Jazyk Sakao - Sakao language
Sakao | |
---|---|
Wanohe, Nkep, Nekep | |
Rodilý k | Vanuatu |
Kraj | Big Bay, Espiritu Santo ostrov |
Rodilí mluvčí | 4,000 (2001)[1] |
Dialekty |
|
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | sku |
Glottolog | saka1289 [2] |
Sakao (taky Nkep nebo Nekep) je Oceánský jazyk mluvený na severovýchodním rohu Espiritu Santo, Vanuatu.
název
Sakao je název jazyka používaný cizinci a lingvisty. Je pojmenován po Ostrov Sakao, ostrůvek u severovýchodního pobřeží Espiritu Santo, téměř naproti Port-Olry. (Mimochodem, toto není rodné jméno tohoto ostrova, kterému se říká Laðhi reproduktory Sakao. Název sakau znamená „korálový útes“ v různých jazycích Vanuatu, ale není přesně známo, který z nich ostrov pojmenoval.)
Mluvčí Sakao odkazují na svůj vlastní jazyk pomocí různých jmen, v závislosti na uvažované odrůdě.
Dialekty
Sakao prošlo značnými fonologickými změnami a inovacemi, díky nimž je naprosto nesrozumitelný pro jeho blízce příbuzné sousedy Espiritu Santo. Například porovnání následujících slov s jejich příbuzní v jeho blízkém příbuzném Tolomako:
Sakao | Tolomako | |
---|---|---|
"veš" | kývnutí | na ɣutu |
"kuře" | nɔð | na toa |
"čtyři" | jɛð | βati |
"foukat" | hy | suβi |
Hlavní dialekty Sakao jsou severní nebo Port-Olry dialekt a jižní nebo Hog-Harbor dialekt. Jižní dialekt je konzervativnější. Je charakterizována ztrátou většiny pretonických a posttonických samohlásek, což má za následek shluky souhlásek neobvyklé pro oceánský jazyk. Severní dialekt je charakterizován jeho rozsáhlým používáním epentetický samohlásky, které dosáhly phonemic status, což má za následek to, co vypadá povrchně jako harmonie samohlásek; ztráta iniciály * n- podstatných jmen, s výjimkou jednoslabičných podstatných jmen (toto * n- je odrazem běžného austronéského článku * na, fúzovaný s podstatnými jmény v Sakao); a dvojhláska některých samohlásek zakončených slovem.
Tak například Port-Olry má / œmœɣœɛ / „mlha, mlha“, kde má Hog-Harbor / nmɣœ /.
Pokud není uvedeno jinak, zde uvedené příklady jsou v severním dialektu Port-Olry.
Číslo
Jako Tolomako „Sakao rozlišuje čtyři čísla pro osobní zájmena. Nejsou však singulární, dvojí, zkušební, množné, ale singulární, dvojí, paucal, množné číslo. Sakao paucal pochází z pokusu Tolomako, tedy Tolomako i γire-tolu „oni tři“, Sakao jørðœl „oni, od tří do deseti“ (ðœl je pravidelně odvozitelné od tolu). Jeden říká v Sakao jørðœl løn „pět z nich“, což je, etymologicky, „oni tři, pět“.
Substantiva nejsou skloňována pro číslo, s výjimkou příbuzenských výrazů, které odlišují jednotné a množné číslo: ðjœɣ „moje matka / teta,“ rðjœɣ "moje tety;" walðyɣ "moje dítě," raalðyɣ "moje děti." Stejně tak všechny ukázky (zájmena, přídavná jména, dokonce i místní jména): wa "toto," válka "tyto;" aðœŋœn mam "tato osoba," aðœŋœn mamɨr „tyto osoby;“ Táto "tady," ðaðɨr „na několika místech tady.“
Fonologie
|
|
|
|
Není jasné, zda má Sakao dokonce slabiky; to znamená, zda je dokonce možné pokusit se rozdělit slova Sakao na smysluplné slabiky. Pokud ano, slabiky Sakao by vypadaly jako V (samohláska nebo dvojhláska) obklopené libovolným počtem souhlásek: V / i / "ty", CCVCCCC (?) / mhɛrtpr / „když jsi zpíval a přestal zpívat, mlčel jsi“ [m- 2. os., hɛrt "zpívat", -p dokonalý, -r kontinuální].
Deixis
Sakao má sedm stupňů deixis.
Podstatná jména
Sakao má neodcizitelně posedlý podstatná jména, z nichž mnohé jsou nepravidelně skloňovány:
|
|
Tady je „ústa“ variabilně œsɨŋœ-, ɔsɨŋɔ-, œsœŋ- a „vlasy“ variabilně uly-, ulœ-, nøl-.
Syntax
Sakao má příponu -ɨn což zvyšuje mocenství slovesa (odpovídá aplikovatelný přípony v jiných jazycích): dělá nepřechodná slovesa tranzitivní a přechodná slovesa ditransitivní. V druhém případě může být jedním z argumentů přímý objekt a druhý nástroj; slovní řád argumentů je volný, takže kontext není jednoznačný, což je který:
- Mɨjilɨn ara amas.
mɨ-jil-ɨn a-ra a-mas S / on-hity-TRANS UMĚNÍ-prase UMĚNÍ-klub
- „Zasáhne (zabije) prase holí“
To by také mohlo být mɨjilɨn amas ara.
Strategie Sakao zahrnuje polysyntetický syntaxi, na rozdíl od izolační syntaxe svého souseda Tolomako. Například slovo „prase“ výše by mohlo být začleněna do slovesa a zanechává jediný externí argument:
- Mɨjilrapɨn amas.
mɨ-jil-ra-p-ɨn a-mas s / on-hit-pig-PFV -TRANS UMĚNÍ-klub
Sakao polysyntéza může také zahrnovat složená slovesa, každé s vlastním nástrojem nebo objektem:
- Mɔssɔnɛshɔβrɨn aða ɛðɛ (nebo: ɛðɛ aða)
mɔ-sɔn-nɛs-hɔβ-r-ɨn a-ða ɛ-ðɛ střílí-ryby-následuje-CONT -TRANS UMĚNÍ-luk UMĚNÍ-moře
- „Stále kráčel podél pobřeží a střílel z luku ryby.“
Tady aða „luk“ je instrumentální sɔn "střílet" a ɛðɛ "moře" je přímým předmětem hoβ „následovat“, které jsou kombinovány do jednoho slovesa, jsou označeny jako ditransitivní s příponou -ɨn. Protože sɔn „střílet“ má začleněna objekt nɛs „ryba“, první souhláska geminates pro ssɔn; ssɔn-nɛs, být součástí jednoho slova, pak se redukuje na ssɔnɛs.
- Jazyk Tolomako, pro paralely k výše uvedenému v blízce příbuzném, ale gramaticky jednodušším jazyce
Reference
- Guy, Jacques Bernard Michel (1972). Gramatika severního dialektu Sakao, melanéský jazyk Espiritu Santo (Nové Hebridy) (Disertační práce). Australská národní univerzita. doi:10.25911 / 5D73902D1FAAD. hdl:1885/130469.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Guy, Jacques Bernard Michel (1977). "O počátcích samohláskového systému Sakao (Nové Hebridy)". The Journal of the Polynesian Society. 86 (1): 97–103. JSTOR 20705229.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
externí odkazy
- Archiv ELAR z N'kepský dialekt Sakao (severní Vanuatu): Struktura a variace
- Paradisec má dvě sbírky Arthur Cappell (AC1, AC2 ), které zahrnují jazykové materiály Sakao