Transatlantické vztahy - Transatlantic relations
![]() | tento článek potřebuje další citace pro ověření.Březen 2010) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |

Transatlantické vztahy odkazují na historické, kulturní, politické, ekonomické a sociální vztahy mezi zeměmi na obou stranách EU Atlantický oceán. Někdy to konkrétně znamená vztahy mezi Anglofon Země severní Ameriky ( Spojené státy a Kanada ), a zejména evropský země nebo organizace, i když jsou možné i jiné významy.
USA a Evropa obecně nesouhlasí s řadou otázek. Některé z nich jsou kulturní, jako například použití USA v USA trest smrti, některé jsou mezinárodní problémy, jako je střední východ mírový proces kde Spojené státy jsou často považovány za pro-Izrael a kde je Evropa často považována za pro-arabskou a mnoho dalších souvisí s obchodem. Současné zásady USA jsou často označovány jako jednostranný v přírodě, zatímco Evropská unie a o Kanadě se často říká, že si vezme více mnohostranný přístup, více se spoléhat na Spojené národy a další mezinárodní instituce, které pomáhají řešit problémy. Existuje mnoho dalších otázek, na kterých se shodnou.
Definice


Transatlantické vztahy se mohou vztahovat na vztahy mezi jednotlivými státy nebo na vztahy mezi skupinami států nebo mezinárodními organizacemi s jinými skupinami nebo se státy nebo v rámci jedné skupiny. Například:
Ve skupině:
- UvnitřNATO vztahy
Mezi skupinami:
- EU - Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA) vztahy
- Evropská zóna volného obchodu (ESVO) - vztahy NAFTA
- Transatlantická zóna volného obchodu (teoretický)
- CARIFORUM - Evropská komise (Dohody o hospodářském partnerství )
Mezi skupinou a státem:
- Vztahy mezi Kanadou a Evropskou unií
- Vztahy mezi USA a Evropskou unií
- Kanada - Dohoda o volném obchodu ESVO [1][2]
Mezi státy:
Podle jazyka a kultury
Hranice států, které jsou součástí transatlantických vztahů, závisí na kontextu. Termín lze použít jako eufemismus ke konkrétnímu bilaterálnímu vztahu, například Anglo-americké vztahy. Hranice by mohla být nakreslena tak, aby při diskusi odkazovala pouze na členské státy EU a USA Euro-americké vztahy. Za jiných okolností může zahrnovat Kanadu nebo evropské země, které nejsou členy EU. Termín může být také použit v kontextu širšího atlantického světa včetně Afriky a Latinské Ameriky.
Dějiny

Raný vztah mezi Evropou a Amerikou byl založen na kolonialismus a merchantilism. Většinu moderních států v Americe lze vysledovat zpět do koloniálních států, které byly založeny evropskými národy, států, které se velmi lišily od států předkolumbovský civilizace a kultury, které existovaly dříve.
Dokonce i poté, co se Spojené státy (a později Kanada) osamostatnily, byla hlavním vztahem mezi těmito dvěma kontinenty jednosměrná migrace.
USA se politicky snažily udržet si odstup od evropských záležitostí a Kanada byla podřízena britské zahraniční politice.
Během První světová válka oba severoamerické státy však začaly bojovat v Evropě a zabývat se evropskou politikou. Prezident Woodrow Wilson je Čtrnáct bodů pomohlo překreslit mapu Evropy.
Ačkoli Rooseveltova administrativa chtěla vstoupit do války proti Německu, drtivá většina Američanů byla příliš izolacionistická a rozčarovaná ze svých zkušeností v první světová válka usilovat o zapojení do druhá světová válka přinejmenším do doby, než USA 7. prosince 1941 zaútočilo na USA v Pearl Harboru, a Adolf Hitler vyhlásil USA válku 11. prosince 1941. Jakmile se USA začaly účastnit, staly se klíčové pro válečné úsilí a tedy pro evropskou politiku.
Po druhé válce si Spojené státy i Kanada přály trvalou roli v obraně Evropy a evropské státy chtěly ochranu před Sovětský svaz. Výsledkem bylo Organizace Severoatlantické smlouvy, která se stala základem transatlantických vztahů během Studená válka.
Atlantismus je filozofie prosazující úzkou spolupráci mezi Severní Amerikou a Evropou.
Stát | ![]() | ![]() | Organizace pro Společná výzbroj Spolupráce | ||
---|---|---|---|---|---|
Členství | Společná bezpečnostní a obranná politika | ||||
Všeobecné účast | Trvalé strukturované Spolupráce | ||||
![]() | Kandidát | Ne | Ne | 2009 | Ne |
![]() | 1995 | Zakladatel | Zakladatel | Ne | Ne |
![]() | Zakladatel | Zakladatel | Zakladatel | Zakladatel | 2003 |
![]() | Kandidát | Ne | Ne | Akční plán členství | Ne |
![]() | 2007 | 2007 | Zakladatel | 2004 | Ne |
![]() | Ne | Ne | Ne | Zakladatel | Ne |
![]() | 2004 | 2007 | Zakladatel | Ne | Ne |
![]() | 2013 | 2013 | Zakladatel | 2009 | Ne |
![]() | 2004 | 2004 | Zakladatel | 1999 | Ne |
![]() | 1973 | Ne | Ne | Zakladatel | Ne |
![]() | 2004 | 2004 | Zakladatel | 2004 | Ne |
![]() | 1995 | Zakladatel | Zakladatel | Ne | Částečný |
![]() | Zakladatel | Zakladatel | Zakladatel | Zakladatel | Zakladatel |
![]() | Zakladatel | Zakladatel | Zakladatel | 1955 | Zakladatel |
![]() | 1981 | Zakladatel | Zakladatel | 1952 | Ne |
![]() | 2004 | 2004 | Zakladatel | 1999 | Ne |
![]() | Ne | Ne | Ne | Zakladatel | Ne |
![]() | 1973 | Zakladatel | Zakladatel | Ne | Ne |
![]() | Zakladatel | Zakladatel | Zakladatel | Zakladatel | Zakladatel |
![]() | Ne | Ne | Ne | Ne | Ne |
![]() | 2004 | 2004 | Zakladatel | 2004 | Ne |
![]() | 2004 | 2004 | Zakladatel | 2004 | Částečný |
![]() | Zakladatel | Zakladatel | Zakladatel | Zakladatel | Částečný |
![]() | 2004 | 2004 | Ne | Ne | Ne |
![]() | Kandidát | Ne | Ne | 2017 | Ne |
![]() | Zakladatel | Zakladatel | Zakladatel | Zakladatel | Částečný |
![]() | Kandidát | Ne | Ne | 2020 | Ne |
![]() | Ne | Partnerství EDA | Ne | Zakladatel | Ne |
![]() | 2004 | 2004 | Zakladatel | 1999 | Částečný |
![]() | 1986 | Zakladatel | Zakladatel | Zakladatel | Ne |
![]() | 2007 | 2007 | Zakladatel | 2004 | Ne |
![]() | Kandidát | Partnerství EDA | Ne | Akční plán individuálního partnerství | Ne |
![]() | 2004 | 2004 | Zakladatel | 2004 | Ne |
![]() | 2004 | 2004 | Zakladatel | 2004 | Ne |
![]() | 1986 | Zakladatel | Zakladatel | 1982 | Zakladatel |
![]() | 1995 | Zakladatel | Zakladatel | Ne | Částečný |
![]() | Ne | Partnerství EDA | Ne | Ne | Ne |
![]() | Kandidát | Ne | Ne | 1952 | Částečný |
![]() | Ne | Partnerství EDA | Ne | Ne | Ne |
![]() | Ne | Ne | Ne | Zakladatel | Zakladatel |
![]() | Ne | Ne | Ne | Zakladatel | Ne |
Viz také
- Atlantismus
- Atlantické společenství
- Atlantická rada
- Vztahy mezi USA a Evropskou unií
- Vztahy mezi Evropskou unií a NATO
- Německý Marshallův fond
- Jihoatlantická zóna míru a spolupráce
- Transatlantická hospodářská rada
- Transatlantická zóna volného obchodu (TAFTA)
- Vztahy mezi Kanadou a Evropskou unií
- Vztahy mezi Kanadou a NATO
- Západní svět
Reference
- ^ ESVO Archivováno 2008-04-22 na Wayback Machine
- ^ „Department of Foreign Affairs, Canada“. Archivovány od originál dne 2011-05-20. Citováno 2008-03-20.
externí odkazy
Bibliografie
- Jussi M. Hanhimaki, Benedikt Schoenborn a Barbara Zanchetta, „Transatlantické vztahy od roku 1945. Úvod“, Routledge, Londýn, 2012.
externí odkazy
- Silnější partnerství mezi EU a USA a otevřenější trh pro 21. století[trvalý mrtvý odkaz ]
- Institut Evropské unie pro bezpečnostní studia: Obamův moment - evropská a americká perspektiva
- Atlantická rada USA: Transatlantická spolupráce proti terorismu
- Publikace Atlantické rady o transatlantické ekonomice, bezpečnosti a politice
- „Neviditelný pilíř transatlantické spolupráce: aktivace nevyužitých vědeckých a technologických aktiv,“ věda a diplomacie
- R. Nicholas Burns, státní tajemník pro politické záležitosti, vyzval USA a Evropu, aby přijaly společný účel ambiciózní globální agendy, která by předefinovala její poslání pro 21. století.