Qerim Sadiku - Qerim Sadiku

Blahoslavený
Qerim Sadiku
Laik, mučedník
narozený(1919-02-12)12. února 1919
Vusanje, Království Jugoslávie
Zemřel4. března 1946(1946-03-04) (ve věku 27)
Shkodër, Albánie
Uctíván vkatolický kostel
Blahořečen5. listopadu 2016, Shkodërská katedrála, Albánie kardinálem Angelo Amato
Hody5. listopadu
PatronátPronásledovaní křesťané

Qerim Sadiku (12. února 1919 - 4. března 1946) byl katolík Albánec blahoslavený. Byl popraven popravčí četou ve Shkodëru spolu s duchovními Danjel Dajani, Giovanni Fausti, Gjon Shllaku, Mark Çuni a Gjelosh Lulashi.[1] Byl přijat mučedníkem katolický kostel v roce 2016 částMučedníci z Albánie.[2]

Život

Sadiku se narodil v roceVusanje, Černá Hora, pak Království Jugoslávie, dne 12. února 1919 a byl pokřtěn jako katolík. V září 1944 se oženil s katolickou ženou Marijou Vatou. Sadiku byl antikomunista, albánský nacionalista a byl poručíkem četnictvo síla pod Zog I z Albánie.[3] Během druhé světové války vlastnil obchod ve čtvrti Gjuhadol ve Shkodëru a do politiky se zapojil až na konci války.[4]

Ačkoli měl muslimské jméno, byl katolík a nesmírně oddaný účasti na církevních funkcích. V kostele zůstával spíše v modlitbě, na kolenou, než ve stoje. Je také připomínán, že často chodil se svými manželkami na pouti do Kostel sv. Antonína, svaté místo v Albánii.[5]

Sadiku byl zatčen a uvězněn v Shkodër dne 3. prosince 1945, o obvinění z neúčasti na volbách, distribuci letáků pro další lidi, aby se zdrželi hlasování, a za členství v Albánská unie, organizace, která byla komunisty považována za „fašistickou“.[6] Dne 22. února 1946, po procesu s členy Albánského svazu, byl odsouzen k trestu smrti.[7]

Sadiku zastřelil ve věku 27 let ráno 4. března 1946 na katolickém hřbitově Rrmaji ve Skadarě popravčí četa osmi albánských vojákůvláda komunistické diktatury, spolu s duchovními Danjel Dajani, Giovanni Fausti, Gjon Shllaku, Mark Çuni a Gjelosh Lulashi.[8] Jeho poslední slova byla: „Odpouštím těm, kteří mi mohli ublížit. Odpouštím těm, kteří mě odsoudili, i mým katům. Ať žije Kristus, náš král. Ať žije Albánie! “[9][10] Po celý den byla těla ponechána venku, aby terorizovala populaci. Následující noc byl poblíž koryta řeky vykopán hromadný hrob, kde byla těla pohřbena a pokryta popelnicemi, aby zakryly stopy popravy.[7] Sadikuovo dítě se Marije narodilo šest měsíců poté, co byla zabita.[3]

V roce 2016 byla Sadiku přijata katolickou církví jako požehnaná částMučedníci z Albánie. Slavnosti blahořečení předsedal kardinál Angelo Amato na Shkodërská katedrála, Albánie.[2]

Reference

  1. ^ Kisha Katolike Qerim Sadiku. „Martiret e Komunizmit“. Kisha katolike Shkoder. Citováno 1. června 2018.
  2. ^ A b Flocchini, Emilia. „Beati Martiri Albanesi (Vincenzo Prennushi e 37 compagni)“. Santiebeati. Citováno 6. října 2017.
  3. ^ A b Pjetër Pepa (2003). Trestní spis albánského komunistického diktátora. Ugen. str. 59.
  4. ^ Di Pinto, 206
  5. ^ Di Pinto, 395
  6. ^ Di Pinto, 400
  7. ^ A b Owen Pearson (2004). Albánie ve dvacátém století, historie. Svazek III: Albánie jako diktatura a demokracie, 1945–1999. IB Tauris. str. 18–. ISBN  978-1-84511-105-2.
  8. ^ Ahmet Bushati (2001). Nij gjurmët e nji ditari: shkodra në tri vitet e saj të parë nen komunizëm në sigurim ndër burgje e kampe. Camaj-Pipa. str. 99.
  9. ^ Di Pinto, 402
  10. ^ Pjetër Pepa (2003). Trestní spis albánského komunistického diktátora. Ugen. str. 78.

Zdroje