Finský dělový člun Turunmaa - Finnish gunboat Turunmaa

Tykkivene Turunmaa (SA-kuva 89403) .jpg
Finský dělový člun Turunmaa
Dějiny
Military Flag of Finland.svg
Název:Turunmaa
Uvedení do provozu:1916 (finské námořnictvo)
Osud:Sešrotován v roce 1953
Obecná charakteristika
Třída a typ:Filin-třídní strážní loď[1]
Přemístění:342 tun
Délka:50 m (160 stop)
Paprsek:6,9 m (23 stop)
Návrh:2,9 m (9,5 ft)
Pohon:dva kotle, 860 kW
Rychlost:15 uzly (28 km / h)
Rozsah:700 námořní míle (1300 km) na 15 uzlů
Doplněk:
  • 1930: 48
  • 1942: 63
Vyzbrojení:Ve 20. letech:
  • 2 × 75 mm
  • 12 dolů[2]
V roce 1939:
V roce 1944:

Turunmaa byl Fin dělový člun postavena v roce 1918. Sloužila v Finské námořnictvo v průběhu druhá světová válka. Loď byla pojmenována po Turuma, typ fregaty určený pro použití v mělkých vodách souostroví a sloužil ve švédštině Flotila souostroví na konci 18. století. Fregaty byly zase pojmenovány region Finsko.

Během stavby, zatímco byla v ruských seznamech (1916–1917), byla loď pojmenována oběma Orlan a Tshirok. Turunmaa byl postaven v Helsinki pro Imperial ruské námořnictvo ale byla převzata finskými jednotkami v Finská občanská válka. Loď byla v době míru používána jako cvičná loď pro finské námořní kadety a byla přezdívána jako Surunmaa (země smutku).[4]

Meziválečné období

Ve druhé polovině roku 1919 Turunmaa, mimo jiné finská námořní plavidla, byla pověřena bezpečnostními a hlídkovými povinnostmi v oblasti Koivisto, kde se nacházelo britské námořní oddělení.[5] Dne 4. září 1939 Turunmaa jako součást pobřežní flotily byla přesunuta do Alandského moře.[6] Po zbytek podzimu Turunmaa hlídal vody z Kotky do Koivisto spolu s Karjala.[7]

Zimní válka

Hlavní článek: Námořní válka v zimní válce

1. prosince 1939 Turunmaa pokrývala minové úsilí pomocnou minonoskou Suomi jihovýchodně od Isosaari.[8] Turunmaa v polovině prosince 1939 se připojila k pobřežní flotile poblíž Åland. Podílela se na protiponorkových hlídkách, které pokračovaly až do 30. ledna, než moře zamrzlo.[9]

Válka pokračování

Hlavní článek: Kampaně v Baltském moři (1939–1945)

Turunmaa na začátku pokračovací války dostal za úkol doprovodné povinnosti. Po sovětu byla od této povinnosti oddělena útok na Bengtskära a nařídil znovu se připojit ke zbývajícím finským dělovým člunům. 29. srpna Turunmaa dohromady s Karjala, Hämeenmaa a Uusimaa v doprovodu Riilahti a Ruotsinsalmi plul hlavní sovětskou bariérou jižně od Hanko do východního Finského zálivu.[10]

Po ostrově Sommers bylo považováno za bezpilotní po ostřelování ostrova VTV-1 dne 9. října 1941 se Finové připravili obsadit ji. Turunmaa doprovázel přistávací sílu při neúspěšném pokusu o přistání 11. října, když se přistávací síla otočila zpět, než dosáhla pobřeží, když Sověti zahájili palbu. 29. října Turunmaa dohromady s Karjala ostřelovali ostrov.[11]

V roce 1942 Turunmaa stejně jako ostatní finské dělové čluny měl za úkol střežit minové bariéry severovýchodně od Hogland a provádění protiponorkových hlídek ve stejné oblasti. 8. srpna Turunmaa byl připraven odrazit sovět útok na Someri ale dorazil několik hodin poté Hämeenmaa a Uusimaa. Turunmaa ostřelovalo jak blízké sovětské lodě, tak i pozice sovětských výsadkových jednotek na ostrově. Poté, co námořní akce už skončila Turunmaa byl lehce poškozen téměř zmeškanou bombou a utrpěl ztráty na posádce (2 mrtví, 8 zraněno), protože explodovaly přehřáté hlavně obou 20mm kanónů Madsen.[12]

Dne 2. května 1943 při střežení důlních zábran severovýchodně od Hoglandu Turunmaa byla při náletu vážně poškozena a potápějící se loď musela být břeh mělké vody v Haapasaaretu (skupina ostrovů jižně od Kotka ). Oběti posádky byli 1 mrtvý a 9 zraněných. Loď byla okamžitě vyzdvižena a do 23. října 1943 byla plně opravena.[4][3]

Když Sovětská letní ofenzíva 1944 začal Turunmaa byla první částí flotily evakuující region Koivisto. A později se zúčastnil bojující v zátoce Viborg dne 4. července 1944 jako součást bojové skupiny Arho sestávající z finských a německých lehkých námořních jednotek. Při obraně proti opakovaným leteckým útokům a útokům motorových torpédových člunů explodovaly pod kotelnou města dvě bomby Turunmaa. Turunmaa začala prosakovat a zadní zbraň byla zaseknutá a loď se dočasně nemohla akce zúčastnit. Toto a další škody na lodích bojové skupiny Arho vedly k jejímu odstoupení z činnosti.[13]

Reference

Citace

  1. ^ Gardiner (1985), str. 319.
  2. ^ Kijanen (1968a), str. 111.
  3. ^ A b C Kijanen (1968b), Dodatek I.
  4. ^ A b Auvinen (1983), str. 34-35.
  5. ^ Kijanen (1968a), str. 106.
  6. ^ Kijanen (1968a), str. 224-225.
  7. ^ Kijanen (1968a), str. 236.
  8. ^ Kijanen (1968a), str. 262.
  9. ^ Kijanen (1968a), str. 257 261.
  10. ^ Kijanen (1968b), str. 34,42-43.
  11. ^ Kijanen (1968b), str. 56.
  12. ^ Kijanen (1968b), str. 86,105-109.
  13. ^ Kijanen (1968b), str. 160,173-175.

Bibliografie

  • Gardiner, Robert, ed. (1985). Conwayovy bojové lodě z celého světa 1906-1921. Londýn, Anglie: Conway Maritime Press Ltd. ISBN  0-85177-245-5.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Auvinen, Visa (1983). Leijonalippu merellä [Vlajka lva na moři] (ve finštině). Pori, Finsko: Satakunnan Kirjapaino Oy. ISBN  951-95781-1-0.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Kijanen, Kalervo (1968a). Suomen Laivasto 1918–1968, I [Finské námořnictvo 1918–1968, část I.] (ve finštině). Helsinky, Finsko: Meriupseeriyhdistys / Otavan Kirjapaino.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Kijanen, Kalervo (1968b). Suomen Laivasto 1918–1968, II [Finské námořnictvo 1918–1968, část II] (ve finštině). Helsinky, Finsko: Meriupseeriyhdistys / Otavan Kirjapaino.CS1 maint: ref = harv (odkaz)