Jazyky Guatemaly - Languages of Guatemala

Jazyková mapa jazyků Guatemaly, podle Comisión de Oficialización de los Dialectos Indígenas de Guatemala. „Kastilské“ oblasti představují španělštinu.

španělština je úředním jazykem jazyka Guatemala. Jako prvním a druhým jazykem mluví španělsky 93% populace. Guatemalská španělština je místní varianta španělského jazyka.

Dvacet jedna Mayské jazyky jsou mluvené, zejména ve venkovských oblastech, stejně jako dva jiné než mayské Indiánské jazyky, Xinca, domorodý jazyk a Garifuna, an Arawakan jazyk používaný na karibském pobřeží. Podle zákona o jazycích z roku 2003 jsou jazyky Mayů, Xincasů a Garifunasů uznávány jako národní jazyky.[1]

Seznam jazyků Guatemaly

JazykRodinaVětevMateřské reproduktory% z celkové populacePoznámky
španělštinaIndoevropskýRomantika9,481,90754.9254Ačkoli španělština je úředním jazykem, nemluví ním celá populace, jinak se používá jako druhý jazyk. V Guatemale se mluví dvaceti čtyřmi domorodými jazyky.
K'iche ’MayovéKiche '1,000,0005.7927Jazyk, kterým se hovoří v šesti odděleních: v pěti obcích města Sololá, Totonicapán, Quetzaltenango, El Quiché, Suchitepéquez a Retalhuleu. Mluvilo 11,31% populace.[2]
Q'eqchiMayovéKiche '555,4613.2176Mluvil dovnitř Alta Verapaz, El Petén, Izabal a v El Quiché. Mluví jím 7,58% populace.[3]
KaqchikelMayovéKiche '500,0002.8963Mluví v šesti odděleních: Guatemala, Chimaltenango, Escuintla, Suchitepéquez, Baja Verapaz a Sololá. Mluví jím 7,41% populace.[3]
MamMayovéMam480,0002.7805Mluví ve třech odděleních: Quetzaltenango, San Marcos a Huehuetenango. Mluvilo 5,49% populace Guatemaly.[3]
PoqomchiMayovéKiche '92,0000.5329Mluvený v Baja Verapaz a Alta Verapaz. Mluví 1,02% populace.[3]
Tz’utujilMayovéKiche '88,3000.5115Mluvený ve dvou odděleních: Sololá, Suchitepéquez. Mluví jím pouze 0,7% populace.[3]
AchíMayovéKiche '85,5520.4956Mluveno v pěti obcích města Baja Verapaz. Mluví pouze 0,94% populace.[3]
Q'anjob’alMayovéQ'anjob'al77,7000.4501Mluvený ve čtyřech obcích departementu Huehuetenango, 1,42% populace Guatemaly.[3]
IxilMayovéMam70,0000.4055Mluvený ve třech obcích departementu El Quiché, známém také jako Ixilský trojúhelník: Santa María Nebaj, San Gaspar Chajul, a San Juan Cotzal. Ixil mluví 0,85% guatemalské populace.[3]
AkatekMayovéQ'anjob'al48,5000.2809Mluvený ve dvou obcích v Huehuetenango: San Miguel Acatán y San Rafael La Independencia, o 0,35% populace Guatemaly.[3]
JakaltkuMayovéQ'anjob'al40,0000.2317Mluvený v Huehuetenango, 0,42% populace země.[3]
ChujMayovéQ'anjob'al40,0000.2317Mluvený ve třech obcích Huehuetenango, 0,57% populace Guatemaly.[3]
PoqomamMayovéKiche '30,0000.1738Mluvený v Guatemale, Jalapa, a Escuintla. Mluví pouze 0,37% populace.[3]
Ch'orti 'MayovéChol30,0000.1738Mluvený ve dvou obcích Chiquimula oddělení (Jocotán y Camotán ). Mluveno také v části La Unión obec v Zacapa. Mluví 0,42% populace Guatemaly.[3]
AwakatekMayovéMam18,0000.1043Primárně se mluví v obci Aguacatán v oddělení Huehuetenango. Mluví 0,10% populace Guatemaly.[3]
SakapultekMayovéKiche '9,7630.0566Mluveno v obci Sacapulas v El Quiché. Mluví pouze 0,09% populace.[3]
SipakapaMayovéKiche '8,0000.0463Mluveno pouze v Sipacapa obec v departementu San Marcos.
GarífunaArawakanCaribeña5,8600.0339Jazyk, který není odvozen od Mayů, tento jazyk, jedinečný pro obyvatele města Izabal, je jedním z jazyků dovážených do Guatemaly prostřednictvím černých otroků španělských kolonistů přivezených z jiných míst. Mluví 0,04% populace Guatemaly.[3]
UspantekMayovéKiche '3,0000.0174Mluveno v obcích Uspantán a Chicamán v oddělení El Quiché. Mluví pouze 0,07% populace.[3]
TektitekMayovéMam2,2650.0131Mluveno v obci Tectitán v Huehuetenango, 0,02% populace Guatemaly.[3]
MopanMayovéYucateca2,0000.0116Mluvil dovnitř El Petén, o 0,03% populace Guatemaly.[3]
Xincan jazykyIzolovatXincan jazyky160.0001Jazyk, který není odvozen od mayštiny, má nejasný původ. Některé hypotézy naznačují, že jazyky Xincan mohly přijít z jihu. Xinca mluví jen asi dvě stě lidí v Santa Rosa a Jutiapa oddělení, a je v současné době ohrožený jazyk, mluví 0,14% populace Guatemaly.[3]
ItzaMayovéYucateca120.0001Mluvené v šesti obcích departementu El Petén, 0,02% populace Guatemaly

Reference

  1. ^ „Ley de Idiomas Nacionales, Decreto Número 19-2003“ (PDF) (ve španělštině). El Congreso de la República de Guatemala. Archivovány od originál (PDF) 27. září 2007. Citováno 10. června 2007.
  2. ^ Datos de los Censos XI población y VI de Habitación, 2002 Archivováno 2008-06-12 na Wayback Machine
  3. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t Datos de los Censos arriba mencionados