Papežské právo - Pontifical right

tento článek lze rozšířit o text přeložený z odpovídající článek v italštině. (Únor 2011) Kliknutím na [zobrazit] zobrazíte důležité pokyny k překladu. Pohled strojově přeložená verze italského článku. Strojový překlad jako DeepL nebo Google Překladač je užitečným výchozím bodem pro překlady, ale překladatelé musí podle potřeby revidovat chyby a potvrdit, že překlad je přesný, spíše než jednoduše kopírovat strojově přeložený text do anglické Wikipedie. Nepřekládejte text, který se jeví jako nespolehlivý nebo nekvalitní. Pokud je to možné, ověřte text pomocí odkazů uvedených v cizojazyčném článku. Vy musí poskytnout přisuzování autorských práv v upravit souhrn doprovázející váš překlad poskytnutím mezijazykový odkaz ke zdroji vašeho překladu. Souhrn úprav atribuce modelu Obsah této úpravy je přeložen z existujícího článku italské Wikipedie na [[: it: Di diritto pontificio]]; viz jeho historii pro atribuci. Měli byste také přidat šablonu {{Přeloženo | it | Di diritto pontificio}} do diskusní stránka. Další pokyny najdete v části Wikipedia: Překlad.

Část série na
Kánonické právo katolický kostel
Ius vigens (současný zákon) Kodex kanonického práva z roku 1983 Omnium in mentem Magnum principium Kodex kánonů východních církví Ad tuendam fidem Ex corde Ecclesiae Indulgentiarum Doctrina Bonus pro pastora Pontificalis Domus Veritatis gaudium Zvyk Reformy procesu neplatnosti manželství papeže Františka Dokumenty Druhý vatikánský koncil Christus Dominus Lumen gentium Optatam totius Orientalium ecclesiarum Presbyterorum ordinis Sacrosanctum concilium Předpisy církve
Právní historie Jus antiquum (kolem 33-1140) Starověké církevní řády Didache Apoštolské konstituce Kánony apoštolů Sbírky starověkých kánonů Collectiones canonum Dionysianae Collectio canonum quadripartita Collectio canonum Quesnelliana Collectio canonum Wigorniensis Decretum Gelasianum Symmachian padělky Pseudoizidoriánské dekretály Konstantinův dar Gregoriánská reforma Spor o investiční lži Dictatus papae Libertas ecclesiae Plenitudo potestatis Jus novum (kolem 1140-1563) Corpus Juris Canonici Decretum Gratiani Decretista Canon Episcopi Margaritae Jus komuna Decretals of Gregory IX Dekretalista Regulæ Juris Extravagantní Liber Septimus Jus novissimum (c. 1563-1918) Tridentský koncil Benedictus Deus (Pius IV) Tametsi Apostolicae Sedis moderationi Jus codicis (1918-dosud) Kodex kanonického práva z roku 1917 Ecclesiae Sanctae Kodex kanonického práva z roku 1983 jiný Contractum trinius Papežský soudce-delegát Právo volby
Orientální právo Kodex kánonů východních církví Východní kanonické reformy Pia XII Nomocanon Arcidiecéze Eparchie Exarchát Ordinariát pro východní katolíky Protosyncellus Území závislé na patriarchovi
Liturgické právo Latinský kostel Obecný římský kalendář Hodnocení liturgických dnů v římském ritu Obecné pokyny římského misálu Kodex rubrik Tezaurus Scripturarum Liturgiam authenticam Magnum principium Mysterii Paschalis Sacrosanctum concilium Tra le sollecitudini Musicam sacram Summorum Pontificum Quattuor abhinc annos Ecclesia Dei Červená mše Svatý den závazku
Svátostný zákon Communicatio in sacris Ex opere operato Omnium in mentem Platné, ale nezákonné Svátosti Svěcení Překážka (kanonické právo) Abstemius Vada narození Povinnost celibátu Neplatnost posvátného svěcení Apostolicae curae Dimissorial dopisy Biskupští spoluvěřící Potvrzení Zpověď Kající kánony Paenitentiale Theodori Pečeť zpovědnice Interní fórum Poznámka o důležitosti vnitřního fóra a nedotknutelnosti svátostné pečeti Apoštolská věznice Věznice Canon Spoluúčast na rozhřešení Sacramentum Poenitentiae Eucharistie Eucharistická kázeň Canon 915 Celebret Hromadné stipendium Svátostné Shovívavost Indulgentiarum doctrina Posvátná místa Oltáře Hlavní bazilika Menší bazilika Oratoř (kaple) Posvátné časy Svátky Rychlé dny a abstinence Paenitemini Svatý den povinnosti
Manželské právo Kanonická forma (latinský kostel) Tametsi Ne Temere Banns of Marriage Prohlášení o neplatnosti Dignitas connubii Zkušební reformy manželské nulity papeže Františka Vetitum Obránce dluhopisu Překážky manželství Afinita Bigamie Tajnost Překážka trestné činnosti Disparity of Cult Ligamen Veřejné vlastnictví Manželská dávka Ratum sed non consummatum Sanatio v radicích Přirozené manželství Pauline privilegium Petřínské privilegium
Nejvyšší autorita, konkrétní kostely a kanonické struktury Nejvyšší autorita církve Římský papež Vysoká škola biskupská Naddiecézní / eparchální struktury College of Cardinals Konference biskupů Synoda biskupů Jednotlivé kostely Církve sui juris Latinský kostel Východní katolické církve Místní konkrétní kostely Jmenování biskupů Opatství nullius Apoštolský vikariát Apoštolský vikář Apoštolské podání Apoštolský administrátor Diecéze / arcidiecéze Aeque principaliter Cathedratum In persona episcopi Diecézní kurie Moderátor kurie Kancelář Děkanství Vikář forane Arcidiecéze Eparchie Eparchální kurie Území závislé na patriarchovi Vojenský ordinariát Mise sui juris Osobní ordinariát Anglicanorum Coetibus Právnické osoby Farní Tým kněží v solidu Kolegiátní kostel Registrovat Laická důvěrnost Římská kurie Dikastérium Kongregace Papežská rada Osobní prelatura Druhy členství v Opus Dei Sdružení věřících křesťanů Generální vikář Quinquennial visit ad limina
Jurisprudence Kanonická korunovace Kanonicky korunované obrázky Výpočet času Zvyk Delegata potestas non potest delegari Odchylka Dávkování Taxa Innocentiana Fakulta Indult Překážka Výklad Papežská rada pro legislativní texty Jurisdikce Peritus Obreption & subreption Obrogace Vyhlášení Rezignace římského papeže Sede vacante Simony Vacatio legis Platné, ale nezákonné Prohlídka Apoštolský návštěvník Filozofie, teologie a základní teorie kanonického práva Teologie Ekleziologie Pojednání o právu Stanovení
Dočasné zboží (majetek) Beneficium Cathedratum Smluvní právo Hromadné stipendium Poplatek za krádež Dočasnosti
Právo osob Osoba (kanonické právo) Formální akt zběhnutí ze strany katolické církve Kanonický věk Emancipace Osvobození Klerici Sekulární duchovenstvo Pravidelné duchovenstvo Povinnost celibátu Klerici a veřejná funkce Inkardinace a exkardinace Laicizace (dispensace) Kanonické fakulty Kancelář Kanonické ustanovení Kanonické volby Právnické a fyzické osoby Jus patronatus Sdružení věřících Zasvěcený život
Kanonické dokumenty Acta Apostolicae Sedis Acta Sanctae Sedis Censor librorum Imprimatur Imprimi potest Notář (kanonické právo) Protonotary apoštolský Apoštolská konstituce Kánon Konkordát Dekret Rozhodnutí Encyklika Motu proprio Nařízení Papežský brief Papežský býk Kajícný Pozitivní zákon Přepis Farní matrika Církevní latina
Trestní právo Canon 1324 Canon 1398 Cenzura (kanonické právo) De delictis gravioribus Spoluúčast na rozhřešení Crimen sollicitationis Exkomunikace Seznam exkomunikovatelných trestných činů v katolické církvi Seznam lidí exkomunikovaných katolickou církví Seznam exkomunikovaných kardinálů Zákaz Interní fórum Laicizace (trestní) Latae sententiae Celoživotní modlitba a pokání Kanonická napomenutí Církevní vězení
Procesní právo Pars statica (tribunály a ministři / strany) Tribunály Nejvyšší tribunál apoštolské signatury Tribunal of Roman Rota Apoštolská věznice Kongregace pro nauku víry Ministři spravedlnosti Soudní vikář /Officialis Auditor Strany Obránce dluhopisu Prokurátor Pars dynamica (zkušební postup) Dignitas connubii (manželské příčiny) Odvolání proti zneužití Předpoklad Trestní řízení Vos estis lux mundi Kanonizace Kongregace pro kauzy svatých Maiorem hac dilectionem Advocatus Diaboli Oblatio vitae Positio Proces blahořečení a kanonizace v roce 1914 Volba římského papeže Současný zákon Universi Dominici gregis Papežské odříkání Reformy papeže Benedikta XVI Historický Cum proxime Jus exclusiveivae Papežské jmenování Aeterni Patris Filius Romano Pontifici competendo Ingravescentem aetatem Ubi periculum Quia propter
Právní praxe a stipendium Seznam právních zkratek Akademické tituly Držitel licence kanonického práva Doktor kanonického práva Doktor obou zákonů Časopisy a profesní společnosti Canon Law Society of America Právník Fakulty kanonického práva Škola kanonického práva Kanonici Středověký Gratian Hostiensis Jean Lemoine Raymond z Penyafortu Rufinus Johannes Teutonicus Geoffrey z Trani Burchard of Worms Brocard Moderní a moderní Eugenio Corecco John D. Faris Pietro Gasparri Ladislas Orsy Edward N. Peters
Zákon z zasvěcený život Slavnostní slib Vykřičník Projev svědomí Kanonická stavba domu řeholníků Papežské právo Diecézní právo Kongregace pro instituty zasvěceného života a společnosti apoštolského života Ústav zasvěceného života Náboženský institut Kongregace Objednat Mnišství Kánony pravidelné Uspokojivé objednávky Klerici pravidelní Sekulární institut Cum Sanctissimus Primo Feliciter Provida Mater Ecclesia Společnost apoštolského života Decretum laudis
Portál katolicismu

Di diritto pontificio je italský výraz pro „Papežského práva“. Dává se církevním institucím (náboženským a světským institutům, společnostem apoštolského života) vytvořeným Svatý stolec nebo schváleno formálním dekretem, známým pod latinským názvem, Decretum laudis [„Dekret o chvále“].^[1]

Instituce papežského práva závisí ve věcech vnitřní správy a disciplíny okamžitě a výlučně na Vatikánu.^[2]

Dějiny

Až do 19. století byly náboženské komunity rozděleny do dvou skupin: pravidelné řády se slavnostními sliby a sbory jednoduchých slibů. Církev a civilní autority si vážily pouze těch, kteří složili slavnostní sliby.^[3]

V roce 1215, v Čtvrtá lateránská rada, Papež Inocent III rozhodl, že bez papežského souhlasu nelze zakládat pravidelné řády. Biskupové si však ponechali právo zakládat společenství, jejichž členové žili náboženským životem, aniž by složili formální sliby. Tyto skupiny později přijaly název „sbory jednoduchých slibů“.^[3]

Sbory jednoduchých slibů, zejména ženských, se během 17. a 18. století dramaticky zvyšovaly a na počátku 19. století mnoho z nich usilovalo o papežské uznání z Říma. v roce 1816 Svatý stolec začal schvalovat sbory jednoduchými sliby, ale stále nebyly uznávány jako náboženské instituce.^[4]

V roce 1854 Giuseppe Andrea Bizzarri, tajemník Posvátná kongregace pro konzultace o štamgastech, vytvořený jménem papeže Pius IX postup schvalování sborů jednoduchých slibů, který byl sdělen biskupům v roce 1861.^[4]

U tohoto nového postupu došlo k formálnímu rozlišení pro vytvoření institutu provozovaného biskupem a jeho schválení Svatým stolcem. Po svém založení by institut (tj. Sbor) měl status „diecézního práva“. V jejím rámci by zůstala pod ochranou biskupů své diecéze, kde byla založena, což zvyšuje její význam. Pokud Svatý stolec ústavu udělí decretum laudis [dekret o schválení] by byl institut umístěn pod jeho přímou ochranu a institut by pak získal status „papežského práva“.^[4]

Rozdíl mezi právním statusem institutu diecézního práva a institutu papežského práva byl trvale učiněn dne 8. prosince 1900 Conditae a Christo Ecclesiae [Latinsky „Založeno Kristovou církví“], apoštolská ústava papeže Lev XIII.^[4]

Reference

Bibliografie

• (to) Direttorio canonico per gli istituti religiosi, gli istituti secolari e le società di vita apostolica [Kanonický adresář pro náboženské instituty, sekulární instituty a společnosti apoštolského života]. (Cinisello Balsamo, Itálie: Edizioni paoline [Pauline Editions], 1988) ISBN  88-215-1618-0.