Xârâcùù - Xârâcùù - Wikipedia
| Xârâcùù | |
|---|---|
| Xârâcùù | |
| Rodilý k | Nová Kaledonie |
| Kraj | Canala |
Rodilí mluvčí | 5 700 (sčítání lidu 2009)[1] |
Austronesian
| |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | znovu |
| Glottolog | xara1244[2] |
Xârâcùù (místní výslovnost:[xɑ̃rɑ̃ʧɨː]), nebo Kanala, je Oceánský jazyk mluvený Nová Kaledonie. Má asi 5 000 reproduktorů.[3] Xârâcùù se nejčastěji mluví v jižní centrální oblasti Nové Kaledonie ve městě a jeho okolí Canala a obce Canala, Thio, a Boulouparis. Xarâcùù má přísný SVO struktura věty s několika výjimkami. Snahy určit, jak se jazyk vyvinul do současnosti, se setkaly s obtížemi kvůli Xârâcùovu nedostatku reflexů zavedených proto-oceánských forem.[4] Xârâcùù se od roku 1980 vyučuje na primární úrovni v populární kanakské škole (EPK nebo Ecole Populaire Kanak) v Canale, která je svého druhu pouze v roce 2013. Studenti se pak mohou zapojit do veřejného vzdělávání. Jazyk je nabízen také na soukromé katolické škole Francis Rouge-Thio a veřejné škole Canala.[5]
Abeceda
Xârâcùù je psáno s latinka v kombinaci s mnoha diakritiky a digrafy, celkem 61 grafémy. Tento systém psaní byl vyvinut na začátku 80. let lingvistickou laboratoří LACITO (LACITO). Dříve misionáři přepisovali jazyk (zejména k vytváření verzí evangelií nebo katechismu) stejným rukopisem jako Jazyk Ajië.[6]
| Grapheme | A | aa | A | ää | A | ââ | b | bw | C | ch | d | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Výslovnost | ɑ | ɑː | ʌ̃ | ʌ̃ː | ɑ̃ | ɑ̃ː | ᵐb | ᵐbʷ | t͡ʃ | ʃ | .D | ||
| Grapheme | E | ee | E | éé | E | ëë | E | č | E | êê | F | G | gw |
| Výslovnost | ɤ | ɤː | E | E | ʌ | ʌː | ɛ | ɛː | ɛ̃ | ɛ̃ː | F | ᵑɡ | ᵑɡʷ |
| Grapheme | i | ii | „ | " | j | k | kw | l | m | mw | n | ng | ny |
| Výslovnost | i | iː | ĩ | ĩː | ᶮɟ | k | kʷ | l | m | mʷ | n | ŋ | ɲ |
| Grapheme | Ó | oo | Ó | öö | Ó | ôô | p | str | r | s | t | ||
| Výslovnost | Ó | Ó | ɔ | ɔː | ɔ̃ | ɔ̃ː | p | pʷ | r | C | t | ||
| Grapheme | u | U u | ü | U u | ù | U u | û | U u | proti | w | X | xw | y |
| Výslovnost | u | uː | ɨ̃ | ɨ̃ː | ɨ | ɨː | ũ | ũː | proti | w | X | X | j |
Fonologie
Jazyk má dvacet sedm souhláskových fonémů, deset ústní samohlásky, sedm nosní samohlásky a sedmnáct odpovídajících dlouhé samohlásky. Současný výzkum ukázal, že existuje mnoho fonemických kontrastů, které ponechávají malý prostor pro alofonní variace.[3] Xârâcùù má 27 souhlásek, z nichž některé jsou nasalizované plosivy, které jsou docela typické Oceánské jazyky. / l / se nachází pouze v výpůjčních slovech.[6]
| Labiální | Zubní | Pošta- alveolární | Palatal | Velární | |||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| prostý | kolo | prostý | kolo | ||||
| Nosní | m | mʷ | n | ɲ | ŋ | ||
| (přednastavené) Plosive | ᵐb | ᵐbʷ | .D | ᶮɟ | ᵑɡ | ᵑɡʷ | |
| p | pʷ | t | t͡ʃ | k | kʷ | ||
| Frikativní | F | ʃ | C | X | X | ||
| Sonorant | proti | l | r | j | w | ||
Xârâcùù má 34 samohlásek: 17 krátkých (10 orálních a 7 nasálních), z nichž všechny lze prodloužit.[6]
| Přední | Centrální | Zadní | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Ústní | Nosní | Ústní | Nosní | Ústní | Nosní | |
| Vysoký | i | ĩ | ɨ | ɨ̃ | u | ũ |
| High-střední | E | ɤ | Ó | |||
| Nízký střední | ɛ | ɛ̃ | ʌ | ʌ̃ | ɔ | ɔ̃ |
| Nízký | A | A | ||||
Ve srovnání s jinými oceánskými jazyky je struktura jmenných frází Xârâcùù trochu odlišná. Většina modifikátorů samohlásek v Xârâcùù přichází před hlavu. Některé články, které tuto funkci obsahují, zahrnují A jednotné číslo, du dvojí, ké paucal a mîî ~ mîrî množný.[3] Existuje několik různých morfémů pro „10“ a „15“, které jsou pouze příklady a soustava číselných čísel.
| duchêêxê mê bachéé | (5 a 3) | '8' |
| kêrênürü mê bachéé | (10 a 3) | '13' |
| acaa mê bachéé | (15 a 3) | '18' |
Číselný styl jazyka umožňuje několik číselné klasifikátory které se často vyskytují pouze jako přípony k číslu jedna a jako předpony ke všem ostatním číslice i n jazyk.
| Minimální páry | tj | é / a | ù / e | f / é | u / o | i / u | tj |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Xârâcùù | xai / xaé cicöö / cécöö jai / jaé | wité / wita sémâsa / samwâsa siméé / simaa | kù / ke nùi / nei kaù / kae | mââĺ / mââê xwĺnêĺ / xwênêĺ | bumé / bomé bumöu / bomöu | cÍtÍa / cutÍa síwítí / suwítí | faari / faare |
| Angličtina | nebo taro patch stejně | nemusel Babička skořápka | vy ostrov je | předcházet Jak to udělat | udusit se náměsíčnost | slza vlákna vymítat | žádost |
Pravopis
Xârâcùho pravopis sleduje mnoho stejných principů většiny ostatních novokaledonských jazyků s vyjádřenými písmeny představujícími přednastavené zvuky. Pravopisná znázornění souhlásek jsou poměrně transparentní, protože je povoleno použití pouze otevřených slabik. Digrafy se používají pro řadu fonémů, např. bw, gw a ny pro / ᵐbʷ /, / ᵑɡʷ / a / ɲ /. Jako součást francouzského vlivu ch znamená / ʃ / a s pro / ç /. Velké množství kontrastních samohlásek a zahrnutí shluků samohlásek a délky samohlásky znamená, že k vyjádření samohláskových fonémů je třeba použít akcenty a další diakritiku.[3]
Gramatika
Zájmena
| Nezávislý | Předmět | Objekt | Přivlastňovací | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Jednotné číslo | 1 | gu | ne | ne / n† | -nâ / -r⇠|
| 2 | gè | ke | rö | -rö / -ö * | |
| 3 | niè | rè, è | E | -rè / -è * | |
| Dvojí | 1 vč | ûrû | ûrû | rû | -rû |
| 1 bez | ngôô | ngôô | ngôô | -ngôô | |
| 2 | bože | bože | bože | - bože | |
| 3 | nuu | ru | ru | -ru | |
| Množný | 1 vč | ano | ano | rî | -rî |
| 1 bez | ngêê | ngêê | ngêê | -ngêê | |
| 2 | wîrî | wîrî | wîrî | -Wîrî | |
| 3 | nii | ri | ri | -ri | |
† Používá se pouze v minulém čase. ‡ Používá se s určitými nezcizitelnými podstatnými jmény.
* Používá se po částice re s asimilací samohlásek např. nea rè + rö > nea röö "tvůj nůž"
Předložky
Xârâcùù má nejméně 17 známých předložky, alespoň polovina odkazuje na směr nebo místo. Tři předložky vyjadřují typy komitativní vztahy.[3]
Majetek
Stejně jako mnoho oceánských jazyků i Xârâcùù obsahuje konstrukce nepřímého a přímého držení. Následující fráze ukazují, že „nezcizitelná“ podstatná jména jsou přímo posedlá, přičemž vlastník, ať už zájmeno nebo podstatné jméno, je přímo přidělen k posedlému podstatnému jménu.[3]
| Příklad 1 | Příklad 2 | |
|---|---|---|
| Xârâcùù | nêêwâ-rö | nâxwâ-pârâ |
| Lesk | dcera-2SG | ústa úhoř |
| Angličtina | "tvá dcera" | ‚ústa úhoře ' |
Nepřímé vlastnictví přichází ve dvou syntaktických typech, které se liší známostí a klasifikačním systémem. Sedm přivlastňovacích klasifikací má přivlastňovací pronominální příponu nebo se k nim připojuje vlastněné podstatné jméno. Tito klasifikátoři obvykle označují jídlo nênê- (allomorf nânâ-), škrobová jídla nebo nèkê-, maso nebo (nê) wînè, jídlo k žvýkání nebo nèxêê-, nápoje nebo (nê) wînyè-, hlízy určené k výsadbě nebo sklizni nebo nêngê-a majetek zboží nebo ngêê nebo êê. Existují také tři další kvalifikace, včetně: xû nebo téma vyprávění příběhů, (rö) wâ nebo pasivní a re nebo obecně. V těchto případech je nejdříve posedlé podstatné jméno, následované klasifikátorem a vlastníkem. Pronominální vlastník se nevyskytuje jako přípona, ale jako volná forma.[3]
| Příklad 1 | Příklad 2 | ||
|---|---|---|---|
| xârâcùù | Nânâ-râ nô | ne rè nâ | |
| Lesk | Poss: Potraviny - ryby ISG | ryby Poss: General ISG | |
| Anglicky přibližně | ‚moje ryba (k jídlu) ' | „moje (domácí) ryba“ |
Morfologie
Existuje jen několik forem sloves morfologie v Xârâcùù. Mezi ně patří neproduktivní přechodná přípona –Ri, původce fa-, výsledný / stativní mě-a intransitivizátor ù-. I když tranzitivní přípona existuje, je jich jen velmi málo a není daleko od opuštění jazyka, aby následoval přísný formát SVO pro morfologické značení.
| Příklad 1 | Příklad 2 | ||
|---|---|---|---|
| xârâcùù | Chaa xûûchi fa-mêgörö na vèè a | vèè a, chaa xûûchi fa-mêgörö na. | |
| Lesk | Jedno dítě CAUS-break PASTNÍ sklo DEM | sklo DEM, jedno dítě CAUS-break MINULOST | |
| Anglicky přibližně | "Dítě rozbilo tuto sklenici." | Tahle sklenice to dítě rozbilo. “ |
Příklady také ukazují, že předmět věty lze topikalizovat pomocí fronty přechodné přípony jako v vèè a- přesunutí na začátek věty v příkladu dva. Existuje také reduplikace, která funguje jako zesilovač funkcí. I když existuje malé množství slovesné morfologie, každá slovesná fráze může obsahovat zájmeno označující slovesný předmět. Pořadí předmětu a predikátu není v Xarâcùù označeno. Existuje deset značek napjatých aspektů (některé jsou verbální, jiné postverbální) a může být zahrnut jeden nebo více modifikátorů (také předverbálních nebo postverbálních).[3]
| Příklad 1 | Příklad 2 | ||
|---|---|---|---|
| xârâcùù | pa dopwa pia | ri pia, ngê pa dopwa | |
| Lesk | KOLEKTIVNÍ mladý boj: REFLEXIVNÍ | 3PL boj: REFLEXIVNÍ PŘIPRAVTE KOLEKTIVNÍ mladý | |
| Anglicky přibližně | Mladí lidé bojují | Bojují mezi sebou, mladí lidé (jsou) |
Jak je vidět výše v příkladu, jedna značka slovesného předmětu před slovem se nepoužívá, pokud je předmětem jmenná fráze. Existují však případy, kdy existuje topikalizovaný předmět dodatečného myšlení, který následuje za slovesem, jak je vidět ve druhém příkladu kde pa dopwa se objeví na konci spíše než na začátku. Polární tázací existují také v Xarâcùù, ale jsou označeny částicí kae. The kae článek sleduje složku, která je předmětem výslechu.
| Příklad 1 | Příklad 2 | ||
|---|---|---|---|
| xârâcùù | è xwa kae na âmu? | è xwa na âmu kae? | |
| Lesk | Včera 3SG déšť INTERROG PAST | 3SG déšť PAST včera INTERROG | |
| Anglicky přibližně | Včera pršelo? | Bylo to včera, že pršelo? |
Ve srovnání s mnoha jinými oceánskými jazyky mimo EU Nová Kaledonie „Xarâcùù používá u podstatných jmen neobvyklou strukturu frází. Modifikátory předcházejí hlavě a jediné, co následuje, jsou demonstrativy a značky totality.
| Příklad 1 | |
|---|---|
| xârâcùù | Mîî bachèè xuu pa xùùchî nä |
| Lesk | UMĚNÍ: PL tři malé KOLEKTIVNÍ děti DEM |
| Anglicky přibližně | Ty tři malé děti |
Pořadí předmětu a predikátu není v Xarâcùù označeno.
Aktuální stav
Xârâcùù je považován za uznávaný vyučovací jazyk a je součástí novokaledonské kultury. Používá se převážně jako hlavní jazyk v EU Nouméa oblast a není považována za ohroženou UNESCO, protože je jedním z nejvíce mluvených jazyků v této oblasti,[6] přičemž více než 90% obyvatel Canaly je schopno mluvit nějakou formou. Xârâcùù je čtvrtým nejčastěji mluveným jazykem v Nové Kaledonii Kanak s učitelskou školou v oblasti Canala, ačkoli primární jazyk je doma. Xârâcùù se vyučuje v oblasti Canala kvůli EPK (École Populaire Kanak), kterou založila Marie-Adele Néchérö Jorédié. Je to jediný jazyk, který se v této oblasti vyučuje a vyučuje se v mateřských, základních a dvou středních školách, Thio (mateřská vesnická škola Kouare a také na vysoké škole) a v mateřských školách v La Foa a Sarramea.[6]
Ukázkové fráze
(všechny anglické fráze jsou přeloženy z francouzštiny)
Dou Regula daa nä Jina.
- Všechno kvůli tomu osudnému dni.
è wâket name: "wèi, jööpè nä, jè faxwata.
-Požádal o novinky
è cen xwata döbwa ke ket.
-Neslouchala by, co jsi řekl.[7]
Historie květiny
Tradiční xârâcùù povídka o květině a dívce, která mluví s květinou a slyší její životní příběh.
| xârâcùù | Angličtina |
|---|---|
| Kêrêfaaxwata pûrêkwââ Towa Pure-jöökwii čistý chaa jökwii, Kwade pè Me na è. Rè wâ mwâtoa Toxu chaa bwaakwè. Toxu bwaakwè donâ, è Naa Taa Chaa donâ Kwaa Nii Regula duru. Weia Mwâ Chee tö puu-Regula, nä Regula byla zabita. Ö Kee-péré Toxu Kwaa donâ, nêmwâjöörè wâ kaxê. Nêkèè-regu wâ Xwi. Rè wâ Xade Chaa WA daa, ö toa nä chaa wèi, AAXA, è nä Cue Ngari Regulab waakwè na È fè pisi tara nêkèè Regula Regula jöökwii na nä è è faari: ke gè Me I? E ket me donâ gè Mê Kete mwaa, Kwade pè Me na donâ. Weia AAXA faari Obrovská tara-è: jè Nii NEBO? Dokonce i ket: NI donâ ku. Donâ aada, Kere donâ Faada kâmûrû. Xwâda wâ katoa me nä jöökwii Mwiri wâ nä Xade, è wâ nä poa, è sia wâ nä bare. Rè wâ xù-toa chêmwââ kèèbwarè ku. È pè xwânârâ ree na jöökwii Mwiri, WEA AAXA wâ Kiwi tara chaa kêrêê. Wâ Rè chûrûkê, nä Regula kê niöru. Rè xapârî Xoru Ree. Rè xwèrii. Regula mara è. Jibwa nêmwâ, nî nä mara Regula ku. Xwânee Regula Ajina. Cokwa | Příběh květiny Vinný květ Je to vinný květ, který vítr přinesl. Nachází se na hoře, na které vyrostl banyan zvaný strom. Přistála na noze a zakořenila se tam. Vylezla na strom a tam se vyvinulo parohy. Réva znovu roste, přinesla ovoce. Jednoho dne přišel muž, vůdce, pán hory. Hrabal se mezi hustými listy vinné révy a zeptal se: "Odkud jsi? " Ona řekla „Přicházím z dálky, vítr mě přivedl sem.“ Vedoucí se znovu zeptal: „Jak se jmenuješ?“ Řekla mu to: „Jmenuji se potrava. Muža jsem nakrmil svými hlízami.“ Roky ubíhaly a réva dávala hlízy, ovoce a množila se. Byla to náhradní matka několika odrůd yam. Muž, kterého tato réva zaujala, vykopal hlízu. Vařil oheň a jedl ho. našel mu dobrou chuť a byl plný. to ho potěšilo a on se kultivoval. proto dnes pěstujeme sladké brambory. Takže tento příběh končí. |
Malá kronika Naa xârâcùù
Malá báseň o nebi a zemi Canala.
| xârâcùù | Angličtina |
|---|---|
| Kodo Regula nèxöa, Kodo ga nèxöa Toa-a! Mia, ga mada, MI Nguru čistý mîâdèrè, Kodo ga nèkwââ me Nuo Toxu Nui-a agwii, Kêrênâwâ, Kamia è chämêgi nî NGE daa wânîî, Mede, ga pwâkwââ EE Xwi xiti Regula-e tö nèpwéékètè xârâcùù NGE xwâda wânîî, pwârâ, bööpéci nä Vasie xwâsu Towa, è pwârâ na ga kâmûrû nä a-Fade Regula toamê, Kwé wâ sé nä Déé wâ toa, ga kötöö, Nguru, kâmûrû Nguru apuu Nui-a. | Modrá je barva nebe! Červená je barva krve, tmavě červená, je květ ibišku, Zelená je barva listů, rostlin a stromů v našich lesích, Žlutá je barva tohoto slunce, které nás každý den zahřívá, Oranžová je barva ovoce, která se každoročně slaví svátkem v regionu Canala, Bílá je barva prázdné stránky a stane se „v zámoří“, Hnědá, voda stoupá a dochází k povodním, Černá je barva původních lidí. |
Jari kè Xôkwé Ka: Historie
Historický příběh o poli taro a těch, kteří jej pečovali.
| Xaracuu | Angličtina |
|---|---|
| Jari kè Xôkwé Ka Te na Xôkwé Ka na è Xwi nä chaa nômwâxôkwé. Nômwâxôkwé na naa fawîjö Regula chaa mênênyowé. Tö nômwâxôkwé Keere tö mênênyowé, EE Naa mara Regula jari. EE Naa mara Regula chêmwââ tö jari na. Chaa Kamia, Chaa Kewa mī jari na wâ Nara mè Regula wâ fè. Nii Regula Jari kwere. E wâ Nû chaa SAA Regula è. Regula SAA è wâ tötaa mwînyè Regula Even pabéé Regula è. E Fade fè mè Regula pisicè ù-cue Regula è. Pabéé bwa Regula è wâ Nû fè è bwa mè è nä mwêgé toa Regula nä rii MAA fè facuè Regula è. Jari kwere wâ fè, è wâ gè Xôkwé Ka nä Regula wâ bland fè. E Xwi Mii nèpwéékètè Xârâcùù bwa tö nä cen toanôô Regula Regula è ù-cue. Jari wâ Nara mè Regula Feti Xu Nui. Nä è è cen dù xù bwa è è saa xù nêkwétaa nä Regula nèèxu kè nêdökwé. E wâ mwâbéré ti COO. Regula bland tara nèpwéékètè COO. Jari kwere cen toanôô ù è regu-cue. E niyaa xù è na nêdökwé tö COO. E ciköpuru nyînê nä Regula toa Burupwari. E cen Xoru bare xù è è Towa döbwa ESEM Kete na. E Gacho Chee ti Mwâ Cîîrî. E wlanda tara Mwâ Cîîrî nä Regula bude cen toanôô holá ù è Regula-bwa. E fè xwa Mwâ Jawa. Kete cen Xoru xù è. Fa pôôru kè ciköpuru Regula è nyînê. Jari byl Xajië. E wâ Béré tara nèpwéékètè Xajië nä wâ xapârî Regula Regula è ù-cue. Jari kwere wâ Gacho cè pabéé Regula è è mè faaxwata bland Regula döbwa è Toana chaa Kete mè Regula Cue to na. Kete na wâ Xoru xù è. Pabéé bwa Regula è, pabéé Regula è è mè panyèrè wâ sapùtù-teenager è Regula. Rii fè facuè Regula Jari ti Ana xökwé neja. E wâ Cue to na na tö è wâsia. Cokwa. | Taro Ka Tam býval zdroj Ka, jehož periferie sloužila starému taro poli. Na těchto dvou místech tam bylo vysazeno několik druhů Jari. Jednoho dne jeden z těchto Jari, jeden jménem Jari, byl promyšlen. Potom poslala jednu z jeho dcer. Jeho matka a jeho rodina, kteří mu dali jeho požehnání, si vzali dovolenou, protože Jari se měl vrátit ke své rodině, aby si ji nakonec vzal. Vydala se na cestu, aby našla místo, kde se instaluje. Jari odešla, takže odešla a zahájila svůj pochod Ka. Navštívila celou Canalu, ale nenašla místo, kde by se usadila. Jari pak napadlo jít na Věrnostní ostrovy, ale to bylo nemožné, protože to, že byla mladá dívka sladká voda, slaná voda pro něj nebyla zisková. obrátila pohled k Thiovi a poté šla na návštěvu. Ale nenašla, kde by se Thio hořce uspokojila se sladkovodní vodou. Přešla přes centrální řetěz a došla k Burupwari. Prostředí mu nevyhovovalo, protože místo bylo duté. Šla dolů do země Cîîrî, ale ani tam se nemohla usadit. Poté odešla do zemí Jawa, médium ho ne vždy potěšilo. Jari podruhé překročil centrální řetěz a přišel do země Xajië. Šla prozkoumat zemi a zjistila, kde se usadit. Jari se poté vrátila ke své rodině a řekla mu cestu a informovala je, že našla příjemné místo k usazení. Jeho rodina: jeho rodiče, bratři a sestry shromáždili jeho věci a odešli odtamtud, do Nejy. jeho rodina ho tam vzala a odešla tam, když to znásobila. Konec. |
Předchozí dokumentace
Za posledních sto let byly v jazyce Xârâcùù napsány dva slovníky. Nejslavnějším z nich je slovník Claire Moyse-Faurie z roku 1995 The Xârâcùù, jazyk Thio-Canala (Nová Kaledonie). Prvky syntaxe. Kniha obsahuje převážně ucelenou sbírku slov z jazyka Xârâcùù přeložených do francouzštiny, prestižního jazyka Nové Kaledonie. Slovník také přichází s předmluvou napsanou autorem, která popisuje pravidla gramatiky, fonologie a syntaxe a některá pravidla specifická pro jazyk. Druhým je slovník v angličtině / Xârâcùù napsaný Georgem Williamem Grace v roce 1975 s názvem Canala dictionary (New Caledonia).
Reference
- Abeceda a výslovnost na Omniglot
- ^ Xârâcùù na Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Xaracuu“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ A b C d E F G h Moyse-Faurie, Claire (červen 1997). „Le xârâcùù: Langue de Thio-Canala (Nouvelle-Calédonie). Éléments de syntaxe“. Oceánská lingvistika. 36: 187. doi:10.2307/3623078.
- ^ Lynch, John (1. června 1997). „Le xârâcùù: Langue de Thio-Canala (Nouvelle-Calédonie). Éléments de syntaxe (Book Review)“. Oceánská lingvistika. doi:10.2307/3623078.
- ^ "Le xârâcùù« Sorosoro ". www.sorosoro.org. Citováno 2016-06-16.
- ^ A b C d E F G „Xaracuu“. Academie Des Langues Kanak. Citováno 2016-06-15.
- ^ „Corpus de la parole“. corpusdelaparole.huma-num.fr. Citováno 2016-06-16.
- ^ příběh vyprávěla paní Adelaide Kasovimoin-Nénûû, leden 2008 v Mèrèdöxa, Kuöö, oblast Canala. Shromážděno Annick Kasovimoin odpovědný za misi xârâcùù - ALK.