Peter Friedhofen - Peter Friedhofen
tento článek lze rozšířit o text přeložený z odpovídající článek v němčině. (Březen 2012) Kliknutím na [zobrazit] zobrazíte důležité pokyny k překladu.
|
tento článek lze rozšířit o text přeložený z odpovídající článek v portugalštině. (Březen 2012) Kliknutím na [zobrazit] zobrazíte důležité pokyny k překladu.
|
Peter Friedhofen | |
---|---|
Plaketa Peter Friedhofen | |
Náboženský | |
narozený | Weitersburg, Koblenz, Bavorské království | 25. února 1819
Zemřel | 21. prosince 1860 Koblenz, Bavorské království | (ve věku 41)
Uctíván v | Římskokatolický kostel |
Blahořečen | 2. července 1985, Náměstí svatého Petra, Vatikán podle Papež Jan Pavel II |
Hody | 21. prosince |
Atributy | Knězův oděv |
Patronát |
|
Peter Friedhofen (25. února 1819-21. Prosince 1860) byl a Němec římský katolík tvrdil, že je náboženský a zakladatel Milosrdných bratří Marie Pomocnice křesťanů.[1] Friedhofen pracoval jako kominík se svým starším bratrem, dokud tento nezemřel - to přimělo Friedhofena, aby se postaral o svou vdovu a děti, dokud v polovině roku 1850 nezaložil vlastní náboženský řád.[2]
Papež Jan Pavel II blahořečen Friedhofen v roce 1985.
Život
Peter Friedhofen se narodil na začátku roku 1819 na malé farmě v Weitersburg jako šesté ze sedmi dětí Peteru Friedhofenovi a Anně Marii Klugové.[1] Jeho otec zemřel v srpnu 1820 a jeho matka zemřela v roce 1828.[2] Měl pět dalších sourozenců, mezi nimiž byl i jeho starší bratr Jakob. Smrt jeho rodičů vedla k tomu, že se děti staly státními strážci, protože se o ně nemohli postarat žádní další příbuzní, a tak si žena vzala tři z dětí - její chudoba viděla, že Friedhofen nemůže chodit do školy. Udělal své První přijímání ve třinácti letech.
Když mu bylo patnáct, nastoupil ke svému staršímu bratrovi Jakobovi jako učeň kominík a v této funkci pracoval celkem tři roky. Když jeho bratr zemřel 27. Října 1845 - byl u Redemptoristé v té době v Holandsku - byl to on, kdo se staral o svou těhotnou vdovu a jejích dalších deset dětí, dokud neutrpěl onemocnění plic, které ho donutilo na určitou dobu se zotavit.[2] setkal se s biskupem v Trevíru dne 2. července 1847 a biskup schválil Pravidlo, které vytvořil pro nový řád. Otec Antonio Liehs - biskupský sekretář - se stal jeho duchovní ředitel.[1] Friedhofen založil svůj vlastní náboženský sbor dne 21. června 1850 ao měsíc později 13. července odcestoval do Cáchy zatímco v listopadu se vrátil do svého rodného města Weitersburg. Dne 25. března 1851 mu a dvěma dalším byly svěřeny jejich náboženské zvyky, zatímco Friedhofen složil své sliby v roce 1852 o rok později. Od roku 1843 měl špatný stav plic a každou zimu od roku 1857 již nemohl navštívit jiné domy řádu mimo Koblenz. Ale uzavřel vážně tuberkulóza kolem roku 1853 a rychle postupoval.[2][1] Diecézní souhlas s objednávkou přišel 28. února 1852.
Friedhofen zemřel v časných ranních hodinách dne 21. prosince 1860 v Koblenz po šesti týdnech upoutání na lůžko kvůli tuberkulóze a byl pohřben v mateřský dům objednávky v Trevír.[2] Jeho ostatky byly převezeny 27. července 1928 do řádové mateřské budovy v Trevíru.[1]
Blahořečení
Proces blahořečení byl zahájen v Trevíru dne 26. března 1926 a končí někdy později na neznámém místě. Otevření věci 26. března 1926 pod Papež Pius XI umožnil mu titul jako Boží služebník; historici později schválili směr příčiny dne 6. května 1981, zatímco postulace předložila Positio dokumentace k Kongregace pro kauzy svatých v Řím v roce 1983.
Teologové schválili příčinu dne 3. května 1983 stejně jako C.C.S. dne 5. července 1983, který umožňoval Papež Jan Pavel II k názvu Friedhofen as Ctihodný dne 24. září 1983 po potvrzení jeho hrdinská ctnost. Zázrak potřebný k jeho blahořečení byl vyšetřován a poté potvrzen C.C.S. dne 18. února 1983, což vedlo k tomu, že lékařská komise schválila zázrak dne 6. dubna 1984, a teologové ji následovali dne 17. července 1984; C.C.S. učinil tak rovněž dne 20. listopadu 1984. Papež to schválil dne 14. prosince 1984 a blahořečil Friedhofenovi 23. června 1985.
Reference
Další čtení
- BUNSON, Matthew; BUNSON, Margaret; BUNSON, Stephen. Jan Pavel II., Papež. Kniha svatých Jana Pavla II. Náš nedělní návštěvnický tisk: USA, 1999. s. 329.
- BUTLER, Alban; POPÁLENÍ Paul. Butlerovy životy svatých, V. 12, Burns & Oates: Velká Británie, 1999. s. 167