Východoevropská skupina - Eastern European Group
 | |
| Zkratka | EEG |
|---|---|
| Formace | 1964 |
| Typ | Regionální skupina |
| Právní status | Aktivní |
Kraj | Evropa |
 Portál politiky | |
The Skupina východoevropských států (EEG) je jedním z pěti Regionální skupiny OSN a skládá se z 23 členských států z Východní, Centrální a Jižní Evropa.[1][2]
Skupina, stejně jako všechny regionální skupiny, je nezávaznou skupinou pro dialog, kde se diskutují témata týkající se regionálních a mezinárodních záležitostí. Skupina dále usiluje o přidělení křesel v orgánech OSN jmenováním kandidátů z regionu.[3][4]
Dějiny
Před vytvořením regionálních skupin v roce 1964 měla Rada bezpečnosti OSN východoevropské a asijské sídlo, které v letech 1946 až 1964 obsadily země z východní Evropy (včetně Řecko a krocan ), stejně jako členy moderní Západoevropské a další a Asia-Pacific Skupiny.
Od svého vzniku se skupina významně změnila v důsledku rozpuštění různých členů: Sovětský svaz v roce 1991, Jugoslávie mezi lety 1991-2006 a Československo v roce 1993. Navíc prostřednictvím procesu Znovusjednocení Německa skupina ztratila Německá demokratická republika jako jeden ze svých členských států.
Členové
Stávající členové
Současné členské státy východoevropské skupiny jsou následující:[5][2]
Historičtí členové
Československo (1966–1993)
Svazová republika Jugoslávie / Srbsko a Černá Hora (1992–2006)
Německá demokratická republika (1973–1990)
Socialistická federativní republika Jugoslávie (1966–1992)
Zastoupení
Východoevropská skupina má dvě místa v EU Rada bezpečnosti OSN (UNSC); trvalé sídlo Rusko a jedno zvolené místo, které v současné době drží Estonsko. Skupina má dále 6 křesel na internetu Hospodářská a sociální rada OSN a 6 míst na Rada OSN pro lidská práva. Je také způsobilý k tomu, aby jeho občané byli zvoleni jako Prezident z Valné shromáždění OSN v letech končících 2 a 7; naposledy, Vuk Jeremić z Srbsko byl zvolen do této pozice v červnu 2012 a byl funkcionářem Šedesátého sedmého zasedání.
Bezpečnostní rada
Východoevropská skupina drží dvě místa v EU Bezpečnostní rada, 1 nestálý a 1 trvalý. Stávajícími členy Rady bezpečnosti ze skupiny jsou:[6][7]
| Země | Období |
|---|---|
 Ruská Federace | Trvalý |
 Estonsko | 1. ledna 2020 - 31. prosince 2021 |
Hospodářská a sociální rada
Východoevropský koncern drží šest křesel na Hospodářská a sociální rada OSN. Současnými členy Hospodářské a sociální rady ze skupiny jsou:[8][9]
| Země | Období |
|---|---|
 Bělorusko | 1. ledna 2018 - 31. prosince 2020 |
 Arménie | 1. ledna 2019 - 31. prosince 2021 |
 Ukrajina | |
 Lotyšsko | 1. ledna 2020 - 31. prosince 2022 |
 Černá Hora | |
| Ruská Federace |
Rada pro lidská práva
Východoevropský koncern drží šest křesel na Rada OSN pro lidská práva. Současnými členy Hospodářské a sociální rady ze skupiny jsou:[10][11]
| Země | Období |
|---|---|
 Slovensko | 1. ledna 2018 - 31. prosince 2020 |
| Ukrajina | |
 Bulharsko | 1. ledna 2019 - 31. prosince 2021 |
 Česká republika | |
| Arménie | 1. ledna 2020 - 31. prosince 2022 |
 Polsko |
Předsednictví Valného shromáždění
Každých pět let v letech končících 2 a 7 je asijsko-pacifická skupina oprávněna volit prezidenta Valného shromáždění.[1]
Níže je uveden seznam prezidentů z regionu od jeho oficiálního vytvoření v roce 1963:[12]
| Rok zvolen | Zasedání | Jméno prezidenta | Země | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| 1967 | 22 | Corneliu Mănescu |  Rumunsko | |
| 1972 | 27 | Stanisław Trepczyński |  Polsko | |
| 1977 | 32. | Lazar Mojsov |  Jugoslávie | Rovněž předsedal 8., 9. a 10. zvláštnímu zasedání Valného shromáždění |
| 1982 | 37. | Imre Hollai |  Maďarsko | |
| 1987 | 42. | Peter Florin |  Německá demokratická republika | Předsedal také 15. zvláštnímu zasedání Valného shromáždění |
| 1992 | 47 | Stoyan Ganev | Bulharsko | |
| 1997 | 52. | Hennadiy Udovenko | Ukrajina | Také předsedal 10. nouzový speciál a 20. zvláštní zasedání Valného shromáždění |
| 2002 | 57. | Jan Kavan | Česká republika | Rovněž předsedal 10. mimořádnému mimořádnému zasedání Valného shromáždění |
| 2007 | 62. | Srgjan Kerim |  Severní Makedonie | |
| 2012 | 67. | Vuk Jeremić |  Srbsko | |
| 2017 | 72. | Miroslav Lajčák | Slovensko | Rovněž předsedal 10. mimořádnému mimořádnému zasedání Valného shromáždění |
| Budoucnost | ||||
| 2022 | 77 | Bude upřesněno | Bude upřesněno | |
| 2027 | 82. | Bude upřesněno | Bude upřesněno | |
| 2032 | 87. | Bude upřesněno | Bude upřesněno | |
Časová osa členství
Jelikož se východoevropská skupina v průběhu času významně změnila, změnil se také počet jejích členů.
| Let | Počet členů | Poznámky |
|---|---|---|
| 1966–1973 | 10 | The Východní blok; Ukrajina (tak jako Ukrajinská SSR ) a Bělorusko (tak jako Běloruská SSR ) byli členy samostatně (viz tady ) |
| 1973–1990 | 11 | s Německá demokratická republika |
| 1990 | 10 | Znovusjednocení Německa |
| 1991 | 13 | Nezávislost Pobaltské státy |
| 1992 | 20 | Rozpuštění Sovětského svazu, Rozpad Jugoslávie |
| 1993–2006 | 22 | Rozpuštění Československa Nezávislost Republika Makedonie |
| 2006 – současnost | 23 | Nezávislý Černá Hora |
Viz také
- Společenství pro demokracii a práva národů
- Komunita demokratické volby
- Evropská rada
- Evropská politika sousedství
- Parlamentní shromáždění Euronest
- Euroasijská unie
- Eurovoc
- východní Evropa
- Východní partnerství
- Budoucí rozšiřování Evropské unie
- Seznam politických stran ve východní Evropě
- Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
- Post-sovětské státy
Reference
- ^ A b Wanza, Serah N. (27. listopadu 2017). „Co je pět regionálních skupin OSN?“. Worldatlas. Worldatlas. Citováno 26. února 2019.
- ^ A b Příručka Organizace spojených národů 2018–19 (PDF) (56 ed.). Wellington: Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu Nového Zélandu. 2018. s. 15–17. ISSN 0110-1951.
- ^ „Latinskoamerická a karibská skupina (GRULAC)“. Ministerstvo zahraničních věcí Kolumbie. Ministerstvo zahraničních věcí Kolumbie. n.d. Citováno 28. února 2019.
- ^ Agam, Hasmy a Sam Daws, Terence O'Brien a Ramesh Takur (26. března 1999). Co je spravedlivé geografické zastoupení ve dvacátém prvním století (PDF) (Zpráva). Univerzita OSN. Citováno 27. února 2019.CS1 maint: používá parametr autoři (odkaz)
- ^ „Regionální skupiny OSN členských států“. Oddělení OSN pro Valné shromáždění a řízení konference. Spojené národy. n.d. Citováno 26. února 2019.
- ^ „Aktuální členové“. Rada bezpečnosti OSN. Spojené národy. n.d. Citováno 26. února 2019.
- ^ „Valné shromáždění volí Estonsko, Niger, Svatý Vincenc a Grenadiny, Tunisko, Vietnam jako nestálé členy rady bezpečnosti na období 2020–2021“. Pokrytí a tiskové zprávy o schůzkách OSN. Spojené národy. 7. června 2019. Citováno 1. ledna 2020.
- ^ „Členové“. Hospodářská a sociální rada OSN. Spojené národy. n.d. Citováno 26. února 2019.
- ^ „Valné shromáždění volí 19 členů hospodářské a sociální rady na podmínky počínaje 1. lednem 2020, přijímá rezoluci připomínající podpis Charty OSN“. Pokrytí a tiskové zprávy o schůzkách OSN. Spojené národy. 14. června 2019. Citováno 1. ledna 2020.
- ^ „Současné členství v Radě pro lidská práva od 1. ledna do 31. prosince 2019 podle regionálních skupin“. Rada OSN pro lidská práva. Spojené národy. n.d. Citováno 26. února 2019.
- ^ „Valné shromáždění volí do Rady pro lidská práva 14 členských států, jmenuje nového náměstka generálního tajemníka pro služby vnitřního dohledu“. Pokrytí a tiskové zprávy o schůzkách OSN. Spojené národy. 17. října 2019. Citováno 1. ledna 2020.
- ^ „Minulí prezidenti“. Valné shromáždění OSN. Spojené národy. n.d. Citováno 27. února 2019.
- ^ Dříve zastoupená Běloruská sovětská socialistická republika do roku 1991
- ^ Dříve zastoupená Svaz sovětských socialistických republik do roku 1991
- ^ Stálý člen Rada bezpečnosti OSN
- ^ Dříve zastoupená Ukrajinská sovětská socialistická republika do roku 1991