Stanovení - Determinatio - Wikipedia

Stupnice spravedlnosti
Část série na
Kánonické právo
katolický kostel
046CupolaSPietro.jpg Portál katolicismu
Znak papežství SE.svg
Část a série na
Tomáš Akvinský
Detail z „Triumfu sv. Tomáše Akvinského nad Averroes“ od Benozza Gozzoliho (1420–1497)
  • 046CupolaSPietro.jpg Portál katolicismu
  • Socrates.png Filozofický portál

A determinatio je autoritativní rozhodnutí zákonodárce týkající se uplatňování praktických principů, které není nutné dedukcí z přírodních[1] nebo božský zákon[2] ale je založen na náhodách praktického úsudku v rámci možností povolených rozumem.[1]

v přírodní zákon jurisprudence, determinatio je proces přeměny přirozeného práva na pozitivní[3] v Katolické kanonické právo, determinatio je akt, kterým se přirozené právo nebo božské pozitivní právo stanoví v kanonickém právním systému jako specifické normy práva,[2] i když obsah takového práva je stále v zásadě obsahem božského práva, které spolu s kanonickým právem tvoří „jednotný právní systém práva“.[4]

Koncept vychází z právní filozofie z Tomáš Akvinský,[5] a nadále je součástí diskusí o teorii přirozeného práva.[3]

Církevní právo

Hlavní článek: Kánonické právo katolické církve
Viz také: Pojednání o právu

Stanovení je právní doktrína v judikatuře kanonického práva katolický kostel.[2] Byl dovezen z právní filozofie Tomáš Akvinský.[6]

Obecné normy božského nebo přirozeného práva slouží jako „formující faktory“[2] a „nezbytný základ“[2] pro kanonické právo vytvořené člověkem, ale takové obecné normy samy o sobě nemohou mít větší právní účinek, dokud nebudou provedeny do konkrétních lidských zákonů, protože normy božského práva jsou „obecné a nespecifické“.[2]

Ale při přechodu od obecného ke konkrétnímu existuje někdy mnoho možností;[2] to znamená, že božský nebo přírodní zákon lze konkretizovat různými způsoby,[2] a všechny legitimní alternativy jsou v souladu s požadavky božského zákona.[2] Proto musí zákonodárce učinit a determinatio a „zvolit nebo vybrat mezi nimi“.[2]

Reference

  1. ^ A b Finnis, Johne. Akvinský, 266-271.
  2. ^ A b C d E F G h i j Hervada, Úvod, str. 33
  3. ^ A b Waldron, Jeremy. Mučení, sebevraždy a odhodlání hlavní strana, Social Science Research Network. Zpřístupněno 22. března 2016.
  4. ^ Hervada, Úvod, str. 34
  5. ^ Teorie přirozeného práva, Stanfordská encyklopedie filozofie, přístup 23. března 2016
  6. ^ Hervada, Úvod, str. 34 (cit Summa Theologiæ Ia-IIæ q.95 a.3 )

Bibliografie

  • Finnis, Johne. Akvinský: Morální, politická a právní teorie (New York: Oxford University Press, 1998).
  • Hervada, Javier. Úvod do studia kanonického práva (Montréal: Wilson & Lafleur Ltée, 2007).
  • Waldron, Jeremy (New York University School of Law), Mučení, sebevraždy a odhodlání; American Journal of Jurisprudence, Vol. 55, 2010; NYU School of Law, Public Law Research Paper No. 10-86.