Samayasāra - Samayasāra - Wikipedia

Samayasāra
Samayasara
Informace
NáboženstvíDžinismus
AutorKundakunda
JazykPrakrit
Doba1. století př. N. L.
Verše439
Část série na
Džinismus
Jain Prateek Chihna.svg
P náboženství world.svg Náboženský portál

Samayasāra (Povaha Já) je slavný Jainův text složeno Acharya Kundakunda ve 439 verších.[1] Jeho deset kapitol pojednává o povaze Jīva (čisté já / duše), jeho připoutanost k Karma a Mokša (osvobození). Samayasāra vysvětluje Jain pojmy jako Karma, Asrava (příliv karmy), Bandha (Otroctví), Samvara (přerušení), Nirjara (prolévání) a Mokša (úplné zničení karmy).

Dějiny

Samayasara napsal autor Kundakunda v Prakrit.[2]

Obsah

Originál Samayasara Kundakunda se skládá ze 415 veršů a byla napsána v Prakrit.[2] První verš (aforismus ) z Samayasāra je vyvolání:

Ó bhavyové (potenciální uchazeči o osvobození)! Pokloním se všem Siddhům, ustaveným v pátém stavu existence, který je věčný, neměnný a neporovnatelný (dokonalost par excellence), vyjádřím tuto Samayaprābhritu, kterou navrhli vševědoucí Mistři Písma.[3]

Podle Samayasāra, skutečné já je pouze ta duše, která dosáhla ratnatraya tj. Samyak Darshan, Samyak Gyan a Samyak Charitra. Tyto stavy, kdy duše dosáhne čistoty, jsou Arihant a Siddha.[4] Toho lze dosáhnout vítězstvím nad pěti smysly. Podle Samayasāra:

Já, svým vlastním podnikáním, chránící se před ctnostnými i zlovolnými činnostmi, které způsobují zásluhy a nedostatky, a usazování se ve správné víře a poznání, oddělené od těla a tužeb atd., Zbavené vnějších a vnitřních připoutaností, uvažuje o Já, prostřednictvím svého vlastního Já, a nereflektuje na karmy a kvazi-karmickou hmotu (nokarma); Já s takovými charakteristickými vlastnostmi prožívá jednotu se Já. Takové Já, uvažující o Já, získává povahu správné víry a poznání a ponořením se do Já získává v krátkém čase stav Čistého Já, které je osvobozeno od všeho karmy.

— Samayasāra (187-189)[5]

Komentáře

Má k tomu řadu komentářů. Atmakhyati nebo Samayasara Kalasha, napsaný Acharyou Amritchandra ve 12. století n. l. je 278 verš Sanskrt komentář.[2] Samaysar Kalash Tika nebo Balbodh napsal Pande Rajmall nebo Raymall v 16. století n. l.[2] Je to komentář Amritchandry Samaysar Kalasha.[2][6] Nataka Samayasara je komentář k verzi Rajmalla, kterou napsal Banarasidas v Braj Bhasha v 17. století n. l.[7]

Viz také

Reference

Citace

  1. ^ Jaini 1991, str. 33.
  2. ^ A b C d E Orsini & Schofield 1981, str. 73.
  3. ^ Jain 2012, str. 1.
  4. ^ Jain 2012, str. 3.
  5. ^ Jain 2012, str. 91.
  6. ^ Orsini & Schofield 1981, str. 88.
  7. ^ Orsini & Schofield 1981, str. 74.

Zdroje

  • Jain, Vijay K., vyd. (2012), Samayasara Acharyi Kundkunda (v hindštině a angličtině), Vikalp Printers, ISBN  978-81-903639-3-8
  • Chakravarti, Prof.A. (2008), Samayasara Acharyi Kundkunda Bhartiya Jnanpith, ISBN  978-81-263-1557-4
  • Johnson, W. J. (1995), Harmless Souls: Karmic Bondage and Religious Change in Early Jainism with Special Reference to Umāsvāti and Kundakunda Motilal Banarsidass, ISBN  81-208-1309-X
  • Jaini, Padmanabh S. (1991), Pohlaví a spása: Jaina debaty o duchovním osvobození žen, University of California Press, ISBN  0-520-06820-3
  • Kundakunda, Acharya (1950), Samayasara neboli podstata já, Bharatiya Jnanapitha
  • Orsini, Francesca; Schofield, Katherine Butler, eds. (1981), Výpovědi a texty: Hudba, literatura a vystoupení v severní Indii, Otevřená nakladatelství knih, ISBN  978-1-78374-105-2