Srbský literární cech - Serbian Literary Guild
 2017 srbská poštovní známka k 125. výročí | |
| Nativní jméno | Српска књижевна задруга, Srpska književna zadruga |
|---|---|
| Založený | 29.dubna 1892 |
| Vedoucí unie | Milovan Danojlić |
| Umístění kanceláře | Ulice Kralja Milana 19 Bělehrad |
| Země | Srbsko |
| webová stránka | srpskaknjizevnazadruga.com |
The Srbský literární cech nebo Srbské literární družstvo je Srbsko organizace nejstarších spisovatelů a druhá nejstarší dosud existující organizace nakladatelství po Matica srpska.
Dějiny
Bylo založeno v Bělehrad dubna 1892 v již neexistující budově Královská srbská akademie věd a umění šestnácti prominentními osobnostmi kulturního, vědeckého a politického života té doby. Od svého vzniku tradiční instituce editovala díla srbských i mezinárodních autorů a nakonec přispěla k propagaci a šíření srbština a další přeloženy světová literatura. Tradiční společnost tak významně přispěla k Srbská kulturní život více než století. Erb družstva navrhl Jovan Jovanović Zmaj.[1][2][3]
Během Království Srbsko Cech měl[4] 11 000 členů v Srbsku a na Balkáně působilo jako hlavní nakladatelství, ale jeho skutečnou rolí byla vzdělávací instituce, která pečlivě podporovala také národní kulturu a myšlenky jihoslovanské jednoty. Cech přeložil četné řecké a římské klasiky i francouzskou literaturu té doby. Jejich díla byla pašována do slovanských provincií pod rakouskou vládou, protože rakouské úřady považovaly díla za liberálně a národně zpoplatněná.
Mezi četnými publikacemi Literárního družstva lze nalézt mnoho přeložených děl mezinárodních spisovatelů, jako např Jorge Amado, Ludovico Ariosto, Thomas Babington Macauley, Honoré de Balzac, Charles Baudelaire, Beaumarchais, Lord Byron, Luís Vaz de Camões, Albert Camus, Geoffrey Chaucer, Paul Claudel, James Fenimore Cooper, Alphonse Daudet, Charles Dickens, Charles Diehl, Maurice Druon, George Eliot, Thomas Stearns Eliot, Euripides, Richard J. Evans, William Faulkner, Gustave Flaubert, Benjamin Franklin, Oliver Goldsmith, Johann Wolfgang von Goethe, Peter Handke, Thomas Hardy, Ludwik Hirszfeld, Victor Hugo, Aldous Huxley, Henry James, Franz Kafka, Søren Kierkegaard, Rudyard Kipling, David Lodge, André Malraux, Christopher Marlowe, Herman Melville, Prosper Mérimée, Molière, Eugene O'Neill, Joyce Carol Oates, Edgar Allan Poe, Francie Prešeren, Francisco de Quevedo, Rainer Maria Rilke, Isak Samokovlija, Friedrich von Schiller, Arthur Schnitzler, Albert Schweitzer, Walter Scott, William Shakespeare, Henryk Sienkiewicz, Aleksandr Solženicyn, Stendhal, Hippolyte Taine, Henry David Thoreau, Lev Tolstoj, François Villon, Virgil, Oscar Wilde a Thomas Wolfe.[5]
Prezidenti
- Stojan Novaković, 1892—1895[6]
- Ljubomir Kovačević, 1895—1898[6]
- Pera Đorđević, 1898—1902[6]
- Ljubomir Stojanović, 1902—1904[6]
- Ljubomir Jovanović, 1904—1906
- Dobroslav Ružić, 1906—1908[6]
- Stojan Novaković, 1908—1915
- Sreta Stojković, 1920—1928[6]
- Pavle Popović, 1928—1937[6]
- Marko Car, 1937—1941[6]
- Tihomir Đorđević, 1941—1942[6]
- Veljko Petrović, 1945—1952[6]
- Miloš N. Đurić, 1952—1957[6]
- Vojislav Ďurič, 1957—1961[6]
- Milan Đoković, 1961—1962[6]
- Svetislav Đurić, 1962—1966[6]
- Milan Đoković, 1966—1969[6]
- Dobrica Ćosić, 1969—1972
- Risto Tošović, 1973—1986
- Radovan Samardžić, 1988—1994
- Branko V. Radičević, 1995—1997
- Novica Petković, 1997—1999
- Milisav Savić, 2000—2001
- Slavenko Terzić, 2001—2005
- Slobodan Rakitić, 2005—2013
- Milovan Danojlić, 2013–[7]
Reference
- ^ Srbské literární družstvo, Stručný historický přehled (PDF, v angličtině) na oficiálních webových stránkách Srpska književna zadruga, vyvoláno 2017-10-25.
- ^ Zpráva o 125. výročí na webových stránkách RTS, vyvoláno 26. 10. 2017.
- ^ Lex specialis за Српску књижевну задругу (Lex specialis pro Srbské literární družstvo), článek Politika ze dne 25. dubna 2017, vyvoláno 26. 10. 2017.
- ^ Bataković, Dušan (2017). „O parlamentní demokracii v Srbsku 1903–1914 Politické strany, volby, politické svobody“. Balcanica. XLVIII.
- ^ Katalog z Srbská národní knihovna, vyvoláno 26. 10. 2017.
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó Đuro Gavela (1971). Živan Milisavac (ed.). Jugoslovenski književni leksikon [Jugoslávský literární lexikon] (v srbochorvatštině). Novi Sad (SAP Vojvodina, SR Srbsko ): Matica srpska. str. 500-501.
- ^ Predsednici (Председници) na oficiálních stránkách od Srpska književna zadruga vyvoláno 25. 10. 2017.
Kontrolní úřad  |
|---|