Ljubomir Simović - Ljubomir Simović
Ljubomir Simović (Srbská cyrilice: Љубомир Симовић; narozen 2. prosince 1935 v Užice ) je srbština básník, autor povídek, dramatik a scenárista televizních dramat a filmů. Je členem Srbská akademie věd a umění.[1] Jeho díla byla přeložena do více než dvaceti jazyků.
Životopis
Simović se narodil ve městě Uzice kde skončil Tělocvična a učitelská škola. Promoval na Filologická fakulta (Katedra dějin srbské a jugoslávské literatury) v Univerzita v Bělehradě. Píše básně, romány, eseje, literární kritiku, ale je nejlépe známý svými hrami. Napsal 4 hry: Hasanaginica, Zázrak v Sarganu (srbština: Čudo u Šarganu), Putovní divadlo Sopalovic (srbština: Putujuće pozorište Šopalović) a Bitva o Kosovo (srbština: Boj na Kosovu).[2] Jeho díla byla přeložena téměř do všech Evropské jazyky a jeho hry se hrály téměř ve všech divadlech Srbsko. Také jeho hry byly provedeny v Francie, Maďarsko, Česká republika, Německo, Švýcarsko, Slovinsko, Rusko, Bosna a Hercegovina, Polsko, Belgie, Chorvatsko, Makedonie, Kanada, Mexiko, Maroko.
V roce 1996 vydal o svém rodném městě „Kronika, která je občas románem, nebo román, který je příležitostně kronikou“ s názvem „Uzice s vránami“ (srbština: Užice sa vranama).
Jeho vybraná díla byla v roce 2008 publikována ve 12 knihách.[3]
Funguje
- Slovenske elegije, (1958)
- Veseli grobovi, (1961)
- Poslednja zemlja, (1964)
- Šlemovi, (1967)
- Uoči trećih petlova, (1972)
- Hasanagova žena, (1974)
- Zázrak v Šarganu, (1975)
- Subota, (1976)
- Vidik na dve vode, (1980)
- Um za morem, (1982)
- Deset obraćanja Bogorodici Trojeručici hilandarskoj, (1983)
- Duplo dno, (1983)
- Istočnice, (1983)
- Snevnik I-II, (1987)
- Gornji grad, (1990)
- Kovanica na Čakovina, (1990)
- Duplo dno, eseji o pesnicima, (1991)
- Igla i konac, (1992)
- Galop na puževima, (1994)
- Uzice s vránami, (1996)
- Ljuska od jajeta, (1998)
- Snevnik, dnevnik snova, 1998
- Novi galop na puževima, (1999)
- Duplo dno, eseji o srpskim pesnicima, o komedijama Sterije i Nušića, i o Životu i priključenijima Dositejevim, (2001)
- Čitanje slika, eseji o slikarima i vajarima, (2006)
- Kina: čitanje spaljenih knjiga, (2007)
- Planeta Dunav, (2009)
- Do Oba i Huangpua, (2016)
- Žabe u redu pred poktivačnicom, (2016)
Ocenění
- Cena Isidory Sekulićové
- Cena Sterija pro Hasanaginica (1975), Zázrak v Sarganu (1993) a Putovní divadlo Sopalovic (1986)
- Čestný doktor umění, University of Kragujevac[4]
- Dis Cena
- Dositej Obradović Cena
- Vasko Popa Cena
- Milan Rakić Cena
- Desanka Maksimović Cena
- Mića Popović Cena
- Đorđe Jovanović Cena
- Branko Miljković Cena
- Stefan Mitrov Ljubiša Cena
- Ljubomir Nenadović Cena
- Zmaj Cena
- Jovan Dučić Cena
- Říjnová cena
- Cena 7. července
- Despota Stefan Lazarević Cena[5]
Reference
- ^ „Akademik Ljubomir Simovic“. www.vreme.com. Citováno 2018-11-05.
- ^ "Ljubomir Simović | Lektire.rs". www.lektire.rs (v srbštině). Citováno 2018-11-05.
- ^ „Odabrana dela Ljubomira Simovića: u 12 knjiga: Ljubomir Simović: 978-86-7590-210-2: Knjizara.com: Knjige“. Knjizara.com. Citováno 2018-11-05.
- ^ "Univerzitet u Kragujevcu". www.kg.ac.rs. Citováno 2018-11-05.
- ^ „Љубомир Симовић добитник награде„ Деспот Стефан Лазаревић"". Politika online. Citováno 2020-10-30.
externí odkazy
![]() ![]() ![]() | Tento článek o srbském básníkovi je a pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |