) |
 |  | Řecko | Athény | 18. února 1952 | 10,607,051 | 131 957 km2 (50 949 čtverečních mil) |
 |  | Maďarsko | Budapešť | 12. března 1999 | 9,771,827 | 93 028 km2 (35 918 čtverečních mil) |
 |  | Island | Reykjavík | 24. srpna 1949[b] | 350,734 | 103 000 km2 (39 769 čtverečních mil) |
 |  | Itálie | Řím | 24. srpna 1949[b] | 62,402,659 | 301340 km2 (116 348 čtverečních mil) |
 |  | Lotyšsko | Riga | 29. března 2004 | 1,881,232 | 64 589 km2 (24 938 čtverečních mil) |
 |  | Litva | Vilnius | 29. března 2004 | 2,731,464 | 65 300 km2 (25 212 čtverečních mil) |
 |  | Lucembursko | Lucembursko | 24. srpna 1949[b] | 628,381 | 2586 km2 (998 čtverečních mil) |
 |  | Černá Hora | Podgorica | 5. června 2017 | 609,859 | 13 812 km2 (5 333 čtverečních mil) |
 |  | Holandsko | Amsterdam | 24. srpna 1949[b] | 17,280,397 | 41 543 km2 (16 040 čtverečních mil) |
 |  | Severní Makedonie | Skopje | 27. března 2020 | 2,125,971 | 25 713 km2 (9 928 čtverečních mil) |
 |  | Norsko | Oslo | 24. srpna 1949[b] | 5,467,439 | 323 802 km2 (125 021 čtverečních mil) |
 |  | Polsko | Varšava | 12. března 1999 | 38,282,325 | 312 685 km2 (120 728 čtverečních mil) |
 |  | Portugalsko | Lisabon | 24. srpna 1949[b] | 10,302,674 | 92 090 km2 (35 556 čtverečních mil) |
 |  | Rumunsko | Bukurešť | 29. března 2004 | 21,302,893 | 238 391 km2 (92 043 čtverečních mil) |
 |  | Slovensko | Bratislava | 29. března 2004 | 5,440,602 | 49 035 km2 (18 933 čtverečních mil) |
 |  | Slovinsko | Lublaň | 29. března 2004 | 2,102,678 | 20 273 km2 (7 827 čtverečních mil) |
 |  | Španělsko | Madrid | 30. května 1982 | 50,015,792 | 505 370 km2 (195,124 čtverečních mil) |
 |  | krocan | Ankara | 18. února 1952 | 82,017,514 | 783 562 km2 (302 535 čtverečních mil) |
 |  | Spojené království | Londýn | 24. srpna 1949[b] | 65,761,117 | 243 610 km2 (94 058 čtverečních mil) |
 |  | Spojené státy | Washington DC. | 24. srpna 1949[b] | 332,639,102 | 9 833 520 km2 (3 796 743 čtverečních mil) |
Vojenský personál
Následující seznam pochází z vydání „The Military Balance“ z roku 2018, které každoročně vydává Mezinárodní institut pro strategická studia.
| Země | Aktivní armáda | Rezervní armáda | Polovojenský | Celkový | Na 1 000 obyvatel (celkový) | Na 1 000 obyvatel (aktivní) | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
 | Albánie[8] | 10,000 | 0 | 500 | 10,500 | 3.4 | 3.3 |
 | Belgie[9] | 28,800 | 5,000 | 0 | 33,800 | 2.9 | 2.5 |
 | Bulharsko[10] | 31,300 | 3,000 | 0 | 34,300 | 4.8 | 4.4 |
 | Kanada[11] | 63,000 | 30,000 | 4,500 | 97,500 | 2.7 | 1.8 |
 | Chorvatsko[12] | 15,650 | 0 | 3,000 | 18,650 | 4.3 | 3.6 |
 | Česká republika[13] | 23,200 | 2,359 | 0 | 25,559 | 2.4 | 2.2 |
 | Dánsko[14] | 16,100 | 45,700 | 0 | 61,800 | 11 | 2.9 |
 | Estonsko[15] | 6,600 | 12,000 | 15,800 | 34,400 | 27.5 | 5.3 |
 | Francie[16] | 202,700 | 72,300 | 103,400 | 378,400 | 5.6 | 3 |
 | Německo[17] | 178,600 | 27,900 | 500 | 207,000 | 2.6 | 2.2 |
 | Řecko[18] | 141,350 | 220,500 | 4,000 | 365,850 | 34 | 13.1 |
 | Maďarsko[19] | 27,800 | 44,000 | 12,000 | 83,800 | 8.5 | 2.8 |
 | Island[20] | 200 | 200 | 250 | 650 | 1.9 | 0.6 |
 | Itálie[21][d] | 174,500 | 18,300 | 182,350 | 375,150 | 6 | 2.8 |
 | Lotyšsko[22] | 5,310 | 7,850 | 0 | 13,160 | 6.8 | 2.7 |
 | Litva[23] | 18,350 | 6,700 | 11,300 | 36,350 | 12.9 | 6.5 |
 | Lucembursko[24] | 900 | 0 | 600 | 1,500 | 2.5 | 1.5 |
 | Černá Hora[25] | 1,950 | 0 | 10,100 | 12,050 | 18.8 | 3 |
 | Holandsko[26] | 35,410 | 4,660 | 5,900 | 45,970 | 2.7 | 2.1 |
 | Severní Makedonie[27] | 8,000 | 4,850 | 7,600 | 20,450 | 9.7 | 3.8 |
 | Norsko[28] | 23,950 | 38,590 | 0 | 62,540 | 11.8 | 4.5 |
 | Polsko[29] | 105,000 | 0 | 73,400 | 178,400 | 4.6 | 2.7 |
 | Portugalsko[30] | 30,500 | 211,950 | 44,000 | 286,450 | 26.4 | 2.8 |
 | Rumunsko[31] | 69,300 | 50,000 | 79,900 | 199,200 | 9.3 | 3.2 |
 | Slovensko[32] | 15,850 | 0 | 0 | 15,850 | 2.9 | 2.9 |
 | Slovinsko[33] | 7,250 | 1,760 | 5,950 | 14,960 | 7.6 | 3.7 |
 | Španělsko[34] | 121,200 | 15,450 | 76,750 | 213,400 | 4.4 | 2.5 |
 | krocan[35] | 355,200 | 378,700 | 156,800 | 890,700 | 11 | 4.4 |
 | Spojené království[36] | 146,650 | 44,250 | 0 | 190,900 | 2.9 | 2.3 |
 | Spojené státy[37] | 1,348,400 | 857,950 | 0 | 2,206,350 | 6.8 | 4.2 |
Vojenské výdaje
Spojené státy mají větší výdaje na obranu než všichni ostatní členové dohromady.[38] Kritika organizace současným prezidentem USA Donald Trump způsobil různé reakce amerických a evropských politických osobností, od výsměchu po paniku.[39][40][41] Pew Research Center Průzkum mezi členskými státy z roku 2016 ukázal, že zatímco většina zemí hodnotila NATO pozitivně, většina členů NATO upřednostňovala zachování svých vojenských výdajů. Reakce na to, zda by jejich země měla vojensky pomáhat jiné zemi NATO, pokud by se měla dostat do vážného vojenského konfliktu s Ruskem, byla také smíšená. Pouze v USA a Kanadě odpovědělo více než 50% lidí, že by měli.[42][43]
| Členský stát | Populace[A] | HDP (nominální)[E] | Výdaje na obranu (USD)[F] | Personál[F] | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| V milionech | % reálný HDP | Na hlavu | ||||
| Albánie | 3,074,579 | 16.75 | 198 | 1.26 | 58 | 6,800 |
| Belgie | 11,720,716 | 529.55 | 4,921 | 0.93 | 392 | 26,000 |
| Bulharsko | 6,966,899 | 70.13 | 1,079 | 1.61 | 132 | 25,000 |
| Kanada | 37,694,085 | 1,810.00 | 21,885 | 1.27 | 569 | 72,000 |
| Chorvatsko | 4,227,746 | 63.17 | 1,072 | 1.75 | 238 | 15,000 |
| Česká republika | 10,702,498 | 261.73 | 2,969 | 1.19 | 236 | 26,000 |
| Dánsko | 5,869,410 | 360.51 | 4,760 | 1.35 | 760 | 17,000 |
| Estonsko | 1,228,624 | 32.74 | 669 | 2.13 | 429 | 6,300 |
| Francie | 67,848,156 | 2,770.00 | 50,659 | 1.84 | 709 | 208,000 |
| Německo | 80,159,662 | 3,980.00 | 54,113 | 1.36 | 591 | 184,000 |
| Řecko | 10,607,051 | 222.79 | 4,844 | 2.24 | 431 | 105,000 |
| Maďarsko | 9,771,827 | 180.50 | 2,080 | 1.21 | 178 | 20,000 |
| Island | 350,734 | 24.24 | N / A | N / A | N / A | N / A |
| Itálie | 62,402,659 | 2,010.00 | 24,482 | 1.22 | 385 | 179,000 |
| Lotyšsko | 1,881,232 | 36.77 | 724 | 2.01 | 325 | 6,400 |
| Litva | 2,731,464 | 56.23 | 1,084 | 1.98 | 336 | 15,900 |
| Lucembursko | 628,381 | 72.99 | 391 | 0.55 | 552 | 900 |
| Černá Hora | 609,859 | 5.69 | 92 | 1.65 | 126 | 1,600 |
| Holandsko | 17,280,397 | 930.99 | 12,419 | 1.35 | 655 | 41,000 |
| Severní Makedonie | 2,125,971 | 13.33 | 108 | 1.09 | 7,200 | |
| Norsko | 5,467,439 | 422.06 | 7,179 | 1.70 | 1,308 | 20,000 |
| Polsko | 38,282,325 | 606.73 | 11,971 | 2.01 | 296 | 123,000 |
| Portugalsko | 10,302,674 | 243.23 | 3,358 | 1.41 | 299 | 30,000 |
| Rumunsko | 21,302,893 | 261.87 | 5,043 | 2.04 | 225 | 69,000 |
| Slovensko | 5,440,602 | 111.87 | 1,905 | 1.74 | 322 | 13,000 |
| Slovinsko | 2,102,678 | 56.85 | 581 | 1.04 | 253 | 6,800 |
| Španělsko | 50,015,792 | 1,440.00 | 13,156 | 0.92 | 264 | 121,000 |
| krocan | 82,017,514 | 813.81 | 13,919 | 1.89 | 225 | 435,000 |
| Spojené království | 65,761,117 | 2,720.00 | 60,376 | 2.13 | 979 | 144,000 |
| Spojené státy | 332,639,102 | 22,320.00 | 730,149 | 3.42 | 2,072 | 1,338,000 |
 NATO | 951,214,086 | 42,444.53 | 1,036,077 | 2.51 | 1,045 | 3,258,000 |
Poznámky
- ^ A b Údaje o populaci vycházejí z odhadu z července 2020 vypracovaného EU Ústřední zpravodajská služba v Světový Factbook.[6]
- ^ A b C d E F G h i j k l Zakládající člen NATO.
- ^ Německo původně vstoupilo do NATO jako západní Německo. Bývalá země Východní Německo po vstupu do NATO Znovusjednocení Německa.
- ^ Polovojenské síly Itálie se skládají z Carabinieri a Guardia di Finanza.
- ^ Hrubý domácí produkt (nominální) údaje (v miliardách amerických dolarů) vycházejí z vydání Světový ekonomický výhled, kterou vydává Mezinárodní měnový fond.[44]
- ^ A b Výdaje na obranu a personální údaje vycházejí z tiskové zprávy NATO z června 2019.[45]
Reference
- Citace
- ^ „Severoatlantická smlouva“. Organizace Severoatlantické smlouvy. 4. dubna 1949. Citováno 16. června 2008.
- ^ „Trump hrozí opuštěním NATO: úředník Bílého domu - Francie 24“. Francie 24. 18. května 2017. Citováno 31. května 2017.
- ^ Landler, Michael D. Shear, Mark; Kanter, James (25. května 2017). „V projevu NATO je Trump nejasný ohledně závazku vzájemné obrany“. The New York Times. ISSN 0362-4331. Citováno 31. května 2017.
- ^ Lauter, David (26. května 2017). „Zářící koule a nepříliš zářivá revize zákona o zdravotní péči GOP: Trumpův týden byl plný událostí, které neovládal.“. Los Angeles Times. ISSN 0458-3035. Citováno 31. května 2017.
- ^ „Členské země“. NATO. 24. března 2020. Archivovány od originál dne 29. března 2020. Citováno 29. března 2020.
- ^ „Srovnání zemí :: Populace“. Ústřední zpravodajská služba. Citováno 29. března 2020.
- ^ "Výpis polí :: Oblast". Ústřední zpravodajská služba. Citováno 3. března 2011.
- ^ IISS 2018, s. 82
- ^ IISS 2018, s. 85
- ^ IISS 2018, s. 88
- ^ IISS 2018, str. 43
- ^ IISS 2018, s. 90
- ^ IISS 2018, str. 94
- ^ IISS 2018, str. 96
- ^ IISS 2018, str. 98
- ^ IISS 2018, s. 102
- ^ IISS 2018, str. 107-108
- ^ IISS 2018, str. 111
- ^ IISS 2018 114, str
- ^ IISS 2018, str. 116
- ^ IISS 2018, s. 118
- ^ IISS 2018, s. 122
- ^ IISS 2018, str. 124
- ^ IISS 2018, str. 125-126
- ^ IISS 2018, s. 128
- ^ IISS 2018, s. 130
- ^ IISS 2018, s. 126
- ^ IISS 2018, str. 132-133
- ^ IISS 2018, str. 135
- ^ IISS 2018, s. 138
- ^ IISS 2018, s. 140
- ^ IISS 2018, s. 145
- ^ IISS 2018, str. 147
- ^ IISS 2018, str. 148
- ^ IISS 2018, str. 156-157
- ^ IISS 2018, str. 160-161
- ^ IISS 2018, s. 46
- ^ Odkud jde vztah mezi NATO a USA?, Huffington Post
- ^ Spojenci NATO zvýšili výdaje na obranu v důsledku Trumpovy kritiky, The Washington Post
- ^ Bývalý americký velvyslanec v NATO při ochabující kritice Donalda Trumpa, Nezávislý
- ^ Evropa otřesená Trumpovou kritikou NATO přemýšlí o budování vlastních vojenských sil, Hlas Ameriky
- ^ Podpora NATO je mezi členskými zeměmi rozšířená, Pew Research
- ^ Evropané věří: USA by bránily NATO navzdory Trumpově kritice, Reuters
- ^ „HDP, současné ceny“. Mezinárodní měnový fond. Citováno 29. března 2020.
- ^ „Výdaje na obranu zemí NATO (2012–2019)“ (PDF). NATO. 25. června 2019. Citováno 30. března 2020.
- Bibliografie
- Mezinárodní institut pro strategická studia (14. února 2018). Vojenská bilance 2018. Londýn: Routledge. ISBN 9781857439557.