Mihailo Lalić - Mihailo Lalić

Mihailo Lalić
Stevan Kragujevic, Mihajlo Lalic, knjizevnik.jpg
Nativní jméno
Михаило Лалић
narozený(1914-10-07)7. října 1914
Trepča, Andrijevica, Království Černé Hory
Zemřel30. prosince 1992(1992-12-30) (ve věku 78)
Bělehrad, FR Jugoslávie
ŽánrRealismus, sociální realismus
Pozoruhodné práceLelejska gora, Svadba, Zlo proljeće
Pozoruhodné cenyCena NIN, Njegošova cena

Mihailo Lalić (Srbská cyrilice: Михаило Лалић; výrazný[mixǎilɔ lâlit͡ɕ]; 07.10.1914 - 30 prosince 1992) byl a Černohorský a srbština[1][2][3][4][5][6] spisovatel.

Životopis

Narodil se v Trepči (Andrijevica obec) obec na severovýchodě Černá Hora v roce 1914. Mezi jeho nejdůležitější romány patří „Svadba“, „Zlo proljeće“, „Raskid“, „Hajka“, „Ratna sreća“ a jeho mistrovské dílo „Lelejska gora“.

Vyhrál Cena NIN (NIN cena časopisu za román roku) pro „Ratna sreća“ v roce 1973 a byl prvním příjemcem „Njegošova cena „pro„ Lelejska gora “. Ve svých románech zobrazoval významné události v novodobých dějinách Černé Hory, Světové války zejména bojovat mezi komunisty Partyzáni a spolupracovník Chetniks.

Žil v Herceg-Novi a Bělehrad, a byl členem obou Černohorský a Srbská akademie věd a umění, jehož viceprezidentem byl. Byl také členem SKOJ a komunistické strany. Zemřel v Bělehrad v roce 1992.

Bibliografie

Lalić na jugoslávské známce z roku 1999

Povídky

  • Izvidnica (Hlídka) (1948)
  • Prvi snijeg (První sníh) (1951)
  • Na mjesečini (V měsíčním světle) (1956)
  • Posljednje brdo (The Last Hill) (1967)

Romány

  • Svadba (Svatba) (1950)
  • Zlo proljeće (Zlé jaro) (1953)
  • Raskid (Separation) (1955)
  • Lelejska gora (Hora pláče) (1957,1962)
  • Hajka (Pronásledování) (1960)
  • Pramen Tame (Zámek temnoty) (1970)
  • Ratna sreća (Štěstí války) (1973)
  • Zatočnici (Advokáti) (1976)
  • Dokle gora zazeleni (Dokud hora nezezelená) (1982)
  • Gledajući dolje na drumove (Pohled dolů na silnice) (1983)
  • Odlučan čovjek (Odhodlaný muž) (1990)

Reference

  1. ^ "Čitač knjiga". digitalna.nb.rs. Citováno 2018-10-20.
  2. ^ "Jovan Deretic: Kratka istorija srpske knjizevnosti". www.rastko.rs. Citováno 2018-12-13.
  3. ^ "- Crnogorski đaci bez najvećih pisaca". www.politika.rs. Citováno 2018-12-13.
  4. ^ „Nova ratna proza“. www.vreme.com. Citováno 2018-12-13.
  5. ^ „Zaborav nad zlim prolećem“. www.novosti.rs (v srbštině). Citováno 2018-12-13.
  6. ^ Radisavljević, Z. „Posveta Mihailu Laliću“. Politika online. Citováno 2018-12-13.

externí odkazy