Siegfried Lenz - Siegfried Lenz

Siegfried Lenz
Lenz v roce 1969
Lenz v roce 1969
narozený(1926-03-17)17. března 1926
Lyck, Německo; Nyní Ełk, Polsko
Zemřel7. října 2014(2014-10-07) (ve věku 88)
Hamburg, Německo
obsazeníRomanopisec
NárodnostNěmec
Alma materUniverzita v Hamburku
Doba1956–2014
Pozoruhodné práceNěmecká lekce
Pozoruhodné ceny
webová stránka
www.siegfried-lenz.de

Siegfried Lenz (Němec: [ˈZiːkfʁiːt ˈlɛnts] (O tomto zvukuposlouchat); 17. března 1926 - 7. října 2014) byl a Němec spisovatel romány, povídky a eseje, stejně jako dramata pro rádio a divadlo. V roce 2000 obdržel Goetheho cena k 250. výročí Johann Wolfgang von Goethe narození.

Život

Siegfried Lenz se narodil v roce Lyck, Východní Prusko (Nyní Ełk, Polsko), syn celníka. Po absolutoriu v roce 1943 byl povolán do Kriegsmarine.

Podle dokumentů zveřejněných v červnu 2007 se připojil k Nacistická strana ve věku 18 let 20. dubna 1944 spolu s několika dalšími německými autory a osobnostmi jako např Dieter Hildebrandt a Martin Walser.[1] Lenz však následně uvedl, že byl bez jeho vědomí zařazen do kolektivního „vstupu“ do strany. v druhá světová válka byl německým vojákem Kriegsmarine a sloužil jako Fähnrich zur See (důstojnický kadet) na Admirál Scheer, Německý pomocný křižník Hansa a na krátkou dobu v Naestved v Dánsko. Krátce po Německá kapitulace na Lüneburg Heath dezertoval a byl krátce držen jako válečný vězeň v Schleswig-Holstein. Poté pracoval jako tlumočník pro britskou armádu.[2][3]

Na Univerzita v Hamburku studoval filozofie, Angličtina a literární historie. Jeho studia byla přerušena brzy, když se stal stážistem v deníku Die Welt, kde působil jako redaktor v letech 1950 až 1951. Právě tam se seznámil se svou budoucí manželkou Liselotte, za kterou se v roce 1949 oženil.

V roce 1951 Lenz použil peníze, které vydělal na svém prvním románu, Habichte in der Luft („Jestřábi ve vzduchu“), za účelem financování výletu do Keňa. Během svého působení zde psal o Povstání Mau Mau v jeho povídce “Lukas, sanftmütiger Knecht“(„ Luke, jemný sluha “). Po roce 1951 pracoval Lenz jako spisovatel na volné noze v Hamburku, kde nastoupil do Skupina 47 skupina spisovatelů. Dohromady s Günter Grass zasnoubil se s Sociálně demokratická strana a prosazoval Ostpolitik z Willy Brandt. Jako zastánce sblížení s východní Evropou byl při podpisu dohody členem německé delegace Varšavská smlouva (1970). V říjnu 2011 byl jmenován čestným občanem svého rodného města Ełk, který se stal polským v důsledku změn hranic vyhlášených v roce 1945 Postupimská konference.

V roce 2003 se Lenz připojil k Verein für deutsche Rechtschreibung und Sprachpflege (Společnost pro německý pravopis a jazykovou kultivaci) na protest proti Německá pravopisná reforma z roku 1996.[4]

Jeho manželka Liselotte zemřela v roce 2006 po 57 letech manželství. O čtyři roky později se oženil se svou 74letou sousedkou Ullou, která mu pomohla po smrti jeho manželky.[5] Siegfried Lenz zemřel ve věku 88 let dne 7. října 2014 v roce Hamburg.[6][7]

Po jeho smrti dosud nepublikovaný román, Der Überläufer („Přeběhlík“), který Lenz napsal v roce 1951, byl vydán. Mezi jeho efekty se nachází román o německém vojákovi, který překazil sovětské síly.[8]

Vyznamenání

V roce 1988 získal Lenz titul Mírová cena německého knižního obchodu, cena udělená každoročně na Frankfurtský knižní veletrh.[9] The Goetheho cena z Frankfurt nad Mohanem (Goethepreis der Stadt Frankfurt) dostal Lenz v roce 2000.[10] O rok později byl Lenz poctěn nejvyšší výzdobou Hamburku, čestné občanství.[11] V roce 2004 byl Lenz jmenován čestný občan Schleswig Holstein a v říjnu 2011 čestný občan jeho rodného města Ełk (Lyck).[12] V roce 2010 vyhrál italský Mezinárodní cena Nonino.

Cena Siegfrieda Lenza

Cena Siegfrieda Lenza je literární cena, kterou v Hamburku uděluje každé dva roky Nadace Siegfrieda Lenza. Cena je udělována „mezinárodním spisovatelům, kteří si získali pověst svými narativními pracemi a jejichž tvůrčí práce se blíží duchu Siegfrieda Lenza.“ Vítěze vybírá pětičlenná porota jmenovaná nadací. Cena zahrnuje cenu 50 000 eur, která se řadí mezi nejvýznamnější německé literární ceny. Cenu inicioval Siegfried Lenz v roce 2014 před svou smrtí v říjnu téhož roku.

Vybraná bibliografie

Romány

  • Es waren Habichte in der Luft (1951) OCLC  4181946
  • Duell mit dem Schatten (1953) ISBN  978-3-455-04255-9
  • Der Mann im Strom (1957) OCLC  5955470
  • Brot und Spiele (1959) OCLC  4181935
  • Deutschstunde (1960) OCLC  887072907 (Angličtina: Německá lekce, trans. E. Kaiser a E. Wilkins, 1968)
  • Das Feuerschiff (1960) OCLC  1028271 (Angličtina: Světelná loď, trans. M. Bullock, 1960)
  • Stadtgespräch (1963) OCLC  360361
  • Das Vorbild (1973) ISBN  978-3-4550-4238-2 (Angličtina: Příkladný život, trans. Douglas Parmée, 1976)
  • Heimatmuseum (1978) ISBN  978-3-455-04222-1 (Angličtina: Dědictví, trans. Krishna Winston, 1983)
  • Der Verlust (1981) ISBN  978-3-455-04244-3
  • Exerzierplatz (1985) ISBN  978-3-455-04213-9 (Angličtina: Cvičiště, trans. G. Skelton, 1991)
  • Die Klangprobe (1990) ISBN  978-3-455-04248-1
  • Die Auflehnung (1994) ISBN  978-3-455-04252-8
  • Arnes Nachlass (1999) ISBN  978-3-455-04289-4
  • Fundbüro (2003) ISBN  978-3-455-04280-1
  • Der Überläufer (2016) ISBN  978-3-455-81402-6

Novely a sbírky povídek

  • Takže zärtlich válka Suleyken: masurische Geschichten (1955) - povídky OCLC  3570259
  • Der Geist der Mirabelle: Geschichten aus Bollerup (1975) - povídky
  • Die Erzählungen (2006) - povídky ISBN  3-455-04285-6 (Poprvé publikováno Deutscher Taschenbuch Verlag: sv. 1: 1949–1958. Sv. 2: 1959–1964. Sv. 3: 1965–1984) (anglicky: Vybrané příběhy Siegfrieda Lenza, výběry z Die Erzählungen, 1995)
  • Schweigeminute (2008) - novela ISBN  978-3-455-04284-9

Hry

jiný

  • Das Kabinett der Konterbande (1956) OCLC  8465256
  • Jäger des Spotts. Geschichten aus dieser Zeit (1958) - Vyprávění OCLC  777022446
  • Lukas, sanftmütiger Knecht (1958) OCLC  221865117
  • Theaterungen der See (1962) OCLC  950463
  • Lehmanns Erzählungen, oder So schön war mein Markt: aus den Bekenntnissen eines Schwarzhändlers (1964) OCLC  60240089
  • Der Spielverderber (1965) OCLC  263613364
  • Leute von Hamburg (1968) OCLC  257975222
  • Einstein überquert die Labe bei Hamburg (1975) ISBN  978-3-455-04227-6
  • Ein Kriegsende (1984) ISBN  978-3-455-04212-2
  • Das serbische Mädchen (1987) ISBN  978-3-455-04245-0
  • Ludmilla (1996) ISBN  978-3-455-04256-6
  • Zaungast (2004) ISBN  978-3-455-04278-8

Eseje, dětské knihy, projevy

  • 1970 Beziehungen, Esej
  • 1971 Die Herrschaftssprache der CDU, Mluvený projev
  • 1971 Verlorenes Land - Gewonnene Nachbarschaft, Mluvený projev
  • 1971 War das mit dem Zirkus, Dětská kniha
  • 1980 Gespräche mit Manès Sperber und Leszek Kołakowski
  • 1982 Über Phantasie: Gespräche mit Heinrich Böll, Günter Grass, Walter Kempowski, Pavel Kohout
  • 1983 Elfenbeinturm und Barrikade. Erfahrungen am Schreibtisch, Esej
  • 1986 Geschichte erzählen - Geschichten erzählen, Esej
  • 1992 Über das Gedächtnis. Reden und Aufsätze, Sbírka řečí a esejů
  • 1998 Über den Schmerz, Esej
  • 2001 Mutmassungen über die Zukunft der Literatur, Esej
  • 2006 Selbstversetzung, Über Schreiben und Leben, ISBN  3-455-04286-4
  • 2014 Gelegenheit zum Staunen. Esej Ausgewählte, vyd. podle Heinrich Detering. Hoffmann und Campe Verlag, ISBN  978-3-455-40493-7

Filmografie

  • Muž v řece, režie Eugen York (1958, založený na románu Der Mann im Strom)
  • Světelná loď, režie Ladislao Vajda (1963, založený na příběhu Das Feuerschiff)
  • Zeit der Schuldlosen, režie Fritz Schröder-Jahn [de ] (TV film, 1961, založený na hře Die Zeit der Schuldlosen)
  • Čas nevinných, režie Thomas Fantl (1964, založený na hře Die Zeit der Schuldlosen)
  • Risiko für Weihnachtsmänner, režie Thomas Fantl (TV film, 1968, založený na povídce Risiko für Weihnachtsmänner)
  • Das schönste Fest der Welt, režie Thomas Fantl (TV film, 1969, založený na hře Das schönste Fest der Welt)
  • Deutschstunde [de ], režie Peter Beauvais (TV minisérie, 1971, založená na románu Německá lekce )
  • Lehmanns Erzählungen, režie Wolfgang Staudte (TV film, 1975, založený na Lehmanns Erzählungen)
  • Der Geist der Mirabelle, režie Eberhard Pieper (televizní film, 1978, založený na Der Geist der Mirabelle)
  • Ein Kriegsende, režie Volker Vogeler (TV film, 1984, založený na příběhu Ein Kriegsende)
  • Světelná loď, režie Jerzy Skolimowski (1986, založený na příběhu Das Feuerschiff)
  • Heimatmuseum [de ], režie Egon Günther (TV minisérie, 1988, založená na románu Heimatmuseum)
  • Das serbische Mädchen, režie Peter Sehr [de ] (1991, založený na románu Das serbische Mädchen)
  • Der Mann im Strom, režie Niki Steinová [de ] (TV film, 2006, založený na románu Der Mann im Strom)
  • Světelná loď [de ], režie Florian Gärtner [de ] (TV film, 2008, založený na příběhu Das Feuerschiff)
  • Die Auflehnung, režie Manfred Stelzer [de ] (TV film, 2009, založený na románu Die Auflehnung)
  • Arnes Nachlass, Režie Thorsten Schmidt (TV film, 2012, založený na románu Arnes Nachlass)
  • Die Flut ist pünktlich [de ]Režie: Thomas Berger (TV film, 2014, založený na příběhu Die Flut ist pünktlich)
  • Der Verlust, Režie Thomas Berger (TV film, 2015, založený na románu Der Verlust)
  • Die Nacht im Hotel, režie Konstantinos Sampanis (povídka, 2015, založená na povídce z roku 1948 „Die Nacht im Hotel“)[13]
  • Schweigeminute [de ], Režie Thorsten Schmidt (TV film, 2016, založený na románu Schweigeminute)
  • Der Anfang von byl, Režie Thomas Berger (TV film, 2019, založený na příběhu Der Anfang von byl)
  • Deutschstunde [de ], režie Christian Schwochow (2019, založený na románu Německá lekce )
  • Der Überläufer [de ], přímé Florian Gallenberger (2020, založený na románu Der Überläufer)

Reference

  1. ^ „Dieter Hildebrandt soll v NSDAP gewesen sein“. Die Welt (v němčině). 2007-06-30. Citováno 2009-10-04.
  2. ^ Erich Maletzke: Siegfried Lenz: Eine biographische Annäherung
  3. ^ Kurzvita bei Radio Bremen vom 8. Oktober 2014. (Archiv)
  4. ^ Claudia Ludwig, “Siegfried Lenz unterzeichnet die Resolution für die Wiederherstellung der Rechtschreibeinheit " Deutsche Sprachwelt. Zpřístupněno 7. října 2014.
  5. ^ https://www.spiegel.de/panorama/leute/mit-84-jahren-siegfried-lenz-heiratet-langjaehrige-nachbarin-a-700410.html
  6. ^ „Ctihodný německý romanopisec Siegfried Lenz zemřel ve věku 88 let“. www.expatica.com/. 7. října 2014. Citováno 7. října 2014.
  7. ^ Siegfried Lenz: Romanopisec a dramatik, který hrál klíčovou roli v generaci spisovatelů, kteří studovali vzestup nacismu
  8. ^ Möller, Barbara (3. března 2016). „Wie Siegfried Lenz in den Kalten Krieg geriet“. Die Welt. Citováno 5. března 2016.
  9. ^ „Všichni vítězové cen a řečníci“. Börsenverein des Deutschen Buchhandels. Citováno 2009-10-06.
  10. ^ „Němci slaví Goetheho festival“. BBC novinky. 28. srpna 1999. Citováno 7. října 2014.
  11. ^ „Hamburgische Ehrenbürger“ (v němčině). Kancléř Senátu. Archivovány od originál dne 25. 09. 2011. Citováno 2009-10-06. Hat mit seinem literarischen Werk zur Erneuerung und Anerkennung Deutschlands im Geiste des Humanismus beigetragen (svými literárními pracemi přispěl k obnově a uznání Německa v duchu humanismu)
  12. ^ „Siegfried Lenz zum Ehrenbürger seiner Geburtsstadt ernannt“ (v němčině). Hamburger Abendblatt. Citováno 2011-11-18.
  13. ^ „Die Nacht im Hotel - Son (Internationaler Englischer Titel) Kurzspielfilm 2015-2016“. crew-united.com. Citováno 2019-08-29.

externí odkazy