Kamil (metr) - Kamil (metre)

Kamil (Arabština الكامل „dokonalý“) je druhý nejběžnější Metr (po īawīl ) používaný v předislámské a klasické arabské poezii.[1] Obvyklá forma měřiče je následující (kde „-“ představuje dlouhou slabiku, „u“ krátkou slabiku a „U u"jeden dlouhý nebo dva krátké kalhoty):[2][3]

| U u - u - | U u - u - | U u - u - |

Mnemotechnická slova (tafāʿīl), které používají arabští prozodisté ​​k popisu tohoto měřiče, jsou: Mutafāʿilun Mutafāʿilun Mutafāʿilun (مُتَفَاعِلُنْ مُتَفاعِلُنْ مُتَفَاعِلُنْ).

The kāmil připomíná wāfir metr v tom, že využívá biceps prvky (tj. místa ve verši, kde lze nahradit dvě krátké slabiky jednou dlouhou).

V arabské poezii

The kāmil metr se používá pro arabskou poezii od raných dob a představuje asi 18% - 20% básní v raných sbírkách.[1] Dva ze slavných sedmi předislámských Mu’allaqāt básně (4. a 6.) jsou psány v kāmil Metr.[4] Jedním z nich je mu’allaqa z Labid ibn Rabi’a, který začíná následovně:

عَفَتِ الدِّيَارُ مَحَلُّهَا فَمُقَامُهَا * بِمِنَىً تَأَبَّـدَ غَوْلُهَا فَرِجَامُهَـا
فَمَدَافِعُ الرَّيَّانِ عُرِّيَ رَسْمُهَـا * خَلَقَاً كَمَا ضَمِنَ الوُحِيَّ سِلامُهَا
„Afati d-diyāru maḥalluhā fa-muqāmuhā
bi-Minan ta’abbada Ḡawluhā fa-Rijāmuhā
fa-madāfi‘u r-Rayyāni ‘urriya rasmuhā
ḵalaqan kamā ḍamina l-wuḥiyya silāmuhā
| uu - u - | uu - u - | uu - u - |
| uu - u - | uu - u - | uu - u - |
| uu - u - | - - u - | uu - u - |
| uu - u - | uu - u - | uu - u - |
„Příbytky, jejich místa zastavení a obydlí, byly opotřebované
v Mině; Ghawl a Rijam opustili;
A vodní kanály Rayyanu, jejich stopy se staly holými,
opotřebované hladce tak, aby si kameny zachovaly svůj nápis. “

Dalším pozdějším příkladem měřiče je qasida básník z 10. století al-Mutanabbi který se otevírá následovně:

بأبي الشُّموسُ الجانِحاتُ غَوارِبَ * أللاّبِساتُ مِنَ الحَريرِ جَلابِبَا
ألمُنْهِباتُ عُقُولَنَا وقُلُوبَنَا * وجَناتِهِنّ النّاهِباتِ النّاهِبَا
bi-‘abi š-šumūsu l-jāniḥātu ḡawāribā
al-lābisātu mina l-ḥarīri jalābibā
al-munhibātu ‘uqūlanā wa-qulūbanā
wa-janātihinna n-nāhibāti n-nāhibā
| uu - u - | - - u - | uu - u - |
| - - u - | uu - u - | uu - u - |
| - - u - | uu - u - | uu - u - |
| uu - u - | uu - u - | - - u - |
„Můj otec, ta slunce (tj. Ženy) směřující na západ
kteří se oblékají do hedvábných oděvů
a způsobit, že ztratíme naši mysl a srdce
a jehož ráje ukradnou i zloděje! “

Jak je vidět, nejběžnější formou metronu je | uu - u - | a smluvní formulář | - - u - | vyskytuje se ve výše uvedeném příkladu pouze v jedné třetině případů.

V perské poezii

Ačkoli je v arabštině poměrně běžný, tento metr se sotva někdy používá v perské poezii.[5] Jedna postklasická výjimka od básníka z 18. století Hatef Esfahani, je krátký 6-dvojverší ghazal který začíná následovně:

چه شود به چهرهٔ زرد من * نظری برای خدا کنی‎
که اگر کنی همه درد من * به یکی نظاره دوا کنی‎
če šavad be čehre-ye zard-e man * nazar-ī barā-ye Xodā konī
ke agar konī hame dard-e man * be yekī nazāre davā konī
| uu - u - | uu - u - || uu - u - | uu - u - |
| uu - u - | uu - u - || uu - u - | uu - u - |
„Kdyby ses jen mohl podívat na můj bledý obličej kvůli Bohu,
protože kdybys to udělal, uzdravil bys mou jedinou bolest jediným pohledem! “

Tato perská verze je tetrametr, rozdělen do dvou dimetrů a každý metron má tvar | uu - u - |. (Básně se také běžně vyskytují v perštině s metronem - - u - | (viz Perské metry ) ale oba nejsou smícháni ve stejné básni.) Hatefova báseň je tradičně zpívána na melodii (gusheh) s názvem Chahārbāgh, pojmenovaný po známé třídě Chaharbagh v Isfahan.[6]

V turečtině a urdštině

The kāmil metr se také nenachází v osmanské turečtině[7] nebo (až na vzácné výjimky) v Urdu.[4]

Viz také

Reference

  1. ^ A b Golston, Chris & Riad, Tomas (1997). "Fonologie klasického arabského metru". Lingvistika 35 (1997), 111-132; str. 120.
  2. ^ McCarus, Ernest N. (1983). „Identifikace metrů arabské poezie“, Al-'Arabiyya sv. 16. č. 1/2, s. 57-83. (Georgetown University Press).
  3. ^ Wright, W. (1896). Gramatika arabského jazyka, sv. II, Cambridge University Press; 350 až 390.
  4. ^ A b R.P. Dewhurst (1917) "Měřiče Hafiz a Atish". Časopis Královské asijské společnosti Velké Británie a Irska 383-385
  5. ^ L. P. Elwell-Sutton (1986), Článek: Aruz (Encyclopaedia Iranica)
  6. ^ Tsuge, Gen'ichi, (1970) „Rytmické aspekty Avazu v perské hudbě“, Etnomuzikologie, 14, 2, s. 210
  7. ^ Deo, A; Kiparsky, P. (2011) „Poezie v kontaktu: arabština, perština a urdština“. V M. Lotman (ed.) Hranice srovnávacích metrik. Bern, New York: Peter Lang.

externí odkazy