Khwarazmian dynastie - Khwarazmian dynasty - Wikipedia

Khwarazmian Empire خوارزمشاهیان Khwārazmshāhiyan
1077–1231
Khwarezmidská říše
Hlavní město	Gurganj (1077–1212) Samarkand (1212–1220) Ghazna (1220–1221) Tabriz (1225–1231)
Společné jazyky	Peršan[1] Kipchak Turkic[2]
Náboženství	Sunnitský islám
Vláda	Oligarchie
Khwarazm-Shah nebo Sultan
• 1077–1096/7	Anushtigin Gharchai
• 1220–1231	Jalal ad-Din Mingburnu
Historická doba	Středověký
• Zavedeno	1077
• Mongolské dobytí Khwarezmie	1219-1221
• Bitva o Yassıçemen	1230
• Zrušeno	1231
Plocha
1210 odhadů[3]nebo	2 300 000 km2 (890 000 čtverečních mil)
1218 est.[4]	3 600 000 km2 (1 400 000 čtverečních mil)
Předcházet Uspěl Velká říše Seljuq Ghuridská dynastie Mongolská říše

The Khwarazmian dynastie (Angličtina: /kwəˈr…zmi.n/,^[5] Peršan: خوارزمشاهیان) Také známý jako Anushtegin dynastie byl Persianate^[6][7][8] Sunnitský muslim dynastie Turkic mamluk původ.^[9][10] Dynastie vládla velké části dnešní doby Střední Asie, Afghánistán, a Írán v přibližném období 1077 až 1231, nejprve jako vazaly z Seljuqs^[11] a Qara-Khitan,^[12] a později jako nezávislí vládci, až do Mongolská invaze do Khwarezmie ve 13. století. Odhaduje se, že dynastie trvala celou oblast od 2.3^[13] až 3.6^[14] milion kilometrů čtverečních.

Dynastii založil velitel Anush Tigin Gharchai, bývalý Turkic otrok sultánů Seljuq, který byl jmenován guvernérem Khwarezm. Jeho syn, Qutb ad-Din Muhammad I., se stal prvním dědičným Shah z Khwarezm.^[15] Anush Tigin může patřit buď Kmen Begdili z Oghuz Turci^[16] nebo do Chigil, Khalaj, Qipchaq, Qangly nebo Ujgurské Turky.^[17]

Historie turkických národů před 14. stoletím
Spojte lidi
Göktürks
První turecký kaganát 552–581 Západoturkický kaganát 581–657 Východní Turkic kaganát 581–650 Druhý turecký kaganát 682–744
Khazar kaganát 618–1048
Xueyantuo 628–646
Kangarská unie 659–750
Turk Shahi 665-850
Türgesh Khaganate 699–766
Kimekova konfederace 743–1035
Ujgurský kaganát 744–840
Stát Oghuz Yabgu 750–1055
Stát Karluk Yabgu 756–940
Kara-Khanid Khanate 840–1212
Západní Kara-Khanid Východní Kara-Khanid
Ujgurské království Ganzhou 848–1036
Qocho 856–1335
Pecheneg Khanates 860–1091
Ghaznavidská říše 963–1186
Seljukská říše 1037–1194
Sultanát Rum
Cumania 1067–1239
Khwarazmian Empire 1077–1231
Kerait Khanate 11. století – 13. století
Dillí Sultanate 1206–1526
Mamlúcká dynastie Khalji dynastie Dynastie Tughlaq
Qarlughid království 1224–1266
Zlatá horda 40. léta – 1502
Mamluk sultanát (Káhira) 1250–1517
Bahri dynastie

Část série na
Historie Afghánistán
Časová osa
Starověký Civilizace Indus Valley 2200–1800 př Oxus civilizace 2100–1800 př Gandhara království 1500–535 př Střední říše 728–550 př Achaemenidská říše 550–330 př Seleukovská říše 330–150 př Maurya Empire 305–180 př Řecko-Bactrian království 256–125 př Parthská říše 247 př. N. L. - 224 n. L Indicko-řecké království 180–130 př. N. L Indoskytské království 155–80? před naším letopočtem Říše Kushan 135 př. N. L. - 248 n. L Indicko-parthské království 20 př.nl - 50? INZERÁT Sásánovská říše 230–651 Kidaritské království 320–465 Alchon Hunové 380–560 Heftalitská říše 410–557 Nezak Hunové 484–711
Středověký Kábul Shahi 565–879 Knížectví Chaghaniyan 7. – 8. Století Rashidunský chalífát 652–661 Umajjovci 661–750 Abbasids 750–821 Tahiridy 821–873 Saffarids 863–900 Samanids 875–999 Ghaznavids 963–1187 Ghuridové před 879–1215 Seljuks 1037–1194 Khwarezmids 1215–1231 Mongolská invaze 1219-1226 Chagatai Khanate 1226–1245 Qarlughids 1224–1266 Ilkhanate 1256–1335 Kartidy 1245–1381 Timurové 1370–1507 Arghuns 1520–1591
Moderní Mughals 1501–1738 Safavidy 1510–1709 Dynastie Hotaků 1709–1738 Afsharid dynastie 1738–1747 Říše Durrani 1747–1823 Emirát Afghánistán 1823–1919 Afghánské království 1919–1973 Daoudův puč 1973 Afghánská republika 1973–1978 Afghánská demokratická republika 1978–1992 Islámský stát Afghánistán 1992–2001 Islámský emirát Afghánistánu 1996–2004 Prozatímní /Přechodná správa 2001–2004 Afghánská islámská republika od té doby 2004
Související historické názvy regionu
Arachosia Árie Ariana Bactria Gandhara Írán Kabulistan Khorasan Kushanshahr Paropamisadae Sejestan Zabulistan
Rezervovat Kategorie  Afghánistán portál

Část série na
Historie Írán
Mytologická historie Pishdadská dynastie Kayanian dynastie
Starověké období před naším letopočtem Pravěk Íránu Starověké časy - 4000 Kultura Kura – Araxes 3400–2000 Proto-Elamite 3200–2700 Jiroft kultura C. 3100 - c. 2200 Elam 2700–539 Akkadská říše 2400–2150 Kultura lullubi C. 2300-700 Kassites C. 1500 - c. 1155 Novoasyrská říše 911–609 Urartu 860–590 Mannaeans 850–616
Imperiální období Střední říše 678–550 př (Scythian Kingdom ) 652–625 př Anshanitské království 635 př. N. L. - 550 př. N. L Novobabylonská říše 626 př. N. L. - 539 př. N. L Achaemenidská říše 550 př.nl - 330 př. N.l. Arménské království 331 př. N. L. - 428 n. L Atropaten C. 323 př–226 n. L Království Kappadokie 320 s př. N. L. – 17 n. L Seleukovská říše 312 př.nl - 63 př Království Pontus 281 př. N. L. - 62 př Fratarakas 3. století před naším letopočtem - 132 před naším letopočtem Parthská říše 247 př. N. L. - 224 n. L Elymais 147 př. N. L. - 224 n. L Characen 141 př. N. L. - 222 n. L Kings of Persis 132 př. N. L. - 224 n. L Indicko-parthské království 19 AD – 224/5 Paratarajas 125–300 Sásánovská říše 224–651 Zarmihrids 6. století – 785 Qarinvandids 550–11. Století
Středověké období Rashidunský chalífát 632-661 Umajjovský chalífát 661–750 Abbasid Caliphate 750–1258 Dabujové 642–760 Bavandids 651–1349 Masmughans of Damavand 651–760 Paduspanids 665–1598 Justanids 791 - 11. století Alidské dynastie 864 - 14. století Dynastie Tahiridů 821–873 Samanidská říše 819–999 Saffarid dynastie 861–1003 Ghuridská dynastie pre-879-1215 Sajidská dynastie 889–929 Sallaridská dynastie 919–1062 Dynastie Ziyarid 930–1090 Ilyasids 932–968 Buyidská dynastie 934–1062 Ghaznavidská dynastie 977–1186 Kakuyids 1008–1141 Nasridova dynastie 1029–1236 Shabankara 1030–1355 Seljukská říše 1037–1194 Khwarazmian dynastie 1077–1231 Eldiguzids 1135–1225 Atabegy z Yazdu 1141–1319 Salghuridy 1148–1282 Hazaraspids 1155–1424 Pishkinid dynastie 1155–1231 Khorshidi dynastie 1184-1597 Qutlugh-Khanids 1223-1306 Mihrabanidy 1236–1537 Kurtova dynastie 1244–1396 Ilkhanate Empire 1256–1335 Chobanidova dynastie 1335–1357 Muzaffarid dynastie 1335–1393 Jalayirid sultanát 1337–1376 Sarbadars 1337–1376 Injuids 1335–1357 Dynastie Afrasiyab 1349–1504 Marashis 1359–1596 Timuridská říše 1370–1507 Dynastie Karkiya 70. – 1592 Kara Koyunlu 1406–1468 Aq Qoyunlu 1468–1508
Raně novověké období Safavid Írán 1501–1736 (Dynastie Hotaků ) 1722–1729 Afsharid dynastie 1736–1796 Talysh Khanate 1747–1826 Dynastie Zand 1751–1794 Qajar Írán 1789–1925
Moderní doba Pahlavi dynastie 1925–1979 Íránská revoluce, Prozatímní vláda 1979 Islámská republika 1979 – dosud
Související články název Monarchové Hlavy státu Hospodářské dějiny Vojenská historie Války
Časová osa  Íránský portál

Část série na
Historie Turkmenistán
Období
Starověk Dávná historie Jeitunská kultura Gonur Depe Oxus civilizace Massagetae Střední říše Achaemenidská říše Seleukovská říše Řecko-Bactrian království Parthská dynastie Říše Kushan Proto-Turci Sassanian Empire Kidaritské království Heftalitská říše
Středověk Islámské období Rashidunský chalífát Umajjovci Abbasids Tahiridy Saffarids Samanids Oghuz Turkomans Ghaznavidská říše Seljuk Turkomans Khwarazmians Mongolské dobytí Ilkhanate Motokáry Timurové Kara Koyunlu Aq Qoyunlu
Raně novověké dějiny Safavid Írán Turkmenistán v 16. a 17. století Afsharid dynastie Qajar Írán
Moderní historie Ruské dobytí a velká hra Zakaspiyskaya oblast ' Říjnová revoluce a občanská válka Sovětská vláda Turkmenistán SSR Po nezávislosti
Související historické názvy regionu
Hyrcania Marianana Velký Írán Větší Khorasan Khwarazm Transcaspia Turkmenia
Turkmenistánský portál

Historie Uzbekistánu
Podle roku Ruské období Od roku 1991 Témata: Města - Politika
Uzbecký portál

Dějiny

Datum založení dynastie Khwarazmianů zůstává diskutabilní. Během vzpoury v roce 1017 vraždili chwarezmští povstalci Abu'l-Abbas Ma'mun a jeho manželka Hurra-ji, sestra Ghaznavid sultán Mahmud.^[18] V reakci na to Mahmud napadl a obsadil oblast Khwarezm, která zahrnovala Nasa a Ribat Farawa.^[19] Jako výsledek, Khwarezm se stala provincií Ghaznavidská říše od 1017 do 1034. V roce 1077 se guvernérem provincie, která od roku 1042/1043 patřila Seljuqs, padl do rukou Anush Tigin Gharchai, bývalý Turkic otrok sultána Seljuq. V roce 1141 se Seljuq Sultan Ahmed Sanjar byl poražen Qara Khitai na bitva o Qatwan a vnuk Anush Tigin Ala ad-Din Atsiz se stal vazalem na Yelü Dashi z Qara Khitan.^[20]

Sultan Ahmed Sanjar zemřel v roce 1156. Jak seljukský stát upadl do chaosu, Khwarezm-Shahové rozšířili svá území na jih. V roce 1194, poslední sultán Velké říše Seljuq, Toghrul III, byl poražen a zabit vládcem Khwarezmu Ala ad-Din Tekish, kteří dobyli části Khorasan a západní Írán. V roce 1200 Tekish zemřel a byl následován jeho synem, Ala ad-Din Muhammad, který zahájil konflikt s Ghuridové a byl jimi poražen v Amudarji (1204).^[21] Po pytli Khwarizmu Muhammad požádal o pomoc svou vrchnost Qara Khitai který mu poslal armádu.^[22] S touto posilou získal Mohamed vítězství nad Ghuridové v Hezaraspu (1204) a vytlačil je z Khwarizmu.

Spojenectví Ala ad-Dina Muhammada s jeho vrchností bylo krátkodobé. Znovu zahájil konflikt, tentokrát s pomocí Kara-Khanids, a porazil Qara-Khitai armádu u Talas (1210),^[23] ale povoleno Samarkand (1210) být obsazen Qara-Khitai.^[24] Svrhl Karakhanids (1212)^[25] a Ghuridové (1215). V roce 1212 přesunul svůj kapitál z Gurganj na Samarkand. Zahrnuje tedy téměř celý Transoxanie^{[Citace je zapotřebí ]} a dnešní Afghánistán do své říše, která se po dalších výbojích v západní Persii (do roku 1217) táhla od Syr Darya do Pohoří Zagros a ze severních částí Hindu Kush do Kaspické moře. Do roku 1218 měla říše populaci 5 milionů lidí.^[26]

Mongolská invaze a zhroucení Khwarezmie

V roce 1218 Čingischán vyslal obchodní misi do státu, ale do města Otrar guvernér, podezřelý z chánových vyslanců jako špionů, zabavil jim zboží a popravil je. Džingischán požadoval odškodnění, které šach odmítl zaplatit. Čingischán se oplatil silou 200 000 mužů a zahájil invazi s mnoha hroty. V únoru 1220 mongolský armáda překročila Syr Darya. Mongolové zaútočili Buchara, Gurganj a Khwarezmidské hlavní město Samarkand. Šáh uprchl a zemřel o několik týdnů později na ostrově v Kaspickém moři.

Syn Ala ad-Din Muhammada, Jalal ad-Din Mingburnu, se stal novým sultánem (odmítl titul Šáh). Pokusil se uprchnout Indie, ale Mongolové ho dohnali, než se tam dostal, a byl poražen u Bitva o Indus. Utekl a hledal azyl v Sultanát Dillí. Iltumish to mu však popřel v úctě ke vztahu s Abbásovští kalifové. Po návratu do Persie, shromáždil armádu a obnovil království. Nikdy však nespojil svou moc a zbytek svých dní strávil bojem proti Mongolům Seljuks of Rum a předstírají svůj vlastní trůn. Ztratil moc nad Persií v bitvě proti Mongolům v Alborz Hory. Útěk do Kavkaz zajal Ázerbajdžán v roce 1225 založil svůj kapitál na Tabriz. V roce 1226 zaútočil Gruzie a vyhozen Tbilisi. V návaznosti na Arménský Vysočina se střetl s Ajyubidy, zachycující město Ahlat podél západního pobřeží Lake Van, který hledal pomoc Seljuk Sultanát Rum. Sultán Kayqubad I. porazil ho v Arzinjan na horní straně Eufrat na Bitva o Yassıçemen v roce 1230. Utekl do Diyarbakir zatímco Mongolové v následném zmatku dobyli Ázerbajdžán. Byl zavražděn v roce 1231 kurdština loupežníci.^[27]

Žoldáci

Eurasie C. 1200, v předvečer mongolských invazí.

Ačkoli Mongolové zničili Khwarezmianskou říši v roce 1220, mnoho Khwarezmianů přežilo tím, že pracovali jako žoldáci v severní Irák. Následovníci sultána Jalala ad-Dina mu zůstali věrní i po jeho smrti v roce 1231 a zaútočili na seldžucké země Jazira a Sýrie na několik příštích let si říkají Khwarezmiyya. Ayyubid Sultán as-Salih Ayyub, v Egyptě, později najal své služby proti jeho strýci as-Salih Ismail. The Khwarezmiyya, míří na jih z Iráku do Egypta, napadl Křižák -držený Jeruzalém podél cesty, 11. července 1244. Citadela města, Davidova věž, vzdal se 23. srpna a křesťanská populace města byla vyloučena. To vyvolalo výzvu z Evropy pro Sedmá křížová výprava, ale křižáci by už nikdy nebyli úspěšní v znovudobytí Jeruzaléma. Poté, co bylo dobyto Khwarezmianovými silami, zůstalo město pod muslimskou kontrolou až do roku 1917, když to bylo vzato z Pohovky podle britský.

Po dobytí Jeruzaléma pokračovaly Khwarezmianské síly na jih a 17. října bojovaly na straně Ayyubidů u Bitva o La Forbie, jak křižáci říkali Harbiyah, vesnice severovýchodně od Gaza, kde zničil pozůstatky křižácké armády a bylo zabito asi 1 200 rytířů. Jednalo se o největší bitvu zahrnující křižáky od doby Battle of the Horns of Hattin v roce 1187.^[28]

Zbývající muslimští Khwarezmians sloužil v Egyptě jako Mamluk žoldnéři, dokud nebyli nakonec zbiti al-Mansur Ibrahim o několik let později.^{[Citace je zapotřebí ]}

Váleční zajatci Khwarezmi asimilovaní do Mongolů, tvořící moderní mongolský klan Sartuul.^{[Citace je zapotřebí ]}

Vládci Khwarezmu

Mamunidští guvernéři Khwarezmu

• Blue Row Znamená vassalage of Samanidská říše.
  • Zelené řádky znamenají vazalství z Ghaznavidská říše.

Altun-Tashid guvernéři Khwarezm

• • Zelené řádky znamenají Ghaznavidská říše pravidlo.

Nedynastický guvernér

• • Zelená řada Znamená pravidlo Ghaznavidská říše.

Guvernér Anushtigin

• • Fialový řádek Znamená pravidlo Seljuqská říše.

Nedynastický guvernér

• • Fialový řádek Znamená pravidlo Seljuqská říše.

Anushtiginid Shahs

• Fialový řádek znamená Seljuqská říše pravidlo.
  • Pink Row Znamená posun mezi svrchovaností Qara-Khitai & Seljuqská říše
    • Oranžové řádky znamenají svrchovanost Qara-Khitai

Rodokmen dynastie Anushtiginid

Galerie

• 

  Mauzoleum Khwarazm Shah, Il-Arslan, Köneürgench, Turkmenistán

• 

  Mauzoleum Khwarazm Shah Tekish, Köneürgench, Turkmenistán

• 

  Pevnost Guldursun-Kala byl naposledy obsazen Muhammad II. Z Khwarazmu (1169, 1200-20), než spadl na Mongolské dobytí Khwarazmské říše.

Viz také

• Úplný seznam perských království
• Khwarezmia
• Seznam sunnitských muslimských dynastií

Poznámky a odkazy

Další čtení

• M. Ismail Marcinkowski, Perská historiografie a geografie: Bertold Spuler o hlavních dílech vyrobených v roce 2006 Írán, Kavkaz, Střední Asie, Indie a brzy Osmanské Turecko, s předmluvou profesora Clifforda Edmunda Boswortha, člen Britská akademie, Singapur: Pustaka Nasional, 2003, ISBN  9971-77-488-7.