Jazyk Tîrî - Tîrî language
Tîrî | |
---|---|
Méa | |
Kraj | La Foa, Nová Kaledonie |
Rodilí mluvčí | 600 (sčítání lidu 2009)[1] |
Austronesian
| |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | cir |
Glottolog | tiri1258 [2] |
Tiri (Ciri, Tĩrĩ) nebo Mea (Ha Mea), je Oceánský jazyk z Nová Kaledonie.
Gramatika
Zájmena a označení osob
Tîrî má dva typy zájmena: osobní zájmena, která odkazují na osoba, číslo a případ, a neosobní zájmena, která mají pouze jednu příslušnou formu a jejich použití je omezenější (Osumi, 1995, s. 38).
Jako všichni ostatní nominální hodnoty v Tîrî mohou zájmena zaujímat různé pozice v celém doložka (Osumi, 1995, s. 37). Mohou vypadat jako nominální předmět slovesa označeného značkou předmětu nrâ a souhlasím osobně a číslo s předmětem zájmeno v predikát; the objekt slovesa; předmět předložky; nebo hlava predikátu (Osumi, 1995, s. 37–38).
Když se objeví ve slovesu fráze, osobní zájmena ukazují shodu v osobě a čísle s nominálním subjektem, který volitelně následuje predikát (Osumi, 1995, s. 38).
Volný, uvolnit | Předmět | Objekt / přivlastňovací | |
---|---|---|---|
1SG | nrô | u | rô |
2SG | nrü | ke | nrü |
3SG | nrî | nrâ | nrî |
1DL INC | haru | ru | ru |
1DL EXC | komu | komu | komu |
2DL | kou | kou | kou |
3DL | nrorru | rru | rru |
1PL INC | hari | ri | ri |
1PL EXC | kevi | kevi | kevi |
2PL | wiri | wiri | wiri |
3PL | nrorri | rri | rri |
Osobní zájmena v Tîrî také označují posluchače shluk v první osobě nesingulární a obvykle se používají pro referenty člověka (Osumi, 1995, s. 39). Níže uvedený příklad ukazuje vhodné použití třetí osoby jednotného čísla nrâ (nezaměňovat s druhým nrâ, která funguje jako značka předmětu pro volitelný nominální předmět toni).
(1) nrâ fi wai nrâ toni 3SG jít již SM Tony "Tony odešel." (Osumi, 1995, s. 39)
Ačkoli zájmeno třetí osoby lze použít pro jiné než lidské entity (zatímco zájmena první a druhé osoby se obecně vztahují pouze na člověka), mluvčí mají tendenci používat jej v singulární formě, i když existuje více než jeden referent, jak je vidět níže ( Osumi, 1995, s. 39).
(2) nrâ hô nrâ mě 3SG zpívat SM pták "Pták (nebo ptáci) zpíval." (Osumi, 1995, s. 39)
Jak je uvedeno v tabulce výše, zájmena Tîrî mění formu v závislosti na tom, zda jsou používána jako subjektivní, objektivní nebo volné tvary, přičemž druhá zahrnuje různá další použití zájmen, jako jsou zájmena, která byla aktuální a vyskytují se původně na větě, jak je vidět níže (Osumi, 1995, s. 39–40).
(3) nrô u ta nrî u ta ô-nrî 1SG 1SG udeřil 3SG 1SG udeřil hlava-3SG „Já, praštil jsem ho; Narazil jsem mu do hlavy. “ (Osumi, 1995, s. 40)
Zatímco jsou Tîrî klasifikována jako zájmena, protože vyplňují slot zájmového subjektu, dvě neosobní zájmena Tîrî vykazují menší flexibilitu než osobní zájmena. Neukazují žádný rozdíl pro osobu nebo číslo a vyskytují se pouze v jejich příslušných formách hêrrê a va, se nemohou objevit nikde jinde než v pozici zájmena subjektu (první prvek ve slovesné frázi) a nikdy za nimi nenese jmenný předmět (Osumi, 1995, s. 41).
Používají reproduktory hêrrê odkazovat na libovolný počet nespecifikovaných entit, pokud si nepřejí nebo se nezabývají uvedením referenta jako činidlo akce (Osumi, 1995, s. 41), jako v příkladu níže.
(4) hêrrê hôdrô mwâ IMPN hořet chata "Někdo vypálil chatu. / Chata zmizela." (Osumi, 1995, s. 41)
To je v rozporu s níže uvedeným příkladem, který pravděpodobně použije mluvčí, který chce naznačit, že se konkrétní osoba dopustila stejného činu (Osumi, 1995, s. 42).
(5) nrâ hôdrô mwâ 3SG hořet chata "Spálil chatrč." (Osumi, 1995, s. 42)
Zatímco hêrrê se obvykle používá k označení lidí, neosobní zájmeno va se podobně používá k označení referentů jiných než lidských, i když tomu tak není vždy (Osumi, 1995, s. 43). Va chová se stejně jako anglická zájmena to a že pokud mohou odkazovat na obě konkrétní věci (např. Kouslo tě to?; Co je to tam?) a také návrhy (např. Je to pravda.; To je lež.), jak je ukázáno níže (Osumi, 1995, s. 43).
(6) va re rádio IMPN OSEL rádio "To musí být rádio." (Osumi, 1995, s. 43)
(7) va vidět êrrê-havari IMPN NEG obsah-pravda 'To není pravda.' (Osumi, 1995, s. 43)
Předmětová zájmena mohou být použita ve spojení s čas -aspekt markery ei „budoucnost“ a A „dokonalý, skutečný, určitý“, v takovém případě může řada zájmen změnit svou fonologickou podobu (viz níže uvedený příklad, ve kterém druhá osoba jednotného čísla ke bylo zkombinováno s A) (Osumi, 1995, s. 170).
(8) ka hara (nraasi) wai 2SG PERF jíst (rýže) již "Už jsi jedl (rýži)." (Osumi, 1995, s. 173)
Majetek
Tîrî, jako většina Oceánské jazyky, vykazuje mnoho druhů Přivlastňovací stavby, včetně přivlastňovacího předložky, Přivlastňovací klasifikátory a vázaná forma podstatná jména (Osumi, 1995, s. 144). Klasické přivlastňovací konstrukce zahrnují dvě nominální hodnoty které označují referent jeden je posedlý druhým. Tîrî má dva typy majetnických vztahů, nezcizitelný majetek a odcizitelné vlastnictví (Osumi, 1995, s. 145). Nezcizitelný majetek popisuje inherentní vztah mezi dvěma referenty, jako je příbuzenství, zatímco odcizitelné vlastnictví popisuje vztah, který není inherentní, jako je dočasné vlastnictví nebo dobrovolné sdružení (Osumi, 1995, s. 145).
Tabulka 1: Shrnutí držení v Tîrî (Osumi, 1995, s. 155).
Poesivní morfém | |||
---|---|---|---|
Odcizitelné vlastnictví | Nezcizitelný majetek | ||
Přivlastňovací předložky | Přivlastňovací klasifikátory | Vazba / umístění / možnost klasifikátoru | Odkaz |
Odcizitelné vlastnictví
V Tîrî může k odcizenému držení dojít dvěma způsoby. První je, když za podstatným jménem posedlý následuje přivlastňovací předložka a poté a zájmenný nebo nominální procesor (Osumi, 1995, s. 145). Druhým je, když podstatné jméno posedlý se vyskytuje v apozice s přivlastňovacím klasifikátorem (Osumi, 1995, s. 145).
Vlastnické předložky
Předložky jsou zahrnuty v uzavřené sadě gramatických slov, která jsou umístěna bezprostředně před a jmenná fráze a vyjádřit a syntaktický vztah mezi podstatnou větou a predikátem nebo jinou podstatnou větou (Osumi, 1995, s. 145).
V Tiri jsou tři přivlastňovací předložkové značky: nrâ, rre / rrê, a Ó a vyskytují se mezi dvěma nominály v následující struktuře.
NP(posedlý) nrâ, rre / rrê, ò NP(vlastník) (Osumi, 1995, s. 145).
Tabulka 2: Tîrî Posesivní předložkové morfémy (Osumi, 1995, s. 145).
Přivlastňovací předložka | Význam |
---|---|
nrâ | Předmět /Přivlastňovací popisovač „Z“ Dočasné vlastnictví nebo dobrovolný vztah |
rre / rrê | Varianty stejné morfém, přivlastňovací značka, „of“ Vyjádřete osobní majetek |
Ó | Přivlastňovací značka, „of“ Použití ohně k ohřívání nebo vaření |
nrâ funguje jako a předmět a přivlastňovací značka, když předchází podstatnou frázi. Jako přivlastňovací značka spojuje vlastníka s předchozí podstatnou frází, což naznačuje dočasné držení (Osumi, 1995, s. 145). V Tîrî se většina podstatných jmen může vyskytovat u nrâ.
Příklad čísla:
(9) | peci | nrâ | nrî |
Papír | POS | 3SG | |
„Jeho papír“ (Osumi, 1995, s. 145). |
Varianty přivlastňovacího markeru rre / rrê jsou omezena na podstatná jména, mwâ 'chata', wâ „Člun“ a Ó „Pot“ (Osumi, 1995, s. 146).
Příklad rrê:
(10) | mwâ | rrê | kevi |
Chata | POS | 1PL EXC | |
„Naše chata (kromě vás)“ (Osumi, 1995, s. 146) |
Vlastněné substantivní fráze, které se mohou vyskytovat u předložek Ó jsou omezeny na nre „Oheň, palivové dřevo“ nebo sloučeniny s nre: mee-nre 'bydlení', pwò-nre „Dotek“ a mwârrâ-nre „Oheň plamen“ (Osumi, 1995, s. 147). Majetkový vztah vyjádřený ò souvisí s ohněm s cílem zahřát se nebo něco uvařit.
Příklad ò:
(11) | nre | Ó | nrü |
oheň | POS | 2SG | |
„Tvůj oheň“ (Osumi, 1995, s. 147) |
V těchto příkladech jsou přivlastňovací předložky, nrâ, rrê a Ó jsou mezi dvěma nominály, jako ve struktuře výše.
Přivlastňovací klasifikátory
Dalším typem odcizitelnosti je konstrukce, kde se vlastněná podstatná jména vyskytují v apozici s přivlastňovacím klasifikátorem. Posesivní klasifikátory jsou vždy vázány na pronominální nebo nominální vlastníky a fungují tak, že spíše určují povahu držení než ji klasifikují (Osumi, 1995, s. 49). V Tîrî se na rozdíl od jiných jazyků může vyskytnout jakékoli podstatné jméno s přivlastňovacím klasifikátorem. Skládají se z následujících: E-, ere-, hwee-, odho-, hwiie-, êê- a hêê- (Osumi, 1995, s. 49).
Tabulka 3: Morfémy přivlastňovacích klasifikátorů Tîrî (Osumi, 1995, s. 50).
Přivlastňovací klasifikátory | Významy |
---|---|
E- | Obecně škroby, k jídlu |
ere- | Obecně ovoce ke konzumaci |
hwee- | Obecné maso nebo vejce ke konzumaci |
odho- | Věci k pití |
hwiie- | Věci k žvýkání |
êê- | Rostliny rostoucí na půdě vlastníka nebo určené k výsadbě |
hêê- | Odkazuje na něco, co vlastníkovi náleží ze zákona nebo z zvyku |
V Tîrî lze přivlastňovací klasifikátor umístit před nebo za podstatné jméno posedlé, jak je vidět níže (Osumi, 1995, s. 149).
NP (posedlý) POS. KLASIFIKÁTOR NP (vlastník)
NEBO,
POS. KLASIFIKÁTOR NP (vlastník) NP (posedlý)
Příklady přivlastňovacího klasifikátoru mezi dvěma NP:
(12) | ppka | hwee- ne |
prase | maso-3SG | |
„His pork“ (jeho vepřové maso) (Osumi, 1995, s. 149) |
(13) | arròò | odho-beb |
hodinky | pít dítě | |
„Kojenecká voda“ (Osumi, 1995, s. 149) |
Příklady přivlastňovacího klasifikátoru před dvěma NP:
(14) | E-nrü | u |
jídlo | 2SG | |
‚Your (food) yam '(Osumi, 1995, s. 149) |
(15) | ere-bučení | madre |
ovocný muž | pomeranče | |
„Man’s pomeranče“ (Osumi, 1995, s. 149) |
Nezcizitelné vlastnictví
Podstatná jména, která se vyskytují s nezcizitelným vlastnictvím, jsou obecně ta, jejichž referenti nemají samostatnou existenci, ale souvisí s entitou (Osumi, 1995, s. 152). V Tiri je nezcizitelným vlastnictvím juxtapozice dvou podstatných jmen v následující struktuře:
NP (posedlý) - NP (vlastník) (Osumi, 1995, s. 152).
Vázaná podstatná jména
Existují dva typy podstatných jmen vázaných, podstatná jména vázaná a podstatná jména spojení. Tato třída je nezcizitelná, protože referenti podstatných jmen jsou posedlí nějakým neoddělitelným způsobem, například příbuzností a částmi těla. Ve většině případů nemá vlastník nad držením žádnou kontrolu.
Vázaná podstatná jména
Vázaná podstatná jména jsou ta, která mají buď přivlastňovací zájmeno přípony nebo jsou vázáni na nominálního vlastníka (Osumi, 1995, s. 59). Zahrnují podstatná jména odkazující na příbuzenství, tělo nebo rostliny nebo jiné neživé části, sekrece nebo těla nebo rostliny, osobní vlastnosti nebo vlastnosti a účinky nebo původ lidských záležitostí (Osumi, 1995, s. 153).
Mohou být také vázány na jinou vykořenit buď podstatné jméno, nebo sloveso, ve složených konstrukcích (Osumi, 1995, s. 59). Například afiraa "manželka", kde je vázána na třetí osoba jednotného čísla Přivlastňovací nrî:
(16) | toni | nrâ | sùveharru | afiraa- ne |
Tony | 3SG | milovat | manželka-3SG | |
„Tony miluje svou ženu“ (Osumi, 1995, s. 59) |
Tabulka 4: Příklady vázaných podstatných jmen (Osumi, 1995, s. 60).
Vnější části těla zvířat nebo lidí | Sekrece nebo tělní produkty zvířat nebo lidí | ||
---|---|---|---|
Ó | Hlava | tufârrî | Sliny |
nrîfò | Ústa | fwîî | Výkaly |
Ahoj | Noha | koo | Zvracení |
Příklad ústní části těla s první osoba jednotného čísla rò:
(17) | nrîfò-rò |
Ústa-1SG | |
moje ústa “(Osumi, 1995, str. 59) |
Propojit podstatná jména
Odkazová podstatná jména referenti patří do podobných kategorií vázaných podstatných jmen, jako je příbuznost a tělo nebo rostliny nebo jiné neživé části. Jsou povinně spojeny se zájmenem nebo hlavou zájmenné fráze, kde se přivlastňovací vztah prokazuje odkazovým morfémem -nrâ- (Osumi, 1995, s. 62). Konstrukce má tuto podobu:
NP (posedlý) - nrâ (odkaz) - NP (vlastník) (Osumi, 1995, s. 154).
Když je vlastník první osobou singulárního, morfém odkazu -nrâ- je často vynechán, jak je vidět níže.
(18) | panrea-rò |
teta-1SG | |
„moje teta“ (Osumi, 1995, s. 62) |
-nrâ- je také shodný ve formě s obecnými přivlastňovacími předložkami. Proto jsou podstatná jména odkazů stejná jako bezplatná obecná podstatná jména po nichž následuje přivlastňovací nrâ. Obě konstrukce je obtížné odlišit, podstatná jména spojení zobrazují nezcizitelný majetek a nelze je od jejich vlastníka oddělit prvkem (Osumi, 1995, s. 154).
Tato podtřída podstatných jmen zahrnuje některá ze slov v následujícím seznamu.
Tabulka 5: Příklady podstatných jmen spojení (Osumi, 1995, s. 60).
Vnější části těla zvířat nebo lidí | Sekrece nebo tělní produkty zvířat nebo lidí | ||
---|---|---|---|
ao | Tvář | kòfio | Pocení |
ôfaò | Horn (kráva) | nruâ | Nečistoty (těla) |
čelist | Ocas | tòghòrrò | Vařit |
Mohou existovat také morfologická komplexní podstatná jména, která zahrnují vázané podstatné jméno nebo podstatné jméno umístění v první poloze, s podstatným jménem ve druhé poloze (Osumi, 1995, s. 64).
Ačkoli uvedené příklady nejsou úplné pro vázaná i odkazovaná podstatná jména, ukazují, že mezi těmito dvěma podtřídami neexistuje strukturální rozdíl. Analýza Tîrî korpus autor Midori Osumi (1995, s. 65) zjistil, že ve srovnání s pouhými pěti spojovacími podstatnými jmény bylo třicet tři vázaných podstatných jmen odkazujících na vnější části těla. To naznačuje, že mezi podtřídami existují sémantické rozdíly. Například mezi pěti podstatnými jmény odkazu je ao- „Tvář“ je jediná, která odkazuje na vnější části lidského těla, zatímco jiné na vnější části zvířat a hmyzu (Osumi, 1995, s. 65). To ukazuje, že všechny vnější části lidského těla jsou vázaná podstatná jména, s výjimkou ao- v Tîrî (Osumi, 1995, s. 65).
Reference
- Osumi, M. (1995). Tinrin gramatika. Honolulu: Press of University of Hawai'i.
Poznámky
- ^ Tîrî na Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Tiri-Mea“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.