Soddo jazyk - Soddo language

Soddo (autonymum kəstane "Křesťan"; dříve volal Aymälläl v západních zdrojích, po konkrétním dialektu) je a Gurage jazyk mluví ji čtvrt milionu lidí na jihovýchodě Etiopie. Je to Etiopský semitský jazyk podrodiny severní Gurage. Jeho rodilí mluvčí, Soddo Gurage lidi (Kistane), žijí převážně v Soddo okres Gurage Zone.

Gramatika

Podstatné jméno

Stejně jako ve většině etiopských jazycích, podstatné jméno kvalifikace obecně následovat podstatné jméno.

The určitý člen je vyjádřena přípona -i, např .: goš "chlapec"> goš-i "kluk"; ätit "sestra"> ätiti "sestra"; bayyočč "děti"> bayyočč-i. Pokud podstatné jméno končí na -A nebo -A, normálně to ztratí samohláska když -i je přípona: angačča "kočka"> angačč-i "kočka". Podstatné jméno končící na -i obvykle zůstává stejný: abi „(otec), majitel“. Podstatné jméno končící na -e, -o, -u dodává y před příponou: ge "dům"> geʸi "dům"; wälläho "soused"> wällähoʸi "soused". Pokud má podstatné jméno kvalifikátor, použije se článek s prvním prvkem: maläk 'ge "velký dům"> maläk'-i ge „velký dům“; yä-šum-i ge „dům úředníka“ (rozsvícený „úředník-dům“); yä-mät't'-i məss „muž, který přišel“ (rozsvícený „kdo-přišel-ten muž“.)

Neexistuje žádný skutečný neurčitý článek, ačkoli neurčitost lze vyjádřit předložením slova attə nebo k'una, což znamená „jeden“.

Podstatná jména mají dvě pohlaví, mužské a ženské, které ovlivňují sloveso svornost.

Podstatná jména, která jsou určitými objekty (Přímo nebo nepřímý ) jsou oba označeny předponou yä- nebo nä-: např. yä-geʸi ažžo „viděl dům“; yä-zämmihʷan abännət „dal to svému bratrovi“ (rozsvícený „svému bratrovi, který mu dal“). Přímé objekty lze dodatečně označit přidáním zájmen s příponou objektu ke slovesu: např. yabiddi täšakkunnət „Zeptal jsem se svého otce“ (rozsvíceně „můj otec-obj. Já jsem se ho zeptal“).

Vlastněné podstatné jméno je označeno předponou yä-a vlastník předchází posedlého: yä-šum-i ge „dům úředníka“ (rozsvícený „úředník-dům“). Pokud má vlastněné podstatné jméno předponu, toto yä- je vynechán: babiddi färäz spíše než *bä-yä-abiddi färäz pro „na otcově koni“.

Zájmeno

Osobní zájmeno

Majetky lze také vytvořit jednoduchým přidáním yä- na samostatná zájmena, např .: yädähəm t'əb „váš klan“.

Reflexivní zájmena tvoří äras-, gubba-, k'um- plus přivlastňovací přípony, např. ädi äras-əddi mät'afi t'afkunnət "Já sám jsem napsal knihu".

Ukazovací zájmeno

Proximální: zi "toto, tyto"; zini "toto". Např.: zi məss "tento muž", zi məšt "tato žena", zi säbočč "tito muži".

Distální: za „to, ti, ten, tihle“; zani "ten tam". Např. tä-za məss goy mät't'ahi „Přišel jsem s tím mužem.“

Tázací zájmeno

• ma "SZO?" (muž před spona ): muž mät't'a? "kdo přišel?"
• yäma "jehož?"
• mən "co?"; yämən "proč?"
• yitta, yittat "který?" Např. yitta bayy mät't'am „které dítě přišlo?“
• yittani "který?"

Neomezené zájmeno

• (yähonä) säb "někdo, někdo"
• mannəm (säb) "any (one)" ("nikdo" se záporným slovesem)
• Attəm "any" (= "nikdo, nic" se záporným slovesem); attəmu „nikdo“ (jako zájmeno)
• lela (säb) "jiný"
• yäk'irrä k'äy „other“ (rozsvícený „zbývající věc“)
• attə "jistý"
• ləyyu "odlišný"
• k'una, zam, zəč'ə "stejný"
• äbälo (F. äbälit) "tak a tak"
• Zihom "takový"

kulləm = "vše" (umístěno před nebo za podstatným jménem); kulləm-u, bä-mollaw = "celek". yät'oma = "pouze, sám". „Každý, každý“ je vyjádřen podstatným jménem zdvojení.

Spona a existenciální slovesa

Spona (pozitivní a negativní) je nepravidelná v přítomný čas:

Příklad: zämmidi nähä "jsi můj bratr".

Minulý čas („on byl“ atd.) Je vyjádřen slovesem näbbär pravidelně konjugované v dokonalém; „nebyl“ atd. je s annäbär. Budoucí čas je vyjádřen nedokonalým hono: yəhonu „on bude“ atd. Negativní budoucí čas vyjadřuje také tihon. Současná spona v podřízených větách je vyjádřena podřízenou dokonalostí honä, např .: däffär yähonä tädi-goy yalfu „kdo je odvážný, půjde se mnou.

„Je to on“ atd. Lze vyjádřit přidáním prvku -tt mezi zájmenem a kopulí: např. kʷa-ttə-n „to je on“.

Existenciální sloveso „be at“, „exist“ v současnosti je:

V minulosti a budoucnosti je vyjádřena stejně jako spona, s näbbärä a honä. V podřízených větách je přítomnost vyjádřena -allä konjugovaný v dokonalém (negativní -lellä), např .: bämeda yalləmi säbočč araš näm „lidé, kteří jsou v terénu, jsou zemědělci“.

Posesivní sloveso „má“ atd. Je vyjádřeno existenciálním slovesem yino „to je“ (souhlasí s vlastněným objektem) plus zájmena s příponou objektu (tj. „je to pro něj“ atd.)

Slovesa

Soddo sloveso může mít kdekoli od jedné do čtyř souhlásek, nebo může být sloučenina s balo „say“ (např. bək'k 'balo „objeví se“.) V prvním případě spadají do tří “konjugace „lišící se samohláskami a geminací nedokonalého, ilustrované pro třísouhláskové sloveso:

• säbbäro, nedokonalý yəsäbru ("přestávka")
• tikkälo, nedokonalý yətikkəlu
• č'affäro, nedokonalý yəč'affəru

Odvozené stonky lze vytvořit několika způsoby:

• reduplicative: např. gäddälo "zabít"> gədaddälo. Tato forma má širokou škálu významů, většinou nějakým způsobem zintenzivňuje sloveso.
• pasivní / reflexní /intranzitivní tä- předpona: např. käffälo "platit"> tä-käffälo "dostat zaplaceno". A reciproční akci lze vyjádřit touto předponou připojenou k a tranzitivní sloveso se samohláskou A po prvním radikálu nebo reduplikativní formě, např. tä-gäddäl-mun nebo tä-gdaddäl-mun "zabili se navzájem".
• kauzativní nebo tranzitivní z nepřechodná slovesa A-: např. säkkäro "být opilý"> a-säkkäro "někoho opít"; näddädo "vypálit (intr.)"> a-näddädo "vypálit (tr.)".
• kauzativní tranzitivního nebo pasivní slovesa v- (+ -i-): např. käddäno "obal"> at-kiddäno „způsobit krytí“ nebo „způsobit krytí“. Přidáno do -A- formu, vyjadřuje vzájemnost a adjektivum (pomáhání): atgaddälo "způsobit zabití jednoho druhého" nebo pomoci zabít ".
• Některá slovesa jsou tvořena iniciálou -n- nebo opálení-; jediným odvozeným kmenem z nich je A- stonek, s A- výměna ə- nebo tä-. Např. krnkrättäto "být ohnutý"> ankrättäto "ohyb".

Existují dva časy / aspekty, dokonalý (minulé) a imperfektivní (minulost); každý má odlišné formy pro hlavní proti podřízené věty a pozitivní versus negativní. Existují také odlišné směšný, rozkazovací způsob, a neosobní formuláře.

Konjugace

Perfektní

Formulář s příponou -m se používá v podřízených větách k připojení sloves, která nejsou jinak spojena, analogickým způsobem japonský -te; lze jej přeložit jako „a“, jako a gerundium, nebo jako výsledný. Perfektní v -m následován näbbär tvoří předminulý čas.

Negativní dokonalost je tvořena prefixem al-, se změnou samohlásky; pro výše uvedené konjugace jsou výsledné formy al-säfärä, al-täkkälä, a al-č'afärä.

Příklady: ge aräššo „postavil dům“; banätäw k'ən awänna-m bämida tonnaw „když si dal máslo na hlavu, seděl venku“.

Nedokonalý

Podobně jako dokonalá mohou i podřízené tvary mít příponu -m vyjádřit řadu minulých akcí. To lze kombinovat s näbbär vyjádřit obvyklou minulou akci.

Příklady: ahoññ gäbäya nalfu „dnes půjdeme na trh“; yəgädəl məss „muž, který zabíjí“; mas tənäsa-m yibara wawt'a tək'ärsi „zvedne karimatky a začne odstraňovat hnůj.“

To může být rozšířeno o -ən, bez zjevné změny významu.

Příklady: ahoññ yəmät'a timäsəl „nezdá se, že by dnes přišel“; ädahʷan t-aykäfəl alläfo „odešel, aniž by zaplatil svůj dluh“.

Rozhodující a imperativní

Ty jsou předponou vyvráceny ay-: ayəsfär, ayšäkkət, Aygalb. Formy 2. osoby se poté mění, aby odpovídaly ostatním: attəsfär, Attəsfer, attəsfärəm, attəsfärma.

Např.: yä-wäzälawan-hom yewsəd „ať si vezme podle své práce“; yäsäb waga attəlgäd "nedotýkejte se něčího majetku"; ärəf-tm tona „odpočiňte si a posaďte se“ (klidně se posaďte).

Reference

• Cohen, Marcel, Etudes d'éthiopien méridional. Paris: Geuthner 1931.
• Gideon Goldenberg, „Kəstanəñña: Studies in a Northern Gurage Language of Christian“, v: Orientalia Suecana 17 (1968), 61-102 [= Gideon Goldenberg, Studium semitské lingvistiky„The Magnes Press: Jerusalem 1998 ISBN  965-223-992-5].
• Gideon Goldenberg, „L'étude du gouragué et la comparaison chamito-sémitique“, in: Accademia Nazionale dei Lincei, Roma - Problemi attuali di Scienza e di Cultura, Quad. N. 191 II (1974), str. 235–249 [=Studium semitské lingvistiky, s. 463–477].
• Gideon Goldenberg, „Semitské jazyky Etiopie a jejich klasifikace“, v: Bulletin Školy orientálních a afrických studií 40 (1977), str. 461–507. [=Studium semitské lingvistiky, s. 286–332].
• Gideon Goldenberg, „Linguistic Interest in Gurage and the Gurage Etymological Dictionary“ [Recenze článku Wolfa Leslaua (1979)], v: Annali, Istituto Universitario Orientale di Napoli 47 (1987), str. 75–98. [=Studium semitské lingvistiky, s. 439–462].
• Gideon Goldenberg, „Dva body gramatiky Kəstane“, in: Grover Hudson (ed.), Eseje o jazyce a kultuře Gurage: věnováno Wolfu Leslauovi u příležitosti jeho 90. narozenin, 14. listopadu 1996, Harrassowitz: Wiesbaden 1996 (ISBN  3-447-03830-6), str. 93–99.
• Vlk Leslau, Etiopané hovoří: Studie v kulturním prostředí, III. Soddo. Blízkovýchodní studia, 11. Berkeley: University of California Press 1968.
• Vlk Leslau, Etymologický slovník Gurage (etiopský). 3 obj. Wiesbaden: Harrassowitz 1979. ISBN  3-447-02041-5.
• Vlk Leslau, Gurage Studies: Shromážděné článkyOtto Harrassowitz: Wiesbaden 1992. ISBN  3-447-03189-1
• Johannes Mayer, Kurze Wörtersammlung v Englisch, Deutsch, Amharisch, Gallansich, Guraguesch, herausgegeben von Dr. L. Krapf. Basilej: Pilgermissions-Buchdruckerei St. Grischona 1878.
• Franz Praetorius, „Ueber den Dialekt von Gurāguē“, v: Die amharische Sprache, Halle 1879, s. 507–523 (druhá příloha).
• Robert Hetzron, „Hlavní značky sloves v severní Gurage“, v: Afrika XXXVIII (1968), s. 156–172.
• yä-Kəstane Gurage əmmät (həzb) tarik. Addis Abeba 1986 (Etiopský kalendář ).

externí odkazy

• Křesťanské nahrávky v Soddu v Globální nahrávky webová stránka.
• Atlas světa jazykových struktur informace o Soddo