Nástin korejského jazyka - Outline of Korean language

Následující obrys je uveden jako přehled a aktuální průvodce korejština:

The korejština je Východoasijský jazyk mluví asi 80 milionů lidí.[1] Je členem Korejština jazyková rodina a je oficiální a národní jazyk obou Koreje: Severní Korea a Jižní Korea, s různými standardizovanými úředními formuláři používanými v každé zemi. Je to také jeden ze dvou úředních jazyků v EU Yanbian Korean Autonomous Prefecture a Changbai korejský autonomní kraj z Jilin provincie, Čína. Historičtí a moderní lingvisté klasifikují korejštinu jako a jazyk izolovat;[2][3][4][5][6][7] má však několik zaniklí příbuzní, který spolu se samotnou korejštinou a Jazyk Jeju (mluvený v Provincie Čedžu a považována za poněkud odlišnou) tvoří Korejská jazyková rodina. To znamená, že korejština není izolátem, ale členem mikro rodiny. Myšlenka, že korejština patří ke kontroverzní Altajská jazyková rodina je diskreditován v akademickém výzkumu.[8][9] Korejština je tmelivý ve své morfologii a SOV v jeho syntax.


korejština –

Co typ věcí je korejština ?

korejština lze popsat jako všechny následující:

Dialekty korejština

Dějiny korejského jazyka

Všeobecné korejština koncepty

Korejské slovníky

Hangul

korejština organizace

korejština média

Korejské knihy

Manhwa

Korejské encyklopedie

Korejské webové stránky

Osoby vlivné v korejština

Korejci

Korejsko-angličtí překladatelé

Korejská slova a fráze

Reference

  1. ^ Shrnutí podle velikosti jazyka, tabulka 3
  2. ^ Song, Jae Jung (2005), Korejský jazyk: struktura, použití a kontext Routledge, str. 15, ISBN  978-0-415-32802-9.
  3. ^ Campbell, Lyle; Mixco, Mauricio (2007), „Korean, A language isolate“, Glosář historické lingvistiky„University of Utah Press, s. 7, 90–91, většina specialistů ... už nevěří, že ... altajské skupiny ... jsou spřízněné [...] o korejštině se často říká, že patří k altajské hypotéze, často také k japonštině, i když to není široce podporováno.
  4. ^ Dalby, David (1999–2000), Registr světových jazykových a řečových společenství, Linguasphere Press.
  5. ^ Kim, Nam-Kil (1992), „korejština“, Mezinárodní lingvistická encyklopedie, 2, str. 282–86, vědci se pokusili navázat genetické vztahy mezi korejskými a jinými jazyky a hlavními jazykovými rodinami, ale s malým úspěchem.
  6. ^ Róna-Tas, András (1998), „Rekonstrukce proto-Turkic a genetická otázka“, Turkic jazyky, Routledge, str. 67–80, [Ramstedtova srovnání korejštiny a altajštiny] byly v novějších studiích silně kritizovány, ačkoli myšlenka genetického vztahu nebyla zcela opuštěna.
  7. ^ Schönig, Claus (2003), „Turko-mongolské vztahy“, Mongolské jazyky, Routledge, str. 403–19, „altajské“ jazyky zřejmě nesdílejí společnou základní slovní zásobu typu, který se běžně vyskytuje v případech genetického vztahu.
  8. ^ Sanchez-Mazas; Couvnout; Ross; Lin; Pejros, eds. (2008), „Stratifikace v osídlení Číny: nakolik se jazykové důkazy shodují s genetikou a archeologií?“, Lidské migrace v kontinentální východní Asii a na Tchaj-wanu: genetické, jazykové a archeologické důkazy, Taylor a Francis
  9. ^ Vovin, Alexander. „Korean as Paleosiberian Language (English version of 원시 시베리아 언어 로서의 한국어)“. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)

externí odkazy