Jazyk Ughele - Ughele language

Ughele je Oceánský jazyk mluví asi 1200 lidí Ostrov Rendova, který se nachází v Západní provincie z Solomonovy ostrovy.

Neexistuje žádná vnitřní dialektová diferenciace.

Fonologie

Následující informace jsou shromážděny od Benedicte Haraldstad Frostad. „Gramatika Ughele: Jazyk Šalamounových ostrovů“. 2012. Stránky 35–48

Zásoby samohlásek

Ughele obsahuje inventář pěti samohlásek, který je typický pro většinu oceánských jazyků. Ty se odlišují změnami v místě artikulace a stupněm striktury potřebné k vytvoření zvuku. Zaokrouhlování rtů odpovídá pouze diferenciaci dvou segmentů. - prostřední zadní samohláska / o / a blízká zadní samohláska / u /.

Tento soupis se skládá ze tří předních samohlásek: / i /, / e /, / a /; dva zpět / o /, / u / a žádné centrální fonémy.

Délka samohlásky se nemění.

Minimální páry

Rozlišeno podle místa artikulace

/ veke / a / veko / - „létající liška“ a „plešatý“ / ɣami / a / ɣamu / - „my / nás“ a „vy“

Rozlišeno podle úrovně striktury

/ patu / a / petu / - „kámen“ a „mangrovník“ / tina / a / tini / - „tisíc“ a „tělo“ / neka / a / nika / - „kluzké zelí“ a „oheň“ / kopi / a / kupi / - „jezero“ a „vybrat“

Souhláska soupis

Ughele má 18 souhlásek a žádné shluky souhlásek, ledaže by byly vysloveny náhodně.

Zastaví

Ughele obsahuje bilabiální, alveolární a velární zarážky. Tyto jsou / b + p / , / d + t / a / g + k / Stejně jako vyjádřené i neznělé páry pro všechny plosivy. - / ba / a / pa / / vyrobeno / a / kamarád / (čtyři a zemřít / mrtvý) / poga / a / poka / (aby se vytvořil pudink / pudink a hřebík) Všechny hlasové zastávky jsou předem nasalizované, ale míra toho se u jednotlivých reproduktorů liší. Toto se vyslovuje od sotva slyšitelné nasalizace po téměř plně nasalizované segmenty. Např. / b / → / b̃ /, / d / → / d̃ /, / g / → / g̃ /

• Nosní a orální páry pro všechny hlasové zastávky . Např. / b / → / m /, / d / → / n /, / g / → / ŋ /
• Znělé bilabiální nosní a jiné nosní dírky Např. / ma / a / ba /, / na / a / da /
• Vyjádřený velar nasals a non-nasals Např. / mamaŋa / otevřít → / mamaga / druh ryby
• Hlasové bilabiální, alveolární a velární zastávky Např. / mabo / unavený → / mado / šťastný → / mago / duch, ďábel
• Neznělé zastávky / ka / (indikátor negace), / pa / (indikátor umístění fráze), / ta / (indikátor držení)
• Znělé bilabiální / alveolární / velarní nazály Např. / madi / poslouchat, / nadi / sagopalmový pudink, / adi ostré, dlouhé

Alveolar Trill

V Ughele je nalezen pouze jeden, je to lexém / arozo / (lano)

Fricatives

• Labiodental, alveolar, velar a glottal / v /, / s /, / z /, / ɣ / a / h /
• Labiodentální /proti/ a velar / ɣ / jsou vyjádřeny a → / ɣoi / vy a / voi / dát
• Glotální frikativy jsou neznělé / puha / otřít a / pusa / svázat
• Znělé i neznělé alveolars / soi / horký nápoj a / zoi / penis

The Affricate d͡ʒ

Tento postalveolární afrikát je někdy realizován jako palatální nosní zastávka / ɲ / , i když v mluveném jazyce je to relativně vzácné, a proto je to závislé na mluvčím. / d͡ʒ / → / ɲ / ~ / d͡ʒ / Tím pádem ‚Ngajiri ' (naštvaný) může být vyslovován / ad͡ʒiri / nebo / ŋapiri /

Přibližné

Ughele obsahuje jednoho alveolárního laterálního přibližného / l / a jeden labiální velar / w /. nicméně / w / vyskytuje se pouze v malé sadě výpůjček z angličtiny a Roviany (další jazyk Šalamounových ostrovů původně vyvinutý pro obchod)Okno - / wida / Týden - / wiki / Vyhrát - / wini / „Vaseniho“ rok - / waseni /

Minimální páry založené na způsobu artikulace

Vyjádřený alveolární plosivní / mada / „Nechat“ a frikativně, / maza / „Maso“ Nevyřčené alveolární plosive /tabu/ „Svatý“ a frikativní / sabu / ‚Lov'Volar velar plosive ' / gu / „1st / p přivlastňovací“ a frikativní / ɣu / 'prostě'

Psaný jazyk

Před úsilím Frostad et al. Ughele neměl zdokumentovanou historii ani psaný jazykový standard. Po tomto úsilí je nyní Ughele napsán latinským písmem, jak je uvedeno v těchto poznámkách.

Morfologie

Zájmena a označení osob

Ughele, jako mnoho jiných Oceánské jazyky, má komplex zájmenný systém, který zahrnuje osobní, relativní a tázací zájmena (Frostad, 2012, s. 81-88).

Osobní zájmena

Osobní zájmena převládají z hlediska množství; existuje šest typů tvarů zájmen: samostatná zájmena, dílčí klerika preverbálního subjektu, zájmena postverbálního subjektu, objektová klitika, předpokládaná přivlastňovací zájmena a atributivní přípony (Frostad, 2012, s. 81-88). Osobní zájmena jsou označena pro číslo a shluk. V každém z těchto typů se rozlišuje mezi jednotným a množným číslem a také 1. formou. 2. a 3. osoba (Frostad, 2012, s. 81). Inkluzivní a exkluzivní formy pro 1. osobu množného čísla jsou odděleny; inkluzivní forma se vztahuje i na adresáta, zatímco adresát je poté vyloučen z rozšíření exkluzivní formy (Frostad, 2012, s. 81). Existují částečné formální podobnosti a v některých případech úplné překrývání forem mezi typy (Frostad, 2012, s. 81). Níže uvedená tabulka poskytuje přehled různých typů osobních zájmen.

Tabulka 1: Ughelovy osobní zájmena (Frostad, 2012, s. 81).

Osobní zájmena v Ughele mohou zaujímat různé pozice po celém světě doložka, přičemž některé typy mají omezenější použití než jiné.

Nezávislá zájmena

Nezávislá zájmena mohou působit jako hlava a jmenná fráze, brát v podobách předmět, přímý objekt nebo nepřímý objekt jako doplněk k předložkám (Frostad, 2012, s. 81). Mohou se také objevit v Přivlastňovací stavby.

Nahoře je příklad zájmena množného čísla 3. osoby rie a 1. osoba množného čísla výlučné zájmeno ghita ve jmenných frázích v čele se zájmenem. Číslice modifikátor ka ru následuje za zájmenem head, zatímco by obvykle předcházelo substantivum head (Frostad, 2012, s. 82).

Ughele má označení objektu klitici a dvě různé sady markerů subjektu a ty se vyskytují ve specifických pevných pozicích vzhledem k slovesu (Frostad, 2012, 169).

Objektové klitiky

Objektové klitiky jsou pronominální formy, které se vyskytují pouze u slovesné kmeny a označte pouze přímý objekt (Frostad, 2012, 85).

Přechodná slovesa zřídka se vyskytují bez klitiků označujících předměty (Frostad, 2012, s. 169) a jsou buď připojeny přímo k kmeni slovesa (2), nebo následují přechodník přípona, buď –I (3) nebo –Ni (4).

1. osoba singulárního exkluzivního objektu klitik - (a) u připojený k kmenu slovesa:

3. osoba singulárního objektu clitic -A připojeno k přechodné příponě –I:

3. osoba singulárního objektu clitic -A připojeno k přechodné příponě –Ni:

Clitici objektů mohou být jediní referent k objektu v klauzuli (5) nebo se mohou objevit s a koreferenční podstatná fráze (6) (Frostad, 2012, s. 85).

2. osoba jednotného čísla - (a) gho:

2. osoba singulárního objektu clitic - (a) gho s jádrovým podstatným jménem fráze 2. osoba singulárního samostatného zájmena

- bože:

Preverbální předmět dílčí klitici

Preverbální zájmena značení předmětů v Ughele se mohou objevit ve formě částečných klitiků. Tito klitici předcházejí slovesnému komplexu, ale pouze ve velmi specifických konstrukcích (Frostad, s. 82). Klitikují na dvě částice, homofonní imperativní náladu ma (7) a spojení ma „Then“ (8) a vyskytují se jako nezávislé formy označující otočné body ve složitých klauzích (9) (Frostad, 2012, s. 171). Tento aspekt Ughelovy gramatiky se podobá aspektu tří jeho nejbližších sousedních jazyků, Hoava, Roviana a Marovo, přičemž Marovo je nejpodobnější (Frostad, 2012, s. 171).

1. osoba množného čísla včetně preverbálního předmětu klitik -da připojeno k značce nálady ma:

2. osoba singulárního předslovního předmětu klitik –Mu připojeno ke spojení ma:

3. osoba množného čísla slovesného předmětu samostatná forma di:

Postverbální zájmena předmětu

V Ughele se postverbální předmětová zájmena zcela překrývají s předpokládanými přivlastňovacími zájmeny (Frostad, 2012, s. 84). Postverbální zájmena předmětu označují různé typy ohniska, kde by zájmena odkazovala na soustředěnou složku (Frostad, 2012, s. 85). Níže je uveden příklad 3. osoby množného jména postverbálního zájmena použitého ve větě.

Přivlastňovací konstrukce

Držení v Ughele, stejně jako v mnoha oceánských jazycích, lze rozdělit do dvou typů konstrukce, přímé a nepřímé. Přímé přivlastňovací konstrukce zahrnují prenominální atributivní příponu, zatímco nepřímé přivlastňovací konstrukce rozlišují mezi třemi dalšími typy, dvěma, které vyjadřují držení prostřednictvím předložkových frází, jeden s předložkou ta, druhý s předložkou taga. Třetí nepřímá přivlastňovací konstrukce používá přivlastňovací zájmeno, které upravuje podstatné jméno přivlastňovacího prostředku. (Frostad, 2012, s. 117) Ughele také odlišuje odcizitelné vlastnictví od nezcizitelného, ​​což v různé míře ovlivňuje, která konstrukce bude použita. Je však důležité si uvědomit, že nezcizitelný a odcizitelný rozdíl ve vlastnictví není ani tak binární konstrukcí, ale spíše spektrem, které ukazuje tendence různých vztahů mezi vlastníkem a posedem k přijetí určitých majetkových konstrukcí. Tabulka 2 ilustruje obecné tendence ke korelaci mezi sémantickým významem a volbou posesivní konstrukce.

Tabulka 2: Použití posesivní konstrukce ve vztahu k sémantickému významu. (Frostad, 2012, s. 111)

Přímá majetnická konstrukce

Přímá přivlastňovací konstrukce v Ughele je podobná mnoha oceánským jazykům a identická s přímou přivlastňovací konstrukcí Proto Oceanic. Zahrnuje přívlastkovou příponu, která se vyskytuje primárně u substantiva possessum, což indexuje počet a osobu vlastníka jako v (11). (Frostad, 2012, s. 119)

Obecně platí, že neodcizitelné vlastnictví má nepřímou přivlastňovací konstrukci. To znamená věci, nad nimiž vlastník nemá žádnou skutečnou kontrolu, například části těla nebo příbuzenské vztahy. Přímé přivlastňovací konstrukce se v Ughele používají hlavně pro skutečně neodcizitelné přivlastňovací vztahy, jako je tělo a jeho části, jakož i určité příbuzenské výrazy. Méně inherentně nezcizitelné přivlastňovací vztahy mohou také inklinovat k přímé přivlastňovací konstrukci s entitami, které jsou referenčními substantivy přivlastňování v konstrukci, pokud jsou součástí většího celku. (Frostad, 2012, s. 123) Vztah mezi lexikálními položkami a přivlastňovacími konstrukcemi však v žádném případě není přísný. Nepřímé předložkové konstrukce, ta i taga, i když snadněji ta, lze také použít pro stejné podstatné jméno, i když není žádný sémantický rozdíl.

Atributivní přípony jsou to, co se ve většině ostatních oceánských jazyků často označuje jako přivlastňovací přípony (Frostad, 2012, s. 87), ale v Ughele mají i jiné funkce (Frostad, 2012, s. 87). V přímých přivlastňovacích konstrukcích mohou buď souhlasit s podstatným jménem vlastníka (12), nebo být jediným výrazem vlastníka (13).

K odvození se také používají přívlastkové přípony nominální atributivní modifikátory adjektivních sloves, označující počet a osobu referenta hlavního jména (14) (Frostad, 2012, s. 87).

Posesivní konstrukce využívající předložky ta a taga

Dvě ze tří nepřímých přivlastňovacích konstrukcí v Ughele používají předložky, ta nebo taga. Struktura konstrukce je stejná pro každou předložku, která se používá v předložkové frázi, která následuje po podstatném jménu přivlastnění, jako v (15) a (16). V PP je předložka, buď ta nebo taga, následované podstatným jménem vlastníka vyjádřeným podstatnou větou. I když to není tak běžné jako přímá majetnická konstrukce, ta a taga lze použít pro skutečně nezcizitelné držení, jako jsou části těla, jako v (15). (Frostad, 2012 str.127) Nepřímé přivlastňovací konstrukce využívající ta jsou nejčastěji používány v korpusu Frostadu z roku 2012, jsou poměrně univerzální a široce rozšířené v různých situacích. Oba ta a taga lze použít pro příbuzenské výrazy, nezcizitelné části těla, neznámé věci, jako jsou jména, i pro akce prováděné referentem podstatného jména. (Frostad, 2012, s. 130)

„Kololuka je náš příběh v Ughele.“ (Frostad, 2012, s. 126)

"To byl můj malý příběh." (Frostad, 2012, s. 126)

Posesivní konstrukce používající přivlastňovací zájmeno

Navrhovaná přivlastňovací zájmena, která modifikují podstatné jméno přivlastňovacího prostředku, tvoří jednu ze tří nepřímých přivlastňovacích značkovacích strategií v Ughele (Frostad, s. 86). Vlastník může, ale nemusí být vyjádřen podstatnou větou.

„Rozumím vašemu jazyku (dosl. Znám váš jazyk.)“ (Frostad, 2012, s. 132)

„Děkuji (vám) za spolupráci s (..)“ (Frostad. 2012. str.132)

Předchozí dva příklady ilustrují flexibilitu konstrukce přivlastňovacího zájmena při vyjadřování podstatného jména vlastníka. V (17) je vlastník vyjádřen podstatnou jmennou frází, konkrétně zájmeno jednotného čísla ve 2. osobě ghoi, zatímco (18) vůbec nevyjadřuje vlastníka. Všechny ostatní tvary přivlastňovacích zájmen jsou shrnuty v tabulce níže.

Tabulka 3: Zájmena vlastníka (Frostad, 2012, s. 133)

Reference

1. Frostad, Haraldstad Benedicte. „Gramatika Ughele: jazyk Šalamounových ostrovů“ LOT Publishing. Nizozemí. 2012

2. Ughele at Ethnologue (18. vydání, 2015)

3. Vyskočit ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin; Bank, Sebastian, eds. (2016). „Ughele“. Glottolog 2.7. Jena: Max Planck Institute for the Science of Human History.