Jazyk Apma - Apma language

Apma (nebo Abma) je jazyk ústředny Ostrov letnic v Vanuatu. Apma je Oceánský jazyk (pobočka Austronéská jazyková rodina ). Na Vanuatu leží mezi severním Vanuatu a středním Vanuatu a kombinuje rysy obou skupin.

S odhadem 7800 rodilých mluvčích (v roce 2000) je Apma nejrozšířenějším jazykem letničních rodných jazyků a pátým největším lidovým jazykem na Vanuatu jako celku. V poslední době se Apma rozšířila na úkor jiných domorodých jazyků, jako je Sowo a Ske. Apma se stále více mísí se slovy a výrazy z Bislama, Národní jazyk Vanuatu.

Název jazyka

Stejně jako ostatní jazyky Letnic je i Apma pojmenována podle místního slova „co“ nebo „něco“. Lokálně se obvykle označuje jednoduše jako dalekte "jazyk" nebo Daleda "náš jazyk". Mnoho lidí z jiných oblastí Vanuatu rozpoznává jazyk podle frází te gabis což znamená „dobrý“ nebo „v pořádku“, nebo neformálně označte jeho řečníky jako wakin, Apma adresa adresy pro bratry nebo přátele.

Někteří lingvisté zacházejí se zvukem Apma str jako allophone z b, a tak napište název jazyka jako Abma. Tato interpretace fonologie jazyka je však místně sporná Apma je preferovaný pravopis.^[3]

Dialekty a rozsah

Moderní Apma má tři dobře definované dialekty:

• Suru Mwerani, nejjižnější dialekt, je nejrozšířenějším a nejlépe zdokumentovaným dialektem. Mluví se v něm Melsisi, Tansip, Vanrasini a okolní vesnice a v bývalých Sowo oblast mezi Melsisi a Ranmawot.
• Suru Rabwanga (nebo Suru Bo), ústředním dialektem, se mluví v hornaté oblasti mezi Bwatnapni a Namaram. Je to velmi podobné Suru Mwerani a dva dialekty se mísí ve vesnicích, jako jsou Bwatnapni, Enaa, Wutsunmwel a Naruwa.
• Suru Kavian je malý, ohrožený a velmi výrazný dialekt, kterým se mluví v oblasti severně a východně od Namaramu. Pro mluvčí ostatních dvou dialektů je těžké pochopit.

Mwerani a rabwanga jsou slova pro „dnes“ v jejich příslušných dialektech, zatímco bo a kavi jsou slova pro „prase“.

Dva další pravděpodobné dialekty Apma, Asuk (nebo Jako) na jihozápadě a Wolwolan (nebo Volvoluana) na severu, nyní vyhynuli.

Fonologie

Apma obsahuje 6 samohlásek:^{[CS 1]}

20 souhlásek je v Apma:^{[CS 1]}

The souhláska fonémy Apma jsou b, d, G, h, k, l, m, n, ng (jako v angličtině „zpěvák“), r, s, t, ts (nebo j), bilabiální proti, wa labiovelar bw a mw. Souhlásky b, bw, proti a w jsou realizovány jako str kde se vyskytují na konci slabiky; b může být také devoiced str když vedle neznělé souhlásky, jako v -tpo "lehnout".

Shluky souhlásek se nemohou vyskytovat v slabice. Na rozdíl od úzce souvisejících Jazyk raga, kořeny slov v Apmě mohou končit souhláskou.

V archaických a severních odrůdách Apma prenasalizace souhlásek dochází v některých prostředích, takže b se stává mb, d se stává nd, a G se stává ngg. Tato funkce byla ztracena v moderním dialektu Suru Mwerani.

Apmina pětka samohlásky přicházejí v krátkých formách (A, E, i, Ó a u) a dlouhé formy (aa, ee, ii, oo a U u). Dlouhé samohlásky se obvykle vyskytují tam, kde je souhláska (nejčastěji r) byl historicky ztracen. Samohlásky se mohou vyskytovat samostatně nebo v různých kombinacích. Několik slov (např. miu „divoká třtina“) obsahují výraznou zaoblenou samohlásku vysoko vpředu, obecně psanou jako mj ačkoli je reproduktory vnímány jednoduše jako varianta u.

Stres je obvykle na předposlední slabice slova. Slabiky, které končí na souhlásku nebo dlouhou samohlásku, však mají přednost před jinými slabikami.

Gramatika

Základní slovosled v Apma je předmět – sloveso – předmět. Občas se subjekt může objevit mimo svou obvyklou polohu, v takovém případě je označen na:

Bo mwe gani bwarus = Prase žere papáji

Mwe gani bwarus, na bo = Žere to papáji, prase

Zájmena

Osobní zájmena se rozlišují podle osoba a číslo. Nerozlišují se podle Rod. Základní zájmena se mezi dialekty podstatně liší:

Dvojí nebo množné číslo „vy“ se příležitostně používá místo jednotného čísla, aby se projevil extrémní respekt.

Podstatná jména

Podstatná jména v Apma obvykle nepředcházejí článků. Množství je indikováno umístěním zájmena nii („them“) nebo číslo za podstatným jménem:

bwihil = [pták]

bwihil nii = [the] birds

bwihil katsil = tři ptáci

Podstatná jména mohou být buď volný, uvolnitnebo přímo posedlý. Přímo vlastněná podstatná jména jsou přípona označující, komu položka patří. Například:

Dalek = můj hlas

Dalem = váš hlas

Dalen = jeho hlas

Dalen subu = hlas šéfa

Dalekte = hlas (obecný)

Držení může být také indikováno použitím přivlastňovací klasifikátory, oddělte slova, která se vyskytují před nebo za podstatným jménem, ​​a vezměte přivlastňovací přípony. Jedná se o klasifikátory:

• Ne- pro obecný majetek (nok watang, „můj košík“)
• bila- pro věci, o které je pečováno, jako jsou plodiny a hospodářská zvířata (bilada bo„naše prase“)
• ka- k jídlu (kam tsi„vaše cukrová třtina“)
• ma- na věci k pití (maa sileng„jejich voda“)
• na- pro sdružení, nad kterými vlastník nemá kontrolu (vini nak„můj domovský ostrov“)

Majetkové přípony jsou následující:

V dialektu Suru Kavian se samohlásky v určitých přímo vlastněných podstatných jménech a přivlastňovacích klasifikátorech mění podle vzoru ilustrovaného níže. K tomu nedochází v jiných dialektech:

Sloveso lze transformovat na podstatné jméno přidáním a Nominační přípona -an:

vítej = tančit (sloveso)

Welan = tanec (podstatné jméno)

Modifikátory obecně přicházejí za podstatným jménem, ​​i když ty odvozené od podstatných jmen mohou přijít dříve:

veterinář = kámen

veterinář kavet = čtyři kameny

veterinář kau = velký kámen

biri veterinář = malý kámen (biri „malý“ pochází z podstatného jména „semeno“)

Slovesa

Slovesům v apmě obvykle předchází zájmeno subjektu a značka označující čas, aspekt a nálada akce.

Předmětová zájmena jsou následující:

Apma má následující značky času / aspektu / nálady:

Úplné tvary těchto značek se používají ve 3. osobě jednotného čísla (kde není zájmeno předmětu):

mwe leli = dělá to

te leli = udělal to

mwan leli = udělá to

nema leli = udělá to

netopýr leli = měl by to udělat

ne leli = nech to udělat

ba leli = je v nebezpečí, že to udělá

Jinde jsou krátké tvary těchto značek připevněny k zájmenu předmětu:

nam leli = Dělám to

nat leli = Udělal jsem to

nan leli = Udělám to

nama leli = Udělám to

nanetopýr leli = Měl bych to udělat

na leli = nech mě to udělat

naba leli = Jsem v nebezpečí, že to udělám

Nedokonalá značka se do určité míry mění, aby odpovídala zvuku slovesa, ke kterému je připojena. Obvykle úplně chybí, když sloveso začíná b nebo bw. (V dialektu Suru Kavian chybí, když sloveso začíná jinou souhláskou než r.) Například v Suru Mwerani:

mwi sistr = jde dolů

mwÓ rÓstr = běží

mu rus = pohybuje se

--- zákaz = jde

Duální (dvě osoby) formy se skládají z množného čísla s ru (nebo ri v Suru Kavian) vloženo za značku času / aspektu / nálady:

ram leli = dělají to

RAMru leli = oni dva to dělají

Existuje vzorec mutace slovesa-souhlásky čímž proti na začátku slovesa se změní na b, a w změny na bw, v určitých aspektech / náladách:

nat protian = Šel jsem

na ban = Jdu

nan ban nebo nan protian = Půjdu

U severních a archaických odrůd Apma existuje také mutace k na Ga t na d.

Mezi částice, které se mohou vyskytovat ve slovesné frázi, patří:

• minimalizační značka ga (m), "prostě"
• partitivní značka te, „částečně“ nebo „vůbec“
• aditivní značka m (u)„dále“
• kompletní značka, také te, "již"

Přímý předmět, pokud je přítomen, bezprostředně následuje za slovesem. Pokud je objekt neživý a je již znám, není nutné jej výslovně uvádět:

nat gita kik = Viděl jsem tě

nat gita = Viděl jsem [to]

The pasivní hlas lze vytvořit připojením přípony -an ke slovesu:

te lelian = bylo hotovo

Při zadávání pokynů předchází slovesům jednoduše zájmeno předmětu 2. osoby ko nebo Karu "vy":

Ko leli! = Udělejte to! (jedné osobě)

Karu leli! = Udělejte to! (dvěma lidem nebo zdvořile skupině)

Ka leli! = Udělejte to! (množné číslo, považováno za nezdvořilé a obvykle slyšené pouze s dětmi)

Mnoho sloves v Apma se liší tranzitivní a intranzitivní formuláře. (Tyto rozdíly byly do určité míry ztraceny v dialektu Suru Kavian.) Například v Suru Mwerani:

V dialektu Suru Mwerani a v menší míře Suru Rabwanga byly samohlásky ztraceny z řady kořenů sloves, čímž vznikly „vázaná slovesa“, která začínají dvojicí souhlásek (například -mni a -slo výše). Vzhledem k tomu, shluky souhlásek v slabice jsou zakázány v Apma, reproduktory obvykle citují tato slovesa s předponou, jako je mwa- připojený (mwamni, mwaslo) a neoznačujte je jako slova, pokud nemají předponu.

Kromě sloves označujících akce má Apma velké množství stativní slovesa které popisují položku. Například existuje sloveso „být červený“ (meme) a sloveso „být dobrý“ (gabis). Apma používá stativní slovesa v mnoha situacích, kdy přídavná jména bude použito v angličtině.

Na rozdíl od sousedních Jazyk raga, Apma má kopulární sloveso, (v) i nebo bi. Fráze tei… což znamená „to bylo…“ (tevi… v Suru Kavian) se běžně používá k soustředění pozornosti na něco nebo k nastavení scény.

Slovesa v Apma lze spojit dohromady v různých sériové slovesné konstrukce.

Negace

Negace je poznamenán diskontinuálním morfémem ba… nga. The ba vždy se vyskytuje před slovesem a nga nastane po slovesu nebo po přímém objektu, pokud by k němu došlo, jak je vidět v (1)^{[CS 2]} kde „step“ je sloveso a „breadfruit branch“ přímý objekt. Při absenci přímého předmětu samotné sloveso sedí v morfému, jak je vidět na.

(1) Ba, te =ba sab rotvi běžel beta= nga.

_{KOMUNIKACE 3SG.PFV =NEG.1 step break branch-3SG.POSS breadfruit =NEG.2}

"Ale zlomil větev stromu chlebovník."

Existuje derivát společného negativního morfému, který označuje dokončení. Bado ... ngamwa znamená „dosud ne“ a kódy pro sloveso, které není dokončeno, s očekáváním, že dokončení slovesa nakonec dojde, jak je vidět v (2).^{[CS 3]} Tady -dělat v bado kódy pro „dosud“, stejně jako -mwa v ngamwa. Pro srovnání (3)^{[CS 4]} naznačuje, že předmět věty je „nepříliš dobrý“, takže neponechává prostor pro další dokončení. Bado ... ngamwa se v těchto příkladech nepoužívá, ale poskytuje důkaz o tom, jak je rozsudek proveden dokončením. Je třeba také poznamenat, že v obou příkladech je zahrnuto slovo pro „be.good“, ale v (2) se vyskytuje jednou, zatímco v (3) se vyskytuje dvakrát. To by mohlo naznačovat, že mnok nebo jiné akční sloveso nahradí jedno z „be.good“ v (3).

(2) Ba ihgo nehu mwe = gae, ba ilil na-n ah te bado= mnok luhmwi ngamwa.

_{ale když řekněme 3SG.IPFV = be.elastic znaménko COMM ASSOC-3SG.POSS REL 3SG.PFV ještě ne= být hotový. dobrý ještě ne}

"Ale když je elastický, znamená to, že ještě není připraven."

(3) ba te = ba gabis dihi = nga.

_{COMM 3SG.PFV = NEG.1 be.good be.good = NEG.2}

"To není moc dobré."

Neverbální věty

Zahrnutí záporného markeru transformuje větu z neverbální na verbální, protože neverbální negativní věty v Apma neexistují. Aby bylo možné úspěšně označit negaci, nějaká forma slovního spojení bibi, což znamená „být“, musí být vloženo do morfému, jinak by se v přerušeném morfému nic nestalo. V (4),^{[CS 5]} kopulární sloveso bibi je ve třetí osobě jednotného čísla a vyskytuje se před partitivem te a sloveso.

(4) [Atsi] [ra = t ba =i= te hal kau = nga], li vini ah Sanial.

_{někdo 3PL = PFV NEG.1 =být= ČÁST silnice velká = NEG.2 LOC vesnice APP Sanial.}

"Ve vesnici Sanial není mnoho lidí."

Události Irrealis a hypotetika

Pokud je nepravděpodobné, že dojde k události, značka modality irrealis mwan nastává před morfémem negace, jak je vidět v (5).^{[CS 6]}

(5) Ihgo mwan = uus ba mwan ba = bma te = nga.

_{pokud 3SG.IRR = déšť KOMUN 3SG.IRR NEG.1 = přijde PART = NEG.2}

"Pokud prší, pak nepřijde."

I když lze hypotézu klasifikovat jako událost irrealis, konvence se velmi mírně liší. V hypotetické situaci netopýr předchází morfému negace, jak je vidět v (6).^{[CS 7]} Zde hypotetická značka naznačuje, že nové slovo pro „bwala kul„v minulosti neexistoval, proto pokud by byl použit, nemohl by být rozpoznán.

(6) Niah mwate, ba ko netopýr= ba wutihi "bwala kul" = nga.

_{REL před COMM 2SG HYP= NEG.1 najít kokosový ořech = NEG.2}

"Zatímco dříve byste nebyli schopni najít„ bwala kul "."

Prohibitivní

The prohibitivní odkazuje na negaci imperativu, jak je vidět v (7)^{[CS 3]} a je označena diskontinuální prohibitivní značkou ba… an který funguje podobně jako značka negace. Sloveso je uzavřeno v morfému a neexistuje žádný přímý předmět. Prohibitivy jsou z velké části nepřechodné, takže předmět je implikován, jak je vidět v (8), kde jídlo, které se konzumuje, není mluvčím zmiňováno, ale účastníci mu stále rozumí. Může se stát, že protože se zaměřujeme spíše na akt stravování než na to, co se konkrétně konzumuje, zahrnutí přímého předmětu by jen odvedlo pozornost od důrazné povahy imperativu.

Te ve své částečné formě téměř vždy předchází an v prohibitivní větě, jak je vidět v (8).^{[CS 8]} Partitiv se používá k vytvoření důrazu, který je určující charakteristikou imperativů. Ačkoli existují příklady prohibitivních bez te, nevyskytují se v přirozeném diskurzu.

(7) Ko =ba deng =an.

_{2SG.IMP =NEG.1 plakat-PRHB}

"Neplač."

(8) Ko = n =ba gan te=an, igo bila-n Butsungos.

_{2SG. = IRR =NEG.1 jíst ČÁST=PRHB protože CL.RS-3SG.POSS Butsungos.}

"Nejez to (to), protože to patří Butsungos."

Slovní zásoba

Ukázkové fráze

Pozoruhodná slova Apma

Boroguu, jméno populárního kava odrůda, pochází od Apma.

Dokumentace

Poznámky o gramatice a slovní zásobě jazyka Apma byly poprvé vytvořeny katolickými misionáři v Melsisii na počátku 20. století.

Cindy Schneider z University of New England na konci 2000 dokončil gramatiku a krátký slovník dialektu jazyka Apma v Suru Mwerani. Na základě Schneiderovy práce produkovali Pascal Temwakon a Andrew Gray Bongmehee, ilustrovaný slovník jazyka.

Ostatní dva dialekty Apmy zůstávají špatně zdokumentovány.

Zkratky

Zkratky použité v příkladech jsou převzaty z Popis Cindy Schneiderové.^{[CS 9]}

Reference

• Stránky od: Schneider, Cynthia. 2010. Gramatika Abmy: jazyk ostrova Letnic, Vanuatu:

• Další poznámky

Bibliografie

• Crowley, Terry. 2000. Jazyková situace na Vanuatu. Aktuální problémy v jazykovém plánování. Svazek 1, č. 1.
• Gray, Andrew. 2013. Jazyky ostrova Letnic. Britská společnost přátel Vanuatu.
• Lynch, John & Terry Crowley. 2001. Jazyky Vanuatu: Nový průzkum a bibliografie. Pacifická lingvistika. Canberra: Australská národní univerzita.
• Schneider, Cynthia (2010). Gramatika Abmy: jazyk ostrova Letnic, Vanuatu. Canberra: Pacifická lingvistika. ISBN  9780858836075.
• Temwakon, Pascal a Andrew Gray. 2008. Bongmehee. Kopie v národní knihovně Vanuatu.
• Tryon, Darrell (1976). Nové jazyky Hebrid: Interní klasifikace. Pacifická lingvistika.

externí odkazy

• Jazyky ostrova Letnic - informace o Apma
• PARADISEC otevřený archiv Nahrávky v jazyce Apma
• Databáze zvukových záznamů v Apmě (Melsisi) - základní katolické modlitby^{[trvalý mrtvý odkaz ]}