Kʼicheʼ jazyk - Kʼicheʼ language - Wikipedia

Kʼicheʼ
Quiché
Qatzijobʼal
Výslovnost[kʼiˈtʃeʔ]
Rodilý kGuatemala
KrajOddělení Jalapa
Etnický původKʼicheʼ
Rodilí mluvčí
2,330,000 (2000)[1]
300 000 jednojazyčných
Mayové
Raná forma
Oficiální status
Uznávaná menšina
jazyk v
RegulovánoAcademia de Lenguas Mayas de Guatemala
Kódy jazyků
ISO 639-3quc
Glottologkich1262[2]
Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.
Reproduktor K'iche.

Kʼicheʼ ([kʼiˈtʃʰeʔ], taky Qatzijobʼal "náš jazyk" jeho mluvčím), nebo Quiché (/kiːˈtʃeɪ/[3]), je Mayský jazyk Guatemaly, mluvený Kʼicheʼ lidé centrální vysočiny. S více než milionem mluvčích (přibližně 7% populace Guatemaly) je Kʼicheʼ druhým nejrozšířenějším jazykem v zemi po španělština. Je také nejrozšířenější domorodý americký jazyk v Střední Amerika.

Centrální dialekt je nejčastěji používán v médiích a vzdělávání. Míra gramotnosti je nízká, ale Kʼicheʼ se stále častěji vyučuje ve školách a používá se v rádiu. Nejslavnější dílo v Klasický jazyk Kʼicheʼ je Popol Vuh (Popol Wuʼuj v moderním hláskování).

Dialekty

Kaufman (1970) rozděluje komplex Kʼicheʼ na následujících pět dialektů, přičemž jsou uvedeny také reprezentativní obce (citováno v Par Sapón 2000: 17).

Východní
Západ
Centrální
Severní
Jižní

The Nahualá dialekt Kʼicheʼ vykazuje určité odlišnosti od ostatních dialektů Kʼicheʼ. Zachovává starodávné Proto-Mayan rozdíl mezi pěti dlouhými samohláskami (aa, ee, ii, oo, uu) a pěti krátkými samohláskami (a, e, i, o, u). Právě pro tuto konzervativní jazykovou vlastnost se guatemalští i zahraniční lingvisté aktivně snažili mít jazyk zvaný Kʼichee místo Kʼicheʼ nebo Quiché.

Fonologie

Kʼicheʼ má poměrně konzervativní fonologii. Nevyvinula mnoho inovací nalezených v sousedních jazycích, jako jsou souhlásky retroflex nebo tón.

Stres

Stres není phonemic. Vyskytuje se na poslední slabice a na každé další slabice před koncovkou v jambický vzor.

Nepřízvučné samohlásky jsou často snížena (na [ɨ ] nebo [ə ]) nebo úplně odpadl, často produkoval shluky souhlásek dokonce i na počátcích slov. Například, sibʼalaj „velmi“ může být vyslovováno [siɓlaχ], a je na laʼ "tím pádem" [χenðaʔ].

Samohlásky

Kʼicheʼ dialekty se liší v jejich samohláskových systémech. Historicky měl Kʼicheʼ systém deseti samohlásek: pět krátkých a pět dlouhých. Některé dialekty (například Nahualá a Totonicapán) zachovávají systém deseti samohlásek. Jiní (například Cantel) jej zredukovali na systém šesti samohlásek bez rozdílu délky: v těchto dialektech se krátká / a / stala / ə / a ostatní krátké samohlásky se spojily se svými dlouhými protějšky.[4] Byly navrženy různé konvence pro hláskování samohlásek, včetně Proyecto Lingüístico Francisco Marroquín, Letní lingvistický institut a Academia de Lenguas Mayas de Guatemala. Tabulka níže ukazuje dva samohláskové systémy a několik pravopisných systémů, které byly navrženy.

FonémyPravopis
Deset samohláskaŠestihláskaPLFMSILALMG
/A// ə /AAA
/A//A/aaA
/E//E/EEE
/E/eeE
/ i // i /iïi
/ iː /iii
/Ó//Ó/ÓÓÓ
/Ó/ooÓ
/ u // u /uüu
/ uː /U uu

Samohlásky obvykle procházejí synkopa v předposlední slabiky, což umožňuje širokou škálu složitých nástupů. Dvojhlásky se nacházejí v posledních výpůjčkách.

Souhlásky

Kʼicheʼ má obojí plicní zastávky a afrikáty, p / p /, t / t /, tz / ts /, ch / tʃ /, k / k / a q / q / a glottalized protějšky bʼ / ɓ /, tʼ / tʼ /, tzʼ / tsʼ /, chʼ / tʃʼ /, kʼ / kʼ / a qʼ / qʼ /. Glottalized / ɓ / je slabý implozivní, zatímco ostatní glottalizované souhlásky jsou ejektivy. Plicní zastávky a afrikáty jsou obvykle sání.[5]

BilabiálníAlveolárníPošta-
alveolární		PalatalVelárníUvularGlottal
Nasalsm [m]n [n]
Glottalized plosivníbʼ [ɓ]tʼ [tʼ]kʼ [kʼ]qʼ [qʼ]
Nasáván plosivněp [pʰ]t [tʰ]k [kʰ]q [qʰ]ʼ [ʔ]
Glottalized afrikáttzʼ [tsʼ]chʼ [tʃʼ]
Nasávaný afrikáttz [tsʰ]ch [tʃʰ]
Frikativnís [s]X [ʃ]j [χ]h [h]
Přibližněw [w]l [l]y [j]
Rhoticr [ɾ ~ r]

Ve West Quiche, přibližní l / l /, r / r /, y / j / a w / w / devoice a fricate to [ɬ], [r̥], [ç] a [ʍ] konečně a často před hlasovými souhláskami. V dialektu Santa María Chiquimula, intervocalický / l / střídá [l] a [ð], velmi neobvyklá změna zvuku. Fricative [ð] je nejběžnější v okolí samohlásek / a (:) / a / o (:) /.[6]

Slabičná struktura

Složité nástupy jsou v Kʼicheʼ velmi časté, částečně kvůli aktivnímu procesu předposlední synkopy. Složité codas jsou vzácné, kromě případů, kdy je první člen komplexní coda phonemic ráz, psaný apostrofem. Sonoranty / m, n, l, r / mohou být slabičný.

Pravopis

Historicky jiné pravopisy byly použity k přepsání jazyků Kʼicheʼ. Klasický pravopis otce Ximéneze, který si zapsal Popol Vuh je založen na španělském pravopisu a byl nahrazen novým standardizovaným pravopisem definovaným ALMG (Academia de Lenguas Mayas de Guatemala ). Ethnohistorian a Mayanist Dennis Tedlock používá svůj vlastní přepisový systém, který je zcela odlišný od kteréhokoli ze zavedených pravopisů, ale tento systém zde uveden nebude.

První řada Popol Wuj v různých pravopisech
Ximénezův klasický pravopisAre v xe oher tzíh varal Quíche ubí.
ALMG pravopisAreʼ uxeʼ ojer tzij waral Kʼicheʼ ubʼiʼ.
(Ximénezův španělský překlad)Este es el principio de las Antiguas historias aquí en el Quiché.
(Tedlockův anglický překlad)„Toto je začátek starověkého slova, tady na místě zvaném Quiché.“

Morfologie

Jako ostatní Mayské jazyky, Kʼicheʼ používá dvě sady značek shody - známé Mayanistům jako značky „Sada A“ a „Sada B“ - které se mohou objevit jak u podstatných jmen, tak u sloves. Značky „množiny A“ se používají u podstatných jmen k označení souhlasu vlastníka a u sloves k souhlasu s přechodným předmětem (ergativní případ ). Značky „množiny B“ se používají na slovesech, aby souhlasily s přechodným objektem nebo nepřechodným předmětem (absolutní případ ).

Nastavte značky A.
Před souhláskouPřed samohláskou
První osoba jednotného číslanu- nebo v-w- nebo uvnitř
Druhá osoba jednotného číslaA-aw-
Třetí osoba jednotného číslau-r-
První osoba množného číslaqaq-
Druhá osoba množného číslai-iw-
Třetí osoba množného číslaki-k-
Nastavte značky B.
První osoba jednotného číslav-
Druhá osoba jednotného číslav-
Třetí osoba jednotného číslaÓ-
První osoba množného číslaoj- (uj- u některých odrůd)
Druhá osoba množného číslaix-
Třetí osoba množného číslaE- (ebʼ- u některých odrůd)

Zájmena

Kʼicheʼ rozlišuje šest zájmen klasifikovaných podle osoby a čísla. Pohlaví a malá písmena nejsou na zájmenech označena. Zájmena jsou často vynechána, protože subjekt a objektová shoda jsou povinně označeny na slovesu.

Předmětová a objektová zájmena
V pravopisuv IPA
První osoba jednotného číslav/v/
Druhá osoba jednotného číslav/na/
Třetí osoba jednotného číslajsouʼ/ aɾeʔ /
První osoba množného číslauj/ uχ /
Druhá osoba množného číslaix/ iʃ /
Třetí osoba množného číslaiyareʼ/ ijaɾeʔ /

Slovesa

Slovesa jsou velmi morfologicky složitá a mohou mít četné předpony a přípony sloužící jak inflexním, tak derivačním účelům.

Níže uvedená tabulka ukazuje inflexní šablonu slovesa Kʼicheʼ. Dohoda se řídí ergativním / absolutním vzorem. Subjekty přechodných sloves jsou indexovány pomocí značek sady A. Nepřenosné předměty a přechodné objekty jsou indexovány pomocí značek sady B. Rovněž jsou uvedeny aspekty a nálada hnutí: předpona ul- v pohybovém slotu označuje pohyb směrem k reproduktoru, zatímco předpona E- (nebo být- u některých odrůd) označuje pohyb pryč.

Skloňování slovesa
Aspekt / náladaSada B (absolutní)HnutíSada A (ergativní)ZastavitPřípona stavu
k-v-zásobník-ikkatbʼinik "Ty jdeš."
X-v-uvnitřil-Óxatinwilo "Viděl jsem tě."
ch-Ó-A-kʼam-A chakʼamaʼ „Noste to!“
k-Ó-ul-waʼ-oqkulwaʼoq „Přijde a nají se.“

Poslední morfém slovesa, tzv. „Stavová přípona“, je morfem portmanteau, jehož forma je určena poměrně komplikovanou sadou pravidel. Mezi relevantní faktory patří:

  • zda je sloveso přechodné nebo nepřechodné
  • zda je nálada slovesa orientační nebo imperativní
  • bez ohledu na to, zda sloveso obsahuje značku pohybu
  • zda sloveso spadá na konec intonační fráze či nikoli

Hlas a odvození

Výše uvedené příklady zahrnují slovesa s jednoduchými stonky. Stopky slovesa mohou být také morfologicky složité. Složité stonky mohou zahrnovat hlasové přípony

  • Kauzativní: -je (-kam- "zemřít", -kam-isa- „zabít (někoho)“)
  • Pasivní: -X (-kuna- "lék (někdo)", -kuna-x- "být vyléčen")
  • Kompletní pasivní: -taj (-kuna- "lék (někdo)", -kuna-taj- „být zcela vyléčen; zotavit se“)
  • Antipasivní: -n, -na nebo -un (-mes- "zamést (něco) vyčistit", -mes-on- "smést")

nebo derivační přípony, z nichž mnohé tvoří sloveso pramení z jiných slovních druhů. Například versive přípona -ir nebo -ar tvoří sloveso pramení z adjektiv: utz "dobrý", -utz-ir- "buď dobrý"; nim "velký", -nim-ar- "zvětšit se." V jednom kmeni se může objevit více přípon: -nim-ar- "zvětšit se", -nim-ar-isa- "zvětšit (něco)", -nim-ar-isa-x- „být zvětšen.“

Syntax

Jako u všech Mayské jazyky, Kʼicheʼ má ergativní vzor slovesné shody a často používá sloveso-předmět-předmět (VOS) slovosled. Většina moderních reproduktorů používá slovní řády SOV, SVO a VSO zaměnitelně. Jazykoví puristé se snažili zachovat tradiční sloveso-počáteční slovosled, zatímco vliv ze španělštiny (jazyk SVO) podporuje subjekt-počáteční řád.

Babytalk

Na rozdíl od způsobu, jakým mnoho jiných jazyků používá vysoké výšky tónu dětská řeč (babytalk) Bylo prokázáno, že Kʼicheʼ babytalk nepoužívá vysoké hřiště. Mayové ve skutečnosti mírně snižují své hřiště, když mluví s dětmi, kvůli skutečnosti, že v mayské kultuře Quiche se vysoké hřiště velmi často používá k oslovování osob s vysokým postavením.[7][8]

Poznámky

  1. ^ Kʼicheʼ v Etnolog (19. vydání, 2016)
  2. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Kʼicheʼ“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  3. ^ Laurie Bauer, 2007, Příručka studenta lingvistiky, Edinburgh
  4. ^ Larsen, Thomas (1988). Projevy Ergativity v Quiché gramatice. University of California, Berkeley: Ph.D. teze.
  5. ^ Larsen (1988), s. 12–13.
  6. ^ Larsen (1988), str. 48.
  7. ^ Ratner, Nan Bernstein; Pye, Clifton (1984). „Vyšší hřiště v BT není univerzální: akustické důkazy od Quiche Mayan“ (PDF). Journal of Child Language. 11 (3): 515–522. doi:10.1017 / S0305000900005924.
  8. ^ Pye, Clifton (1986). „Mayský projev Quiché dětem“. Journal of Child Language. 13 (1): 85–100. doi:10.1017 / S0305000900000313.

Reference

externí odkazy