Podstatnost - Quiddity

v akademická filozofie, "podstatnost" (/ˈkwɪdɪti/; latinský: quidditas)^[1] byl další termín pro podstata objektu, doslova jeho „whatness“ nebo „what it is“.

Etymologie

Termín „quiddity“ pochází z latinského slova quidditas, který byl používán středověkými scholastiky jako doslovný překlad ekvivalentního výrazu v Aristoteles je řecký do ti en einai (τὸ τί ἦν εἶναι)^[2] nebo „co to mělo být (daná věc)“.

Přehled

Quiddity popisuje vlastnosti, které konkrétní látka (např. Osoba) sdílí s ostatními svého druhu. Otázka „co to je?“ požaduje obecný popis prostřednictvím shodnosti. To je quiddity nebo „whatness“ (tj. „To, co to je“). Quiddity bylo často kontrastováno scholastickými filozofy s haecceity nebo „thisness“ položky, která měla být pozitivní charakteristikou jednotlivce, která ji způsobila tento jednotlivec a žádný jiný. V tomto smyslu se používá v britském básníkovi George Herbert báseň „Quiddity“.

Jiné smysly

V právu se tento termín používá k označení hádky nebo akademického bodu. Příklad lze vidět v Hamletově řeči u hrobu nalezené v Osada podle William Shakespeare. „Kde jsou teď jeho odměny, jeho ostny, jeho případy, jeho funkční období,“ říká Hamlet a zmiňuje se o právnických odměnách.
Quiddity je název pro mystické vysněné moře Clive Barker román Velká a tajná show která existuje jako vyšší rovina lidské existence. To je uváděno jako více doslovného moře v pokračování románu, Everville a související povídka, “Na Amenově pobřeží ".

Viz také

Reference

^ Tomáš Akvinský, Summa Theologiae „London: Blackfriars, 1964–1976: I, quaest. 84, čl. 7: "quidditas sive natura in materia corporali".
^ Aristoteles, Metafyzika, 1029b

externí odkazy

Slovníková definice podstatnost na Wikislovníku

[1] Tomáš Akvinský, Summa Theologiae „London: Blackfriars, 1964–1976: I, quaest. 84, čl. 7: "quidditas sive natura in materia corporali".

[2] Aristoteles, Metafyzika, 1029b

[1]

[2]