Seznam největších říší - List of largest empires - Wikipedia

Mapa britské a mongolské říše v jejich největších rozmezích
The Britská říše (červená) a Mongolská říše (modrá) byla největší a druhá největší říše v historii.

Několik říše v světová historie byli uchazeči o největší ze všech dob, v závislosti na definici a režimu měření. Možné způsoby měření velikosti zahrnují plochu, počet obyvatel, ekonomiku a výkon. Z nich je nejběžněji používána oblast, protože má poměrně přesnou definici a lze ji proveditelně měřit s určitou mírou přesnosti.[1] Estonský politolog Rein Taagepera, který v letech 1978 až 1997 publikoval řadu akademických článků o územním rozsahu historických impérií,[2][3][4][5] definoval říši jako „jakoukoli relativně velkou suverénní politickou entitu, jejíž složky nejsou suverénní“ a její velikost jako oblast, nad kterou má říše nesporné vojenské a daňové výsady;[6] to jsou kritéria, ze kterých se tyto seznamy tvoří. Seznam není vyčerpávající kvůli nedostatku dostupných údajů pro několik říší; z tohoto důvodu a kvůli inherentní nejistotě v odhadech oblasti nejsou uvedena žádná hodnocení.

Největší říše podle rozlohy

Pro kontext platí, že pozemská oblast Země, s výjimkou kontinentu Antarktida, je 134 740 000 km2 (52 023 000 čtverečních mil).[7]

Říše v jejich největším rozsahu

Velikost říše v tomto seznamu je definována jako suchá oblast, kterou ovládal v té době, která se může značně lišit od oblasti, kterou tvrdila. Například: v roce 1800 si evropské mocnosti společně vyžádaly přibližně 20% zemského povrchu, který účinně neovládaly.[8] Tam, kde se odhady liší, jsou záznamy seřazeny podle Nejnižší odhad.

ŘíšeMaximální rozloha půdy
Milion km2Milion čtverečních mil% světaRok
Britská říše35.5[9]13.7126.35%1920[9]
Mongolská říše24.0[9][10]9.2717.81%1270[10] nebo 1309[9]
Ruská říše22.8[9][10]8.8016.92%1895[9][10]
Dynastie Čching14.7[9][10]5.6810.91%1790[9][10]
Španělská říše13.7[9]5.2910.17%1810[9]
Druhá francouzská koloniální říše11.5[9]4.448.53%1920[9]
Abbasid Caliphate11.1[9][10]4.298.24%750[9][10]
Umajjovský chalífát11.1[9]4.298.24%720[9]
Yuan dynastie11.0[9]4.258.16%1310[9]
Říše Xiongnu9.0[10][11]3.476.68%176 př[10][11]
Říše Brazílie[A]8.337[12]3.226.19%1889[12]
Empire of Japan7.4[13]–8.512.86–3.285[14]5.49%–6.32%1942[13][14]
Pyrenejský svaz7.1[9]2.745.27%1640[9]
Východní dynastie Han6.5[11]2.514.82%100[11]
Dynastie Ming6.5[9][10]2.514.82%1450[9][10]
Rashidunský chalífát6.4[9]2.474.75%655[9]
První turecký kaganát6.0[10][11]2.324.45%557[10][11]
Khanate Golden Horde6.0[9][10]2.324.45%1310[9][10]
Západní dynastie Han6.0[10][11]2.324.45%50 př[10][11]
Achaemenidská říše5.5[10][11]2.124.08%500 př[10][11]
Druhá portugalská říše[A]5.5[9]2.124.08%1820[9]
Dynastie Tchang5.4[9][10]2.084.01%715[9][10]
Makedonská říše5.2[10][11]2.013.86%323 př[10][11]
Osmanská říše5.2[9][10]2.013.86%1683[9][10]
Dynastie severního Jüanu5.0[9]1.933.71%1368[9]
římská říše5.0[10][11]1.933.71%117[10][11]
Dynastie Xin4.7[11]1.813.49%10[11]
Tibetská říše4.6[9][10]1.783.41%800[9][10]
První mexické impérium4.429[15]1.713.29%1821[15]
Timuridská říše4.4[9][10]1.703.27%1405[9][10]
Fatimid Caliphate4.1[9][10]1.583.04%969[9][10]
Východní Turkic kaganát4.0[11]1.542.97%624[11]
Hunnická říše4.0[10][11]1.542.97%441[10][11]
Mughalská říše4.0[9][10]1.542.97%1690[9][10]
Velká říše Seljuq3.9[9][10]1.512.89%1080[9][10]
Seleukovská říše3.9[10][11]1.512.89%301 př[10][11]
Italská říše3.825[16]1.482.84%1941[16]
Ilkhanate3.75[9][10]1.452.78%1310[9][10]
Chagatai Khanate3.5[9][10]1.352.60%1310[9] nebo 1350[9][10]
Sásánovská říše3.5[10][11]1.352.60%550[10][11]
Západoturkický kaganát3.5[11]1.352.60%630[11]
Západní Xiongnu3.5[11]1.352.60%20[11]
První francouzská koloniální říše3.4[9]1.312.52%1670[9]
Ghaznavidská říše3.4[9][10]1.312.52%1029[9][10]
Maurya Empire3.4[11]–5.0[10]1.31–1.932.52%–3.71%261 př[11] nebo 250 př[10]
Dillí Sultanate3.2[9][10]1.242.37%1312[9][10]
Německá koloniální říše3.1471.215[17]2.34%1911[17]
Dynastie písní3.1[9][10]1.202.30%980[9][10]
Ujgurský kaganát3.1[9][10]1.202.30%800[9][10]
Západní dynastie Jin3.1[11]1.202.30%280[11]
Dánská říše3.0[18]1.162.23%1700[18]
Dynastie Sui3.0[11]1.162.23%589[11]
Samanidská říše2.85[9][10]1.102.12%928[9][10]
Východní Jin dynastie2.8[11]1.082.08%347[11]
Střední říše[b]2.8[10][11]1.082.08%585 př[10][11]
Parthská říše2.8[10][11]1.082.08%0[10][11]
Rouran kaganát2.8[10][11]1.082.08%405[10][11]
Byzantská říše2.7[10]–2.8[11]1.04–1.082.00%–2.08%555[10] nebo 450[11]
Indoskytské království2.6[11]1.001.93%20[11]
Dynastie Liao2.6[9][10]1.001.93%947[9][10]
Řecko-Bactrian království2.5[11]0.971.86%184 př[11]
Později Zhao2.5[11]0.971.86%329[11]
Maratha Empire2.5[10]0.971.86%1760[10]
Belgická koloniální říše2.366[16]–2.470.91–0.95[20]1.76%–1.83%1941[16] nebo 1939[20]
Dynastie Jin (1115–1234)2.3[9][10]0.891.71%1126[9][10]
Khwarazmian Empire2.3[10]–3.6[9]0.89–1.391.71%–2.67%1210[10] nebo 1218[9]
Dynastie Čchin2.3[11]0.891.71%220 př. N.l.[11]
První francouzská říše2.1[9]0.811.56%1813[9]
Kyjevská Rus2.1[9][10]0.811.56%1000[9][10]
Mamluk sultanát2.1[9][10]0.811.56%1300[9] nebo 1400[10]
Třetí portugalská říše2.1[9]0.811.56%1900[9]
Chalífát Almohad2.0[10]–2.3[9]0.77–0.891.48%–1.71%1200[10] nebo 1150[9]
Cao Wei2.0[11]0.771.48%263[11]
Bývalý Qin2.0[11]0.771.48%376[11]
Bývalý Zhao2.0[11]0.771.48%316[11]
Incká říše2.0[9][10]0.771.48%1527[9][10]
Říše Kushan2.0[10]–2.5[11]0.77–0.971.48%–1.86%200[10][11]
Dynastie Song Liu2.0[11]0.771.48%450[11]
Severní Wei2.0[11]0.771.48%450[11]
Západořímská říše2.0[11]0.771.48%395[11]
Holandské impérium1.939[16]–2.080.75–0.80[20]1.44%–1.54%1941[16] nebo 1939[20]
Ayyubid dynastie1.7[9]–2.0[10]0.66–0.771.26%–1.48%1200[9] nebo 1190[10]
Gupta Empire1.7[11]–3.5[10]0.66–1.351.26%–2.60%440[11] nebo 400[10]
Heftalitská říše1.7[21]–4.0[11]0.66–1.541.26%–2.97%500[21] nebo 470[11]
Buyidská dynastie1.6[9][10]0.621.19%980[9][10]
Východní Wu1.5[11]0.581.11%221[11]
Severní Qi1.5[11]0.581.11%557[11]
Severní Xiongnu1.5[11]0.581.11%60[11]
Severní Zhou1.5[11]0.581.11%577[11]
Novoasyrská říše1.4[10][22]0.541.04%670 př[10][22]
Východní Maurya Empire1.3[11]0.500.96%210 př. N.l.[11]
Dynastie Liang1.3[10][11]0.500.96%502,[11] 549,[11] nebo 579[10]
Qajarská říše1.290.50[23]0.96%1873[23]
Království Aksum1.25[10]0.480.93%350[10]
Dynastie Shang1.25[10][22]0.480.93%1122 př[10][22]
Francia1.2[9][10]0.460.89%814[9][10]
Srivijaya1.2[10]0.460.89%1200[10]
Indicko-řecké království1.1[11]0.420.82%150 př. N. L[11]
Mali Empire1.1[9][10]0.420.82%1380[9][10]
Polsko-litevské společenství1.1[9][10]0.420.82%1480[10] nebo 1650[9]
Almoravid dynastie1.0[10]0.390.74%1120[10]
Empire of Harsha1.0[9][10]0.390.74%625[9] nebo 648[9][10]
Gurjara-Pratihara dynastie1.0[9]0.390.74%860[9]
Svatá říše římská1.0[9]0.390.74%1050[9]
Khazar Khanate1.0[9]–3.0[10]0.39–1.160.74%–2.23%900[9] nebo 850[10]
Khmer Empire1.0[9][10]0.390.74%1290[9][10]
Nové egyptské království1.0[10][22]0.390.74%1450 př[22] nebo 1300 př[10]
Ptolemaiovské království1.0[11]0.390.74%301 př[11]
Qara Khitai1.0[9]–1.5[10]0.39–0.580.74%–1.11%1130[9] nebo 1210[10]
Scythia1.0[21]0.390.74%400 př[21]
Shu Han1.0[11]0.390.74%221[11]
Dynastie Tahiridů1.0[9]0.390.74%800[9]
Západní Xia1.0[10]0.390.74%1100[10]
Švédská říše0.99[24]0.380.73%1700[24]
nacistické Německo0.824[16]0.320.61%1941[16]
Akkadská říše0.8[22]0.310.59%2250 př[22]
Avarský kaganát0.8[11]0.310.59%600[11]
Chu0.8[11]0.310.59%300 př. N.l.[11]
Hunové0.8[11]0.310.59%287[11]
Songhai Empire0.8[9]0.310.59%1550[9]
Hyksos0.65[22]0.250.48%1650 před naším letopočtem[22]
Dvacátá šestá egyptská dynastie0.65[22]0.250.48%550 př. N.l.[22]
Rakousko-Uhersko0.620.24[25]0.46%1905[25]
Califát z Córdoby0.6[9]0.230.45%1000[9]
První portugalská říše0.6[9]0.230.45%1580[9]
Visigothic Kingdom0.6[11]0.230.45%580[11]
Zhou dynastie0.55[26]0.210.41%1100 př[26]
Emirát Córdoba0.5[9]0.190.37%756[9]
Kosala0.5[11]0.190.37%543 př[11]
Lýdie0.5[22]0.190.37%585 př[22]
Magadha0.5[11]0.190.37%510 př[11]
Střední království Egypta0.5[22]0.190.37%1850 před naším letopočtem[22]
Novobabylonská říše0.5[22]0.190.37%562 př[22]
Dynastie satavahana0.5[11]0.190.37%150[11]
Dvacátá pátá dynastie Egypta0.5[22]0.190.37%715 př[22]
Západní satrapové0.5[11]0.190.37%100[11]
Nové chetitské království0.45[22]0.170.33%1250 př–1220 př[22]
Dynastie Xia0.45[22]0.170.33%1800 př. N.l.[22]
Francouzské království (středověk)0.4[9]0.150.30%1250[9]
Střední asyrská říše0.4[22]0.150.30%1080 př[22]
Staré egyptské království0.4[22]0.150.30%2400 před naším letopočtem[22]
Sokoto Caliphate0.4[27]0.150.30%1804[27]
Starověké Kartágo0.3[11]0.120.22%220 př. N.l.[11]
Civilizace Indus Valley0.3[26]0.120.22%1800 př. N.l.[26]
Mitanni0.3[22]0.120.22%1450 př–1375 př. N. L[22]
První Babylonská říše0.25[22]0.100.19%1690 před naším letopočtem[22]
Aztécká říše0.22[9]0.080.16%1520[9]
Říše Zulu0.210.08[28]0.16%1822[28]
Elamitská říše0.2[22]0.080.15%1160 př[22]
Frýgie0.2[22]0.080.15%750 př. N. L[22]
Druhá dynastie Isin0.2[22]0.080.15%1130 př[22]
Urartu0.2[22]0.080.15%800 před naším letopočtem[22]
Střední chetitské království0.15[22]0.060.11%1450 př[22]
Stará asyrská říše0.15[22]0.060.11%1730 př. N. L[22]
Staré chetitské impérium0.15[22]0.060.11%1530 př[22]
Larso0.1[22]0.040.07%1750 př. N. L–1700 před naším letopočtem[22]
Neo-sumerská říše0.1[22]0.040.07%2000 před naším letopočtem[22]
Tarascanská říše0.075[29]0.030.06%1450[29]
Lagash0.05[26]0.020.04%2400 před naším letopočtem[26]
Sumer0.05[22]0.020.04%2400 před naším letopočtem[22]
  1. ^ A b Důvod, proč je Říše Brazílie uvedena jako země s větší oblastí v roce 1889, než měla Portugalská říše v roce 1820, navzdory Brazílie byla portugalskou kolonií „Je to, že portugalští osadníci měli účinnou kontrolu pouze nad přibližně polovinou Brazílie v době brazilské nezávislosti v roce 1822.[9]
  2. ^ Novější přehodnocení historických důkazů, archeologických i textových, vedlo moderní vědce ke zpochybnění dřívějších představ o rozsahu říše Médů a dokonce o její existenci jako jednotného státu.[19]

Časová osa dosud největších impérií

Nejstarší říše, o které lze s jistotou říci, že byla větší než všechny předchozí říše, byla říše Horní a Dolní Egypt, která kolem roku 3000 před naším letopočtem pokrývala desetkrát plochu předchozí největší civilizace.[30]

ŘíšePlocha pozemku
(milion km2)		Rok
Horní a Dolní Egypt0.1[22]3000 př. N. L[22]
Staré egyptské království0.25[22]2850 př[22]
0.4[22]2400 před naším letopočtem[22]
Akkadská říše0.65[22]2300 př[22]
0.8[22]2250 př[22]
Nové egyptské království1.0[22]1450 př[22]
Dynastie Shang1.25[22]1122 př[22]
Novoasyrská říše1.4[22]670 př[22]
Střední říše[A]2.8[11]585 př[11]
Achaemenidská říše3.6[11]539 př[11]
5.5[11]500 př[11]
Říše Xiongnu9.0[11]176 př[11]
Umajjovský chalífát11.1[9]720[9]
Mongolská říše13.5[9]1227[9]
24.0[9]1309[9]
Britská říše24.5[9]1880[9]
35.5[9]1920[9]
  1. ^ Novější přehodnocení historických důkazů, archeologických i textových, vedlo moderní vědce ke zpochybnění dřívějších představ o rozsahu říše Médů a dokonce o její existenci jako jednotného státu.[19] Pokud Mediánská říše nikdy nepřekročila velikost Neoasyrské říše, ta druhá zůstala největší říší, jakou svět viděl, dokud ji Achaemenidská říše nepřekonala.[22][11]

Časová osa největších impérií v té době

ŘíšePlocha půdy v průběhu času
jako největší říše
(milion km2)		Přibližné období
Horní Egypt0.1[26]3000 př. N. L[26]
Staré egyptské království0.25–0.4[26]2800 před naším letopočtem–2400 před naším letopočtem[26]
Akkadská říše0.2–0.6[26]2300 př–2200 př[26]
Civilizace Indus Valley0.15[26]2100 př[26]
Střední království Egypta0.2–0.5[26]2000 před naším letopočtem–1800 př. N.l.[26]
Dynastie Xia0.4[26]1700 před naším letopočtem[26]
Hyksos0.65[26]1600 př. N.l.[26]
Nové egyptské království0.65–1.0[26]1500 př. N.l.–1300 př[26]
Dynastie Shang0.9–1.1[26]1250 př–1150 př[26]
Nové egyptské království0.5–0.6[26]1100 př–1050 př[26]
Zhou dynastie0.35–0.45[26]1000 př. N.l.–900 př. N.l.[26]
Novoasyrská říše0.4–1.4[26]850 př. N.l.–650 před naším letopočtem[26]
Střední říše[A]3.0[26]600 př. N.l.[26]
Achaemenidská říše2.5–5.5[26]550 př. N.l.–350 př. N.l.[26]
Makedonská říše5.2[26]323 př[26]
Seleukovská říše4.0[26]300 př. N.l.[26]
Maurya Empire3.5[26]250 př[26]
Dynastie Han2.5[26]200 př[26]
Říše Xiongnu5.7[26]150 př. N. L[26]
Dynastie Han4.2–6.5[26]100 před naším letopočtem–200[26]
římská říše4.4[26]250–350[26]
Sásánovská říše3.5[26]400[26]
Hunnická říše4.0[26]450[26]
Sásánovská říše3.5[26]500[26]
Göktürk kaganát3.0–5.2[26]550–600[26]
Rashidunský chalífát5.2[26]650[26]
Umajjovský chalífát9.0–11.0[26]700–750[26]
Abbasid Caliphate8.3–11.0[26]750–800[26]
Tibetská říše2.5–4.7[26]850–950[26]
Dynastie písní3.0[26]1000[26]
Seljukská říše3.0–4.0[26]1050–1100[26]
Tibetská říše2.5[26]1150[26]
Dynastie Jin (1115–1234)2.3[26]1200[26]
Mongolská říše18.0–24.0[26]1250–1300[26]
Yuan dynastie11.0[26]1350[26]
Timuridská říše4.0[26]1400[26]
Dynastie Ming4.7–6.5[26]1450–1500[26]
Osmanská říše4.3[26]1550[26]
Ruské carství6.0–12.0[26]1600–1700[26]
Ruská říše14.0–17.0[26]1750–1800[26]
Britská říše23.0–34.0[26]1850–1925[26]
Sovětský svaz22.5[26]1950–1975[26]
  1. ^ Novější přehodnocení historických důkazů, jak archeologických, tak textových, vedlo moderní vědce ke zpochybnění dřívějších představ o rozsahu říše Médů a dokonce o její existenci jako jednotného státu.[19] Pokud největší říší v roce 600 před naším letopočtem nebyla Mediánská říše, byla Pozdní Egypt o rozloze 0,55 milionu km2.[26]

Viz také

Reference

  1. ^ Taagepera, Rein (1978). „Velikost a doba trvání říší: Systematika velikosti“ (PDF). Výzkum společenských věd. 7 (2): 111. doi:10.1016 / 0049-089X (78) 90007-8. ISSN  0049-089X. Archivováno (PDF) od původního dne 7. července 2020. Citováno 7. července 2020.
  2. ^ Taagepera, Rein (1978). „Velikost a doba trvání říší: Systematika velikosti“ (PDF). Výzkum společenských věd. 7 (2): 108–127. doi:10.1016 / 0049-089X (78) 90007-8. ISSN  0049-089X. Archivováno (PDF) od původního dne 7. července 2020. Citováno 7. července 2020.
  3. ^ Taagepera, Rein (1978). „Velikost a doba trvání impérií: křivky růstu a poklesu, 3000 až 600 př. N. L.“ (PDF). Výzkum společenských věd. 7 (2): 180–196. doi:10.1016 / 0049-089x (78) 90010-8. ISSN  0049-089X. Archivováno (PDF) od původního dne 7. července 2020. Citováno 7. července 2020.
  4. ^ Taagepera, Rein (1979). „Velikost a doba trvání impérií: křivky růstu a poklesu, 600 př. N. L. Až 600 n. L.“. Dějiny společenských věd. 3 (3/4): 115–138. doi:10.2307/1170959. JSTOR  1170959.
  5. ^ Taagepera, Rein (Září 1997). „Vzory expanze a kontrakce velkých občanských řádů: kontext pro Rusko“ (PDF). Mezinárodní studia čtvrtletně. 41 (3): 475–504. doi:10.1111/0020-8833.00053. JSTOR  2600793. Archivováno (PDF) od původního dne 7. července 2020. Citováno 7. července 2020.
  6. ^ Taagepera, Rein (1979). „Velikost a doba trvání impérií: křivky růstu a poklesu, 600 př. N. L. Až 600 n. L.“. Dějiny společenských věd. 3 (3/4): 117. doi:10.2307/1170959. JSTOR  1170959.
  7. ^ „The World Factbook“. Ústřední zpravodajská služba. Archivováno od původního dne 7. července 2020. Citováno 7. července 2020. Antarktida [...] pevnina: 14,2 milionu čtverečních km (285 000 čtverečních km bez ledu, 13,915 milionu čtverečních km pokrytých ledem) (odhad)
    [...]
    Svět [...] země: 148,94 milionu km2
  8. ^ Magdoff, Harry (1979). Imperialismus: Od koloniálního věku po současnost. NYU Press. p. 29. ISBN  978-0-85345-498-4. Archivováno z původního dne 19. července 2020. Citováno 19. července 2020. [I] n 1800 Evropa a její majetek, včetně bývalých kolonií, si nárokoval nárok na přibližně 55 procent zemského povrchu: Evropa, Severní a Jižní Amerika, většina z Indie a malé části podél pobřeží Afriky. Ale hodně z toho bylo pouze nárokováno; účinná kontrola existovala na méně než 35 procentech, z nichž většinu tvořila samotná Evropa. Do roku 1878 - tedy před začátkem další velké vlny evropských akvizic - bylo vyžádáno dalších 6 500 000 čtverečních mil (16 800 000 čtverečních kilometrů); během tohoto období došlo ke konsolidaci kontroly nad novými nároky a nad celým územím nárokovaným v roce 1800. Od roku 1800 do roku 1878 se tedy skutečná evropská vláda (včetně bývalých kolonií v Severní a Jižní Americe) zvýšila z 35 na 67 procent zemské povrch země.
  9. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t u proti w X y z aa ab ac inzerát ae af ag ah ai aj ak al dopoledne an ao ap vod ar tak jako na au av aw sekera ano az ba bb před naším letopočtem bd být bf bg bh bi bj bk bl bm bn bo bp bq br bs bt bu bv bw bx podle B z ca. cb cc CD ce srov srov ch ci cj ck tř cm cn co str CQ cr cs ct cu životopis cw cx cy cz da db DC dd de df dg dh di dj dk dl dm dn dělat dp dq dr ds dt du dv dw Taagepera, Rein (Září 1997). „Vzory expanze a kontrakce velkých občanských řádů: kontext pro Rusko“ (PDF). Mezinárodní studia čtvrtletně. 41 (3): 492–502. doi:10.1111/0020-8833.00053. JSTOR  2600793. Archivováno (PDF) od původního dne 7. července 2020. Citováno 7. července 2020.
  10. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t u proti w X y z aa ab ac inzerát ae af ag ah ai aj ak al dopoledne an ao ap vod ar tak jako na au av aw sekera ano az ba bb před naším letopočtem bd být bf bg bh bi bj bk bl bm bn bo bp bq br bs bt bu bv bw bx podle B z ca. cb cc CD ce srov srov ch ci cj ck tř cm cn co str CQ cr cs ct cu životopis cw cx cy cz da db DC dd de df dg dh di dj dk dl dm dn dělat dp dq dr Turchin, Peter; Adams, Jonathan M .; Hall, Thomas D. (prosinec 2006). „Orientace historických říší na východ-západ“ (PDF). Journal of World-Systems Research. 12 (2): 222–223. ISSN  1076-156X. Archivováno (PDF) od původního dne 7. července 2020. Citováno 7. července 2020.
  11. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t u proti w X y z aa ab ac inzerát ae af ag ah ai aj ak al dopoledne an ao ap vod ar tak jako na au av aw sekera ano az ba bb před naším letopočtem bd být bf bg bh bi bj bk bl bm bn bo bp bq br bs bt bu bv bw bx podle B z ca. cb cc CD ce srov srov ch ci cj ck tř cm cn co str CQ cr cs ct cu životopis cw cx cy cz da db DC dd de df dg dh di dj dk dl Taagepera, Rein (1979). „Velikost a doba trvání impérií: křivky růstu a poklesu, 600 př. N. L. Až 600 n. L.“. Dějiny společenských věd. 3 (3/4): 121–122, 124–129, 132–133. doi:10.2307/1170959. JSTOR  1170959.
  12. ^ A b „Área územní Brasileira“. www.ibge.gov.br (v portugalštině). Brazilský institut geografie a statistiky. Archivováno z původního dne 23. října 2016. Citováno 16. října 2016. Oficiální statistická data pro povrchní a územní Brazílii údaje z roku 1889. Ocenění 8,337 218 km2 foi obtido a partir de medições e cálculos efetuados sobre as folhas básicas da Carta do Império do Brasil, publicada em 1883. [První oficiální odhad rozlohy brazilského území pochází z roku 1889. Hodnota 8 337 218 km2 byl získán z měření a výpočtů provedených na základě návrhů Mapy říše Brazílie, publikované v roce 1883.]
  13. ^ A b Conrad, Sebastian (2014). „The Dialectics of Remembrance: Memories of Empire in Cold War Japan“ (PDF). Srovnávací studie ve společnosti a historii. 56 (1): 8. doi:10.1017 / S0010417513000601. ISSN  0010-4175. JSTOR  43908281. Archivováno (PDF) z původního dne 8. července 2020. Citováno 7. července 2020. V roce 1942, v okamžiku svého největšího rozšíření, impérium zahrnovalo území o rozloze přes 7 400 000 kilometrů čtverečních.
  14. ^ A b James, David H. (1. listopadu 2010). Vzestup a pád japonského impéria. Routledge. ISBN  9781136925467. Archivováno z původního dne 6. července 2019. Citováno 11. září 2018. do roku 1942 tato „říše“ pokrývala přibližně 3 285 000 čtverečních mil
  15. ^ A b Rodríguez, Jaime; Vincent, Kathryn (1997). „Kolonizace a ztráta Texasu: mexická perspektiva“. Mýty, přestupky a nedorozumění: kořeny konfliktů v americko-mexických vztazích (První vydání). Wilmington, DE, USA: Scholarly Resources Inc. str. 47. ISBN  0-8420-2662-2. Archivováno od původního dne 15. června 2020. Citováno 14. května 2020. Když bylo mexické impérium založeno v roce 1821, protáhlo se přes 4 429 000 km2 (bez započítání 445 683 km2 dočasně přidán krátkodobým svazem středoamerických provincií).
  16. ^ A b C d E F G h Soldaten-Atlas (Tornisterschrift des Oberkommandos der Wehrmacht, Heft 39). Lipsko: Bibliographisches Institut. 1941. s. 8, 32.
  17. ^ A b „Encyclopaedia Britannica, 11. vydání, svazek 11, řez 7,„ Geoponici “až„ Německo (část)"". www.gutenberg.org. 1911. Citováno 25. května 2020. Area English Sq. m. [...] Německá říše: 208 780
    [...]
    Plocha (odhad) m2. [...] Celkem závislostí: 1 006 412
  18. ^ A b Korchmina, Elena; Sharp, Paul (červen 2020). „Dánsko a Rusko: Co se můžeme naučit z historického srovnání dvou velkých arktických zemědělských říší?“ (PDF). Evropská společnost historické ekonomiky. p. 3. Archivováno (PDF) z původního dne 8. července 2020. Citováno 4. července 2020. Kolem roku 1700 pokrývala dánská říše kolem 3 milionů kilometrů čtverečních
  19. ^ A b C Waters, Matthew (2005). Lanfranchi, Giovanni B .; Roaf, Michael; Rollinger, Robert (eds.). "Média a jejich nespokojenosti". Journal of the American Oriental Society. 125 (4): 517–533. ISSN  0003-0279. JSTOR  20064424.
  20. ^ A b C d Townsend, Mary Evelyn; Peake, Cyrus Henderson (1941). Evropská koloniální expanze od roku 1871. J.B. Lippincott. p. 19. Archivováno z původního dne 19. července 2020. Citováno 19. července 2020.
  21. ^ A b C d Turchin, Peter (2009). „Teorie formování velkých říší“ (PDF). Journal of Global History. 4 (2): 202. doi:10.1017 / S174002280900312X. ISSN  1740-0228. S2CID  73597670. Archivováno (PDF) z původního dne 12. února 2020. Citováno 31. ledna 2020.
  22. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t u proti w X y z aa ab ac inzerát ae af ag ah ai aj ak al dopoledne an ao ap vod ar tak jako na au av aw sekera ano az ba bb před naším letopočtem bd být bf bg bh bi bj bk bl bm bn bo bp bq Taagepera, Rein (1978). „Velikost a doba trvání impérií: křivky růstu a poklesu, 3000 až 600 př. N. L.“ (PDF). Výzkum společenských věd. 7 (2): 182–189. doi:10.1016 / 0049-089x (78) 90010-8. ISSN  0049-089X. Archivováno (PDF) od původního dne 7. července 2020. Citováno 7. července 2020.
  23. ^ A b Hughes, William (1873). Třída moderní geografie: se zkušebními otázkami. G. Philip & Son. p. 175. Archivováno z původního dne 26. srpna 2020. Citováno 26. srpna 2020. Jeho velikost je asi 500 000 čtverečních mil
  24. ^ A b Sundberg, Ulf (2018). Válka švédských obranných pevností ve Velké severní válce 1702-1710 (PDF). Åbo: Åbo Akademis förlag. p. 26. ISBN  978-951-765-897-3. OCLC  1113941754. Archivovány od originál (PDF) dne 3. července 2020. V roce 1700 se švédské impérium rozkládalo na ploše 990 000 kilometrů čtverečních a mělo 2 500 000 obyvatel.
  25. ^ A b Encyclopaedia Britannica, 11. vydání, „Austria, Lower“ až „Bacon“, svazek 3, část 1, řez 1. Archivováno z původního dne 12. ledna 2019. Citováno 12. ledna 2019. Zabírá zhruba šestnáctou část celkové plochy Evropy a má rozlohu (1905) 239 977 metrů čtverečních.
  26. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t u proti w X y z aa ab ac inzerát ae af ag ah ai aj ak al dopoledne an ao ap vod ar tak jako na au av aw sekera ano az ba bb před naším letopočtem bd být bf bg bh bi bj bk bl bm bn bo bp bq br bs bt bu bv bw bx podle B z ca. cb cc CD ce srov srov ch ci cj ck tř cm Taagepera, Rein (1978). „Velikost a doba trvání říší: Systematika velikosti“ (PDF). Výzkum společenských věd. 7 (2): 116–117. doi:10.1016 / 0049-089X (78) 90007-8. ISSN  0049-089X. Archivováno (PDF) od původního dne 7. července 2020. Citováno 7. července 2020.
  27. ^ A b Wesseling, H. L. (23. října 2015). Evropská koloniální říše: 1815-1919. Routledge. p. 93. ISBN  978-1-317-89507-7. Archivováno z původního dne 8. července 2020. Citováno 3. července 2020. Islám se rychle rozšířil v Hausalandu, který byl po džihádu roku 1804 začleněn do kalifátu Sokoto, rozsáhlé říše o rozloze 400 000 kilometrů čtverečních.
  28. ^ A b Gluckman, Max (1960). „Vzestup říše Zuluů“. Scientific American. 202 (4): 162. doi:10.1038 / scientificamerican0460-157. ISSN  0036-8733. JSTOR  24940454. Citováno 7. července 2020. Do roku 1822 se nechal ovládnout přes 80 000 čtverečních mil
  29. ^ A b Blanford, Adam Jared (2014). „Přehodnocení politické a prostorové organizace Tarascanu“ (PDF). Antropologie Diplomové práce a disertační práce. University of Colorado Boulder: 6. S2CID  147339315. Archivováno (PDF) od původního dne 3. července 2020. Citováno 3. července 2020. V roce 1450 nl Tarascan Uacúsecha byli vůdci říše, která trvala 75 000 kilometrů čtverečních západního Mexika
  30. ^ Taagepera, Rein (1997). „Vzory expanze a kontrakce velkých občanských řádů: kontext pro Rusko“ (PDF). Mezinárodní studia čtvrtletně. 41 (3): 480. doi:10.1111/0020-8833.00053. ISSN  0020-8833. Archivováno (PDF) od původního dne 7. července 2020. Citováno 7. července 2020.