Jazyk Qʼeqchiʼ - Qʼeqchiʼ language - Wikipedia

Qʼeqchiʼ
Kekči
Rodilý kGuatemala, Belize
KrajAlta Verapaz, Petén, Izabal, Baja Verapaz, El Quiché; Toledo
Etnický původQʼeqchiʼ
Rodilí mluvčí
800,000 (2009)[1]
Mayové
latinský
Oficiální status
Úřední jazyk v
(národní jazyk Guatemaly[2])
RegulovánoAcademía de las Lenguas Mayas de Guatemala
Kódy jazyků
ISO 639-3kek
Glottologkekc1242[3]
Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.

The Jazyk Qʼeqchiʼ, také hláskoval Kekči, Kʼekchiʼnebo kekchí, jeden z Mayské jazyky, mluvený uvnitř Qʼeqchiʼ komunity v Guatemala a Belize.

Rozdělení

Mapa mayských jazyků

Oblast, kde se mluví Qʼeqchiʼ, se rozprostírá přes severní Guatemalu do jižního Belize. V Mexiku existuje také několik komunit mluvících Qʼeqchiʼ.

Bylo vypočítáno, že jádro oblasti mluvící Qʼeqchiʼ v severní Guatemale se rozkládá na více než 24 662 kilometrech čtverečních[4] (asi 9 522 čtverečních mil). The oddělení a konkrétní obce, kde se v Guatemale pravidelně mluví Qʼeqchiʼ, zahrnují:[4]

odděleníObce, kde se mluví Qʼeqchiʼ
Alta VerapazChahal, Chisec, Cobán, Fray Bartolomé de las Casas, Lanquín, Panzós, Chamelco, Carchá, Cahabón, Senahú, Tucurú
Baja VerapazPurulhá
PeténLa Libertad, Poptún, San Luis, Sayaxché
QuichéIxcán, Playa Grande, Uspantán
IzabalEl Estor, Livingston, Morales

V zemi Belize „Qʼeqchiʼ se mluví v Toledo District.[4] Qʼeqchiʼ je prvním jazykem mnoha komunit v okrese a mluví jím většina Mayů v Toledu.

Terrence Kaufman popsal Qʼeqchiʼ jako mající dvě hlavní dialektové skupiny: východní a západní. Východní skupina zahrnuje odrůdy, kterými se mluví v obcích Lanquín, Chahal, Chahabón a Senahú, a západní skupina se mluví všude jinde.[5]

Fonologie

Níže jsou Qʼeqchiʼ fonémy, zastoupená Mezinárodní fonetická abeceda. Oficiální abecedu zobrazíte v tabulce v Sekce pravopisů tohoto článku.

Souhlásky

Qʼeqchiʼ má 29 souhlásek, z nichž 3 byly zapůjčeny ze španělštiny.

Souhláskové fonémy Qʼeqchi[6][7][8]
BilabiálníAlveolárníAlveo-palatalVelárníUvularGlottal
Nosnímn
Plosiveneznělýstrtkqʔ
glottalizedpʼ 1tʼkʼqʼ
vyjádřenýb 2d 2ɡ 2
Složitýneznělýtstʃ
glottalizedtsʼtʃʼ
Frikativnísʃχh
Klepněte naɾ
Postranníl
Polosamohláskawj
  • 1 V jejich příslušných popisné gramatiky z Qʼeqchiʼ, oba Juan Tzoc Choc[9] a Stephen Stewart[10] mít bilabiální implozivní jako vyjádřený / ɓ /. Zpráva o variaci dialektu Qʼeqchiʼ od Sergia Caz Cho však tuto souhlásku pojednává pouze jako neznělé / ɓ̥ /.[11]
  • 2 Neglotalizované vyjádřené plosivy / b d ɡ / se objevily v důsledku vlivu španělštiny.[6]

Samohlásky

Qʼeqchiʼ má 10 samohlásek, které se liší kvalitní a také v délka.

Fonémy samohlásek Qʼeqchi[6][12][13]
PředníCentrálníZadní
Zavříti iːu uː
StředníE EÓ Ó
OtevřenoA A

Prozódie

Až na několik výjimek -citoslovce, jako uyaluy,[14] a přídavná jména, která mají na konci nepřízvučného klitika[15]—stres vždy spadá na poslední slabiku.[15]

Gramatika

Stejně jako mnoho jiných mayských jazyků je Qʼeqchiʼ ergativní – absolutní jazyk, což znamená, že s objektem přechodného slovesa se zachází gramaticky stejně jako s předmětem nepřechodného slovesa.[16][17] Jednotlivé morfémy a glosy morfémů podle morfémů v této části jsou uvedeny v IPA, zatímco „plná slova“ nebo pravopisné tvary jsou uvedeny v Guatemalská akademie mayských jazyků pravopis.

Morfologie

Existují dva druhy zájmena v Qʼeqchiʼ: nezávislá zájmena a zájmenné přípony. Nezávislá zájmena jsou velmi podobná zájmenům v angličtině nebo španělštině, zatímco zájmenná přípony jsou připojena ke slovům, jako jsou podstatná jména, slovesa a stativy a používá se pro skloňování.[18][19] Stejně jako ostatní mayské jazyky, Qʼeqchiʼ má dvě sady zájmenných přípon, označované jako množina A a množina B. Následující tabulka obsahuje všechny zájmenné přípony.

Pronominal Affixes[20]
Sada ASada B
osobaprevokálnípředkonsonanální
jednotné číslo
1. místowvv
2. místoaːwAna
3. místoɾʃ∅
množný
1. místoqqaÓ-, -o
2. místoeːrEeʃ
3. místoɾ- -eɓ / -eʔɾʃ- -eɓ / eʔX-eʔ / -eɓ

Když jsou tyto přípony připojeny k přechodným slovesům, přípony množiny A označují ergativní agent, zatímco množina B označuje absolutivní objekt.

Přechodná slovesa[21]
PrevocalicPředkonsonantický
překladcelé slovomorfém zhroutit sepřekladcelé slovomorfém zhroutit se
Napětí / aspektSada BSada AzákladnaNapjatý / aspektSada BSada Azákladna
viděli jsme těxatqilʃnaqilvolal jsem tixatinbʼoqʃnavɓoq
viděli těxateʼrilʃnaeʔɾilzavolal vámxatxbʼoqʃnaʃɓoq

Když je množina B affix připojena k nepřechodnému slovesu, označuje předmět nepřechodného slovesa.

Nepřechodná slovesa[22]
překladcelé slovomorfém zhroutit se
Napětí / aspektSada Bzákladna
jednotné číslo
spal jsemxinwarʃvwaɾ
spal jsixatwarʃnawaɾ
spalaxwarʃ∅waɾ
množný
spali jsmexoowarʃoowaɾ
spal jsi (pl.)xexwarʃeʃwaɾ
spalixeʼwarʃeʔwaɾ

Když má přípona ze sady A předponu k podstatnému jménu, znamená to držení. Jak naznačuje jejich název, prevokální formy přípon A se nacházejí pouze před samohláskami. Pravidla pro distribuci předkonsonantických předpon množiny A u podstatných jmen jsou však složitější a lze je někdy najít před samohláskami i souhláskami. Například výpůjční slova (hlavně ze španělštiny) se nacházejí s předkonsonantickými příponami, bez ohledu na to, zda začínají na souhlásku nebo ne. Naproti tomu příbuznost a slova části těla - což jsou slova, u nichž je nepravděpodobné, že by si je někdo vypůjčil - mají vždy prevocalické předpony, pokud začínají samohláskami.[23] Následující graf porovnává tyto dvě situace.

Držení podstatných jmen[24]
Část těla a příbuzenstvíVýpůjční slova
AngličtinaopravitnesprávnýAngličtinašpanělštinaopravitnesprávný
moje manželkawixaqil* inixaqilmůj hnůj / hnojivomi abonoinabʼoon* wabʼoon
můj starší bratrbyl* inasmůj oltářmi oltářinartal* bradavice
můj jazykwaqʼ* nepřesnémůj cukrmi azúcarinasuukr* wasuukr

Když přípona množiny B slouží jako přípona a stativní, označuje předmět nebo téma stativu.

Skloněné stativy[25]
překladQʼeqchiʼ
celé slovomorfémy
on / ona / je velkýnimnim - ∅
jsme velcínimonim - o
vy (pl.) jste třioxibʼexoʃiɓ - eʃ
jsou třioxibʼebʼoʃiɓ - eɓ
Jsem dalekonajtinnaχt - v
jsi dalekonajtatnaχt - na

Statistiky lze odvodit od podstatných jmen. Tento proces jednoduše zahrnuje příponu množiny B pronominální afix na konec kořene.

Podstatné jméno jako stativní[26]
překladQʼeqchiʼ
plná slovamorfémy
mužwinqwinq
jsi mužwinqatwinq - v
je to mužwinqwinq - ∅

Syntax

Základní slovosled vět Qʼeqchiʼ je sloveso - předmět - předmět nebo VOS.[27][28] Slovní objednávky SVO, VSO, SOV, OVS a OSV jsou v Qʼeqchiʼ možné, ale každý z nich má specifické použití a sadu omezení.[29] The jednoznačnost a animace předmětu a předmětu může mít oba účinky na slovosled.[30][31] Stejně jako mnoho jazyků se i přesná pravidla slovosledu v různých situacích v mluvící oblasti Qʼeqchiʼ liší od města k městu.[31]

Příklady základního slovosledu[32]
Qʼeqchiʼpřeklad
slovesoobjektpředmětpředmětslovesoobjekt
tranzitivníplná slovaXrilli wakaxli chʼajomMladý mužviděldobytek
morfémyʃ - ∅ - ɾ - illi wakaʃli tʃʼaχom
intranzitivníplná slovaXkamli tzʼiʼPeszemřel
morfémyʃ - ∅ - kamli tsʼiʔ

Pravopisy

Pro Qʼeqchiʼ bylo vyvinuto několik systémů pro psaní, ale pouze dva jsou široce používány: SIL a ALMG.[Citace je zapotřebí ]

Časné přepisy

První transkripce Qʼeqchiʼ v latince byly provedeny římskokatolickými mnichy v 16. století. Francisco de la Parra vymyslel další písmena, která představují neznámé souhlásky mayských jazyků, a ta byla použita k napsání Qʼeqchiʼ. Příklady Qʼeqchiʼ psané transkripcí de la Parra lze vidět v psaní lingvistické sbírky Berendt-Brintonové z 18. století (Rare Book & Manuscript Library, University of Pennsylvania, paní Coll. 700). Ve 20. století, než Sedat a Everyus & Carlson vyvinuli pravopis SIL, vymysleli terénní badatelé alternativní latinské transkripce. Například Robert Burkitt (antropolog, který plynně hovoří Qʼeqchiʼ a je obeznámen s řadou komunit Qʼeqchiʼ a jazykových variací), ve svém příspěvku z roku 1902 „Notes on the Kekchí Language“ používá transkripci založenou na tehdy platných amerikanistických standardech.[33]

SIL / IIN

Španělský styl pravopisu vyvinul Letní lingvistický institut (SIL) terénní badatelé, zejména William Sedat v 50. letech a Francis Everyus a Ruth Carlson v 60. letech.[34] Tato abeceda byla oficiálně guatemalským ministerstvem školství schválena prostřednictvím Instituto Indigenista Nacional de Guatemala nebo IIN.[35] Ačkoli tento pravopis již není považován za standardní, zůstává v oběhu z velké části kvůli popularitě několika textů, včetně protestantské Bible, kterou vytvořil SIL / Wycliffe Bible Translation Project, a široce používaného sešitu pro učení jazyků „Aprendamos Kekchí“.[Citace je zapotřebí ]

ALMG

The Proyecto Lingüístico Francisco Marroquín (PLFM) vytvořil na konci 70. let alternativní pravopis, který byl ovlivněn Mezinárodní fonetická abeceda (IPA). Za zmínku stojí, že pravopis PLFM používal číslo „7“ k zápisu glotálního plosivu, zatímco apostrof byl použit v digrafech a trigrafech k psaní ejektivních zarážek a afrikátů. Tento systém byl později upraven Academia de Lenguas Mayas de Guatemala (ALMG), který nahradil „7“ apostrofem. Výsledek, pravopis ALMG, je standardním oficiálním způsobem psaní Q toeqchiʼ, přinejmenším v Guatemale, od roku 1990. V pravopisu ALMG je každý grafém (nebo "dopis", včetně digrafy a trigrafy ) má odpovídat konkrétnímu foném. Patří mezi ně samostatné samohlásky pro dlouhé a krátké zvuky, stejně jako použití apostrofů (solí) pro psaní ejektivů a rázů.[36] Následující tabulka odpovídá každému z oficiálních grafů ALMG s jejich ekvivalenty IPA.

Srovnání pravopisu ALMG Qʼeqchiʼ s IPA[37]
ALMGAaabʼchchʼEeehiiijkkʼlmnÓoostrqqʼrsttʼtztzʼuU uwXyʼ
IPAAAɓtʃtʃʼEEhiiːχkkʼlmnÓÓstrqqʼrsttʼtstsʼuuːwʃjʔ

Srovnání dvou hlavních pravopisů

Srovnávací příklady pravopisů ALMG a SIL[Citace je zapotřebí ]
ALMGSILanglický překlad
maakʼa ta chinkʼul saʼ laa muhebʼal aakiʼchebalmaacʼa ta chincʼul saʼ laa muhebal aaquiʼchebaalKéž se mi na vašich stinných místech a ve vašich lesích nic nestalo.
yo chi amaqʼink laj Kachil Petényo chi amakʼinc laj Cachil PeténCarlos žije (žije) v Peténu.

Dějiny

V době dobytí Ameriky Španělskem Qʼeqchiʼ pravděpodobně mluvilo méně lidí než sousední jazyky jako Itzaʼ, Mopan a Choltiʼ, které jsou nyní umírající nebo zaniklé. Hlavním důkazem této skutečnosti nejsou koloniální dokumenty, ale převaha přejatých slov zjevně pramenících z těchto jazyků v Qʼeqchiʼ. Řada faktorů však způsobila, že Qʼeqchiʼ je lepší než právě zmíněné jazyky. Jedním z nich je obtížný hornatý terén, který je jeho domovem. Dalším důvodem je, že Qʼeqchiʼ, spíše než jednoduše dobýván, jako Choltiʼ, nebo odolávat dobytí po delší dobu, jak to dělal Itzaʼ po více než 200 let, dospěl ke zvláštním dohodám se Španěly, kterými původně dominikánští kněží vedeni Fray Bartolome de las Casas, měli dovoleno vstoupit na jejich území a nerušeně proselytizovat, zatímco nebyli přijati laičtí Španělé. To vedlo k tomu, že Španělé přejmenovali jejich území na „Verapaz“ (skutečný mír), což je název, který dnes pokračuje v guatemalských departementech Alta Verapaz a Baja Verapaz. Tento relativně příznivý časný vývoj umožnil lidem šířit se a dokonce vést válku se sousedními mayskými skupinami. Ačkoli na něj později navazovala brutální politika liberálů z konce 19. století a vojenských vlád z konce 20. století, do značné míry vysvětluje status Qʼeqchiʼ jako 3. největšího mayského jazyka v Guatemale a 4. v celém mayském regionu. Relativně nedávná postkoloniální expanze je také důvodem, proč je Qʼeqchiʼ pravděpodobně nejhomogennější z větších mayských jazyků.[38]

Qʼeqchi se vyučuje na veřejných školách prostřednictvím Guatemalské mezikulturní dvojjazyčné vzdělávací programy.

Texty

Stejně jako většina ostatních mayských jazyků je Qʼeqchiʼ stále v procesu, kdy se stává psaným a literárním jazykem. Stávající texty lze zhruba rozdělit do následujících kategorií.[Citace je zapotřebí ]

  1. Vzdělávací texty měly lidi naučit mluvit, číst nebo psát Qʼeqchiʼ. Tato kategorie zahrnuje materiály, jako jsou slovníky a gramatiky, a také sešity určené k použití na venkovských školách v Guatemale v komunitách, kde většina lidí rodí Qʼeqchiʼ.
  2. Náboženské texty. Protestantská verze Bible (publikovaná SIL na základě práce Williama Sedata a Everyuse a Carlsona) zmíněná výše je pravděpodobně nejvíce dostupným textem v Qʼeqchiʼ. Za posledních asi dvacet let římský katolík Církev byla jedním z hlavních zastánců písemného Qʼeqchiʼ. Různé katolické organizace jsou odpovědné za produkci řady textů, včetně Nového zákona, Genesis a Exodu a různých instruktážních brožur. Zpěvník s názvem Qanimaaq Xloqʼal li Qaawaʼ „Chválíme Pána“ je mezi katolíky velmi populární, je v tisku již mnoho let a je pravidelně aktualizováno novými písněmi. The Kniha Mormonova také je k dispozici v Qʼeqchiʼ stejně jako další náboženské texty LDS.[39]
  3. Neoficiální sekulární texty se začaly objevovat také zhruba za posledních deset let, i když je jich stále jen málo. Nejambicióznějším z těchto děl byl bezplatný překlad Kʼicheʼ text Popol Wuj („Popol Vuh“) učitele a překladatele jazyka Qʼeqchiʼ Rigoberta Baq Qaala (nebo Baʼq Qʼaala) a sbírku lidových povídek Qʼeqchiʼ. Do Qʼeqchiʼ byla také přeložena řada vládních dokumentů, včetně guatemalské ústavy.

externí odkazy

Bibliografie

Gramatiky Qʼeqchiʼ

  • Caz Cho, Sergio (2007). Xtzʼilbʼal rix li aatinak saʼ Qʼeqchiʼ = Informovat de variación dialectal en Qʼeqchiʼ = (ve španělštině). Antigua, Guatemala; Guatemala, Guatemala: Oxlajuuj Keej Mayaʼ Ajtzʼiibʼ (OKMA); Cholsamaj. ISBN  9789992253526. OCLC  202514532.
  • Everyus, Francis; Carlson, Ruth (1980). Aprendamos kekchí: Gramática pedagógica popular de kekchí. Guatemala: Instituto Lingüístico del Verano (Letní lingvistický institut). Citováno 18. května 2016. Jedná se spíše o pedagogickou gramatiku než o deskriptivní gramatiku, jako je většina v této části.
  • Stewart, Steven (1980). Gramática kekchí (ve španělštině). Redakční Academica Centro America: Guatemala. OCLC  318333627. Tato gramatika nezahrnuje syntaxi. Studijní oblastí pro knihu byl Cobán a okolní města San Pedro Carchá, San Juan Chamelco a Chamil.
  • Stoll, Otto (1896). Die Sprache der Kʼeʼkchí-Indianer (v němčině).
  • Tzoc Choc, Juan; Álvarez Cabnal, Alfredo; Carlos Federico, Hun Macz; Sacul Caal, Hugo; jazyková komunita Qʼeqchiʼ (2003). Gramática descriptiva del idioma maya qʼeqchiʼ = Xtzʼilbʼal rix xnaʼlebʼil li aatinobʼaal qʼeqchiʼ (ve španělštině). Cobán, Alta Verapaz, Guatemala: Academia de las Lenguas Mayas de Guatemala. str. 114–115. OCLC  654408920. Citováno 4. května 2016.
  • Tzoc Choc, Juan; Álvarez Cabnal, Alfredo; jazyková komunita Qʼeqchiʼ (2004). Gramática normativa qʼeqchiʼ (ve španělštině). Guatemala: Academia de las Lenguas Mayas de Guatemala. Citováno 5. května 2016. Jedná se spíše o normativní gramatiku než o deskriptivní gramatiku, jako je většina v této části.

Články o Qʼeqchiʼ

Slovníky Qʼeqchiʼ

  • Frazier, Jeffrey (2015). Mayský tematický slovník Qʼeqchiʼ: Tusbʼil Molobʼaal Aatin Qʼeqchiʼ ~ inkousty (v Qʼeqchiʼ a angličtině). Mayaglot; 1. vydání (21. června 2015). ISBN  978-1514812280.CS1 maint: nerozpoznaný jazyk (odkaz)
  • Frazier, Jeffrey (2015). Mayský slovník Qʼeqchiʼ: Molobʼaal Aatin Qʼeqchiʼ ~ inkousty (v Qʼeqchiʼ a angličtině). Mayaglot; 1. vydání (11. prosince 2015). ISBN  978-0692602096.CS1 maint: nerozpoznaný jazyk (odkaz)
  • Haeserijn, Esteban (1979). Diccionario kʼekchiʼ español (ve španělštině).
  • Sedat, William (1955). Nuevo diccionario de las lenguas Kʼekchiʼ y española (ve španělštině). Guatemala: Alianza para el Progreso.
  • Tuyuc Sucuc, Cecilio (2001). Xtusulal aatin saʼ qʼeqchiʼ = Vocabulario qʼeqchiʼ (PDF) (v Qʼeqchiʼ a španělštině). Academia de Lenguas Mayas de Guatemala, Comunidad Lingüística Qʼeqchiʼ.CS1 maint: nerozpoznaný jazyk (odkaz)

Reference

  1. ^ Qʼeqchiʼ na Etnolog (18. vydání, 2015)
  2. ^ Proyecto de Reformas a la Constitución Política
  3. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Kekchi". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  4. ^ A b C Richards, Michael (2003). Atlas Lingüístico de Guatemala (PDF). Guatemala: Instituto de Lingüística y Educación. str. 76–77.
  5. ^ Stewart 1980, str. xiii.
  6. ^ A b C Stewart 1980, str. 2.
  7. ^ Tzoc Choc a kol. 2003, str. 12.
  8. ^ Caz Cho 2007, str. 19.
  9. ^ Tzoc Choc a kol. 2003, s. 8, 17.
  10. ^ Stewart 1980, s. 2, 4–5.
  11. ^ Caz Cho 2007, s. 19, 21–22.
  12. ^ Tzoc Choc a kol. 2003, str. 24.
  13. ^ Caz Cho 2007, str. 20.
  14. ^ Kockelman 2003.
  15. ^ A b Stewart 1980, str. 21.
  16. ^ Stewart 1980, str. 76.
  17. ^ Tzoc Choc a kol. 2003, str. 114–115.
  18. ^ Stewart 1980, str. 23–37.
  19. ^ Tzoc Choc a kol. 2003, s. 36–40.
  20. ^ Caz Cho 2007 47, 53. Viz také Stewart 1980, s. 24 a Tzoc Choc a kol. 2003, s. 38–40
  21. ^ Stewart 1980, str. 33–36.
  22. ^ Caz Cho 2007, str. 54.
  23. ^ Stewart 1980, s. 25–28.
  24. ^ Stewart 1980, s. 27–28.
  25. ^ Caz Cho 2007, str. 58.
  26. ^ Stewart 1980, str. 90.
  27. ^ Tzoc Choc a kol. 2003, str. 102.
  28. ^ Caz Cho 2007, s. 187–188.
  29. ^ Caz Cho 2007, str. 187.
  30. ^ Tzoc Choc a kol. 2003, str. 103.
  31. ^ A b Caz Cho 2007, s. 187–198.
  32. ^ Caz Cho 2007, str. 188.
  33. ^ Burkitt 1902.
  34. ^ Alfabeto kekchí, Databáze SIL
  35. ^ Everyus & Carlson 1980, str. xiv.
  36. ^ DeChicchis 2011.
  37. ^ Tzoc Choc, Álvarez Cabnal a jazyková komunita Qʼeqchiʼ 2004, s. 14–54.
  38. ^ Wichmann 2007.
  39. ^ Kai A. Andersen, „V jeho vlastním jazyce“, Liahona, Červen 1997, 29; vidět seznam k dispozici publikací Qʼeqchiʼ LDS na ldscatalog.com.