Centrum města Tower - Tower City Center
Centrum města Tower je velké zařízení se smíšeným využitím v Downtown Cleveland, Ohio, na jeho Veřejné náměstí. Zařízení se skládá z řady vzájemně propojených kancelářských budov, včetně Terminal Tower nákupní centrum Avenue, Jack Cleveland Casino, Renaissance Cleveland Hotel, Chase Financial Plaza, a Stanice Tower City, hlavní centrum Clevelandových čtyř RTA Rapid Transit řádky.
Struktura byla postavena v roce 1929 jako Cleveland Union Terminal. Dne 17. Března 1976 byl komplex přidán k Národní registr historických míst.
Dějiny
Železniční terminál
Komplex budov původně zadala Bratři Van Sweringenovi, přední magnáti místní železnice a vývojáři nemovitostí. Centrem komplexu byl Cleveland Union Terminal (CUT), a terminál pro všechny vlaky přijíždějící do Clevelandu po různých železničních tratích v podobném pojetí Grand Central Terminal v New York City.[2]
Když byl postaven Cleveland Union Terminal, vlakové nádraží přidělil severní sadu kolejí pro meziměstské nebo rychlá přeprava služby a jižní sada kolejí pro meziměstská železnice servis. Část stanice nad meziměstskými tratěmi se nazývala trakční hala a část nad meziměstskými vlakovými tratemi se nazývala hala páry. Bratři Van Sweringenovi si představovali síť meziměstských linek táhnoucích se od CUT ve všech směrech. Dokonce získali přednost v jízdě pro některé řádky.
Komplex navrhla firma Graham, Anderson, Probst & White. Příprava staveniště začala v roce 1922 a přibližně 2200 budov bylo zničeno. Stavba začala v roce 1926 a stavební práce byly dokončeny do roku 1927. V té době se jednalo o druhý největší výkopový projekt na světě po Panamský průplav. Terminal Tower se otevřela svým prvním nájemcům v roce 1928. Od svého dokončení do roku 1964 byla Terminal Tower nejvyšší budovou v Severní Americe mimo New York City. Kromě Terminal Tower byly postaveny další tři kancelářské budovy, budova Medical Arts Building, Builders Exchange Building a Midland Building. Strom Art Deco budovy jsou souhrnně označovány jako Komplex Landmark Office Towers a byly dokončeny v roce 1929. Kromě nových budov, roku 1918 Hotel Cleveland byl připojen ke komplexu. Cleveland Union Terminal byl zasvěcen a oficiálně otevřen v roce 1930.
Zařízení zahrnovalo řadu maloobchodních prodejen a restaurací. Originální návrhy komplexu ukazují, že bratři nejprve neplánovali postavit v komplexu kancelářskou věž. Nakonec se však rozhodli postavit 52podlažní budovu Terminal Tower na severovýchodní straně komplexu směrem Veřejné náměstí.
V roce 1931 Higbee Company přesunul jeho hlavní obchod do nové budovy připojené k Cleveland Union Terminal. V roce 1934 Americká poštovní služba přesunula svoji hlavní kancelář v Clevelandu do terminálu Union v nové budově navržené firmou Walker a týdny. Bylo známé jako M.K. Ferguson Plaza ve vlastnictví Forest City Enterprises.[3]
Terminál Unie sloužil většině železničních tratí: Baltimore a Ohio železnice, New York centrální železnice a Nikl Plate Road.[4] Výjimkou byly Pennsylvania železnice a zpočátku Erie železnice.
Pozoruhodné vlaky, zejména pro jejich destinace, zahrnovaly:
- Baltimore a Ohio:[5]
- Cleveland Night Express (Cleveland-Pittsburgh-Baltimore)
- Washingtonian (Cleveland-Pittsburgh-Baltimore)
- Erie železnice:[6]
- Steel King (Cleveland-Pittsburgh)
- New York Central:[7]
- Cleveland Mercury (Detroit-Cleveland)
- Empire State Express (Cleveland-New York)
- Fifth Avenue Special (Chicago-Cleveland-New York)
- Ohio State Limited (Cincinnati-Cleveland-New York, v některých letech se zastaví pouze na cesty směřující na východ)
- Kardiostimulátor (Chicago - Cleveland - New York, v některých letech se zastaví pouze na cesty směřující na východ)
- Southwestern Limited (St. Louis-Cleveland-New York)
- Niklová deska (Norfolk a Western v posledním roce služby):[8][9]
- Nickel Plate Limited (Chicago-Buffalo) [později pojmenovaný Město Chicago na západ /Město Cleveland na východ]
- Modrá šipka (Cleveland-St. Louis) /Blue Dart (St. Louis-Cleveland)
Stanice však nikdy nebyla u železnic nijak zvlášť oblíbená. Vyžadovalo to odchýlit se od rychlejší trasy Lake Erie. Vzhledem k tomu, že město nedovolilo, aby vlaky fungovaly pod parní energií poblíž centra, byly vlaky nuceny přejít z parní na elektrickou na předměstské kolejiště když míříte zpět a pak zpáteční cestou na jiném dvoře. Výsledkem bylo, že některé tratě začaly stanici zcela obcházet a mířily po trase jezera. Některé vlaky přestaly městu sloužit úplně [příklady druhého případu: Newyorská centrální železnice Lake Shore Limited a Státy nové Anglie ]. Několik východo-západních cest obcházelo město na jih a procházelo přes Akron nebo Youngstown. Kromě toho vnitrostátní osobní železniční doprava již dosáhla svého vrcholu a začala svůj postupný pokles ve prospěch automobilu a později letounu. Erie RR, vlastněná společností Van Sweringens, si nemohla dovolit elektrický přenos a pokračovala v používání své vlastní nedaleké stanice až do roku 1948, kdy nahradila páru dieselovými lokomotivami a byla schopna sloužit terminálu Unie vlastní silou.
V čele s příchodem Amtraku v roce 1970 Erie Lackawanna jel nejmenovaným vlakem do Youngstownu.[10] The Penn Central (nástupce New York Central) Vlaky směřující do Chicaga zastavující v terminálu zahrnovaly nejmenovaný zbytek Empire State Express a další nejmenovaný vlak. Na východ směřoval nejmenovaný nástupce Státy Nové Anglie, stejně jako dva další nejmenované vlaky. Jihozápadně vázaný tam byl pozůstatek po Indianapolisu Southwestern Limited, a a Ohio State Limited zbytek směřující ke Columbovi.[11]
Amtrak má krátké trvání břeh jezera sloužil Union Terminal po dobu sedmi měsíců v roce 1971, ale železnice shledala nájemné prohibitivní. Když nový Lake Shore Limited začala v roce 1975, Amtrak se rozhodl postavit nová stanice u Lake Erie sousedící s Cleveland Memorial Shoreway.[12] Nová stanice Amtrak se nachází v blízkosti bývalé Cleveland Union Depot, jednou sloužil Pennsylvania železnice. Bývalá dojíždějící služba Erie Railroad, kterou nakonec zdědil Conrail, byla ukončena dne 14. ledna 1977, čímž bylo ukončeno používání zařízení jako železniční stanice.[13]
Veřejné prostranství v roce 1987
Bývalá odletová tabule
Platformy přeměněné na parkovací paluby
Schémata bývalých železničních stanic v oblasti Clevelandu | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Obchodní dům
Většina plochy plošiny byla zbořena v pozdní 1980 rekonstrukci budovy. Samotný prostor stanice byl převeden uživatelem Forest City Enterprises do třípodlažní, 367 000 čtverečních stop[14] nákupní centrum a dvůr s jídlem známý jako The Avenue, který byl otevřen 26. března 1990. V rámci rekonstrukce RTA přestavěla svou stanici rychlé dopravy pod centrem. Zbytek plochy nástupiště se změnil na parkovací garáž pro nový komplex. Když se znovu otevřelo již přejmenované Tower City Center, v obchodě se nacházelo mnoho špičkových zařízení maloobchodníci, včetně Bally Švýcarska, Barneys New York, Fendi, Gucci, Versace, a dokonce měl dopis o záměru od Neiman Marcus v roce 1992 postavit kotevní obchod o rozloze 120 000 čtverečních stop.[15][16][17] Během následujících 25 let bylo mnoho z těchto obchodů nahrazeno skromnějšími obchody, z nichž některé byly místními maloobchodníky.[18]
V roce 1991 byly dvě nové 11patrové kancelářské věže, The Světlíková kancelářská věž a Chase Financial Plaza, byly přidány. V budově Chase sídlí Cleveland's Ritz-Carlton Hotel a The Skylight Office Tower sídlí bývalý Hard Rock Cafe. Po dokončení nedaleké Projekt brány v roce 1994 RTA vybudovala vnitřní chodník spojující Tower City s komplexem. V roce 2002 byl vybudován druhý chodník, který spojuje Tower City s Carl B. Stokes americký soud.
Higbee's (do té doby koupil Dillard ) uzavřela svůj obchodní dům v komplexu v lednu 2002. Pozitivně Cleveland (dříve Convention and Visitors Bureau of Greater Cleveland) a Greater Cleveland Partnership (místní obchodní komora ) otevřel kanceláře v budově Higbee v roce 2007. Do konce roku 2010 Návštěvnické centrum Cleveland Plus obsadil první patro.[19][20][21] Budova byla otevřena 14. května 2012 jako Horseshoe Casino Cleveland.[22] Poté, co společnost Rock Gaming LLC převzala správu Horseshoe, bylo kasino přeměněno na Jack Cleveland Casino a znovu otevřeno 11. května 2016.[23]
V roce 2001 Kabelový amfiteátr Time Warner otevřeno jako venkovní jeviště podél Řeka Cuyahoga poblíž komplexu Tower City. Místo na straně řeky Cuyahoga komplexu bylo navrženo jako místo pro nový Cleveland kongresové centrum, ale v lednu 2009 Cuyahoga County Komisaři se rozhodli přestavět stávající zařízení.[24]
Bývalé stanice rychlé přepravy
Bývalá stanice Red Line
Veřejné náměstí | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
rychlá přeprava stanice | |||||||||||||
Platformy červené čáry | |||||||||||||
Ve vlastnictví | Regionální dopravní úřad v Clevelandu | ||||||||||||
Konstrukce | |||||||||||||
Typ struktury | Podzemí | ||||||||||||
Dějiny | |||||||||||||
Otevřeno | 15. března 1955 | ||||||||||||
Zavřeno | 1980-1990 | ||||||||||||
Předchozí jména | Clevelandský terminál | ||||||||||||
Původní společnost | Clevelandský dopravní systém | ||||||||||||
Klíčová data | |||||||||||||
Meziměstské platformy postaveny | 20. července 1930 | ||||||||||||
Platformy přestavěny | 1955 | ||||||||||||
|
Červená čára nahradila nikdy nedokončenou meziměstskou linku. Další trezor pro tuto linku byl umístěn na Mayfield Road, nyní Stanice Little Italy – University Circle.
Dějiny
Rychlý tranzit Shaker zůstal jedinou službou využívající meziměstskou část CUT po dobu 25 let. Když Clevelandský dopravní systém Postavila svoji rychlou přepravu (později označenou jako Červená čára) v roce 1955 (s využitím velké části přednosti v jízdě, kterou dříve vytvořil Van Sweringens), byla v bývalé meziměstské oblasti CUT postavena další stanice rychlé přepravy, která jí sloužila. Vzhledem k tomu, že CTS Rapid Transit (červená čára) a Shaker Rapid Transit (zelená a modrá linka) byly v té době ve vlastnictví různých subjektů, nedošlo k žádnému přenosu jízdného mezi vlaky a stanice byly zcela oddělené.
V roce 1968 Clevelandský dopravní systém linka dokončila prodloužení přes Clevelandovu západní stranu do Mezinárodní letiště Cleveland Hopkins a Cleveland se stal prvním severoamerickým městem s přímým spojením rychlá přeprava přístup z centra na letiště.[25]
Obě linie se staly součástí Regionální dopravní úřad v Clevelandu když převzala kontrolu 5. září 1975. Obě stanice zůstaly oddělené až do 17. prosince 1990, kdy byla s vývojem Tower City Center dokončena zcela nová stanice.[26]
Hlavní vchod červené linky v 80. letech
Vstup do vedlejší červené linky v 80. letech
Platforma Red Line v 80. letech při pohledu na východ
Konec nástupiště
Vchod do stanice CTS v roce 1968
Bývalá stanice Shaker Rapid
Tower City | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
lehká příčka stanice | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dočasné platformy v srpnu 2016 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ve vlastnictví | Regionální dopravní úřad v Clevelandu | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Konstrukce | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Typ struktury | Podzemí | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dějiny | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Otevřeno | 20. července 1930 31. července 2016 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zavřeno | 1980-1990 26. listopadu 2016 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Předchozí jména | Veřejné náměstí, Downtown Terminal, Cleveland Terminal | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Původní společnost | Meziměstská železnice v Clevelandu | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Tyto platformy se otevřely rozšířením Meziměstská železnice v Clevelandu od východně od rampy na East 34th Street a Broadway v roce 1930.
Dějiny
Vzhledem k tomu, Van Sweringens vlastnil Cleveland meziměstské železnice, která sloužila na předměstí Shaker Heights, meziměstská část CUT byla okamžitě obsazena vlaky Shaker po dokončení 20. července 1930. (Dříve vlaky Shaker používaly tramvajové tratě, aby se dostaly do centra z East 34. ulice, což způsobilo výrazně pomalejší dopravu.) Tranzitní stanice byla umístěna podél nejsevernějších kolejí komplexu a zahrnovala malý dvůr pro uložení několika vlaků a smyčku, která umožňovala vlakům obrátit směr. Rozvoj ostatních meziměstských služeb však zastavila Velká deprese, který zasáhl Van Sweringens obzvláště tvrdě. V roce 1944 přešlo vlastnictví rychlé přepravy Shaker na město Shaker Heights.
Linie Shaker a Van Aken se staly součástí Regionální dopravní úřad v Clevelandu když převzala kontrolu 5. září 1975. Obě stanice zůstaly oddělené až do 17. prosince 1990, kdy byla s vývojem Tower City Center dokončena zcela nová stanice.[27]
Platforma byla dočasně znovu otevřena pro cestující na západ v roce 2016.
Viz také
- Veřejné náměstí
- Seznam registrovaných historických míst v Clevelandu ve státě Ohio
- Železniční terminály v Clevelandu
Propojené komponenty Tower City Center
- Stanice Tower City
- Chase Financial Plaza
- Jack Cleveland Casino
- Renaissance Cleveland Hotel
- Světlíková kancelářská věž
- Terminal Tower
Reference
- ^ „Informační systém národního registru“. Národní registr historických míst. Služba národního parku. 15. dubna 2008.
- ^ „Shaker Hts. & The Van Sweringens“. Cleveland Historical. Citováno 11. května 2016.
- ^ „Post Office Plaza“. Forest City Enterprises. Citováno 29. září 2010.
- ^ McGraw-Hill 1918, str. 865.
- ^ „Železnice Baltimore a Ohio, tabulky A, 13“. Úřední průvodce železnic. National Railway Publication Company. 84 (7). Prosinec 1951.
- ^ „Erie Railroad, tabulka 13“. Úřední průvodce železnic. National Railway Publication Company. 84 (7). Prosinec 1951.
- ^ New York Central harmonogram, 17. června 1951, tabulky 1, 2, 3, 4, 6, 14, 16, 23, 37 http://streamlinermemories.info/NYC/NYC51-6TT.pdf
- ^ „Nickel Plate Road, Condensed Through Schedules; Tables 1, 2“. Úřední průvodce železnic. National Railway Publication Company. 84 (7). Prosinec 1951.
- ^ „Nickel Plate Road, Condensed Through Schedules; Tables 1, 2“. Úřední průvodce železnic. National Railway Publication Company. 90 (7). Prosinec 1957.
- ^ „Železnice Erie Lackawanna, tabulka 1“. Úřední průvodce železnic. National Railway Publication Company. 102 (12). Květen 1970.
- ^ „Penn Central Railroad, Tables 3, 4, 45, 46“. Úřední průvodce železnic. National Railway Publication Company. 102 (12). Květen 1970.
- ^ Toman & Hayes 1996, str. 280 a 295.
- ^ Toman & Hayes 1996, str. 297.
- ^ „The Avenue at Tower City Center“. Forest City Enterprises. Citováno 29. září 2010.
- ^ Jarboe, Michelle (21. března 2009). „Centrum Clevelandu je považováno za vybranou nemovitost pro outletové nakupování“. Cleveland.com. Advance Publications. Citováno 24. března 2016.
- ^ Turbett, Peggy (25. března 2012). „Generální ředitel Forest City David LaRue dohlíží na změny ve společnosti Tower City Center: Talk with the Boss“. Cleveland.com. Advance Publications. Citováno 23. března 2013.
- ^ „Cleveland vzdoruje pochmurnému trendu v obchoďácích“. Chicago Tribune. Publikování tribun. 17. února 1991. Citováno 23. března 2013.
- ^ „Tower City tehdy a teď“. Cleveland.com. Advance Publications. 14. října 2007. Citováno 15. června 2008.
- ^ „O Clevelandu“. Pozitivně Cleveland. Citováno 10. června 2008.
- ^ Litt, Steven (3. února 2011). „Casino dramaticky nezmění milovanou Clevelandskou budovu Higbee“. Cleveland.com. Advance Publications. Citováno 11. května 2016.
- ^ „Něco se tady děje“ (PDF). Zygote Press. str. 34. Citováno 11. května 2016.
- ^ http://blog.cleveland.com/metro/2011/07/horseshoe_casino_cleveland_des.html
- ^ TEGNA. „Nový název, nová atmosféra pro kasino Cleveland Jack“. WKYC. Citováno 2016-06-02.
- ^ Litt, Steven (31. ledna 2009). „Vybraná stránka lékařských trhů nabízí Mall druhou šanci“. Cleveland.com. Advance Publications. Citováno 20. února 2009.
- ^ „Historie veřejné dopravy ve Velkém Clevelandu“. Regionální dopravní úřad v Clevelandu. Citováno 11. května 2016.
- ^ „O RTA: Historie veřejné dopravy ve Velkém Clevelandu“. Web RTA. Citováno 2007-06-26.
- ^ „O RTA: Historie veřejné dopravy ve Velkém Clevelandu“. Web RTA. Citováno 2007-06-26.
Zdroje
- Herrick, Clay (1987). Clevelandské památky. Cleveland: Clevelandská restaurátorská společnost. JAKO V B000KCXJSS.
- Johannesen, Eric (1979). Cleveland Architecture 1876-1976 (digitální vydání - 2007). Ann Arbor, Michigan (Cleveland –Digitální ): Michiganská univerzita (Western Reserve Historical Society –Digitální ). ISBN 978-0911704211.
- Rarick, Holly (1986). Progresivní vize: Plánování centra Clevelandu 1903-1930. Mishawaka, Indiana: Lepší světové knihy. ISBN 978-0910386869.
- Van Tassel, David; Grabowski, John (1987). Encyclopedia of Cleveland History, 2. vydání (1996). Bloomington, Indiana: Indiana University Press. ISBN 978-0253330567.
- Toman, Jim; Hayes, Blaine S. (1996). Koňské stezky po regionálních kolejích: příběh veřejné dopravy ve větším Clevelandu. Kent, Ohio: Kent State University Press. 280, 295 a 297. ISBN 978-0873385473.
- Electric Railway Journal, 1918, Volume 51 (Classic Reprint) Paperback - 27. září 2015. New York City (Leicestershire ): McGraw-Hill Publishing (Zapomenuté knihy). 1918. str. 895. ISBN 978-1330512098.