Kora kora - Kora kora

Korejská flotila z Ternate a Tidore směřovala do Ambonu. 1817.

A kora-kora nebo kora kora nebo coracora je tradiční kánoe z Maluku (Molucké) ostrovy, Indonésie. Jsou to námořní čluny pro přepravu mužů při nájezdech na kořist nebo pro otroky. v Nusantara souostroví, útočit na otroky byl čestný způsob obživy a kora kora byla nutná pro obranu před nájezdy i pro nájezdy.[1] Velká kora-kora se nazývá juanga nebo joanga.[2]

Etymologie

Původ jména není znám, ale bylo navrženo, že mohl být odvozen z arabština „قُرقور“ qorqora, množné číslo qarâqir,[3] což znamená „velká obchodní loď“. Je také pravděpodobné, že původ jmen je domácí, s významem ztraceným v čase, protože jiná austronéská plavidla bez kontaktu s arabskými obchodníky také nesou podobná jména jako Ivatan karakuhan a Marshallese korkor.[4][5] Termín může také pocházet z španělština nebo Portugalština Carraca, ale v nejstarších portugalských a španělských účtech zpráv Moluccas Caracara, coracora, carcoa, ale nikdy Carraca. De Morga nejen výslovně říká, že je to slovo, které používá Tagalští lidé Mindoro, Marinduque, a Luzon, ale je to také opravdové malajsko-polynéské slovo: V Malajský poloostrov: kolek (malá rybářská loď); Amboina: kolekole, Mota (Bankovní ostrovy ): kora, San Cristoval (Jižní Solomons ): nebo.[6]

Popisy

Holandská kora-kora s hlavní plachtou.

Je přibližně deset metrů dlouhý a velmi úzký,[7] docela otevřený, velmi nízký a váží asi čtyři tuny.[8] To mělo výložníky z bambus asi pět stop od každé strany, která nesla bambusovou plošinu přesahující celou délku lodi.[8] Na krajní straně toho sedí dvacet veslařů (celkově potřebuje 40 vodáků),[8][9] zatímco uvnitř byl pohodlný průchod vpředu i vzadu. Střední část lodi je pokryta doškovou chatou, ve které jsou uložena zavazadla a cestující. The zbrojnice není více než noha nad vodou a trpí velkou horní a boční hmotností.[8]

Tato loď se používá jak pro obchod, tak pro válčení. Větší kora-koras byly použity jako válečné lodě během války s holandský v Banda ostrovy v průběhu 17. století. Odpradávna křičel kormidelník a vodáci těchto tradičních tolukánských veslic „Mena Muria", aby synchronizovali své tahy během expedic na moři. To doslovně znamená 'Přední - Zadní', ale je také přeloženo do" Jdu - následujeme "nebo" Jeden za všechny - Všichni za jednoho ".

Některé z větších veslic mohly mít přes 100 veslařů a při použití na námořní válečné stezce například během tzv. hongitocht (válečné výpravy za Holandská východoindická společnost v průběhu 17. století), přístup kora kora zasáhl strach v srdcích vesničanů z napadené pobřežní vesnice.[10]

Podle Roberta Dick-Reada má každý vůdce v regionu Maluku vlastní loď, stav vůdce závisí na počtu otroků, kteří pocházejí ze vzdáleného ostrova, který zajímá a sbírá. Každá loď je veslována 300 veslaři, podporovanými muži vyzbrojenými kopími, puškami, šípy a meči na vyšší bojové platformě zvané Balai. Plavidlo má na boku dva volanty, na zádi vysoký sloup a luk zdobený stužkami. V minulosti byly tyto póly zdobeny dobytými hlavami nepřátel.[11]

Galerie

  • King of Ternate's kora-kora with 7 děla. Je vidět královská luxusní postel.

  • A kora-kora z Halmahera, Ostrovy Maluku (c. 1920) s a tanja plachta

  • 1863 ilustrace a kora-kora válečná loď na Maluku

  • 1726 zobrazení velké kora-kora z Halmahera

Viz také

Reference

  1. ^ Horridge (1982). p. 36.
  2. ^ Horridge (1982). p. 37 a 70.
  3. ^ Instituut voor Nederlandse Geschiedenis - VOC-Glossarium bezocht 5. července 2008
  4. ^ Charles P.G. Scott (1896). „Malajská slova v angličtině (první část)“. Journal of the American Oriental Society. 17: 93–144.
  5. ^ Raymond Arveiller (1999). Max Pfister (ed.). Addenda au FEW XIX (Orientalia). Beihefte zur Zeitschrift für romanische Philologie. Svazek 298. Max Niemeyer. p. 174. ISBN  9783110927719.
  6. ^ Folkard, H. C. (1901). Plachetnice 5. vydání. Londýn: Edward Stanford.
  7. ^ (v holandštině) Národní archiv
  8. ^ A b C d Authorama
  9. ^ Plavba ostrovy Spice Islands
  10. ^ Clive Moore, Nová Guinea: Překračování hranic a historie, University of Hawai'i Press, Honolulu, s. 97-98
  11. ^ Dick-Read, Robert (2008). Penjelajah Bahari: pengaruh peradaban Nusantara di Afrika. PT Mizan Publika. p. 67.

Další čtení

  • Loď s východními souostroví, Alcina MS a velrybářské lodě Lomblen. Autor: G. Adrian Horridge. Greenwich, Londýn: Národní námořní muzeum. Námořní monografie a zprávy č. 54, 1982. Ilustrace, poznámky, odkazy.