Maqamat Badi az-Zaman al-Hamadhani - Maqamat Badi az-Zaman al-Hamadhani - Wikipedia

Maqamat Badi 'al-Zaman al-Hamadhani

Maqamat Badi 'al-Zaman al-Hamadhani (arabština: مقامات بديع الزمان الهمذاني), jsou arabština sbírka povídek z 9. století, napsaných Badi 'al-Zaman al-Hamadani. Ze 400 epizodických příběhů, z nichž zhruba 52 přežilo.

Popis

Dílo se skládá ze série psaných anekdot sociální satiry a příběh se týká cest muže středního věku, který pomocí svého šarmu a výmluvnosti podvádí cestu arabským světem.[1]

Práce se vyznačuje střídáním rýmované prózy (sajʿ) a poezie.[2] Jsou vyprávěny z hlediska fiktivní postavy, „velmi pravděpodobně cestujícího obchodníka, který má peníze a čas“, ʿĪsā ibn Hishām, o dobrodružstvích výmluvného žebráka jménem Abū al-Fatḥ al-Iskandarī “.[3] Maqamat jsou také známí svou intertextualitou a narativní konstrukcí.[4]

Podle Ailin Qian,

Jádro Hamadhānian maqāmah je dialog a al-Hamadhānī pomocí technik, jako je isnād a rámování, simulovalo nějaký druh veřejné prezentace. Al-Hamadhānīho úsilí o zachování charakteristik ústního projevu v jeho díle maqāmāt hráli velkou roli při vytváření jejich prosimetrického stylu.[5]

O století později tyto maqamat inspirovaly maqamat z Al-Hariri z Basry, což zase inspirovalo hebrejštinu Tahkemoni. The Abbasid umělec a básník, Yahya Al-Wasiti, který žil v Bagdád v pozdní Abassidově době (12. až 13. století) a byl jedním z předních představitelů Bagdádská škola Je známo, že přepsal a ilustroval práci v letech 1236-37, Maqamat (také známý jako Shromáždění nebo Session).[6]

Vzorek

Jedna z mnoha hádanek v díle, v metr rajaz, běží následovně:

Špičatá je jeho kopí, ostré zuby
Jeho potomci jsou jeho pomocníci, rozpuštění odboru je jeho věc.
Přemůže svého pána a drží se svého kníru;
Vkládal své tesáky do starých a mladých.
Příjemné, dobře tvarované, štíhlé, zdrženlivé.
Střelec s hojnými hřídelemi kolem medvědů a knírek.[7]

Odpověď zní „hřeben“.

Edice a překlady

  • Maqámát z Badí ‘al-Zamán al-Hamadhání (původní verze v arabském Wikisource)
  • Al-Hamadhānī, Badīʿ al-zamān. Dīwān. Editoval ʿAbd al-Wahhāb Raḍwān a Muḥammad Shukrī Afandī al-Makkī. Káhira: Maṭbaʿat al-mawsūʿāt, 1903.
  • Al-Hamadhānī, Badīʿ al-zamān. Maqāmāt. Upravil Fārūq Saʿd. Bejrút: Dār al-āfāq al-jadīdah, 1982.
  • Al-Hamadhānī, Badīʿ al-zamān. Maqāmāt Abī al-Faḍl Badīʿ al-zamān al-Hamadhānī. Upravil Muḥammad ʿAbduh. Bejrút: Dār al-Mashriq, 1973.
  • W. J. Prendergast (trans.), Maqāmāt z Badīʿ al-Zamān al-Hamadhānī (Londýn: Luzac, 1915)[8]

Viz také

Reference

  1. ^ Esanu, O., Umění, probuzení a moderna na Středním východě: Arabský akt, Routledge, 2017, [vydání elektronické knihy], n.p.
  2. ^ Qian, Ailin (1. ledna 2012). „Maqamah jako prosimetrum: Srovnávací vyšetřování jejího původu, formy a funkce“. Disertační práce dostupné na ProQuestu: 1–315.
  3. ^ Qian, Ailin (1. ledna 2012). „Maqamah jako prosimetrum: Srovnávací vyšetřování jejího původu, formy a funkce“. Disertační práce dostupné na ProQuestu: 1–315.
  4. ^ ""Pro každý věk existuje Jahiz „: Narativní konstrukce a intertxtualita v la-Hamdhaniho maqamatu“. www.academia.edu. Citováno 2016-03-23.
  5. ^ Qian, Ailin (1. ledna 2012). „Maqamah jako prosimetrum: Srovnávací vyšetřování jejího původu, formy a funkce“. Disertační práce dostupné na ProQuestu: 1–315.
  6. ^ „Bagdádská škola,“ in: Encyklopedie Britannica,
  7. ^ Maqāmāt z Badiʻ al-Zamān al-Hamādhāni, trans. W. J. Prendergast (London: Curzon Press, 1973) [první publikace 1915], s. 129 [Maqama 31].
  8. ^ „Maqamat of al-Hamadhani Index“. www.sacred-texts.com.

Další čtení

Hämeen-Anttila, J., „Maqama: A History of a Genre“, Otto Harrassowitz Verlag, 2002 (zejména diskuze na al-Hamadhaniho „Maqamatovi“ na str. 15–65)