Seznam hlav států Íránu - List of heads of state of Iran

Tento článek uvádí seznam hlavy státu z Írán od založení moderního Íránu národní stát^[1] v 1501 INZERÁT.

Hlavy států Íránu

Expanzivní říše Íránu (1501–1736) Safavid dynastie
Ne.		název	Narození - smrt	Začněte vládnout	Konec panování	Dynastie
Šáh Persie
1		Shah Ismail I.	1487–1524	Července 1501^[A]	23. května 1524	Safavid
1		Shah Ismail I.	1487–1524	.
2		Shah Tahmasp I	1514–1576	23. května 1524	14. května 1576	Safavid
2		Shah Tahmasp I	1514–1576	Regency: Div Sultan Rumlu: 23. května 1524 - 5. července 1527.^[2]^[3] Chuha Soltan Takkalu: Červenec 1527 - 1530/31.^[2]^[4] Husayn Khan Shamlu: 1530/31 – 1533.^[2]^[5]
3		Shah Ismail II	1537–1577	23. května 1576	24. listopadu 1577	Safavid
3		Shah Ismail II	1537–1577	.
4		Shah Mohammad Khodabanda	1532–1595/96	11. února 1578	1. října 1588	Safavid
4		Shah Mohammad Khodabanda	1532–1595/96	.
5		Shah Abbas I.	1571–1629	1. října 1588	19. ledna 1629	Safavid
5		Shah Abbas I.	1571–1629	.
6		Shah Safi	1611–1642	28. ledna 1629	12. května 1642	Safavid
6		Shah Safi	1611–1642	.
7		Shah Abbas II	1632–1666	12. května 1642	25. září 1666	Safavid
7		Shah Abbas II	1632–1666	.
8		Shah Suleiman I.	1648–1694	1. listopadu 1666	29. července 1694	Safavid
8		Shah Suleiman I.	1648–1694	.
9		Shah Sultan Husayn	1668–1726	6. srpna 1694	23. října 1722	Safavid
9		Shah Sultan Husayn	1668–1726	.
Ghilji povstání
10		Mahmud Shah	1699–1725	23. října 1722	25. dubna 1725	Hotak
10		Mahmud Shah	1699–1725	.
11		Ashraf Shah	1700–1730	26.dubna 1725	13. listopadu 1729	Hotak
11		Ashraf Shah	1700–1730	.
Obnova Safavid
12		Shah Tahmasp II	1704–1740	10. listopadu 1722	2. září 1732	Safavid
12		Shah Tahmasp II	1704–1740	Byl korunován 9. prosince 1729 poté osvobození Safavidského hlavního města. Vládl v exilu: 10. listopadu 1722 - 8. listopadu 1726. Červenec 1728 - 9. prosince 1729.
13		Shah Abbas III	1732–1740	2. září 1732	8. března 1736	Safavid
13		Shah Abbas III	1732–1740	Regency: Nader Khan Afshar: 2. září 1732 - 8. března 1736.^[6]
Realm of Iran (1736–1796) Afsharid dynastie
14		Nader Shah	1688–1747	8. března 1736	20. června 1747	Afsharid
14		Nader Shah	1688–1747	.
15		Adil Shah	1719–1749	6. července 1747	29. září 1748	Afsharid
15		Adil Shah	1719–1749	.
16		Ebrahim Shah	1724–1749	29. září 1748	Květen 1749	Afsharid
16		Ebrahim Shah	1724–1749	.
17		Shahrokh Shah	1734–1796	Květen 1749	30. prosince 1749	Afsharid
17		Shahrokh Shah	1734–1796	Vyhlášeno jako Shah dne 30. září 1748 ao den později korunován na Mašhad.
Druhé restaurování Safavidem
18		Sulejman II	1714–1763	13. ledna 1750	20. března 1750	Safavid
18		Sulejman II	1714–1763	Vyhlášeno po složení a oslepení Shahrokh Shah a korunován 14. ledna 1750.
19		Ismail III	1733–1773	29. června 1750	1773	Safavid
19		Ismail III	1733–1773	Byl Loutkové pravítko který povstal na trůn Ali Mardan Khan Bakhtiari a Karim Khan Zand jako přední strana legitimovat jejich pravidlo.^[7] Regency: Karim Khan Zand: začátek 1751 - 1773^[7]^[8]
Afsharid restaurování
(17)		Shahrokh Shah	1734–1796	9. května 1755	14. května 1796	Afsharid
(17)		Shahrokh Shah	1734–1796	.
Dynastie Zand
Wakil-al Raʿāyā
20		Karim Khan	1705–1779	1773	1. března 1779	Zand
20		Karim Khan	1705–1779	.
21		Abol-Fath Khan	1755–1787	6. března 1779	Květen / červen 1779	Zand
21		Abol-Fath Khan	1755–1787	On a jeho mladší bratr Mohammad Ali Khan byly Spoluvládci.
22		Mohammad Ali Khan	1760–1779	6. března 1779	19. června 1779	Zand
22		Mohammad Ali Khan	1760–1779	On a jeho starší bratr Abol-Fath Khan byly Spoluvládci do května / června 1779.
(21)		Abol-Fath Khan	1755–1787	19. června 1779	22. srpna 1779	Zand
(21)		Abol-Fath Khan	1755–1787	.
23		Sadeq Khan	?–1781	22. srpna 1779	14. března 1781	Zand
23		Sadeq Khan	?–1781	.
24		Ali-Morad Khan	C. 1720–1785	15. března 1781	11. února 1785	Zand
24		Ali-Morad Khan	C. 1720–1785	.
–		Bagher Shah	?–1786	12. února 1785	17. února 1785	N / A
–		Bagher Shah	?–1786	Po smrti Ali-Morad Khan, Bagher Khan Khorasgani Guvernér Isfahan prohlásil se za Shah a zmínil se v Khutbah a na mincích. Byl poražen ze sboru Jafar Khan.^[9]
25		Jafar Khan	?–1789	18. února 1785	23. ledna 1789	Zand
25		Jafar Khan	?–1789	.
26		Seyd Morad Khan	?–1789	23. ledna 1789	10. května 1789	Zand
26		Seyd Morad Khan	?–1789	.
27		Lotf Ali Khan	C. 1769–1794	10. května 1789	20. března 1794	Zand
27		Lotf Ali Khan	C. 1769–1794	.
Šáh Íránu
(27)		Lotf Ali Shah	C. 1769–1794	21. března 1794	30. října 1794	Zand
(27)		Lotf Ali Shah	C. 1769–1794	.
Vznešený stát Persie (1796–1925)
28		Agha Mohammad Shah	1742–1797	14. května 1796	17. června 1797	Qajar
28		Agha Mohammad Shah	1742–1797	Agha Mohammad se rozhodl přesunout své hlavní město do městečka Teherán dne 1786.^[10] Byl formálně korunován jako Shah na jaře 1796 u Muganská planina, po svém návratu po dobytí Tbilisi.^[11]^[12]
29		Fath-Ali Shah	1772–1834	17. června 1797	23. října 1834	Qajar
29		Fath-Ali Shah	1772–1834	.
30		Mohammad Shah	1808–1848	9. listopadu 1834	5. září 1848	Qajar
30		Mohammad Shah	1808–1848	.
31		Naser al-Din Shah	1831–1896	13. září 1848	1. května 1896	Qajar
31		Naser al-Din Shah	1831–1896	Královna-matka Mahd-e Olia: 5. září 1848 - 1. října 1848.
32		Mozaffar ad-Din Shah	1853–1907	2. května 1896	8. ledna 1907	Qajar
32		Mozaffar ad-Din Shah	1853–1907	.
33		Mohammad Ali Shah	1872–1925	8. ledna 1907	16. července 1909	Qajar
33		Mohammad Ali Shah	1872–1925	.
34		Ahmad Šáh	1898–1930	16. července 1909	31. října 1925	Qajar
34		Ahmad Šáh	1898–1930	Vládl v exilu: ze dne 2. prosince 1923 Regency: Ali Reza Azod al-Molk: 18. července 1909 - 23. září 1910.^[13] Abolqasem Naser ol-Molk: 24. září 1910 - 21. července 1914.^[14] Princ Mohammad Hassan Mirza: 24. března 1924 - 31. října 1925.
Císařský stát Írán (1925–1979)
Ne.		název	Narození - smrt	Vzal kancelář	Opustil kancelář	Politická příslušnost
Prozatímní hlava státu
	35	Reza Khan	1878–1944	31. října 1925	15. prosince 1925	Válečný
	35	Reza Khan	1878–1944	.

Ne.		název	Narození - smrt	Vzal kancelář	Opustil kancelář	Dynastie
Šáh Íránu
(35)		Reza Shah	1878–1944	15. prosince 1925	16. září 1941	Pahlavi
(35)		Reza Shah	1878–1944	.
36		Mohammad Reza Shah	1919–1980	16. září 1941	11. února 1979	Pahlavi
36		Mohammad Reza Shah	1919–1980	Vládl v exilu: 16. – 22. Srpna 1953 (Bagdád; od 18. srpna v Řím ) ze dne 16. ledna 1979 (Egypt; od 22. ledna v Maroko ).

Ne.		název	Narození - smrt	Vzal kancelář	Opustil kancelář	Politická příslušnost
Íránská islámská republika (1979 – dosud)
Vůdce Revoluce
	37	Ruhollah Khomeini	1902–1989	5. února 1979	3. prosince 1979	Nezávislý
	37	Ruhollah Khomeini	1902–1989	.
Nejvyšší vůdce Íránu
	(37)	Ruhollah Khomeini	1902–1989	3. prosince 1979	3. června 1989	Nezávislý
	(37)	Ruhollah Khomeini	1902–1989	.
	38	Ali Chameneí	1939 – dosud	4. června 1989	Držitel úřadu	Nezávislý^[b]
	38	Ali Chameneí	1939 – dosud	.

Grafická časová osa překrytí

│

1722

│

1727

│

1732

│

1737

│

1742

│

1747

│

1752

│

1757

│

1762

│

1767

│

1772

│

1777

│

1782

│

1787

│

1792

│

1797

│

1802

Časová osa hlav států Íránu během 75 let nestabilních vlád (Obležení Isfahánu (1722) až Perská expedice z roku 1796 )

Viz také

Poznámky

^ Je ekvivalentní k Muharram 907 AH.
^ Odstoupil z Bojová asociace duchovenstva po výběru jako Nejvyšší vůdce.^[15]

Reference

^ Mikaberidze 2011, str. 432.
^ ^A ^b ^C Potts 2014, str. 230: „Během prvních devíti let jeho vlády Shah Tahmasp byl postupně doporučen a Rumlu regent (Div Sultan Rumlu); A Triumvirát včetně a Takkalu (Chuha Soltan Takkalu) a an Ustajlu (Köpek Sultan Ustajlu) šéf; Takkalu (Chuha Sultan), který během čtyř let svého působení ve velké míře distribuoval půdu členům vlastního kmene a byl vládcem Íránu kromě jména; a a Shamlu (Husayn Khan Shamlu), který zastával svůj post tři roky, než byl v roce 1533 usmrcen v údajné spoluúčasti Osmanský režim."
^ Mitchell 2009: „Ṭahmāsp stav loutek pokračoval ve svém nástupu na trůn dne 23. května 1524 a samozvaný status Div Solṭan Rumlu jako šáha Místopředseda a říše je De facto pravítko.."
^ Pikantní 1995: „Dīv Solṭān si na základě závěťné dispozice zesnulého šáha udržel kancelář Amir al-Omarā a byl vyroben Atabe (Guardian) mladého prince Mahmāsb, který následoval svého otce ve věku deseti a půl roku. Dīv Solṭān se tak stal De facto vládce státu ... Po období vyjednávání, a Triumvirát byla vytvořena skládající se z Dīv Solṭān Rūmlū, Čūha Solṭān Takkalū, a Kopek Ostājlū, ale mezi soupeřem vypukla občanská válka Qezelbāš frakce v 932 AH / 1526 nl. Kopek Solṭan byl zabit v roce 933 AH / 1526 nebo 1527 n. L. A Čūha Solṭān se podařilo přesvědčit šáha Ṭahmāsba, že příčinou sváru byl Dīv Solṭān. “
^ Pikantní 2004: „Ḥosayn Khan však nevyvodil zjevné závěry z osudu Čuha Sultana, ale zopakoval jeho chyby, jmenoval členy kmene Šāmlu do provinčních guvernérů a fatálně podcenil šáhovo nové odhodlání vládnout De facto stejně jako De iure."
^ Pikantní 1982: "Po výpovědi svého otce Nāder Khan Afšār v Rabíʿ já 1145 AH / Srpen 1732 INZERÁT, osmiměsíční Abbás byl investován jako ʿAbbās III dne 7. září 1732. Nader Khan, který byl skutečným vládcem země, upustil od svého nyní zjevně nevhodného stylu Ṭahmāsp -qolī Khan a převzal tituly Vakīl -Al-dawla (Zástupce státu) a Nāʾeb-al-salṭana (Místokrál )."
^ ^A ^b Perry 1998.
^ Perry 1991, s. 68: „Počáteční měsíce roku 1751 znamenají začátek vlády Karima Khana jako Místokrál z nominální král Ismaʿil III, o pozici, o které bude horlivě diskutováno dalších dvanáct let, ale nikdy se z něj nevytrhla. “
^ Bamdad 2005, str. 177.
^ Gharipour 2012, str. 204.
^ Axworthy 2008, str. 192.
^ Hambly 1963, str. 169.
^ Mahbubi Ardakani 1988: „Po sesazení Mohammada Aliho Shaha dne 16. července 1909 musel být jmenován regent, protože Ahmad Shah byl Méně důležitý. Volba padla na ʿAżod-al-molk. Jako vysoký hodnostář a hlavní z Kmen Qajar, těšil se respektu konstitucionalisté a byl v dobrém vztahu s olamā. Sloužil jako regent po dobu jednoho roku a tří měsíců až do své smrti. “
^ Bakhash 2015: „S odvoláním na neuspořádaný stav věcí v Íránu, rozdělení v Íránu parlament, nedostatek parlamentní jednomyslnosti ohledně jeho vlastních voleb, odešel z Francie do Íránu teprve v prosinci a domů se vrátil o dva měsíce později. Nebral Přísaha do března 1911. “
^ „جامعه روحانيت مبارز جوان مي‌شود“ [Bojovná asociace duchovenstva omladne] (v perštině). Fararu. 8. července 2012. 118101. Archivováno z původního dne 2. září 2016. Citováno 25. června 2016.

Bibliografie

Axworthy, Michaele (2008). Iran: Empire of the Mind: A History from Zoroaster to the Today. Knihy tučňáků. ISBN 978-0141903415.
Gharipour, Mohammad (2012). Bazar v islámském městě: design, kultura a historie. Káhira: Americká univerzita v Káhiře Press. ISBN 978-9774165290.
Mikaberidze, Alexander (2011). Konflikt a dobytí v islámském světě: Historická encyklopedie. ABC-CLIO. ISBN 978-1-59884-337-8.
Perry, John R. (1991). „Dynastie Zandů“. v Avery, Petere; Hambly, Gavin R. G.; Melville, Charles P. (eds.). Cambridge historie Íránu. Sv. 7: Od Nadira Shaha do Islámské republiky. Cambridge: Cambridge University Press. str. 63–103. ISBN 978-0-52120-095-0.
Potts, Daniel T. (2014). Nomadismus v Íránu: Od starověku po moderní dobu. Oxford University Press. ISBN 978-0199330799.
Zabir, Sepehr (2011). Íránská armáda v revoluci a válce (RLE Iran D). Routledge. ISBN 978-1-136-81270-5.
Bámdád, Mahdí (2005). „Alīʹzādah Ishkavarī, D̲abīḥallāh (ed.). Šarḥ-i ḥāl-i riǧāl-i Īrān dar qarn-i 12 wa 13 wa 14 hiǧrī (v perštině). Teherán: Ferdows. ISBN 978-9643201395.
Hambly, G. R. G. (1963). „Aqa Mohammad Khan a založení dynastie Qajar“. Journal of the Royal Central Asian Society. 50 (2): 161–174. doi:10.1080/03068376308731821.
Bakhash, Shaul (16. května 2016) [3. prosince 2015]. „NĀṢER-AL-MOLK, ABU'L-QĀSEM“. v Yarshater, Ehsan (vyd.). Encyklopedie Iranica. New York City: Bibliotheca Persica Press. Citováno 1. ledna 2018.
Mahbubi Ardakani, H. (18. srpna 2011) [15. prosince 1988]. „ʿAŻOD-AL-MOLK, ʿALĪ REŻĀ KHAN“. v Yarshater, Ehsan (vyd.). Encyklopedie Iranica. Fasc. 3. III. New York City: Bibliotheca Persica Press. str. 271–272. Citováno 1. ledna 2018.
Mitchell, Colin P. (15. července 2009) [15. července 2009]. „ṬAHMĀSP I“. v Yarshater, Ehsan (vyd.). Encyklopedie Iranica. New York City: Bibliotheca Persica Press. Citováno 1. ledna 2018.
Perry, John R. (19. ledna 2012) [15. prosince 1998]. „ESMĀʿĪL III ṢAFAWĪ“. v Yarshater, Ehsan (vyd.). Encyklopedie Iranica. Fasc. 6. VIII. New York City: Bibliotheca Persica Press. str. 636. Citováno 1. ledna 2018.
Pikantní, Roger M. (13. července 2011) [15. prosince 1982]. „ʿABBĀS III“. v Yarshater, Ehsan (vyd.). Encyklopedie Iranica. Fasc. 1. Já. New York City: Bibliotheca Persica Press. str. 76. Citováno 1. ledna 2018.
Pikantní, Roger M. (28. listopadu 2011) [15. prosince 1995]. „DĪV SOLṬĀN“. v Yarshater, Ehsan (vyd.). Encyklopedie Iranica. Fasc. 4. VII. New York City: Bibliotheca Persica Press. str. 431. Citováno 1. ledna 2018.
Pikantní, Roger M. (23. března 2012) [15. prosince 2004]. „ḤOSAYN KHAN ŠĀMLU“. v Yarshater, Ehsan (vyd.). Encyklopedie Iranica. Fasc. 5. XII. New York City: Bibliotheca Persica Press. str. 514–515. Citováno 1. ledna 2018.

externí odkazy

Státníci světa - Írán

[2] Je ekvivalentní k Muharram 907 AH.

[17] Odstoupil z Bojová asociace duchovenstva po výběru jako Nejvyšší vůdce.^[15]

[FOOTNOTEMikaberidze2011432-1] Mikaberidze 2011, str. 432.

[Potts-3] A ^b ^C Potts 2014, str. 230: „Během prvních devíti let jeho vlády Shah Tahmasp byl postupně doporučen a Rumlu regent (Div Sultan Rumlu); A Triumvirát včetně a Takkalu (Chuha Soltan Takkalu) a an Ustajlu (Köpek Sultan Ustajlu) šéf; Takkalu (Chuha Sultan), který během čtyř let svého působení ve velké míře distribuoval půdu členům vlastního kmene a byl vládcem Íránu kromě jména; a a Shamlu (Husayn Khan Shamlu), který zastával svůj post tři roky, než byl v roce 1533 usmrcen v údajné spoluúčasti Osmanský režim."

[4] Mitchell 2009: „Ṭahmāsp stav loutek pokračoval ve svém nástupu na trůn dne 23. května 1524 a samozvaný status Div Solṭan Rumlu jako šáha Místopředseda a říše je De facto pravítko.."

[5] Pikantní 1995: „Dīv Solṭān si na základě závěťné dispozice zesnulého šáha udržel kancelář Amir al-Omarā a byl vyroben Atabe (Guardian) mladého prince Mahmāsb, který následoval svého otce ve věku deseti a půl roku. Dīv Solṭān se tak stal De facto vládce státu ... Po období vyjednávání, a Triumvirát byla vytvořena skládající se z Dīv Solṭān Rūmlū, Čūha Solṭān Takkalū, a Kopek Ostājlū, ale mezi soupeřem vypukla občanská válka Qezelbāš frakce v 932 AH / 1526 nl. Kopek Solṭan byl zabit v roce 933 AH / 1526 nebo 1527 n. L. A Čūha Solṭān se podařilo přesvědčit šáha Ṭahmāsba, že příčinou sváru byl Dīv Solṭān. “

[6] Pikantní 2004: „Ḥosayn Khan však nevyvodil zjevné závěry z osudu Čuha Sultana, ale zopakoval jeho chyby, jmenoval členy kmene Šāmlu do provinčních guvernérů a fatálně podcenil šáhovo nové odhodlání vládnout De facto stejně jako De iure."

[7] Pikantní 1982: "Po výpovědi svého otce Nāder Khan Afšār v Rabíʿ já 1145 AH / Srpen 1732 INZERÁT, osmiměsíční Abbás byl investován jako ʿAbbās III dne 7. září 1732. Nader Khan, který byl skutečným vládcem země, upustil od svého nyní zjevně nevhodného stylu Ṭahmāsp -qolī Khan a převzal tituly Vakīl -Al-dawla (Zástupce státu) a Nāʾeb-al-salṭana (Místokrál )."

[FOOTNOTEPerry1998-8] A ^b Perry 1998.

[9] Perry 1991, s. 68: „Počáteční měsíce roku 1751 znamenají začátek vlády Karima Khana jako Místokrál z nominální král Ismaʿil III, o pozici, o které bude horlivě diskutováno dalších dvanáct let, ale nikdy se z něj nevytrhla. “

[FOOTNOTEBamdad2005177-10] Bamdad 2005, str. 177.

[FOOTNOTEGharipour2012204-11] Gharipour 2012, str. 204.

[FOOTNOTEAxworthy2008192-12] Axworthy 2008, str. 192.

[FOOTNOTEHambly1963169-13] Hambly 1963, str. 169.

[14] Mahbubi Ardakani 1988: „Po sesazení Mohammada Aliho Shaha dne 16. července 1909 musel být jmenován regent, protože Ahmad Shah byl Méně důležitý. Volba padla na ʿAżod-al-molk. Jako vysoký hodnostář a hlavní z Kmen Qajar, těšil se respektu konstitucionalisté a byl v dobrém vztahu s olamā. Sloužil jako regent po dobu jednoho roku a tří měsíců až do své smrti. “

[15] Bakhash 2015: „S odvoláním na neuspořádaný stav věcí v Íránu, rozdělení v Íránu parlament, nedostatek parlamentní jednomyslnosti ohledně jeho vlastních voleb, odešel z Francie do Íránu teprve v prosinci a domů se vrátil o dva měsíce později. Nebral Přísaha do března 1911. “

[16] „جامعه روحانيت مبارز جوان مي‌شود“ [Bojovná asociace duchovenstva omladne] (v perštině). Fararu. 8. července 2012. 118101. Archivováno z původního dne 2. září 2016. Citováno 25. června 2016.

[1]

[A]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[b]

[15]

Seznam hlav států Íránu - List of heads of state of Iran

Hlavy států Íránu

Expanzivní říše Íránu (1501–1736)

Safavid dynastie

Ghilji povstání

Obnova Safavid

Realm of Iran (1736–1796)

Afsharid dynastie

Druhé restaurování Safavidem

Afsharid restaurování

Dynastie Zand

Vznešený stát Persie (1796–1925)

Císařský stát Írán (1925–1979)

Íránská islámská republika (1979 – dosud)