Branislav Crnčević - Branislav Crnčević - Wikipedia
Branislav Crnčević | |
---|---|
Branislav Crnčević (vlevo) | |
narozený | Kovačica, Království Jugoslávie | 8. února 1933
Zemřel | 14.dubna 2011 Bělehrad, Srbsko | (ve věku 78)
Odpočívadlo | Bělehradský nový hřbitov |
obsazení | Spisovatel, politik |
Národnost | srbština |
Alma mater | Univerzita v Bělehradě Filozofická fakulta |
Doba | 1963–2011 |
Děti | Vida, Ivan a Mina |
Branislav "Brana" Crnčević (Srbská cyrilice: Бранислав Брана Црнчевић, Srbská výslovnost:[brǎnislaʋ brâːna tsř̩ntʃeʋitɕ]; 8. února 1933 - 14. dubna 2011) byl srbský spisovatel a politik.[1]
Během své desetiletí trvající kariéry psal romány, aforismy, povídky, televizní dramata, básně a dětskou literaturu.
Životopis
Crnčević se narodil 8. února 1933 v Kovačica a byl vychován v Ruma. Po smrti svého otce prožil dětství v dětských domovech a dětských domovech.
Vystudoval Univerzita v Bělehradě Filozofická fakulta. Svou kariéru zahájil jako zaměstnanec Zrenjanin regionální kancelář pivovaru v Novi Sad. Poté pracoval jako novinář a redaktor v novinách Jež[2] a Duga spolu s novinami pro děti volal Mali jež. Publikoval také sloupky v různých novinách a časopisech, jako např NIN a Politika. Mezitím vydal svou první dětskou knihu Bosonogi i nebo a později jeho první sbírka aforismy Piši kao što ćutiš. Na literární scénu vstoupil pod pseudonymy Vinon Rumski a Branislav BIP.
Byl jedním ze scenáristů filmu z roku 1987 Případ Harms.
Smrt a dědictví
Crnčević zemřel dne 14. dubna 2011 po dlouhé nemoci.[3] Je pohřben v Ulička významných občanů v Bělehradský nový hřbitov ve společném spiknutí s Milutinem Čolićem, Mladen Srbinović a Momo Kapor.[4]
Kulturní centrum v Ruma je pojmenován po něm. V září 2016 byla ulice v Vračar obec města Bělehrad byl pojmenován po něm.[5]
Funguje
- 1963. Bosonogi i nebo
- 1963. Cipelice od krokodilské kože
- 1963. Njen prvi čaj
- 1965. Devojka sa tri oca
- 1965. Kafanica, sudnica, ludnica (izvođeno i kao predstava u Ateljeu 212 )
- 1965. Piši kao što ćutiš
- 1968. Dunavo
- 1967 – 1971 Zanati
- 1971. Kapetan i lula
- 1971, 1981, 1989, 2006. Dnevnik jednog ...
- 1978. Peta strana světa
- 1982. Sibiri
- 1982. Emigrant i igra
- 1984. Mrav dobra srca
- 1985. Snovi bez tumačenja
- 1990, 2006. Srpska posla
- 1992, 2006. Srpska i hrvatska posla
- 1994. Glasnik
- 1997. Crni đavo, crveni rep I-II 2001. III
- 2001. Pesme
- 2003. Zaštitnica umetnosti i druge pripovetke
- 2005. Zemlja nadimaka
- 2006. Knjiga zadušnica
- 2006. Obećani svet
- 2007. Sedam mokrih majica i drugi zapisi
- 2008. Ima da nas nema
- 2009. Čuvari pepela
- 2010. Šta ima
- 2010. Piši kao što ćutiš (izmenjeno, dopunjeno i prošireno izdanje)
- 2011. Crni đavo, crveni rep I-II
- 2011. Zaštitnica umetnosti i druge pripovetke
- 2012. Trosobna samica / Trёhkomnatnaя odinočka, drama
Reference
- ^ Glas javnosti (24. října 2000). „Ko je ovaj čovek“. Citováno 22. srpna 2019.
- ^ Draško Ređep (1971). Živan Milisavac (ed.). Jugoslovenski književni leksikon [Jugoslávský literární lexikon] (v srbochorvatštině). Novi Sad (SAP Vojvodina, SR Srbsko ): Matica srpska. str. 64.
- ^ „Preminuo Brana Crnčević“. Blic.rs. 14.dubna 2011. Citováno 23. dubna 2013.
- ^ Mezinárodní hroby
- ^ Večernje novosti (8. září 2016). „Brana Crnčević dobio ulicu na Vračaru“. Citováno 15. října 2019.