Carl David af Wirsén - Carl David af Wirsén - Wikipedia
Carl David af Wirsén | |
---|---|
narozený | |
Zemřel | 12. června 1912 Stockholm, Švédsko | (ve věku 69)
Národnost | Švédsko |
obsazení | básník |
Děti | Einar af Wirsén |
Rodiče) | Karl Ture af Wirsén Eleonore von Schulzenheim |
Carl David af Wirsén (9. prosince 1842 - 12. června 1912) byl a švédský básník, literární kritik a Švédská akademie je stálý tajemník 1884–1912.
Kariéra
Wirsén se narodil v roce Vallentuna, Uppland, Karl Ture af Wirsén a Eleonore von Schulzenheim.
Několik let také pracoval ve společnosti historika Hans Forssell, redaktor časopisu Švédská literární revue.
V roce 1870 se stal lektorem v švédský a latinský na Katedralskolan v Uppsala. V roce 1876 se přestěhoval do Gothenburg, kde přednášel a staral se o muzejní knihovnu a umělecké sbírky.
V roce 1879 uspěl Carl Wilhelm Böttiger na místo 8 švédské akademie a rok poté se přesunul do Stockholm, kde se stal literárním recenzentem časopisu Post- och Inrikes Tidningar, a v roce 1886 také pro časopis Vårt Land.
V listopadu 1884 byl jmenován stálým tajemníkem Švédské akademie. Jedním z jeho úkolů bylo nasměrovat práci na „opravu pravopisu“ a slovník Akademie. Výsledkem dřívější práce bylo Svenska Akademiens ordlista (Slovník Švédské akademie), kde byl zastoupen moderní pravopis, navzdory odporu Wirséns. Dohromady s Theodor Wisén a Esaias Tegnér ml., pokusil se publikaci bránit.
V prosinci 1883 byl jmenován členem Hymn Book výbor Církev ve Švédsku, jehož úkolem bylo „podle uvážení připravit nový návrh kancionálu“. Výsledkem bylo vydání z roku 1889. Byl jmenován členem Královská švédská akademie věd v roce 1905.
Poezie
Wirsén debutoval jako básník pod podpisem Kuno, nejprve v studentově kalendáři Isblomman (1861) a v první publikaci Namnlösa sällskapet Sänger och berättelser af nio signaturer („Písně a povídky od devíti podpisů“, 1863). Poté to trvalo až do smutku v roce Uppsala v roce 1872 po smrt krále Charles XV Švédska, pro koho napsalPřihlaste se, abyste se mohli podívat na Carla XV („Píseň připomínající krále Karla XV.“). Po několika romantické básně v měsíčníku Nu, vydal svou první sbírku Dikter (básně) v roce 1876. Po ní následovaly další básnické sbírky. Jeho křesťanská víra byla v jeho dílech vyjádřena několika způsoby, včetně hymnů a duchovních básní, z nichž nejznámější je pravděpodobně letní hymna En vänlig grönskas rika dräkt.
Kritika
Díky konzervativním názorům Wirsena a hojnému zveřejnění jeho literární kritiky se stal známým, ale také vyvolal odpor, někdy drsnými slovy, jeho oponenty, kteří představovali nové myšlenky s pravopisnou reformou a svobodnějším stylem. Podle jeho názoru „úkolem poezie je objevovat absolutní nadmyslový obsah, který je základem fenoménů hmotného světa. Povolání básníka je kněžstvím světla, měl by v poezii odhalit svět vyšší čistoty a mír..."
Jako kritik si Wirsén našel slyšení u mnoha vzdělaných mužů, ale ne příliš v souvislosti s mladou literaturou. August Strindberg, Verner von Heidenstam, Selma Lagerlöf, Henrik Ibsen a mnoho dalších. Jeho ústřední postavení stálého tajemníka Švédské akademie - instituce, která začala v roce 1901 udělovat Nobelovu cenu za literaturu - mu také poskytlo značný vliv na volbu laureáta v prvních letech; například dlouho dokázal vyloučit Selma Lagerlöf od ocenění rok co rok přesvědčováním většiny členů Akademie, aby hlasovali pro alternativní kandidáty, často nominované sám.[1]
Vybraná díla
Poezie
- Dikter (Básně), první kolekce (1876)
- Nya dikter (Nové básně), druhá kolekce (1880)
- Sånger och bilder (Písně a obrázky) (1884)
- Vintergrönt (Zimní zelená) (1890)
- Toner och sägner (1893)
- Pod furour och cypresser (1896), med dikter som Spinoza, Septemberdag vid Bellmans byst
- Hledí, romanser och balader (1899)
Biografie historické literatury
- Inträdestal ve Svenska akademien över (sin företrädare) C.W.Böttiger (1880)
- Minne av riksmarskalken greve Johan Gabriel Oxenstierna (1885)
- Minne av biskopen doktor Frans Michael Franzén (1886)
- Minne av skalden Karl August Nicander (1886)
- Minne av friherre Bernhard von Beskow (1897)
- Minnesruna över profesor AJ. Ångström (1875)
Hymny
- En vänlig grönskas rika dräkt (1986) napsaný v roce 1889
- Det går ett tyst och tåligt lamm (1921)
- Det är så tyst, han kämpat ut (Sånger och psalmer 1951) napsáno v roce 1889.
- Herren är tillstädes (Kyrklig sng 1928 č. 25 b.)
- I livets bok, o Fader, skriv (1921)
- Jag nu den säkra grunden vunnit (1921)
- Nu dagen är till ända (1986)
Hymnické knihy
- Andliga Sånger (1898), samlingsverk.
- Från Betlehem do Golgata (1882), andliga sånger
- Vid Juletid (1887), psalmer
- I livets vår (1888)
- Kristna högtids- och helgdagar (1889), sånger och psalmer
Různé
- Studier rörande reformerna else den franska vitterheten under sextonde och nittonde seklen (Studie týkající se reforem ve francouzské literatuře šestnáctého a devatenáctého století) (1868)
- Utgav och skrev en biografisk inledning till E. Björcks "Valda dikter" (1869)
- Inledning do D. Klockhoffs „Efterlemnade skrifter“ (1871).
- Prolog vid sällskapsspektaklet till förmån for skandinavisk-etnografiska samlingen (1879)
- Vid tvåhundraårsfesten do Calderony minne (1881)
- Sång över Esaias Tegnér (1882)
- Rafaeli (1883)
- Vyhledat Svenska akademiens hundraårsfest (1886)
- Claes Livijn, ett självständigt bidrag till forskningen över Nya skolan.
Reference
- ^ „Våldsam debatt i Akademien när Lagerlöf valdes“, článek i Svenska Dagbladet, 25. září 2009.(ve švédštině)
externí odkazy
- Runenberg
- „Násilná debata na akademii, když byl zvolen Lagerlöf“, článek v deníku švédských novin Svenska Dagbladet.
Kulturní kanceláře | ||
---|---|---|
Předcházet Carl Wilhelm Böttiger | Švédská akademie Sedadlo č. 8 1879-1912 | Uspěl Verner von Heidenstam |