Malajský pravopis - Malay orthography
Moderní Malajská abeceda nebo Indonéská abeceda (Brunej, Malajsie a Singapur: Tulisan Rumi, doslova „římské písmo“ nebo „římské písmo“, Indonésie: Aksara latina, doslova "latinské písmo"), se skládá z 26 písmen znaku Základní latinka ISO bez jakýchkoli diakritiky.[1] Je to běžnější ze dvou abeced, které se dnes používají k psaní Malajský jazyk, druhá bytost Jawi (upravený Arabské písmo ). Latinská malajská abeceda je oficiální malajské písmo Indonésie (tak jako indonéština ), Malajsie (tak jako Malajský ) a Singapur, zatímco to je co-oficiální s Jawi dovnitř Brunej.
Historicky různé skripty jako např Pallava, Kawi a Rencong byly použity k psaní Stará malajština, dokud nebyly nahrazeny Jawi se zavedením islám. Příchod evropský koloniální mocnosti přinesl latinskou abecedu do Malajské souostroví.
Vzhledem k tomu, že malajsky mluvící země byly rozděleny mezi dvě koloniální správy ( holandský a britský ), dva hlavní různé pravopisy pravopisy byly vyvinuty v Nizozemská východní Indie a Britská Malajska ovlivněn pravopisem jejich příslušných koloniálních jazyků. The Pravopisný systém Soewandi (nebo Republikový pravopisný systém po získání nezávislosti), používaný v Nizozemské východní Indii a později v nezávislé Indonésii do roku 1972, byl založen na Holandská abeceda. V roce 1972 přijala Indonésie a Malajsie v rámci úsilí o harmonizaci pravopisných rozdílů mezi oběma zeměmi a pravopisná reforma plán nazvaný Dokonalý pravopisný systém (Ejaan yang Disempurnakan) v Indonésii a Nové hláskování Rumi (Ejaan Rumi Baharu)[2] v Malajsii. Ačkoli jsou reprezentace zvuků řeči v indonéské a malajské odrůdě do značné míry totožné, zůstává řada menších pravopisných rozdílů.
Jména písmen a výslovnosti
Nové hláskování Rumi (Malajština: Ejaan Rumi Baharu), Vylepšený indonéský pravopisný systém (indonéština: Ejaan Yang Disempurnakan, zkráceně EYD).
| Číslo | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Velká písmena | A | B | C | D | E | F | G | H | Já | J | K. | L | M | N | Ó | P | Q | R | S | T | U | PROTI | Ž | X | Y | Z |
| Malá písmena | A | b | C | d | E | F | G | h | i | j | k | l | m | n | Ó | p | q | r | s | t | u | proti | w | X | y | z |
| IPA foném | A | b | tʃ | d | E | F | G | h | i | dʒ | k | l | m | n | Ó | p | q~k | r | s | t | u | proti | w | ks | j | z |
Jména písmen se mezi Indonésií a zbytkem malajsky mluvících zemí liší. Indonésie se z velké části řídí písmeny Holandská abeceda, zatímco Malajsie, Brunej a Singapur následují anglická abeceda. Bez ohledu na názvy písmen však písmena představují stejné zvuky ve všech malajsky mluvících zemích. Malajská abeceda má fonemický pravopis; slova jsou hláskována tak, jak jsou vyslovována, až na několik výjimek. Písmena Q, V a X se setkávají jen zřídka a používají se hlavně k psaní výpůjční slova.
| Dopis | Jméno (v IPA) | Zvuk | |||
|---|---|---|---|---|---|
| Indonésie | Malajsie, Brunej a Singapur | IPA | Anglický ekvivalent | ||
| Malajsie, Brunej, Singapur | Indonésie | ||||
| Aa | A (/A/) | E (/E/) | /A/ | A jako ve fAtam | |
| / ə / ~ /A/ | - | A jako v sofA | |||
| Bb | být (/být/) | bi (/bi/) | / b / | b jako v bvyd | |
| Cc | cé (/ t͡ʃe / nebo / se /) | si (/ si /) | / t͡ʃ / | ch jako v check | |
| Dd | dé (/ de /) | di (/ di /) | / d / | d jako v dano | |
| Ee | E (/E/) | i (/ i /) | / ə / | E jako v tolEchvástat se | |
| /E/ | E jako v hEy | ||||
| /E/ | / ɪ / | E jako v baleníEt | |||
| / ɛ / | E jako v gEt | ||||
| Ff | éf (/ ef /) | éf (/ ef /) | /F/ | F jako v eFpevnost | |
| Gg | gé (/ ge /) | ji (/ d͡ʒi /) | / ɡ / | G jako v Gain | |
| Hh | ha (/ ha /) | héc (/ het͡ʃ /) | / h / | h jako v hpaže | |
| II | i (/ i /) | ai (/ ai̯ /) | / i / | i jako v machine, ale kratší | |
| /E/ | / ɪ / | i jako v igloo | |||
| Jj | jé (/ d͡ʒe /) | jé (/ d͡ʒe /) | / d͡ʒ / | j jako v jdopoledne | |
| Kk | ka (/ ka /) | ké (/ ke /) | / k / | unaspirated k jako v skjedli | |
| Ll | el (/ el /) | el (/ el /) | / l / | l jako v let | |
| Mm | em (/ em /) | em (/ em /) | / m / | m jako v mVšechno | |
| Nn | en (/ en /) | en (/ en /) | / n / | n jako v net | |
| Oo | Ó (/Ó/) | Ó (/Ó/) | /Ó/ | Ó jako v Ómy | |
| /Ó/ | / ʊ / | ||||
| / ɔ / | Ó jako v bdobřet, ale kratší | ||||
| Str | pé (/ pe /) | pi (/ pi /) | / p / | unaspirated p jako v speak | |
| ki (/ ki /) | kiu (/ kiu / nebo / kju /) | / q / ~ / k / | q jako v Qatar | ||
| Rr | ér (/ er /) | ar (/ ar / nebo / a: /) | / r / | španělština rr jako v puerrÓ | |
| Ss | és (/ es /) | és (/ es /) | / s / | s jako v sun | |
| Tt | té (/ te /) | ti (/ ti /) | / t / | unaspirated t jako v stnemocný | |
| U u | u (/ u /) | yu (/ ju /) | / u / | u jako v rule, ale kratší | |
| /Ó/ | / ʊ / | oo jako ve foot | |||
| Vv | vé (/ ve / nebo / fe /) | vi (/ vi /) | /proti/ ~ /F/ | proti jako v protian | |
| Ww | my (/my/) | dabel yu (/ dabəlˈju /) | / w / | w jako v wet | |
| Xx | éks (/ eks /) | éks (/ eks /) | / ks / | X jako v boX | |
| / z / | / s / | X jako v Xenon | |||
| Yy | vy (/ je /) | wai (/ wai̯ /) | / j / | y jako v yarn | |
| Zz | zét (/ zet /) | zed (/ zed /) | / z / | z jako v zebra | |
* Mnoho samohlásek je vyslovováno (a dříve bylo hláskováno) odlišně v poloostrovní Malajsii a na Sumatře (kde je rodná malajština): tujuh je vyslovováno (a bylo hláskováno) tujoh, rambut tak jako rambot, kain tak jako Kaen, pilih tak jako hromadaatd., [e] a [o] jsou také alofony / i / a / u / v uzavřených koncových slabikách v poloostrovních malajských a sumatranských. Mnoho samohlásek bylo vyslovováno a dříve hláskováno jinak i ve východní Malajsii, Bruneji a Indonésii.
Kromě toho existují digrafy které nejsou považovány za samostatná písmena abecedy:[3]
| Digraf | Zvuk | ||
|---|---|---|---|
| IPA | Poznámky | ||
| Malajsie, Brunej a Singapur | Indonésie | ||
| ai | / ai̯ / | uy jako v buy | |
| au | / au̯ / | ou jako v ouch | |
| oi | / oi̯ / | / ʊi̯ / | oy jako v boy |
| gh | / ɣ / ~ /X/ | podobně jako v holandštině a němčině ch, ale hlasem | |
| kh | /X/ | ch jako v loch | |
| ng | / ŋ / | ng jako v sing | |
| ny | / ɲ / | španělština -; podobný ny jako v ca.nys nosním zvukem | |
| sy | / ʃ / | sh jako v shoe | |
Pravopisný systém z roku 1972
Britský Malajsko a Borneo / Brunej, Malajsie a Singapur pravopis před rokem 1972
| Velká písmena | A | A | B | C | D | E | E | F | G | H | Já | J | K. | L | M | N | Ó | P | Q | R | S | T | U | PROTI | Ž | X | Y | Z |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Malá písmena | A | A | b | C | d | E | E | F | G | h | i | j | k | l | m | n | Ó | p | q | r | s | t | u | proti | w | X | y | z |
Pravopis Nizozemské východní Indie / Indonésie před rokem 1972
| Velká písmena | A | B | C | D | E | E (před 1947) | F | G | H | Já | J | K. | L | M | N | Ó | P | Q | R | S | T | Oe (1901)/U (1947) | PROTI | Ž | X | Y | Z |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Malá písmena | A | b | C | d | E | ē (před rokem 1947) | F | G | h | i | j | k | l | m | n | Ó | p | q | r | s | t | oe (1901) / u (1947) | proti | w | X | y | z |
Srovnávací tabulka
| Dopis | Zvuk | Náhrada po roce 1972 | ||
|---|---|---|---|---|
| Pravopisný systém Za'aba z roku 1927 (Malajsie, Brunej, Singapur) | 1901 Pravopisný systém Van Ophuijsen, 1947 Pravopisný systém Soewandi (Indonésie) | Malajsie, Brunej, Singapur | Indonésie | |
| A | / ə / | - | E | - |
| ch | / t͡ʃ / | /X/ | C | kh |
| dh | / d / | - | d | - |
| dj | - | / d͡ʒ / | - | j |
| dz | / z / | - | d | - |
| ē (před rokem 1947) | - | / ə / | - | E |
| E | - | / ə / | - | E |
| /E/ | - | E | - | |
| / ɛ / | - | E | - | |
| E | - | /E/ | - | E |
| - | / ɪ / | - | E | |
| E | / ə / | - | E | - |
| ï | / i / (monophthong) | - | i | - |
| j | - | / j / | - | y |
| nj | - | / ɲ / | - | ny |
| oe | - | / u / | - | u |
| sh | / ʃ / | - | sy | - |
| sj | - | / ʃ / | - | sy |
| th | / s / | - | s | - |
| tj | - | / t͡ʃ / | - | C |
Viz také
Reference
- ^ Před pravopisná reforma v roce 1972, Indonésie by se rozvedla /E/ tak jako E a / ə / tak jako Ea Malajsii /E/ tak jako E a / ə / tak jako E. Pravopisná reforma odstranila diakritiku a použití E zastupovat obojí /E/ a / ə /.
- ^ Pusat Rujukan Persuratan Melayu (2014), Ejaan Rumi Baharu Bahasa Malajsie, vyvoláno 2014-10-04
- ^ „Malajština (Bahasa Melayu / بهاس ملايو)“. www.omniglot.com.