Jazyk Khoekhoe - Khoekhoe language

„Jazyk Nama“ přeadresuje tady. Pro další použití viz Jazyk Nama (disambiguation).

Khoekhoe
Nama / Damara
Khoekhoegowab
Rodilý kNamibie, Botswana a Jižní Afrika
KrajOrange River, Velký Namaland, Damaraland
Etnický původKhoikhoi, Nama, Damara, Haiǁom
Rodilí mluvčí
200,000 ± 10,000 (2011)[1]
Khoe
  • Khoekhoe
    • Khoekhoe
Dialekty
Oficiální status
Úřední jazyk v
 Namibie
Kódy jazyků
ISO 639-3Buď:
naq - Khoekhoe, Nama
hgm – Haiǁom
Glottolognort3245  Podčeleď: North Khoekhoe[2]
nama1264  Jazyk: Nama[3]
haio1238  Jazyk: Haiǁom-Akhoe[4]
Nama-Damara taalkaartje NL.png
Distribuce jazyka Nama v Namibie.
Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.
Khoe jazyk
OsobaKhoe-i
LidéKhoekhoen
JazykKhoekhoegowab

The Khoekhoe /ˈkɔɪkɔɪ/ Jazyk (Khoekhoegowab), známý také pod etnickými pojmy Nama (Namagowab) /ˈnɑːmə/,[5] Damara (ǂNūkhoegowab), nebo Nama / Damara[6][7] a dříve jako Hotentot,[A] je nejrozšířenější z non-Bantu jazyky jižní Afriky, které hojně využívají klikněte na souhlásky a proto byly dříve klasifikovány jako Khoisan, nyní zaniklé seskupení. Patří k Khoe jazyková rodina, a mluví se v něm Namibie, Botswana, a Jižní Afrika primárně třemi etnickými skupinami, Namakhoen, ǂNūkhoen, a Haiǁomkhoen.

Haiǁom, který mluvil a Jazyk juu, později se přesunul do Khoekhoe. Název reproduktorů, Khoekhoen, je od slova khoe "osoba", s zdvojení a přípona -n k označení obecného množného čísla.[Citace je zapotřebí ] Georg Friedrich Wreede byl prvním Evropanem, který studoval jazyk, po příjezdu do ǁHui! gaeb (později Cape Town) v roce 1659.[Citace je zapotřebí ]

Khoekhoe je národní jazyk v Namibii, kde se používá pro výuku na univerzitní úrovni i ve veřejné správě.[Citace je zapotřebí ] V Namibii a Jižní Africe produkují a vysílají rozhlasové programy státní rozhlasové společnosti v Khoekhoegowabu.

Dialekty

Moderní učenci obecně vidí tři dialekty:

Jsou natolik odlišné, že je lze považovat za dva nebo tři odlišné jazyky[Citace je zapotřebí ].

Fonologie

Nama muž lekce jazyka Khoekhoe

Samohlásky

Existuje 5 samohlásek, které se považují za orální / já a o u / a nosní / ĩ ã ũ /. / u / je silně zaoblený, /Ó/ jen mírně. /A/ je jediná samohláska s pozoruhodnou alofonií; je vyslovováno [ə] před / i / nebo / u /.

Tón

Nama byla popsána jako mající tři[8] nebo čtyři[9][10][11] tóny, / á, а, à / nebo / a̋, á, à, ȁ /, které se mohou vyskytnout u každého mora (samohlásky a konečné nosní souhlásky ). Vysoký tón je vyšší, když se vyskytne na jedné z vysokých samohlásek (/ í ú /) nebo na nosní (/ ń ḿ /) než na středních nebo nízkých samohláskách (/ é á ó /).[8]

Tóny se kombinují do omezeného počtu „tónových melodií“ (tóny slov ), které mají sandhi formy v určitých syntaktických prostředích. Nejdůležitější melodie, ve své citaci a hlavních formách sandhi, jsou následující:[9]

CitaceSandhiVýznamMelodie
.M̀s.Òm̏sbutting, bít s.t.nízký
.Svemenonízko stoupající
.Òm̀svytlačování z norystřední
.Òm̋s.Òm̀spollardvysoko stoupá
.Óm̀s.Óm̏skoagulace, cena [trn]nízký pokles
.Őḿs.Óm̀spěstvysoký pád

Stres

Ve frázi lexikální slova přijímat větší stres než gramatická slova. Během jednoho slova dostane první slabika nejvíce stresu. Následující slabiky dostávají stále menší stres a jsou mluveny čím dál rychleji.

Souhlásky

Nama má 31 souhlásek: 20 kliknutí a pouze 11 nekliknutí.

Neklikání

BilabiálníAlveolárníVelárníGlottal
Nosnímn
Plosivestr ~ βt ~ ɾkʔ
Složitýt͜sʰk͜xʰ
FrikativnísXh

Mezi samohláskami, / p / je vyslovováno [β] a / t / je vyslovováno [ɾ]. Sestava afrikáta je silně aspirována a může být analyzována fonematicky jako aspirační zastávky; v souvisejícím Korana oni jsou [tʰ, kʰ].

Pláž (1938)[12] hlásil, že tehdejší Khoekhoe měl a velární laterální ejektivní afrikát, [kʟ̝ʟ̝ʼ], společná realizace nebo alofon / kxʼ / v jazycích s kliknutími. Tento zvuk se již nevyskytuje v Khoekhoe, ale zůstává v jeho bratranci Koraně.

Kliknutí

The kliknutí jsou zdvojnásobené souhlásky. Každé kliknutí se skládá z jedné ze čtyř primárních artikulací nebo „přílivů“ a jednoho z pěti sekundárních artikulací nebo „výtoků“. Výsledkem kombinace je 20 fonémů.[13]

doprovodpřidružená kliknutí„ostrá“ kliknutístandardizováno
pravopis
(s „ǃ“)
zubní
kliknutí		postranní
kliknutí		alveolární
kliknutí		palatal
kliknutí
Tenuisᵏǀᵏǁᵏǃᵏǂ⟨ǃg⟩
Nasávánᵏǀʰᵏǁʰᵏǃʰᵏǂʰ⟨ǃkh⟩
Nosníᵑǀᵑǁᵑǃᵑǂ⟨ǃn⟩
Neznělé sání nasálníᵑ̊ǀʰᵑ̊ǁʰᵑ̊ǃʰᵑ̊ǂʰ⟨ǃh⟩
Glottalized nosníᵑ̊ǀˀᵑ̊ǁˀᵑ̊ǃˀᵑ̊ǂˀ⟨ǃ⟩

Nasávání na aspirovaná kliknutí je často lehké, ale je „dravější“ než nasávané kliknutí na nos, přičemž zvuk se blíží ch skotské jezero. Glotalizovaná kliknutí jsou jasně neznělá kvůli pozastavení před vydáním a jsou přepsána jako jednoduchá neznělá kliknutí v tradičním pravopisu. Nosní komponenta není ve výchozí poloze slyšitelná; neznělá nosní složka aspirovaných kliknutí je také obtížně slyšitelná, když není mezi samohláskami, takže cizím uším to může znít jako delší, ale méně chraplavá verze konturových kliknutí.

Tindall konstatuje, že evropští studenti téměř vždy vyslovují boční cvaknutí umístěním jazyka na boční zuby a že tato artikulace je „drsná a cizí přirozenému uchu“. Namaqua místo toho pokrývá celé patro jazykem a vydává zvuk „co nejvíce vzadu v patře“.[14]

Fonotaktika

Lexikální kořenová slova se skládají ze dvou nebo zřídka tří moras ve tvaru CVCV (C), CVV (C) nebo CVN (C). (Počáteční souhláska je vyžadována.) Prostřední souhláska může být pouze w r m n (w je b ~ str a r je d ~ t), zatímco konečná souhláska (C) může být pouze p, s, ts. Každá mora nese tón, ale druhá může být pouze vysoká nebo střední pro šest tónových „melodií“: HH, MH, LH, HM, MM, LM.

Sekvence orálních samohlásek v CVV jsou / ii ee aa oo uu ai [əi] ae ao au [əu] oa oe ui /. Vzhledem ke sníženému počtu nosních samohlásek jsou nosní sekvence / ĩĩ ãã ũũ ãĩ [ə̃ĩ] ãũ [ə̃ũ] õã ũĩ /. Sekvence končící vysokou samohláskou (/ ii uu ai au ui ĩĩ ũũ ãĩ ãũ ũĩ /) se vyslovují rychleji než ostatní (/ ee aa oo ae ao oa oe ãã õã /), spíše jako dvojhlásky a dlouhé samohlásky než jako samohláskové sekvence v přestávce. Tóny jsou realizovány jako obrysy. Slova CVCV mají tendenci mít stejné samohláskové sekvence, i když existuje mnoho výjimek. Oba tóny jsou také výraznější.

Samohláska-nosní sekvence jsou omezeny na non-přední samohlásky: / am an om on um un /. Jejich tóny jsou také realizovány jako obrysy.

Gramatické částice mají tvar CV nebo CN, s jakoukoli samohláskou nebo tónem, kde C může být jakákoli souhláska kromě kliknutí, a druhý nemůže být NN. Přípony a třetí mora kořene mohou mít tvar CV, CN, V, N, s jakoukoli samohláskou nebo tónem; existují také tři přípony pouze pro C, -p 1 m.sg, -ts 2 m.sg, -s 2 / 3f.sg.

Pravopis

Pro Nama bylo použito několik pravopisů. Slovník Khoekhoegowab (Haacke 2000) používá moderní standard.

Ve standardním pravopisu souhlásky b d g se používají pro slova s ​​jednou z melodií nižších tónů a p t k pro jednu z melodií s vyšším tónem. Ž se používá pouze mezi samohláskami, i když může být nahrazen b nebo str podle melodie. Označení přesného tónu je jinak obecně vynecháno.

PravopisTranskripceMelodieVýznam
gao/ kȁó /nízko stoupající'pravidlo'
kao/ kàő /vysoko stoupá‚být ohromen '
Ubhubu (nebo ǀhuwu)/ ǀʰȕwú /nízko stoupající‚přestat bolet '
Upuhupu (nebo ǀhuwu)/ ǀʰùwű /vysoko stoupá‚vydechnout '

Nosní samohlásky jsou psány s háčkem. Všechny nosní samohlásky jsou dlouhé, jako v hû / hũ̀ṹ / ‚sedm '. Dlouhé (dvojité) samohlásky jsou jinak psány s macronem, jako v A / ʔàa̋ / „plakat, plakat“; tito tvoří dvě moras (dvě jednotky nesoucí tón).

Glotální zarážka není napsána na začátku slova (kde je předvídatelná), ale je přepsána pomlčkou ve složených slovech, například gao-aob / kȁòʔòȁp / 'hlavní'.

Kliknutí se zapisují pomocí symbolů IPA:

Někdy jsou nahrazeny jiné znaky, např. the hash (#) namísto ǂ.[15]

Gramatika

Nama má předmět – předmět – sloveso slovosled, tři třídy podstatných jmen (mužský / gu-třída, ženský / di-třída a kastrovat / n-třída) a tři gramatická čísla (singulární, dvojí a množný). Zájmenný enclitics se používají k označení osoby, pohlaví a čísla na podstatné jméno fráze.

Jednotné čísloDvojíMnožnýLesk
Ženská / Di-třídaPirisPiriraPiridikoza
Mužská / Gu-třídaAribArikhaAriguPes
Neutrální / N-třídaKhoe-iKhoeraKhoenlidé

Značky PGN

PGN (osoba -Rod -číslo ) markery jsou enclitic zájmena které se připojují k podstatné jméno fráze.[16] Markery PGN rozlišují první, druhý a třetí osoba, mužský, ženský a kastrovat Rod a singulární, dvojí a množné číslo číslo. Značky PGN lze rozdělit na jmenovaný, objekt, a šikmý paradigmata.

Nominativní značky PGN

MužskýŽenskýNeutrum
Osoba123123123
Jednotné číslotatsb / mi / nitass——-i
Dvojíkhomkhokhamroramrora
Množnýgejítgusetakdidadun

Značky PGN objektu

(PGN + i)

MužskýŽenskýNeutrum
Osoba123123123
Jednotné číslotetsibi / mi / nitesisi——-i
Dvojíkhomkhokhami / imrorami / imrora
Množnýgejítgusetakdidaduni / dovnitř

Šikmé značky PGN

(PGN + A)

MužskýŽenskýNeutrum
Osoba123123123
Jednotné číslotatsaba / ma / natasasa——-E
DvojíKhomakhokhamaroramorora
Množnýgejítgasetakdedadělatna

Články

Khoekhoe má čtyři určité články:[16] ti, si, sa, .Î. Tyto určité články lze kombinovat se značkami PGN.

Příklady z Haacke (2013):

  • si-khom „my dva muži“ (někdo jiný než adresát a já)
  • sa-khom „my dva muži“ (adresát a já)
  • ǁî-khom „my dva muži“ (někdo jiný, o kterém jsme se zmínili dříve a já)
tisisa.Î
+ definitivní+ definitivní+ definitivní+ definitivní
+ reproduktor+ reproduktor+ adresát+ diskutováno
+ člověk-adresát+ člověk
+ singulární+ člověk
-jednotné číslo

Nadpisy doložky

Existují tři značky klauzulí, ge (deklarativní ), kha (tázací ) a ko / km (asertivní ). Tyto značky se objeví v maticové věty, a objeví se za předmětem.[17]

Ukázkový text

Následuje ukázka textu v jazyce Khoekhoe.[18]

Nē ǀkharib ǃnâ da ge ǁGûn tsî ǀGaen tsî doan tsîn; tsî opNopodi tsî henKhenadi tsî ǀhuigu tsî ǀAmin tsîn; tsî ǀkharagagu ǀaon tsîna ra hō.
V této oblasti najdeme jarní buk, oryx a duiker; francolin, perlička, drop a pštros; a také různé druhy hadů.

Běžná slova a fráze

  • ǃGâi tsēs - dobrý den
  • ǃGâi ǁgoas - dobré ráno
  • „Gâi ǃoes - dobrý večer
  • Matisa - jak se máš?
  • ǃGâise ǃgû re - Sbohem
  • // Khawa mûgus - Uvidíme se brzy

Bibliografie

  • Khoekhoegowab / angličtina pro děti, Éditions du Cygne, 2013, ISBN  978-2-84924-309-1
  • Beach, Douglas M. 1938. Fonetika hotentotského jazyka. Cambridge: Heffere.
  • Brugman, Johanna. 2009. Segmenty, tóny a distribuce v Khoekhoe Prosody. Disertační práce, Cornell University.
  • Haacke, Wilfrid. 1976. Gramatika Nama: Podstatná fráze. MA práce. Kapské město: University of Cape Town.
  • Haacke, Wilfrid H. G. 1977. „Tzv.„ Osobní zájmeno “v Nama.“ In Traill, Anthony, ed., Khoisan Linguistic Studies 3, 43–62. Komunikace 6. Johannesburg: Institut afrických studií, University of Witwatersrand.
  • Haacke, Wilfrid. 1978. Předmětová depozice v Nama. MA práce. Colchester, Velká Británie: University of Essex.
  • Haacke, Wilfrid. 1992. „Složené podstatné jméno fráze v Nama“. In Gowlett, Derek F., ed., Africké jazykové příspěvky (Festschrift Ernst Westphal), 189–194. Pretoria: Via Afrika.
  • Haacke, Wilfrid. 1992. „Dislokovaná substantivní fráze v Khoekhoe (Nama / Damara): Další důkazy pro hypotézu sentimentu“. Afrikanistische Arbeitspapiere, 29, 149–162.
  • Haacke, Wilfrid. 1995. „Instances of Incorporation and Compounding in Khoekhoegowab (Nama / Damara)“. V publikacích Anthony Traill, Rainer Vossen a Marguerite Anne Megan Biesele, eds., The Complete Linguist: Papers in Memory of Patrick J. Dickens", 339–361. Kolín nad Rýnem: Rüdiger Köppe Verlag.
  • Haacke, Wilfrid; Eiseb, Eliphas a Namaseb, Levi. 1997. „Vnitřní a vnější vztahy dialektů Khoekhoe: Předběžný průzkum“. In Wilfrid Haacke & Edward D. Elderkin, eds., Namibian Languages: Reports and Papers, 125–209. Kolín nad Rýnem: Rüdiger Köppe Verlag pro University of Namibia.
  • Haacke, Wilfrid. 1999. Tonologie Khoekhoe (Nama / Damara). Quellen zur Khoisan-Forschung / Výzkum in Khoisan Studies, Bd 16. Kolín nad Rýnem: Rüdiger Köppe Verlag.
  • Haacke, Wilfrid H.G. a Eiseb, Eliphas. 2002. Slovník Khoekhoegowab s indexem angličtina-Khoekhoegowab. Windhoek: Gamsberg Macmillan. ISBN  99916-0-401-4
  • Hagman, Roy S. 1977. Gramatika Nama Hottotot. Jazykové monografie, v. 15. Bloomington: Indiana University.
  • Krönlein, Johann Georg. 1889. Wortschatz der Khoi-Khoin (Namaqua-Hottentotten). Berlín: Deutsche Kolonialgesellschaft.
  • Olpp, Johannes. 1977. Nama-grammatika. Windhoek: Inboorlingtaalburo van die Departement van Bantoe-onderwys.
  • Rust, Friedrich. 1965. Praktische Namagrammatik. Cape Town: Balkema.
  • Vossen, Rainer. 2013. Khoesanské jazyky. Oxon: Routledge.

Poznámky

  1. ^ Termín byl aplikován zejména na Cape Khoekhoe.[7]

Reference

  1. ^ Brenzinger, Matthias (2011) „Dvanáct moderních khoisanských jazyků.“ In Witzlack-Makarevich & Ernszt (eds.), Khoisanské jazyky a lingvistika: sborník z 3. mezinárodního sympozia, Riezlern / Kleinwalsertal (Výzkum v khoisanských studiích 29). Kolín nad Rýnem: Rüdiger Köppe Verlag.
  2. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „North Khoekhoe“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  3. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Nama (Namibie)“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  4. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Hai // om-Akhoe“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  5. ^ Laurie Bauer, 2007, Příručka studenta lingvistiky, Edinburgh
  6. ^ Haacke, Wilfrid H. G. (2018), Kamusella, Tomasz; Ndhlovu, Finex (eds.), "Khoekhoegowab (Nama / Damara)", Sociální a politické dějiny jazyků jižní Afriky, Palgrave Macmillan UK, s. 133–158, doi:10.1057/978-1-137-01593-8_9
  7. ^ A b „Jazyky Khoekhoe“. Encyklopedie Britannica. Citováno 15. března 2020.
  8. ^ A b Hagman (1977)
  9. ^ A b Haacke & Eiseb (2002)
  10. ^ Haacke 1999
  11. ^ Brugman 2009
  12. ^ D. Beach, 1938. Fonetika hotentotského jazyka. Cambridge.
  13. ^ "Nama". www.phonetics.ucla.edu. Citováno 18. října 2020.
  14. ^ Tindal (1858) Gramatika a slovník jazyka Namaqua-Hottentot
  15. ^ „Plán namibijského města změnit název na! Nami # nus vyvolává jazykovou debatu“. thestar.com. 26. února 2015.
  16. ^ A b Haacke, Wilfrid H.G. (2013). „3.2.1 Namibijský khoekhoe (Nama / Damara)“. V Vossen, Rainer (ed.). Khoesanské jazyky. Routledge. str. 141–151. ISBN  978-0-7007-1289-2.
  17. ^ Hahn, Michael. 2013. Variace slovosledu v Khoekhoe. In Mu ̈ller, Stefan (Ed.), Proceedings of the 20. International Conference on Head-Driven Phrase Structure Structure, Freie Universita Berlint Berlin, 48–68. Stanford, CA: Publikace CSLI.
  18. ^ Khoekhoegowab: 3ǁî xoaigaub. Gamsberg Macmillan, 2003

externí odkazy