Wabi-sabi - Wabi-sabi

Zenová zahrada z Ryōan-ji. Byl postaven během Higashiyama doba. Hliněná zeď, která je věkem obarvena jemnými hnědými a oranžovými tóny, se odráží sabi principy, které odrážejí skalku wabi zásady.[1]
Japonská čajovna, která odráží wabi-sabi estetický v Kenroku-en (兼 六 園) Zahrada
Wabi-sabi čajová mísa, Azuchi-Momoyama období 16. století

V tradičním Japonská estetika, wabi-sabi (侘寂) je pohled na svět se soustředil na přijetí pomíjivost a nedokonalost.[2] Estetický je někdy popisován jako projev oceňování krásy, která je „nedokonalé, nestálé a neúplné“.[3] Jedná se o koncept odvozený od Buddhista výuka tři známky existence (三法 印, sanbōin)konkrétně nestálost (無常, mujo), utrpení (苦, ku) a prázdnota nebo absence přirozenosti (空, kū).

Charakteristika wabi-sabi estetika a principy zahrnují asymetrie drsnost, jednoduchost ekonomika, úsporná opatření, skromnost, intimita a ocenění přírodních objektů i přírodních sil.

Popis

Podle Leonard Koren, wabi-sabi lze popsat jako „nejnápadnější a nejcharakterističtější rys toho, co považujeme za tradiční japonskou krásu. V japonštině zaujímá zhruba stejnou pozici panteon estetických hodnot stejně jako řecký ideály krása a dokonalost na Západě. “[3] Další popis wabi-sabi Andrew Juniper poznamenává, že „Pokud předmět nebo výraz může v nás vyvolat pocit klidné melancholie a duchovní touhy, pak lze o tomto objektu říci, že je wabi-sabi."[4] Pro Richarda Powella “Wabi-sabi živí vše, co je autentické, uznáním tří jednoduchých realit: nic nevydrží, nic není hotové a nic není dokonalé. “[5]

Slova wabi a sabi nepřekládat přímo do angličtiny; "Wabi" původně odkazoval na osamělost života v přírodě, vzdálené od společnosti; "sabi" znamenalo „chill“, „lean“ nebo „uschlý“. Kolem 14. století se tyto významy začaly měnit a získaly pozitivnější konotace.[3] "Wabi" přišel s konotací rustikální jednoduchosti, svěžesti nebo tichosti a lze jej použít na přírodní i člověkem vyrobené předměty jako výraz nenápadné elegance. Lze jej také použít k označení vtípků a anomálií, které vznikají v procesu výroby něčeho, o nichž se ví, že dodávají hotovému objektu jedinečnost a eleganci. "Sabi" odkazuje na krásu nebo vyrovnanost, která přichází s věkem, kdy je život objektu a jeho pomíjivost prokázán v jeho patina a opotřebení nebo při jakýchkoli viditelných opravách.

Po staletích začleňování uměleckých a buddhistických vlivů z Číny wabi-sabi se nakonec vyvinul ve výrazně japonský ideál. V průběhu doby, významy wabi a sabi posunul, aby se stal veselším a nadějnějším. Asi před 700 lety, zejména mezi japonskou šlechtou, bylo chápání prázdnoty a nedokonalosti ctěno jako první krok k satori nebo osvícení. V dnešním Japonsku význam wabi-sabi je často zkráceno na „moudrost v přirozené jednoduchosti“. V knihách o umění je obvykle definována jako „chybná krása“.[6]

Z technického nebo konstrukčního hlediska wabi lze interpretovat jako nedokonalou kvalitu jakéhokoli objektu, kvůli nevyhnutelným omezením v konstrukci a konstrukci / výrobě, zejména s ohledem na nepředvídatelné nebo měnící se podmínky použití; v tomto případě sabi lze interpretovat jako aspekt nedokonalé spolehlivosti nebo omezené úmrtnosti jakéhokoli objektu, proto fonologická a etymologická souvislost s japonským slovem sabi (錆) (rozsvíceno, „rez“). Ačkoliv kanji znaky pro „rez“ nejsou stejné jako sabi (寂) v wabi-sabi, původní mluvené slovo (pre-kanji, Yamato-Kotoba ) jsou považovány za jedno a totéž.[7][8]

Moderní čajová nádoba vyrobená v wabi-sabi styl

Dobrým příkladem tohoto provedení je určitý styl Japonská keramika. V Japonský čajový obřad, použité keramické předměty jsou často rustikální a jednoduše vypadající, např. Hagi zboží s tvary, které nejsou zcela symetrické, a barvy nebo textury, které vypadají, že zdůrazňují nerafinovaný nebo jednoduchý styl. Ve skutečnosti je na znalostech a pozorovací schopnosti účastníka, aby si všiml a rozeznal skryté známky skutečně vynikajícího designu nebo glazura (podobný vzhledu surového diamantu). To může být interpretováno jako druh wabi-sabi estetické, což dále potvrzuje způsob, jakým je známo, že se barva glazovaných předmětů v průběhu času mění, protože se do nich opakovaně nalévá horká voda (sabi) a skutečnost, že čajové mísy jsou často na dně záměrně štípané nebo škrábané (wabi), který slouží jako druh podpisu Hagi-yaki styl.

Wabi a sabi oba naznačují pocity opuštěnosti a samoty. V Mahayana buddhista z pohledu na vesmír je lze považovat za pozitivní vlastnosti představující osvobození od hmotného světa a transcendence k jednoduššímu životu. Samotná filozofie mahájány však varuje, že skutečného porozumění nelze dosáhnout slovy ani jazykem, takže přijímáme wabi-sabi neverbálním způsobem může být nejvhodnějším přístupem. Simon Brown[9] konstatuje, že wabi-sabi popisuje způsob, kterým se studenti mohou naučit žít život prostřednictvím smyslů a lépe se zapojit do života, jak k němu dochází, než aby se nechali pohltit zbytečnými myšlenkami. V tomto smyslu wabi-sabi je hmotné znázornění zenového buddhismu. Myšlenka je, že obklopení přírodními, měnícími se, jedinečnými objekty nám pomáhá připojit se k našemu reálnému světu a uniknout potenciálně stresujícím rušivým vlivům.

V jednom smyslu wabi-sabi je školení, při kterém student wabi-sabi se učí najít ty nejzákladnější, přírodní objekty zajímavé, fascinující a krásné. Příkladem může být vybledlé podzimní listí. Wabi-sabi může změnit naše vnímání světa do té míry, že díky čipu nebo prasklině ve váze je zajímavější a dává objektu větší meditativní hodnotu. Podobně stárnoucí materiály, jako je holé dřevo, papír a textilie, se stávají zajímavějšími, protože vykazují změny, které lze v průběhu času pozorovat.[Citace je zapotřebí ]

The wabi a sabi koncepty jsou náboženského původu, ale skutečné použití slov v japonštině je často docela běžné, protože synkretický povaha japonské víry.

V japonském umění

Mnoho forem Japonské umění byli ovlivněni Zen a Mahayana filozofie za posledních tisíc let, s pojmy přijetí a rozjímání o nedokonalosti a konstantní tok a nestálost ze všeho, co je zvláště důležité pro japonské umění a kultura.

Ve výsledku mnoho z těchto uměleckých forem obsahuje a ilustruje ideály wabi-sabia některé zvláště dobře zobrazují estetické smysly konceptu. Mezi příklady patří:

  • Honkyoku (tradiční shakuhachi (bambusová flétna) hudba putujících zenových mnichů)
  • Ikebana (umění aranžování květin)
  • Pěstování bonsaje (miniaturní stromy) - typický design bonsají zahrnuje dřevo s hrubou texturou, kousky mrtvého dřeva a stromy s dutými kmeny, které mají zvýraznit plynutí času a přírody. Bonsaje jsou často vystavovány na podzim nebo poté, co se zbavili listí na zimu, aby mohli obdivovat své holé větve.

Současný japonský průzkum konceptu wabi-sabi lze nalézt v vlivné eseji Ve chvále stínů podle Jun'ichirō Tanizaki.

Západní použití

Mnoho západních návrhářů, spisovatelů, básníků a umělců využilo wabi-sabi ideály v rámci své práce v různé míře, přičemž někteří považují tento koncept za klíčovou součást svého umění a jiní jej používají jen minimálně.

Návrhář Leonard Koren (nar. 1948) v publikováno Wabi-Sabi pro umělce, designéry, básníky a filozofy (1994)[3] jako zkouška wabi-sabi, v kontrastu se západními ideály krásy. Podle Penelope Greenové se Korenova kniha následně „stala mluvícím bodem plýtvání kulturou zaměřenou na pokání a prubířským kamenem pro designéry všech pruhů“.[10]

Wabi-sabi koncepty měly historicky extrémní význam ve vývoji Západu studiová keramika; Bernard Leach (1887–1979) byl hluboce ovlivněn japonskou estetikou a technikami, což je patrné v jeho základní knize „Potterova kniha“.

Práce amerického umělce John Connell (1940–2009) je rovněž považován za zaměřený na myšlenku wabi-sabi;[11] další umělci, kteří tuto myšlenku využili, zahrnují bývalé Stuckist umělec a remodernistický filmař Jesse Richards (nar. 1975), který ji zaměstnává téměř ve všech svých dílech spolu s konceptem mono neví.

Nějaký haiku v angličtině také přijmout wabi-sabi estetická v písemném stylu, vytváření náhradních, minimalistických básní, které evokují osamělost a pomíjivost,[Citace je zapotřebí ] jako Nick Virgilio "podzimní soumrak: / věnec na dveře / zvedá se ve větru".[12]

V 90. letech si koncept vypůjčili vývojáři počítačového softwaru a použili jej v agilní programování a Wiki, který se používá k popisu přijetí pokračující nedokonalosti počítačového programování produkovaného těmito metodami.[13]

Dne 16. března 2009, Marcel Theroux předloženo „Při hledání Wabi Sabi„zapnuto BBC Four, jako součást kanálu Skryté Japonsko sezóna programování, cestování po Japonsku a snaha porozumět estetickému vkusu svých lidí. Theroux začala komickým přijetím výzvy z knihy Živobytí Wabi Sabi podle Taro zlato, který žádá veřejnost na ulici v Tokiu, aby to popsala wabi-sabi - jehož výsledky ukázaly, že, jak Gold předpověděl, „pravděpodobně vám zdvořile pokrčí rameny a vysvětlí to Wabi Sabi je prostě nevysvětlitelný. “[14]

Viz také

Reference

  1. ^ 森 神 逍遥 『侘 び 然 び 幽 玄 の こ こ ろ』 桜 の 花 出版 、 2015 年 Morigami Shouyo, „Wabi sabi yugen no kokoro: seiyo tetsugaku o koeru joi ishiki“ (japonsky) ISBN  978-4434201424
  2. ^ „Co je Wabi-Sabi?“. nobleharbor.com. Citováno 2017-07-13.
  3. ^ A b C d Koren, Leonard (1994). Wabi-Sabi pro umělce, designéry, básníky a filozofy. Stone Bridge Press. ISBN  1-880656-12-4.
  4. ^ Juniper, Andrew (2003). Wabi Sabi: Japonské umění nestálosti. Tuttle Publishing. ISBN  0-8048-3482-2.
  5. ^ Powell, Richard R. (2004). Wabi Sabi jednoduché. Adams Media. ISBN  1-59337-178-0.
  6. ^ Zlato, Taro. (2004) Taro zlato je Žijící Wabi Sabi (Kansas City: Publishing Andrews McMeel, ISBN  0-7407-3960-3), s. 20–21.
  7. ^ 錆 び を め ぐ る 話題, 井上 勝 也, 裳 華 房, 1994
  8. ^ さ び の 文字 na webu Kinugawa Chain Mfg. Co. Ltd.
  9. ^ Brown, Simon (2007). Praktické Wabi Sabi. Carroll & Brown. ISBN  978-1-904760-55-9.
  10. ^ Zelená, Penelope. „Idiosyncratic Designer, a Serene New Home“. New York Times. Citováno 2012-09-25.
  11. ^ Hess Art Collection, Hatje Cantz, 2010
  12. ^ Cor van den Heuvel, editor. Haiku Anthology. Fireside, 1986. ISBN  0671628372 p285
  13. ^ „Wabi Sabi“. Citováno 2006-11-19.
  14. ^ Zlato, Taro. (2004) Taro zlato je Žijící Wabi Sabi (Kansas City: Publishing Andrews McMeel, ISBN  0-7407-3960-3), s. 6.
  • Crowley, James a Sandra (2001). Styl Wabi Sabi. Gibbs Smith, vydavatel. ISBN  1-58685-753-3.
  • Koren, Leonard (2008). Wabi-Sabi pro umělce, designéry, básníky a filozofy. Point Reyes, CA: Imperfect Publishing. ISBN  978-0-9814846-0-0.
  • Suzuki, Daisetz T. (1959). „Kapitola 2: Obecné poznámky k japonské umělecké kultuře“. Zen a japonská kultura. New York: MJF Books. 19–38. ISBN  1-56731-124-5.
  • Tierney, Lennox (1999), Wabi Sabi, Layton, Utah: Gibbs Smith, vydavatel. ISBN  0-87905-849-8

externí odkazy