Rovianský jazyk - Roviana language - Wikipedia

Roviana je členem severozápadní šalamounské větve oceánských jazyků. Mluví se to dookola Roviana a Vonavona laguny na severu centrální Nová Gruzie v Solomonovy ostrovy. Má 10 000 mluvčích v prvním jazyce a dalších 16 000 lidí, většinou starších 30 let, mluví tímto jazykem jako druhý jazyk (Raymond 2005). V minulosti byla Roviana široce používána jako obchodní jazyk a dále používána jako lingua franca, zejména pro církevní účely v Západní provincii, ale nyní ji nahrazují Šalamounovy ostrovy Pijin. Několik publikovaných studií o jazyce Roviana zahrnuje: Ray (1926), Waterhouse (1949) a Todd (1978) obsahují syntaxi jazyka Roviana. Corston-Oliver (1996 a 2002) diskutují o ergativitě v Rovianě. Todd (2000) a Ross (1988) diskutují doložkovou strukturu v Rovianě.

Fonologie a pravopis

Souhlásky

Rovianská abeceda je založena na latinské abecedě a skládá se z výše uvedených písmen.

alofony:[h] ~ [ɦ] ([+ vyjádřeno]) / V_V → / huhuβe / [huɦuβe] 'koupání'

[ŋ] ~ [ɲ] / _V [-zad] → / ŋiɾa / [ɲiɾa] 'silný'

/ r / je lehce trillován v nepřízvučných slabikách a silně trillován v přízvučných slabikách.

Samohlásky

V → V: / namáhané Vs

V → Ṽ / _N

[a] ~ [ə] / _V → / leana / [leəna]

Fonotaktika

(ŽIVOTOPIS

(C představuje jedinou souhlásku a V představuje jednohlasou nebo dvojhlásku.)

Dvojhlásky

Existuje pět dvojhlásek; / ei /, / ai /, / ae /, / au /, a / oi /

Většina lexikálních morfémů se skládá ze dvou nebo tří slabik. Lexikální morfémy skládající se ze čtyř slabik nebo jedné slabiky jsou neobvyklé, zatímco morfémy skládající se z více než čtyř slabik nikdy nenastaly.

Stres

Stres není kontrastní.

i) kořeny jedné slabiky, s výjimkou předložek a článků;

/Los Angeles/ 'jít', / ˈMae / 'Přijít'

(ii) Kořeny dvou slabik jsou zdůrazněny na počátečních slabikách;

/ ˈZama / 'mluvit', / ˈTalo / ‚Taro '

(iii) Kořeny více než dvou slabik jsou zdůrazněny na první a druhé slabice;

/ ˈEˈhara / 'krev', / ˈSiˈɡareti / 'cigareta'

Nominalizující infixv⟩ Vyskytuje se v první slabice kořene, vždy přijímá stres;

/ ˈƔani / 'jíst', / ˈƔiˈnani / 'jídlo'

Veškerému materiálu, který předchází kořenu (předpony a duplikovaný materiál), je přiřazeno napětí, jako by to byl jeden kořen;

/ ˈΒari-ˈpera / 'boj', / Habo-habotu-ana / 'židle'

Přechodná přípona / -i / bere stres;

/ ˈSeke-ˈi-a / ‚Udeřit ho / ji '

Jiné přípony však neberou stres a jsou při určování umístění stresu ignorovány. Materiál následující za kořenem se pro účely přiřazení napětí nepovažuje za jednotku;

/ ˈDoɣo -r-i-/ami / ‚Vidět nás (EXClusive) '

Přípona / -ɣami / nedostává stres.

Stres je přiřazen nezávisle každému kořenu ve sloučenině:

/ βetu / + / lotu / → / ˈΒetuˈlotu / „Kostel („ modlete se “+„ dům “)“

Gramatika

Rovianský slovosled je sloveso – předmět – objekt (VSO).

Zájmena

Pronominální přípony

Ty jsou příponou přímé /nezcizitelný majetek jako jsou příbuzní a části těla.

lima-na
ruka-3SG
„jeho / její ruka“

tama-qu
otec-1SG
'můj otec'

Předpokládaný vlastník

Ty jsou doplněny o nepřímé nebo odcizitelný majetek:

nana hore
POSS: kánoe 3SG
„jeho / její kánoe“

mia popoa
POSS: 2SG domů
'jejich domov'

Odložený vlastník

Jedná se o příponu druhého druhu nepřímého nebo zcizitelného majetku:

Hie sa lose tanisa
Tato DEF místnost POSS: 3PL
„Toto je jeho pokoj“

Majetek pro jídlo má předponu ge nebo ga:

gemi ginani
POSS: 2PL jídlo
'tvoje jídlo'

Majetek pro touhu má předponu Ó nebo E:

equ puta
POSS: 1SG spánek
'Chci spát'

Tázací zájmena

Neurčitá zájmena

Ukazovací zájmena

Podstatná jména

V Rovianě existují dvě třídy podstatných jmen. První zahrnuje příbuzné výrazy, části těla a některá místní podstatná jména. Používají se s příponami osobních zájmenů, jako jsou:

tinaqu - 'moje matka'
mata-na - „její / jeho oči“

Podstatná jména druhé třídy se používají se samostatnými přivlastňovacími slovy, například:

qua buka - 'má kniha'
nana vetu - „jeho / její dům“

Místní podstatná jména jsou tvořena ze sloves příponou 'Ana '. Označují místo, kde se provádí akce:

habotu - 'sedni'
habo-habotu-ana - 'židle'

Podstatná jména jsou tvořena ze sloves a adjektiv infixem ⟨in⟩. Když sloveso nebo přídavné jméno začíná samohláskou, má předponu ⟨in⟩:

ene - 'na procházku'
inene - 'cesta'

Když sloveso nebo adjektivum začíná, je souhláska v zafixována za první souhlásku:

Kera - 'zpívat'
kinera -'píseň'

Podstatné jméno může být také tvořeno inem z kauzativních nebo opakovaných forem sloves:

gila -'vědět'
vagila - 'ukázat'
vinagila-gila - 'znamení'

Demonstrace

Články v Rovianě se vyskytují před podstatným jménem, ​​čímž se podstatná fráze označuje jako běžná nebo vlastní. Roviana má určité a neurčité články.

Neurčitý článek je „na“:

na nana buka
INDEF POSS: kniha 3SG
‚jeho / její kniha '

na lze také vyměnit s sa

sa hore „kánoe“

'na ' a 'sa ' lze použít také s pl.nouns:

na tie habahuala-di
INDEF osoba špatná POSS: 3PL
‚chudí lidé '

Definitivní článek je „sa '

sa dia vetu
DEF POSS: 3PL dům
'jejich dům'

Osobní články nejsou absolutní “E' a absolutní 'to '.E se v subjektivním případě běžně používá se vlastním jménem, ​​'to ' v cíli:

Dogoria rau se Nate rane sarere lahe.
viděl 1SG ABS Nate rane sarere lahe
"Minulou sobotu jsem viděl Natea."

Syntax

Rozkazovací a tázací věty

Rozkazovací věty

Herce lze volitelně vynechat (1); jinak neexistuje žádný strukturální rozdíl od deklarativní klauze (2).

(1)

La (si goi).
jít ABS 2SG
'Jít!'

(2)

Va-mae-a sa magu.
Nůž CAUS-come-3SG DEF
"Dej mi nůž!"

Tázací věty

Ano-ne otázky jsou strukturálně shodné s deklarativními, ale mají výraznou rostoucí intonaci. Dvě jednoslovná odpovědi jsou uve 'Ano a lokari 'Ne'.

Wh-otázky nebo informační otázky obsahují tázací frázi v pozici ohniska (tj. Počáteční klauze) a volitelně je následována ohniskovou částicí si; například,

ae 'kde?'
esei 'SZO?'
kavisa „Kolik / kolik?“
sa 'co?'
vea 'jak proč?'

Esei poza-mu si agoi?
kdo jméno-2SG FOC 2SG: FOC
„Jak se jmenujete?“ (Lit: „Kdo se jmenuje?“)

Tázacím morfémům často předchází disjunktivní částice na;

na vea ke 'proč?'
na sa 'co?'

Složité věty

Koordinace

Koordinace je označena spojkou mezi těmito dvěma klauzulemi; spojka patří k druhé větě;

ba 'ale'
ke „Tak tedy“
já (ke) 'a' (mě je mnohem častější v textech)
na 'nebo'
pude ‚účelové '
tiqe 'pak'

Gina cestovní ruch kamahire kote šalvěj mae ba lopu ta-gilana.
možná teď turistika FUT go.up přijít ale NEG PASS-vědět
"Možná se cestovní ruch zvedne, ale nevíme."

-Podřízení-

Tři hlavní třídy jsou relativní věty, doplňkové věty a příslovkové věty.

Vztažné věty

Relativní klauze sledují hlavu N a jsou zavedeny invariantní relativní klauzí marker sapu. Mohou být vytvořeny pouze na A, S a O a na argumentu nominálním u bezeslovné klauze. Podrobnější vysvětlení je uvedeno níže.

Doplňkové doložky

Doplňkové klauzule zavádí podřízený sapu; jinak se neliší od hlavních klauzí. Doplňkové klauze se vyskytují po V poznávání, řeči nebo vnímání, zatímco podřízené klauze (s výjimkou relativních klauzulí) se vyskytují v poloze zaostření;

Lopu hiva-ni-a ri sapu tangin-i-a rau sa vineki.
NEG like-TR-3SG 3PL C hold-TR-3SG 1SG DEF dívka
„Nelíbilo se mi, když jsem tu dívku držel.“ (Lit: „Nelíbilo se jim, že jsem ji držel.“)

Doplňkové klauze jsou považovány za přechodné mezi hlavní a podřízenou klauzí. V textech jsou doplňkové doložky v Rovianě vzácné. Přímá citace je častější než podřízenost vyšším predikátům informací, zatímco epistemické modály (např. gina 'možná', tu „EMPH) se často používají spíše než podřízenost vyšším predikátům poznání. (ergativita)

Příslovce

Příslovkové klauze se vyskytují v pozici zaostření a nikdy neobsahují nové zmínky v pozicích hlavních argumentů. Představuje je podřízený a následuje ohnisková částice si, což je důsledek zaostření;

být 'po'
pude 'li'
totoso 'zatímco'

Ke beto vagi ri sarina ⟨in⟩avoso si la buna-i-a ri sa vasina asa.
takže po shromáždění 3PL DEF: PL ⟨NOM⟩znám FOC go bomb-TR-3SG 3PL DEF místo, které
"Takže poté, co shromáždili všechny informace, šli a bombardovali to místo."

Podřízenost je v Rovianě extrémně omezená. Podřízené věty nikdy neobsahují další podřízené věty ani neobsahují relativní věty. Podobně relativní věty neobsahují ani podřízené věty, ani relativní věty.

Ergativita

Subjekt nepřechodného slovesa má stejný morfologický marker jako přímý předmět a odlišný morfologický marker od předmětu přechodného V.

A- tranzitivní předmět, O- tranzitivní přímý předmět, S- tranzitivní předmět.

Ať už je Roviana ergativní jazyk nebo ne, je argumentační, nicméně relativní věty v tomto jazyce lze kategorizovat podle ergativity, takže jej lze popsat jako ergativní jazyk.

-Vztažné věty-

Relativní klauze v Rovianě sledují hlavu N a jsou zavedeny invariantním relativním markerem sapu. Korferent N v maticové klauzi není nikdy v relativní klauzi zjevný. Tato vlastnost může být podle toho, zda fiktivní koreferent v relativní klauzi je A, S nebo O.

Relativní doložky k A

Relativní doložky o jmenování doložky o použití. Pojem A nemá zjevnou realizaci. Nominalizované sloveso v relativní klauzi na A má příponu „NSUF“, která se také používá k indexování vlastníka v přivlastňovacích prostředcích;

sa huda noma-na
DEF strom velký-3SG.NSUF
„Velký strom“

Když je O v relativní klauzi vlastní N, je označeno článkem e;

Hierana sa koreo sapu tupa-na e Zone.
tento DEF chlapec REL punch-3SG.NSUF ART John
"To je ten chlapec, který Johna praštil."

Relativní doložky k S

Vzhledem k tomu, že koreferent v relativní klauzi nemá zjevnou realizaci;

Hierana sa tie sapu kote taloa.
tento DEF muž REL FUT odejde
"Toto je muž, který odchází."

Relativní doložky o O

V relativních větách o O je v relativní větě zjevné a pro indexování O. se používá úplná slovní morfologie. V relativních větách o O se nepoužívají jmenné přípony;

Hierana sa koreo Sapu tupa-i-a e zóna.
tento DEF chlapec REL punch-TR-3SG.DO ART John
"To je chlapec, kterého John udeřil."

V kontextu relativní klauze, která je ze své podstaty podřízená, se e jednoduše glosuje ART, protože se používá se správnými N, které jsou A nebo O. Tyto dva následující příklady mají e; první je na A, zatímco druhý na O.

Hierana sa koreo sapu tupa-na E Zóna.
tento DEF chlapec REL punch-3SG.NSUF ART John
"To je ten chlapec, který Johna praštil."

Hierana sa koreo sapu tupa-i-a E Zóna.
tento DEF chlapec REL punch-TR-3SG.DO ART John
"To je chlapec, kterého John udeřil."

Doložky „KDY“

Klauzule „když“ jsou zavedeny podřízeným totosem „časem“ nebo synkopovanou formou totso, ale neurčují přesnou povahu časového vztahu;

Totso koa goi pa korapa obratník si kaqu pezaku lamo si goi.
čas zůstaň. SG PREP uvnitř tropického FOC musí umýt. ruce tě vždy ABS. SG
"Když zůstanete v tropech, musíte si vždy umýt ruce."

Doložky „PO“

Událost klauzule „after“ je zavedena podřízeným beto „finish“ a časově předchází události klauzule matice, které je syntakticky podřízená;

Ke beto vagiri sarina ⟨in⟩avoso si 1a buna-i-a ri sa vasina asa.
takže dokončit shromáždění DEF.PL ⟨NOM⟩znám FOC jít bomba-TR-3SG.DO they.ERG DEF místo, které
"Takže poté, co shromáždili všechny informace, šli a bombardovali to místo."

- „SOUČASNÉ doložky“ -

Klauzule „Souběžné“ mají nedokonalý aspekt, obvykle doprovázený duplikací slovesa, s významem „Zatímco… -ing“ nebo „Jako… -ing“;

En-ene ri la hoirana si tutuvi-a ri se Manue.
DUP-chůze jdou tam FOC splnit -3SG.DO oni.ERG ABS Possum
"Když šli kolem, potkali Possum."

-Podmínky-

V podmíněném stavu je protáza podřízená věta. Stejně jako u vedlejších vět existuje neutrální systém značení písmen;

... ba pude gore vura mae sa si kote taloa si rau.
ale pokud go.down come.out přijde to FOC FUT opustit ABS I
‚... ale pokud to vyjde, odejdu. '

externí odkazy

• Paradisec má řada kolekcí Open Access které zahrnují materiály Rovianan, včetně Arthur Cappell sbírky (AC1, AC2 ) a Don Laycocku sbírka (DL1 ).

Poznámky pod čarou

Reference

• Corston, Simon H. (1996) Ergativity in Roviana, Solomon Islands. Canberra: Pacifická lingvistika.
• Corston-Oliver, Simon H. (2002) 'Roviana.' V John Lynch, Malcolm Ross & Terry Crowley (eds.) Oceánské jazyky. Londýn: Curzon. [Zdlouhavá gramatika jazyka.]
• Hall, Allen. (2000). Rovianský a anglický slovník / Allen a další pro New Georgia, Šalamounovy ostrovy. Brisbane. Jollen Press.
• Ray, Sidney H. (1926) Srovnávací studie melanéských ostrovních jazyků. Cambridge: Cambridge University Press. [Stručně popisuje několik klíčových rysů Rovianovy gramatiky.]
• Ross, Malcolm D. (1988) Proto Oceanic a Austronesian jazyky západní Melanésie. Canberra: Pacifická lingvistika. [pp240–247 pojednává o struktuře klauzí v Rovianě.]
• Todd, Evelyn M. (1978) „Roviana syntax.“ In Stephen A. Wurm & Lois Carrington (eds.) Second International Conference on Austronesian Linguistics: Proceedings fasicle 2. Eastern Austronesian. Canberra: Pacifická lingvistika. pp1035–1042.
• Todd, Evelyn M. (2000) „Roviana clauses.“ In Bill Palmer & Paul Geraghty (eds.) SICOL. Sborník druhé mezinárodní konference o oceánské lingvistice: sv. 2. Historické a popisné studie. Canberra: Pacifická lingvistika. 137–154.
• Waterhouse, J.H.L. (1928) Roviana a anglický slovník. Sydney: Epworth. (Revidováno a rozšířeno v roce 1949 L.M. Jonesem a upraveno Loatou Parkinsonovou v roce 2005).[1]