Georg Neumark - Georg Neumark - Wikipedia
Georg Neumark (16 března 1621 - 8. července 1681) byl německý básník a skladatel hymny.
Život
Neumark se narodil v Langensalza, syn Michaela Neumarka a jeho manželky Marthy. Od roku 1630 navštěvoval gymnázium v Schleusingen a později převedeny na Gotha. V roce 1640 zahájil studium práva na University of Königsberg. Prchající před válečná bouře zaujal místo učitele Kiel. V roce 1643 se mohl vrátit do Königsberg, kde se stále více věnoval hudbě, ve které byl velmi podporován Simon Dach.
Po absolvování práva šel Neumark nejprve na Danzig a v roce 1649 až Trn. O dva roky později, v roce 1651, se vrátil ke svému rodákovi Durynsko. Tam ho jeho strýc, radní Plattner, představil vévodovi Wilhelm IV. Ze Saxe-Weimaru, který ho jmenoval Kanzleiregistrator a v roce 1652 knihovník.
V následujícím roce vévoda přinesl Neumarka do Fruchtbringende Gesellschaft. Dostal přezdívku der Sprossende (klíčení) a motto Nützlich und ergetzlich (užitečné a nádherné), stejně jako znak Schwarzbraune gefüllte Nelken (tmavě hnědý karafiát). V roce 1656 byl zvolen Erzschreinhalter der Fruchtbringenden Gesellschaft (strážce svatyně). Jeho slavná hymna Wer nur den lieben Gott läßt walten objevil se v roce 1641.
The Pegnesische Blumenorden (básnická společnost v Norimberku pojmenovaná po řece Pegnitz ) přijal Neumarka za člena v roce 1679. Vedl s prezidentem společnosti rozsáhlou, ale nerušenou korespondenci, Sigmund von Birken, který působil jako jeho literární agent.
Dne 8. července 1681 zemřel Neumark ve věku 60 let Weimar, kde byl pohřben v Jacobsfriedhof. The Evangelický kostel označí jeho památník 9. července.
Vybraná díla
- Wer nur den lieben Gott läßt walten, 1641, jeho nejslavnější chvalozpěv, používaný pro jeho Johann Sebastian Bach v roce 1724 chorální kantáta Wer nur den lieben Gott läßt walten, BWV 93
- Poetisch- und Musikalisches Lustwäldchen, Hamburk 1652
- Fortgepflantzter Musikalisch-Poetischer Lustwald, Jena 1657
- Christlicher Potentaten Ehren-Krohne, Jena 1675
- Poetisch-Historischer Lustgarten, Frankfurt nad Mohanem 1666
- Poetische Tafeln, oder gründliche Anweisung zur deutschen Verskunst, Norimberk 1668
- Der Neu-Sprossende Teutsche Palmbaum, Norimberk 1669
- Thränendes Haus-Kreutz, Weimar 1681 (Digitalisat )
Další čtení
- Gottfried Claussnitzer: Georg Neumark. Ein Lebens- und Literaturbild aus dem siebzehnten Jahrhundert. Diss., Universität Leipzig 1924
- Hans Friese: Wer nur den lieben Gott lässt walten. Georg Neumark und sein Lhal. Evangelische Verlags-Anstalt, Berlín 1960
- Franz Knauth: Georg Neumark nach Leben und Dichten. Beyer, Langensalza 1881
- Michael Ludscheidt: Georg Neumark (1621–1681). Leben und Werk. Winter, Heidelberg 2002, ISBN 3-8253-1361-1 (zugl. Dissertation der Univ. Jena, 2000)
Bibliografie
- Gerhard Dünnhaupt: „Georg Neumark (1621–1681)“, v: Personalbibliographien zu den Drucken des Barock, Bd. 4. Stuttgart: Hiersemann 1991, S. 2958–78. ISBN 3-7772-9122-6
